bun n cyklus mit za n.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA PowerPoint Presentation
Download Presentation
BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA

Loading in 2 Seconds...

  share
play fullscreen
1 / 27
Download Presentation

BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA - PowerPoint PPT Presentation

kaloni
407 Views
Download Presentation

BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. BUNĚČNÝ CYKLUS,MITÓZA Šárka Vopěnková 2012

  2. Buněčný cyklus Dělí se: mitotická fáze = M fáze mitóza interfáze - 90% celého buněčného cyklu Interfáze: má fáze: G1, S, G2 fázi

  3. Buněčný cyklus

  4. Interfáze G1 metabolická aktivita Osamostatněním dceřiné buňky Buňka roste Syntéza RNA a bílkovin Hlavní kontrolní uzel S fáze syntetická probíhá zdvojení (replikace) DNA : DNA se replikuje na dvojnásobné množství> chromosom je od této doby zdvojený, tvořený párem sesterských chromatid Zdvojená chromozomová hmota Buňka je vlastně tetraploidní

  5. Interfáze G2 poměrně krátká metabolická aktivita buňka výrazně roste zdvojování organel tvorba struktur potřebných pro dělení buňky

  6. Interfáze G0 fáze fáze, kdy se buňka již dále nedělí zastavení buněčného cyklu u diferencovaných buněk její nástup je ovlivněn kontrolním uzlem, umístěným na počátku G1 fáze pokud se již buňka nemá dále dělit, vstoupí do G0 (nula) fáze, místo do G1 fáze plně diferencované buňky (např. neurony) se dále již nedělí naopak některé jiné buňky (např. jaterní buňky - hepatocyty) jsou schopny v případě potřeby přejít z G0 fáze do G1 fáze a začít se opět dělit. M fáze - skládá se z jaderného dělení (mitózy) a vlastní cytokineze

  7. REGULACE BUNĚČNÉHO CYKLU Regulace buněčného cyklu probíhá prostřednictvím specifických sloučenin buď dělení stimulují a urychlují ( růstové hormony, cytokininy) nebo naopak inhibují, zastavují (nedostatek živin, cytostatika ) Všechny regulátory ovlivňují dělení v G1 fázi = hlavní kontrolním uzlu

  8. Dělení jádra zachovává kontinuitu genetické informace mitóza = nepřímé jaderné dělení > somatické buňky > diploidní meióza = redukční jaderné dělení > gamety = pohlavní buňky > haploidní

  9. MITÓZA

  10. Profáze spiralizace chromozomů rozdělení centrioly zánik jadérka počátek rozpouštění jaderné blány dělící se centrozom telofáze

  11. Profáze spiralizace chromozomů rozdělení centrioly zánik jadérka počátek rozpouštění jaderné blány dělící vřeténko

  12. Profáze spiralizace chromozomů rozdělení centrioly zánik jadérka počátek rozpouštění jaderné blány dvouchromatidové chromozomy

  13. Metafáze dokončení rozpadu jaderného obalu vznik dělícího vřeténka postavení chromozomů do ekvatoriální roviny napojení chromozomů na dělící vřeténko nejdelší fáze mitózy rovníková rovina

  14. Anafáze oddělení sesterských chromatid rychlý rozchod chromatid k opačným pólům dělícího vřeténka krátká a dynamická fáze dělící se chromozomy

  15. Anafáze oddělení sesterských chromatid rychlý rozchod chromatid k opačným pólům dělícího vřeténka krátká a dynamická fáze sesterské chromatidy sesterské chromatidy

  16. Telofáze zánik dělícího aparátu despiralizace chromozomů vznik jaderných obalů z ER rekonstrukce nových jader vytváření jadérek rekonstrukce jader rekonstrukce jader

  17. Telofáze zánik dělícího aparátu despiralizace chromozomů vznik jaderných obalů rekonstrukce nových jader vytváření jadérek obnovené jadérko

  18. Cytokineze následuje po rozdělení jádra rozdělení celé buňky rostlinná buňka růst přepážky živočišná buňka přeškrcení živočišná buňka buňka řas rostlinná buňka

  19. Cytokineze následuje po rozdělení jádra rozdělení celé buňky rostlinná buňka růst přepážky živočišná buňka přeškrcení živočišná buňka rostlinná buňka

  20. FÁZE M = MITÓZA Je souvislý, kontinuální proces z 2 n > 2n dělí do 4 fází: profáze metafáze anafáze telofáze

  21. PROFÁZE zviditelňují se chromosomy > zkrátí se > spiralizace = kondenzace je již dávno po S fázi chromosomy jsou zdvojené, stále spojeny v centroméře rozpadá se jadérko rozpadne se jaderný obal na ploché váčky vznikají 2 centrioly > vzniká dělící vřeténko

  22. METAFÁZE chromosomy se seřazují do rovníkové (ekvatoriální) roviny dělící vřeténko se navazuje na centromery chromosomů chromosomy zůstávají spojeny jen v centromerách jsou nejlépe pozorovatelné

  23. ANAFÁZE oddělení chromozomů v centromerách úplné rozdělení sesterských chromatid vznikají dceřiné chromozomy zkracováním mikrotubulů dělícího vřeténka chromozomy putují k pólům buňky

  24. TELOFÁZE zanikne dělící vřeténko despiralizace( dekondenzace) chromozómů obnoví se jaderný obal i jadérko počátek cytokineze

  25. DĚLENÍ BUŇKY = CYTOKINEZE Probíhá jinak u a živočišné buňky živočišné buňky : dělí se zaškrcením od obvodu ke středu > mikrofilamenty pod povrchem rostlinné buňky: dělí se růstem buněčné přepážky od středu k obvodu, uprostřed tenká destička ( z pektinů z ER)

  26. ZDROJE CHALUPOVÁ-KARLOVSKÁ, Vlastimila. Obecná biologie: středoškolská učebnice : evoluce, biologie buňky, genetika : s 558 řešenými testovými otázkami. 2., opr. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2010, 206 s. ISBN 978-807-1822-820 KUBIŠTA, Václav. Obecná biologie: úvodní učební text biologie pro 1. ročník gymnázií. 3. upr. vyd. Praha: Fortuna, c2000, 103 s. ISBN 80-716-8714-6. ZÁVODSKÁ, Radka. Biologie buněk: základy cytologie, bakteriologie, virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 2006, 160 s. ISBN 80-869-6015-3