Fiskální teorie a politika B

1. Fiskální teorie a politika B Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D. Konzultace: pondělí 15:00-15:45, S25, Estonská, E024 Kontakt: jan.mertl@outlook.com

2. Struktura kurzu • 1. Fiskální politika – úvod, definice. Význam, funkce a geneze fiskální politiky v kontextu vývoje ekonomické teorie, praktických zkušeností z realizace stabilizační a redistribuční fiskální funkce. • 2. Karel Engliš a jeho národohospodářské koncepce. Individualismus a solidarismus. • 3. Fiskální politika v IS-LM modelu. Expanzivní a restriktivní fiskální politika. • 4. Fiskální politika v AS-AD modelu. Expanzivní a restriktivní fiskální politika. • 5. Fiskální politika v otevřené ekonomice, účinky změny vládních výdajů. • 6. Úspory, dluh, deficit a akumulace kapitálu - analýza v dlouhém období. • 7. Rozpočtové omezení vlády. Rozpočtový deficit a jeho typy. Strukturální a cyklický deficit, diskreční politika a automatické stabilizátory. • 8. Deficit, veřejný dluh a způsoby jeho řešení. Stabilizační a konvergenční programy. Státní rozpočet jako nástroj fiskální politiky. • 9. Fiskální politika v Evropské unii. Maastrichtská kritéria. EFSF a způsoby řešení finanční krize v EU. • 10. Interpretace tzv. Barro-Ricardiánské ekvivalence z hlediska fiskální politiky. Ekonomie strany nabídky. • 11. Udržitelnost veřejných financí. Penzijní a zdravotní systémy a jejich vazby na veřejné rozpočty. • 12. Aktuální fiskální situace v ČR. Národní sociální systémy a jejich reformy.

3. Literatura Povinná literatura: • Dvořák, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha: C.H. Beck, 2008 • Izák, V.: Fiskální politika. Praha: VŠE, 2010. • Hamerníková, B., Maaytová, A. a kol.: Veřejné finance. Praha: WoltersKluwer, 2010, vybrané kapitoly Doporučená literatura: • Dvořák, P.: Vybrané problémy hospodářské politiky. 2. doplněné vydání. Praha: Oeconomica, 2005 • Žák, M. Hospodářská politika. Praha: VŠEM, 2006 • Engliš, K. Finanční věda. Praha: F. Borový, 1929 • Engliš, K. Malá finanční věda. Praha: F. Borový, 1932 • Stiglitz, J. E. Ekonomika veřejného sektoru. Praha: Grada, 2002.

4. Zakončení- požadavky • Zkouška formou písemné odpovědi na otázky ze seznamu otázek, případné ústní doplnění

5. Témata referátů Referát na výuce – výběrem ze seznamu témat • Uzavřená versus otevřená ekonomika z pohledu fiskální politiky • Deficit veřejných rozpočtů • Veřejný dluh • Rizika a příležitosti využití mechanismů ekonomie strany nabídky • Fiskální expanze, nástroje a účinnost • Fiskální restrikce, nástroje a účinnost • Finanční krize a její vazby na fiskální politiku • Modely fiskální teorie (IS-LM, AS-AD, BarroRicardiánská ekvivalence, atd., Lafferova křivka) • Fiskální udržitelnost a problémy současných veřejných financí • Ekonomický cyklus a fiskální politika

6. Způsob a forma zpracování

7. Fiskální politika – vymezení, smysl, geneze

8. Fiskální politika Hospodářská politika Fiskální politika Monetární politika

9. Hospodářská politika • Makroekonomické regulace a intervence v ekonomice, především činnost státu s cílem makroekonomické stability • Stát obecně kontroverzním subjektem (neoklasikové, keynesiánci, monetaristé, liberálové, veřejná politika) • Příchod do ekonomie – 30. léta (velká hospodářská krize) : makroekonomický šok • Teorie cyklů • Problémy: makroekonomická stabilita, autoregulační funkce trhů, mikroekonomické selhání trhu

10. Přístup J. Tinbergena • Systém cílových proměnných • Stanovení priorit (hospodářský růst, nebo nízkou inflaci ?) • Množina nástrojů, jejichž použití k dosažení cíle vede • Výběr optimálního nástroje a způsobu jeho použití • Jsou-li nezávislé cíle, musí být nezávislé i nástroje (n cílů, n nástrojů) • Endogenní versus exogenní proměnné: pro stát, pro konkrétní model

11. Cíle hospodářské politiky

13. Třídění Rozpočtová (budgetary) politika Fiskální (fiscal) politika Součást hospodářské politiky Ovlivnění AS a AD Stabilizační funkce VF Připouští (odůvodněné) deficitní financování Více „normativní“ z hlediska výdajů – podílí se na tvorbě HNP, stanovuje rozsah veřejného a soukromého sektoru z hlediska příjmů (daně) – daně omezují důchody obyvatelstva, napomáhají stanovovat ceny s nimiž se firmy a jednotlivci setkávají na trzích a tím ovlivňují jejich motivace a chování. • Činnosti, které se odehrávají v rámci soustavy veřejných rozpočtů • Nástroj: veřejný rozpočet • Vyrovnanost rozpočtů v jejich „provozní části“ a jejich vnitřní logika je „svatá“ • Investice – možný úvěr • Prognózy a plány v rámci rozpočtů • Více „pozitivní“

14. Karel Engliš (1880-1961) • Český národohospodář • Poslanec • Rektor MU Brno • Ministr financí • Guvernér ČNB • Po válce diskriminován • „Kdo sloužíš vlasti, odměny nečekej“

15. Všeobecné pojmy hospodářské

16. Hospodařící člověk • Dívá se na svět z hlediska toho, co by k čemu mohlo být • Věci chtěné, nechtěné, smysluplné, zbytečné • Individuální užitky a jejich součet: individuální hospodářství • Maximum užitku, minimum nákladu • Individuálně: osobní spokojenost

17. Směna a peníze • Peníze vznikají zobecněním naturální směny • „soustava hospodářských čísel“ – peněžní stavba • Věcný podklad hospodaření: statky, jejich výroba a spotřeba • Nad tímto věcným podkladem je číselná stavba=soustava hospodářských čísel. • „V peněžní jednotce je celá soustava hospodářských čísel jako v oříšku stěsnána“

18. Subjektivní užitek a objektivní užitek • Engliš: subjektivní užitečnost kouření a objektivní škodlivost kouření • Omezení pracovní doby je užitečné pro zdraví a zotavení dělníka, škodlivé úbytkem výroby a mzdy • Stát: společenská užitečnost a škodlivost • Dnes kategorie objektivního užitku neexistuje

19. Nabývání prostředků státních • Stát si opatřuje prostředky objektivní škodou • Progrese: bohatí jsou schopni přispívat více nežli méně majetní • „jednotka příspěvková způsobí jim poměrně menší objektivní škodu“ • Příspěvky podle únosnosti: daně • Ukládá li stát příspěvky občanům, táže se po škodě, kterou jim způsobí újma peněžní jednotky

20. Individualismus-kolektivismus(solidarismus) • Individualismus – hospodářství soukromé, individuální • Stát – hospodářství kolektivní, solidaristické • Stát – nucený svazek občanů • „silní a slabí se nuceně spojují ke vzájemné pomoci“ • Stát nečiní to, co se jednotlivcům líbí, nýbrž je donucuje k tomu, co si myslí, že je pro zlepšení národa dobré (jako otec nedělá jen to, co se dětem líbí, ale co je vychová) • Egoismus x altruismus • Plný solidarismus i plný individualismus ztroskotává na egoismu ( v solidarismu na dispoporci mezi egoismem ve spotřebě a egoismem v produkci) • Altruismus funguje ve společenstvích důvěry: rodina

21. …. • Kdyby se lidé dokonale milovali, pak by bohatí sami od sebe dávali chudým, odpírajíce si od zbytných potřeb, aby ukojil nezbytné u slabých a pomoci potřebných • Jenže stát musí tento princip uskutečňovat donucením protože lidé se navzájem nemilují a jsou egoisty

22. Státní podniky • Státní podnik = soukromý podnik ve službách veřejného zájmu • Snaha po výnosu x snaha o plnění veřejného zájmu • ČEZ??????????????? • „veřejný zájem žádá, aby se stavěly železnice i tam, kde není zajištění výnos, ale kde je potřeba spojení železničního ve smyslu národohospodářském“ • Stát nahrazuje kooperativní svépomoc občanstva • Občanský sektor: viz dále

23. Poplatek versus daň • Poplatek platí občan dobrovolně, protože shledává prospěšným si opatřit za něj úkon, s nímž je poplatek spojen • Daň je neúčelová, platí se jen podle své únosnosti • Co se platí jako poplatek, má kořen soukromohospodářský ve smyslu bilance daného podniku poskytujícího službu a rozkládajícího náklady mezi „zákazníky“

24. Stát • Stát obepíná určité území a není žádnému vyššímu podřízen • Účelnost decentralizace: nebylo by účelno, aby každá obec měla svou vlastní měnu • EU ?????????? €????????

27. Rozpočtová reforma 1927 • Státní hospodářská a sociální politika (státní správa, vzdělání, zdravotnictví, obrana), která byla kryta vlastními daněmi. • Státní sektor a samospráva, která poskytovala služby na základě nevýdělečného principu (udržování silnic, kanalizací, vody...). Tato skupina získávala za tyto služby poplatky formou určitého podílu na daních. • Státní podniky. Bedlivě se zde sledovaly výsledky jejich hospodaření. • Správa státního dluhu.

28. Co je a co má být: teleologická koncepce v ekonomii • Immanuel Kant: to co je, funguje na principu ontologickém: tedy systém příčina-následek, pozorujeme fungující ekonomické jevy a popisujeme, jak fungují v určitých případech • Mimokauzální skupina způsobů nazírání na svět: svět jenž má býti; viz i normativní teorie právní • Chtění: chtít musí subjekt, jemuž chtěný obsah přičítáme

29. Teleologie 2 • V přírodních vědách neexistuje polarizace v pozitivním a negativním smyslu, existuje je různý stupeň pozitivní kvality • Naopak normy nelze kauzálně poznat • Lze je jen „teleologicky“ konstruovat, ve smyslu vysvětlení určitého jednání za určitým účelem: tj. smysl jednání je dán účelem, kterého chce daný subjekt dosáhnout • To co je chtěné: postuláty

31. Makroekonomické přístupy po Englišovi • Keynesiánství (vládní výdaje, hosp. cyklus, investiční optimismus) • Monetarismus (důraz na monetární politiku) • Liberalismus a libertarianismus • Teorie veřejné volby (Public choice) • Přístupy veřejné a sociální politiky

32. Model IS-LM a jeho význam ve fiskální politice

33. Model IS-LM a jeho význam pro fiskální politiku • Model vznikl ve třicátých letech 20. století • Jako prostředek k pochopení fungování ekonomiky dodnes nezastupitelný • Řeší rovnováhu na trhu produktu (křivka IS) a na finančním trhu (křivka LM) • Investice závisí na úrokové míře • Pracuje za předpokladu konstantní cenové hladiny • Teorie preference likvidity (Keynes) • Uzavřená ekonomika („čistý“ IS-LM)

34. Křivka IS – trh produktu • Vychází z rovnosti plánovaných úspor a investic I=S (zobrazuje kombinace produktu a úrokové sazby, při které se plánované investice rovnají plánovaným úsporám) • Investice závisí na • úrovni prodejů Y (čím více prodejů, tím více dodatečných investic) • úrokové míře i (čím vyšší úroková míra, tím nižší ochota investovat) Rovnováha na trhu produktu Y= C(Y-T) + I (Y, i) + G Reálný produkt je tedy klesající funkcí úrokové míry Změna složek ovlivňujících výši agregátní poptávky (G,T) vede, při dané úrokové míře, k posunu křivky IS. Změny daní navíc křivku, vzhledem k závislosti na důchodu, pootáčejí.

37. Popis křivky IS • IS křivka představuje všechny takové kombinace úrokové míry a reálného produktu (Y), které vedou k rovnováze na trhu produktu. • Pro každý bod na křivce IS je trh produktu v rovnováze. Pro každý bod mimo křivku IS je tento trh v nerovnováze. Body mimo křivku IS jsou nerovnovážné a tedy nestabilní: • Bod nad křivkou IS znamená, že při dané úrokové míře je úroveň reálného produktu příliš vysoká, dochází k převaze agregátní nabídky, vzniku neprodejných zásob a produkt klesá až na rovnovážnou úroveň. • Bod pod křivkou IS znamená, že při dané úrokové míře je úroveň reálného produktu příliš nízká, dochází k převaze agregátní poptávky, ke vzniku vynucených úspor, poklesu úrokové míry a oživení investic, následně k růstu produktu až na rovnovážnou úroveň.

38. Křivka LM – trh finanční • Poptávka po penězích MD = kY – hi • Poptávka po penězích roste s nominálním HDP (více transakcí) • Poptávka po penězích klesá s růstem úrokové míry (čím budou vyšší úroky, tím méně budou lidé ochotni držet peníze) • Nabídka peněz je rovna peněžní zásobě (centrální banka) a nezávisí na úrokové míře : MS=M rovnováha MS=MD • Křivka LM: M/P=kY – hi • k..koeficient citlivosti poptávky po penězích na výši HDP, h..koeficient citlivosti poptávky po penězích na výši úrokové míry. • Rovnováha na trhu peněz = rovnováha na celém finančním trhu (Walras)

39. Keynesova poptávka po penězích • transakční poptávka - ekonomické subjekty poptávají peníze z transakčních důvodů, peníze jsou používány jako směnný prostředek, transakční citlivost poptávky po penězích => k.Y • opatrnostní poptávka - není závislá na reálných veličinách, ekonomické subjekty drží část peněz pro nepředvídané platby (rezervy) • spekulativní poptávka - peníze jsou poptávány proto, aby se s nimi mohlo spekulovat na trhu cenných papírů, spekulativní poptávka po penězích je negativně závislá na úrokové míře => - h . i

41. Popis křivky LM • LM křivka představuje všechny takové kombinace úrokové míry (r) a reálného produktu (Y) které vedou k rovnováze na trhu peněz. Pro každý bod na křivce LM je peněžní trh v rovnováze. Pro každý bod mimo křivku LM je tento trh v nerovnováze. Body mimo křivku LM jsou| nerovnovážné a tedy nestabilní. • Bod nad křivkou LM znamená, že pro danou úroveň reálného produktu je úroková míra příliš vysoká, což vede ke snížení poptávky po penězích, cena (úroková míra) peněz klesá na rovnovážnou úroveň. • Bod pod křivkou LM znamená, že pro danou úroveň reálného produktu je úroková míra příliš nízká, což vede ke zvýšení poptávky po penězích, cena (úroková míra) peněz roste na rovnovážnou úroveň. • Pomocí křivky LM dokážeme tedy pro každou hodnotu reálného produktu stanovit takovou úrokovou míru, která povede k rovnováze na trhu peněz.

42. IS-LM rovnováha

44. Speciální případy Past likvidity (1)Past investic (2) Klasický případ (3) Tedy - 1, 2 – Fiskální politika maximálně účinná, monetární neúčinná - 3– monetární politika maximální účinná, fiskální neúčinná

45. účinnost fiskální politiky • závisí na časovém hledisku – krátkodobé vs. dlouhodobé účinky • závisí na způsobu financování expanzivní fiskální politiky – emisní vs. dluhové financování • klasické+monetaristické pojetí vs. keynesiánské pojetí fiskální politiky

46. účinnost FP – keynesiánský přístup – model IS-LM, past likvidity fiskální expanze v podobě zvýšení G, TR nebo snížení TA způsobí posun křivky IS vpravo, a to o α.ΔA i jelikož je křivka LM horizontální, ve stejném rozměru vzroste i výstup – neexistuje vytěsňovací efekt vládních výdajů, neroste úroková míra, FP je maximálně účinná IS IS' LM i0 pozn.: změna důchodové daně povede ke změně sklonu křivky IS Y0 Y1 Y snížení důchodového zdanění

47. rozměr vytěsňovacího efektu účinnost FP – keynesiánský přístup – model IS-LM, klasický případ IS' fiskální expanze vyvolá posun křivky IS stejně jako v předchozím případě i LM IS křivka LM je ale vertikální, tudíž se veškeré zvýšení vládních výdajů projeví pouze růstem úrokové míry i1 i0 dochází k úplnému vytěsňovacímu efektu vládních výdajů, fiskální politika je zcela neúčinná na důchod Y0= Y1 Y

48. rozměr COE účinnost FP – keynesiánský přístup – model IS-LM, standardní případ IS' fiskální expanze v tomto případě vyvolá částečný přírůstek důchodu a částečný vytěsňovací efekt LM i IS Crowding-Out Effect (COE) = αΔA - γΔA i1 i0 Y0 Y1 Y

49. IS-LM model v současnosti • IS-LM kritizován pro neschopnost vysvětlit reálné ekonomické jevy (slumpflace, stagflace) • vysvětluje oscilaci skutečného výkonu kolem potenciálu – jedna z teorií hosp. cyklu • důležitou roli hrají očekávání – adaptivní nebo racionální – respektive informovanost subjektů (firem a domácností) • krátkodobé vs. dlouhodobé účinky politik – (keynesiánství toto nerozlišuje) • IS-LM model je buď „interní“ pro uzavřené ekonomiky, nebo teoreticky popisuje globální ekonomiku.

50. IS-LM model v otevřené ekonomice