Komunální volební systém

1. Komunální volební systém Zpracovali: Chovánek Ondřej Lebdušková Zuzana Tomaňa Jiří Vránková Ivana Žůrková Kristýna

2. Etapy reformy samosprávy • 1. etapa – vytvoření samosprávy v obcích • 2. etapa – obnovení okresů (zrušeny za minulého režimu) a snížení počtu vojvodství ze 49 na 16 • 3. etapa – vytvoření samosprávných orgánů v okresech a vojvodstvích • Současný polský komunální volební systém se řídí dle reformy zákona z roku 1998, s drobnou obměnou v roce 2002. • První volby do vyšších samosprávných celků se konaly 11. 10. 1998, platnost zákona přitom až k 1.1. 1999. • Reforma vyšších samospráv připravována již od roku 1993. • Dlouhodobě předmět sporu a politického boje vyústí v kompromis opozice a vlády.

3. Správní členění Polska • Nejnižší samosprávná jednotka je obec (gmin) jejich počet se pohybuje okolo 2478. Zahrnuje městečko a okolní vesnice bez vlastní samosprávy. • Střední stupeň je okres (powiat), zahrnující region několika gmin (mimo gmin se statusem powiatu), okresů je okolo 379. • Nejvyššími celky samosprávy je 16 vojvodství (Województwa). • Jednotlivé správní celky jsou vůči sobě nezávislé a nezasahují si do svých pravomocí. • Každý celek má v rámci samosprávy vyhrazeny vlastní úkoly v závislosti na velikosti. Nižší celky mohou přejímat úkoly vyšších. • Některé úkoly mohou být samosprávnému celku nařízeny zákonem. • S nárůstem úkolů je spojen zákonem zakotvený přísun finančních prostředků.

4. Technický průběh voleb • Struktura orgánů samosprávy je shodná v obcích, okresech i vojvodstvích. • Volby dle všeobecného, rovného a přímého volebního práva. • Volební období 4 roky. • Každý z kandidátů smí při volbě kandidovat pouze do jednoho z orgánů volené samosprávy. • Mimo volby do obecních zastupitelstev v obcích, s méně než 20.000 obyvatel, platí pro všechny úrovně samosprávy poměrný volební systém s 5 % omezovací klauzulí pro politické strany. Rozdílný je jen počet rozdělených mandátů dle obvodů a druhu voleb. • V obcích pod 20.000 obyvatel jsou zastupitelé voleni ve vícemandátových volebních obvodech pomocí systému prosté většiny (posílení šancí jednotlivých kandidátů či regionálních politických stran). • Od roku 2002 jsou přímo voleni starostové měst a zastupitelé obcí, systémem dvoukolové absolutní většiny.

5. Omezení, nároky, odvolatelnost • Radní jsou povinni podávat majetková přiznání. Mají omezenu hospodářskou činnost dotýkající se majetku územní samosprávy, nemohou být členy správních rad, kontrolních a revizních orgánů, mají omezené odměny v obchodní společnosti apod. • Rady a vojvodský sejm lze rozpustit za pomoci referenda nebo státním sejmem pokud shledá porušování ústavy nebo zákonů (stává se ojediněle). • Pro určité úkoly rada (sejmik) může zřídit stálé nebo dočasné komise a rozhoduje o jejich působnosti a složení. Členy komise mohou být i osoby, které nejsou radními, ale jejich počet nesmí překročit polovinu všech členů komise. • Zvláštní postavení má revizní komise, která se vyjadřuje k plnění rozpočtu a podává radě (sejmiku) návrh na udělení nebo neudělení absolutoria výkonnému orgánu.

6. Výkonné orgány samosprávy • Zastupitelské samosprávné orgány volí výkonné orgány a můžou je odvolávat s výjimkou vojvody (předseda vlády). • Funkce předsedy rady (sejmiku), starosty, je oddělena od funkce předsedy výkonného orgánu. • Důležitou funkci má výbor, členy smí být i nečlenové rady, sejmiku. Starosta a maršálek navrhují kandidáty i návrhy na jejich odvolání. Obecní rada (6 měsíců), okresní rada a sejmik (do 3 měsíců) mají zvolit výbor. Jinak předčasné volby. • Výbory provádějí usnesení zastupitelského orgánu a plní úkoly stanovené samosprávy. Připravují návrhy usnesení rady (sejmiku), hospodaří s majetkem, plní rozpočet, atd. Úkoly plní výbor za pomoci obecního úřadu, úřadu starosty okresu a úřadu maršálka. Starosta obce, okresu a maršálek organizují práci výboru, řídí běžné záležitosti jednotky územní samosprávy a zastupují ji navenek. • Výbor může být odvolán radou (sejmikem) z důvodu: • neudělení absolutoria pro projednání závěrečného účtu • jiný důvod na návrh členů rady (sejmiku) • odvolání předsedy výboru dvoutřetinovou většinou hlasů všech členů rady, sejmiku • dozor státu: předseda rady ministrů má právo je rozpustit pro opakovaného porušování ústavy či zákonů

7. Zdroje • Kubát, M. (1999): Regionalismus a komunální politika v Polsku po Roce 1989. Politologická revue. Dostupné z: http://www.sopr.cz/politologicka_revue/Politologie%201999-1%20-%2002e%20-%20Studie%20-%20Regionalismus%20a%20komunalni%20politika%20v%20Polsku%20po%20roce%201989.pdf ,ověřeno ke dni 13.4. 2009 • Marešová, S. (2008): Polské volební systémy a jejich dopad na aktuální politické dění. Internetový politologický časopis. Dostupné z: http://www.e-polis.cz/komparace/271-polske-volebni-systemy-a-jejich-dopad-na-aktualni-politicke-deni.html#_ftn26 ,ověřeno ke dni 13.4. 2009 • Svoboda, K. (2001): Reforma územní samosprávy v Polsku. Institut pro evropskou politiku. Dostupné z: http://www.europeum.org/disp_article.php?aid=417 , ověřeno ke dni 13.4.2009 • Šmíd, M. (2008):Poznámky k vyšší územní samosprávě v ČR a Polsku. Fakulta ekonomicko správní. Univerzita Pardubice. Dostupné z: http://www.e-polis.cz/komparace/271-polske-volebni-systemy-a-jejich-dopad-na-aktualni-politicke-deni.html#_ftn26 ověřeno ke dni 13.4. 2009