Doc ing jan va k csc katedra rostlinn v roby zu v praze 11 dubna 2006 l.jpg
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 53

Doc. Ing. Jan Vašák, CSc. Katedra rostlinné výroby ČZU v Praze 11. dubna 2006 PowerPoint PPT Presentation


  • 165 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Doc. Ing. Jan Vašák, CSc. Katedra rostlinné výroby ČZU v Praze 11. dubna 2006. Mák setý – spánkodárný (Papaver somniferum). Hypnos (B. spánku) bratr Thanat (B.smrti), matka Nyx (B.noci) syn Hypna Morfeus – bůh snů Z Asie se Slovany - ČR kol em r oku 500

Download Presentation

Doc. Ing. Jan Vašák, CSc. Katedra rostlinné výroby ČZU v Praze 11. dubna 2006

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Doc ing jan va k csc katedra rostlinn v roby zu v praze 11 dubna 2006 l.jpg

Doc. Ing. Jan Vašák, CSc.

Katedra rostlinné výrobyČZU v Praze

11. dubna 2006


M k set sp nkod rn papaver somniferum l.jpg

Mák setý– spánkodárný(Papaver somniferum)

  • Hypnos (B. spánku) bratr Thanat (B.smrti), matka Nyx (B.noci)

  • syn Hypna Morfeus – bůh snů

  • Z Asie se Slovany-ČR kolem roku 500

  • My z Podněstří či Polesí-po Keltech, Germánech

  • 9 obcí-7 Makovů, Makotřasy ap. (příjmení)

  • Semeno a alkaloidy


Slide3 l.jpg

  • Opium (v lihu=Laudanum) – bílý latex s cca 10% morfinu

    - opiová zralost

    (20 tis.makovic/kg opia – 1 ha 600 tis- až milion)

    - či z makoviny

    (+- prázdná makovice) 1,2 kg ČR až 40 kg morfinu/ha Tasmánie

    Už Egypťané 1500 př.Kr. obchod s Kartágem a nádoby a la makovice

    Morfin, tebain, papaverin, narkotin, narcein


Slide4 l.jpg

Od 16 stol. opium jako droga v Malé Asii, Indii

1644 zákaz tabáku v Číně - expanze drogy

1729 Yung Cheng zákaz opia

Britové vývoz z Indie: 1. opiová válka (1839-42)

2. opiová válka 1856-60, vítěz Británie, legalizace drogy, dýmky

Konec od XX stol.

1895 výroba diacetylmorfinu (heroin)


Slide5 l.jpg

ČR a mák:

semeno - hl.pěstitel i exportér světa

- ohlašovací povinnost celníkům (nad 100m2)

Hl. nelegál. Afgánistán (cca 80 tis.ha), Myanmar 70 tis.ha

Celkem mák svět 300 tis.ha, legálně cca 140 tis.ha

ČR=SR morfin 16 t z cca 260 t svět

1 kg semene=25-35 Kč, makoviny (0,3%)=15 Kč

1 ha=800 kg semene a 400 kg makoviny

1937 patent na morfin z makoviny (dříve z opia)

1951 jen 16%, 1971 už 40% morfinu z makoviny


Slide6 l.jpg

Výsev máku - co nejdříve na jaře

  • někdy i koncem září

  • 1 brány, hrudky nevadí

  • hloubka 0-2 cm (rýha), řádky cca 25 cm

  • 1,5 kg/ha (cca 250 semen/m2)

  • 40-70 rostlin, tj. 80-100 makovic/m2


Slide7 l.jpg

Mořit mák- krytonosec kořenový a helmintosporium

Herbicidypreemergentní (Aurora WG,Lentipur, Toluron, Command, Callisto),

postemergentní Trophy,Callisto

  • Dávka N 80-110 kg/ha: 1/3 před setím, 2/3 za 3-4 týdny po setí

    Insekticid Talstar, Antistres Atonik, List. hnojiva Wuxal

    Fungicid Discus

  • OK Sklizeň s makovinou

  • Pak skladování, separace, prodej


Slune nice ro n hellianthus annuus l.jpg

Slunečnice roční(Hellianthus annuus)

vlast: Mexiko, Peru

Evropa: 16 stol., na nažky od 19. stol., ČR od 1987

55 druhů (hlíznatá = topinambur)

* na olej, typ tradiční (linolový), „americký/sovětský“ (olejový)

* proužkatá na ptačí zob (dutinka)

* stolní-cukrářská na loupání (dutina)

Téměř jen hybridy (Alexandra PR)


Slide9 l.jpg

  • Heliosensitivní - řádky 70 cm směr S/J

  • Daleko od hnízdišť, vedení a kotlin

  • Úrodné, hluboké půdy kukuřičné a řepařské

  • Podzim hluboká příprava (22-26 cm)

  • P,K podzim

  • 70x20-25 cm (55-75 tis. na 1 ha, OK 55-60=4-6 kg/ha) přesně

  • hloubka 4-6 cm, termín 10°C (polovina IV)


Slide10 l.jpg

  • Herbicid preemergentní(Racer+Trophy)

  • Dávka 60-80 kg N/ha (1/2 před setím, ½ ve 4 listu)

  • škůdci=mšice (Pirimor)

  • 2-3x fungicid na Botrytis a Sclerotinia (před a v kvetení)

  • Desikace 2-3 týdny před sklizní (glyphosaty, Roundup, 1-2 týdny Reglone)

  • Sklizeň adaptéry na kukuřici po polovině září

  • 8% vlhkost, 45% oleje


Ho ice b l sinapis alba l.jpg

Hořčice bílá(Sinapis alba)

Hořčice bílá – plnotučná

Hořčice sareptská žlutosemenná - ruská, anglická

Hořčice sareptská tmavosemenná - loupaná=francouzská

- drcená + mletá bílá=kremžská

Hlavní strnisková (vymrzající) meziplodina

Osivo i semeno = export cca 90% produkce


Slide12 l.jpg

  • Lokality=dešťový stín podkrušnohoří až po Prahu

  • 50-80 semen/m2, 3-5 kg/ha, 25 cm řádky, hloubka 2 cm,

  • termín brzy (max -6 °C) 30.3.-10.(20).4

  • Dávka 60-70 kg N/ha (2/3 před setím, 1/3 ve výšce 20 cm)

  • herbicid postemergentní = Galera

  • pilatka, mšice – vždy likvidovat!

  • nedesikovat, sklizeň zač.IX

  • ihned! sušit (mykotoxiny)


Luskoviny l.jpg

Luskoviny


Slide14 l.jpg

Rozdělení luskovin

Luskoviny řadíme do čeledi bobovité (Fabaceae) – syn. vikvovité (Viciaceae), motýlokvěté (Papilionaceae).

Rod: Hrách (Pisum)

Hrách setý polní-jedlý (P. sativum var. sativum)

Hrách setý rolní – krmný, peluška (P. sativum var. speciosum)

Hrách setý dřeňový-zahradní (P. sativum var. medullare)

Hrách setý cukrový-zahradní (P. sativum var. saccharatum)

Rod: Fazol (Phaseolus)

Fazol obecný (P. vulgaris)

Fazol ohnivý – šarlatový (P. coccineus)

Fazol měsíční – lima boby (P. lunatus)

agronomicky: polní a zahradní, tyčkový a keříčkový

Drobnosemenné – asijské (rod. Vigna či P.mungo)

Rod: Vikev (Vicia)

Vikev setá, jarní (V. sativa)

- ozimé: Vikev panonská (V. pannonica)

Vikev huňatá – písečná (V. villosa)

Bob obecný (V. faba, syn. Faba vulgaris) - holubí, polní a zahradní


Slide15 l.jpg

Rod: Čočka (Lens)

Čočka jedlá (L. culinaris)

drobno a velkosemenná, hnědá a červená

Rod: Lupina (Lupinus)

Lupina bílá (L. albus)

Lupina modrá (L. angustifolius)

Lupina žlutá (L. luteus)

vytrvalá: L.polyphyllus a zahradní L.hybridus, na olej L.mutabilis ap.

Rod: Hrachor (Lathyrus)

Hrachor setý (L. sativus)

Hrachor vonný (l.odoratus)

řada lučních

Rod: Sója (Glycine)

Sója luštinatá (Glycine soja)

Rod: Cizrna (Cicer)

Cizrna beraní (C. arietinum)

Rod: Podzemnice (Arachis)

Podzemnice olejná (A. hypogea)


Slide16 l.jpg

Produkce svět

http://faostat.fao.org/faostat/


Slide17 l.jpg

Produkce svět

http://faostat.fao.org/faostat/


Slide18 l.jpg

Některé luskoviny

Vigna unguiculata - cowpea

Vigna angularis – Adzuki bean

Lablab purpureus – hyacint bean

Vigna radiata – mungo bean

Phaseolus vulgaris – common bean

Cajanus cajan – pigeon pea


Slide19 l.jpg

Produkce ČR

2005 26 220 2,84 74 550

http://www.mze.cz/attachments/LUSKOVINY12_04.pdf


Pod l plodin plochy osiva l.jpg

Podíl plodin (plochy osiva)


Pod l plodin plochy osiva21 l.jpg

Podíl plodin (plochy osiva)


Certifikovan plochy luskovin l.jpg

Certifikované plochy luskovin

in total

Pisum sativum

Pisum sativum speciosum

Faba vulgaris

Lupinus

Vicia

source

CISTA


Portion of varieties on production l.jpg

Portion of varieties on production

CZ

CZ

CZ

CZ

CZ


Slide24 l.jpg

Bilance výroby a užití luštěnin v ČR

Spotřeba luštěnin ČR


P stitelsk a odbytov mo nosti hrachu l.jpg

Pěstitelské a odbytové možnosti hrachu

Pěstování hrachu může být zaměřeno na produkci:

  • suchých semen

  • nezralých semen ke konzervování

  • zelených lusků

  • celých rostlin k pícním účelům

Rozhodující význam má pěstování hrachu na suchá semena (potravina, krmiva, osivo).


P stitelsk a odbytov mo nosti hrachu26 l.jpg

Pěstitelské a odbytové možnosti hrachu

Hrách je plodina s menší výnosovou stabilitou, spojenou s nesouladem růstu a vývoje se značnou závislostí výnosů na počasí.

Rizikovost pěstování narůstá v důsledku nevhodných pěstebních podmínek a při nedostatcích v agrotechnice.


P stitelsk a odbytov mo nosti hrachu27 l.jpg

Pěstitelské a odbytové možnosti hrachu

Rentabilní výnos (náklady ....., cena.....Kč/t, dotace cca 4100 Kč/ha) při výnosu nad......t.ha-1.

Výnosový potenciál hrachu dosahuje 4 - 6 t.ha-1

Důležitý je agronomický význam hrachu v osevních sledech = OK rentabilita následných plodin, zejména obilnin

V ČR je využití hrachu ke krmným účelům malé (nízké ceny importované soji a šrotů).


Slide28 l.jpg

Kritéria výběru odrůdy

V oblastech pěstitelsky příznivých pro hrách (vyrovnaný průběh zrání, bez srážek v době sklizně) DEJ potravinářské odrůdy (OK bobtnavost, doba vaření, stejnoměrnost vaření).

Lépe volit odrůdu s odolností proti chorobám, zelenosemennou

Pro krmné užití důležitý obsah NL a aktivita trypsin inhibitoru.

Cena potrav. hrachu je cca


Vlastnosti odr d l.jpg

Vlastnosti odrůd


P stov n hrachu set ho l.jpg

Pěstování hrachu setého


Slide31 l.jpg

Požadavky hrachu na prostředí

Nejvhodnější podmínky jsou v řepařské a obilnářské výrobní oblasti.

Půdy - středně těžké - hlinitopísčité - písčitohlinité a hlinité,

s neutrální až slabě kyselou půdní reakcí (pH 6 -7).

Hrách nesnáší sucho (kukuřičná oblast)

a nedostatečně provzdušněné půdy!


Slide32 l.jpg

Zařazeníhrachu do osevního postupu

V osevních sledech je hrách vítanou plodinou pro svoji vysokou předplodinovou hodnotu, narůstající s jeho výnosem.

Běžně se zařazuje mezi dvě obilniny.

Výhodné je pěstování hrachu po okopaninách hnojenými statkovými hnojivy.

Na stejném pozemku lze hrách pěstovat nejdříve za 4 roky, raději až za 6 let.


Slide33 l.jpg

Optimální

Nevhodné

Ukazatel

ŘVT, BVT,

KVT

(nevýsušné polohy)

Výrobní typ

horský

7 - 9 °C

Průměrná roční teplota

mimo uvedené rozmezí

Roční srážky

mimo rozmezí

500 - 700 mm

půdy písčité, málo vododržné, jílovité zamokřené, zasolené, skeletovité, pozemky silně svažité

půdy hlinité,

hlinitopísčité,

písčitohlinité

Půdní podmínky

Požadavky hrachu na podmínky prostředí


Slide34 l.jpg

Optimální

Nevhodné

Ukazatel

nad 250 mm

pod 150 mm

Hloubka ornice

pH

6 - 7

pod 5,5

Obsah humusu

nad 2 %

střední až dobrý

malý

Obsah P 1)

malý

Obsah K 1)

střední až dobrý

výskyt víceletých plevelů (svlačec rolní, podběl obecný, pcháč oset, pýr plazivý aj.

malá zaplevelenost

Zaplevelení pozemku

Požadavky hrachu na podmínky prostředí


Slide35 l.jpg

Výběr odrůdy, osivo, jeho kvalita a příprava

Všechny naše odrůdy jsou

intermediárního typu - středního vzrůstu

k pěstování na suchá semena - - ne na zelenou píci

Semena vhodná ke konzumním i krmným účelům.

Při výběru odrůdy se řídíme předpokládaným způsobem využití semen (význam má barva - žlutosemenné a zelenosemenné a velikost HTS v průměru od 200 do 320g) a požadavky odrůd na půdní a klimatické podmínky.


Slide36 l.jpg

Výběr odrůdy, osivo, jeho kvalita a příprava

Převažují nové typy odrůd, tzv. semileafless formy -- hrachy úponkové (afila typ).

Pouze kvalitní osivo je zárukou založení dobrého porostu .

Nejúčinnějším speciálním způsobem moření je tzv. inkrustace osiva .


Slide37 l.jpg

Růstové typy hrachu pěstované v ČR

úponkové

listové


Slide38 l.jpg

Výběr odrůdy, osivo, jeho kvalita a příprava

Bakterizace (očkování osiva) přináší efekt pouze při setí hrachu na pozemek, kde nebyl doposud pěstován (aplikace suchého přípravku /Rhizobin/ přímo na semena, např. ve výsevní skříni secího stroje). Přípravek se nesmí zásadně aplikovat na přímém slunci, protože ztrácí účinnost!

Bakterizace mokrou cestou je založena na využití speciálních přípravků, které jsou účinnější, ale též dražší.


V iva a hnojen l.jpg

Výživa a hnojení

  • živiny nejlépe ze staré půdní síly

  • N získá pomocí hlízkových bakterií ze vzduchu

  • naprosto nevhodné přímé hnojení hnojem

  • ALE aplikace k předplodině vítána

Startovací dávka N,

0 - 30 kg N/ha při předseťové přípravě (jen po obilí, na chudé půdě, nejsou li hlízky))

obvykle se nedává)


V iva a hnojen40 l.jpg

Výživa a hnojení

  • P a K hnojiva před orbou, případně při předseťové přípravě půdy,

  • cca 55 - 92 kg P2O5 (např. 300 - 500 kg superfosfátu)

  • cca 84 - 114 kg K2O (např. 150 - 300 kg 50% draselné soli).

Základem je příznivé pH půdy (optimum 6 -7).

Při pH půdy nižším než 6,2 dát 2 - 4 t/ha vápence

(nejlépe vápenec dolomitický s Mg).

Pozor na nedostatek hořčíku, bóru a molybdenu


Slide41 l.jpg

Založení porostu

Základní zpracování půdy se neliší od ostatních jařin.

Orba do hloubky

250 - 300 mm.

Kypření

do hloubky setí

60 - 80 mm.

Jarní příprava zahrnuje dokonalé urovnání povrchu, smykování a vláčení, příp. použití secí kombinace.

Dobrým urovnáním pozemku se připraví podmínky

pro kvalitní sklizeň a pro omezení sklizňových ztrát.


Slide42 l.jpg

Založení porostu

Intermediární odrůdyvyséváme jen v čisté kultuře, tj. bez podpůrných plodin.

Meziřádky = 100 - 250 mm

vhodnější jsou užší řádky.

Hloubka setí = 60 - 80 mm

Setí - obilní secí stroje,

- secí kombinace umožňující setíbez předchozí předseťové přípravy.


Hustota porostu l.jpg

Hustota porostu

Optimální hustota porostu:

  • u intermediárních odrůd 80 - 85 rostlin na 1 m2 v sušších oblastech

    • 75 - 80 rostlin v oblastech vlhčích

  • úponkovité typy + 10% (100) rostlin 1 m2.


Dynamika tvorby v nosov ch prvk hrachu l.jpg

Dynamika tvorby výnosových prvků hrachu

200 - 320 g

60 - 80 m-2

3 - 5

3 - 5


Slide45 l.jpg

Setí

Výsevek:

  • 0,9 - 1,0 milion klíčivých semen na 1 ha

  • u odrůd úponkových až 1,1 milionu.

Včasnost výsevu je předpokladem výnosové stability hrachu!


O et ov n za vegetace l.jpg

Ošetřování za vegetace

  • po zasetí zavláčení a urovnání pozemku válením, nejlépe rýhovanými válci.

Nejmenším rizikem herbicidy preemergentní (Stomp, Sencor,Afalon, Dual gold)

Postemergentní (Escort, Basagran) při výšce rostlin 50 až 150 mm.


Ochrana proti chorob m l.jpg

Ochrana proti chorobám

Virózy, kořenové hniloby, antraknózy

  • Pěstování resistentních odrůd a výsev zdravého osiva

  • Dodržení agrotechnických požadavků plodiny

  • Moření osiva

  • Omezení přenašečů viróz

  • Fungicidy (Alert-po odkvětu)

Přímá chemická ochrana se obvykle neprovádí pro neuspokojivou účinnost


Ochrana proti k dc m l.jpg

Ochrana proti škůdcům

  • Listopas čárkovaný – žír na listech po vzejití (K. Zeon, Nurelle)

  • Kyjatka hrachová – sání a přenost viróz Pirimor, Sumithion, Nurelle, Decis)

  • Třásněnka hrachová – sání v květu (Nurelle)

  • Obaleči – žír na semenech (Nurelle, Vaztak)

  • Zrnokaz hrachový – žír na semenech –muškovitost (není registrace)

Ochrana při překročení prahů škodlivosti

!Dodržení časového odstupu min. 4 roky!


Slide49 l.jpg

Sklizeň hrachu

Kritériem vlhkost semen!

Vhodnou dobou sklizně ovlivňujeme sklizňové ztráty, barevnou vyrovnanost semen (zelenosemenné hrachy se sklízejí dříve než hrachy žlutosemenné).

Obvykle přímá kombajnová sklizeň.

Snížení otáček mláticího bubnu


Slide50 l.jpg

Sklizeň hrachu

Sklízet při poklesu vlhkosti semen na 21 -16% (nejmenší poškozování semen).

U přezrálých porostů prudký růst sklizňových ztrát (i nad 30%) apoškození semen.


Slide51 l.jpg

Sklizeň hrachu

Nevyrovnaně zrající porosty hrachu je možné ke sklizni připravit desikací (2,5 - 4 l/ha Reglone).

Žlutosemenné hrachy se ošetřují desikantem při poklesu průměrné vlhkosti semen na 30 - 35%,zelenosemenné odrůdy lze desikovat již od vlhkosti 40%. Porosty jsou v této době žlutohnědé, pouze vrchol je žlutozelený, chlopně lusků jsou zaschlé, osemení jde těžce oddělit od děloh a semeno ztrácí voskový.

Termín desikace by se měl určovat vždy podle vlhkosti semen. Hrách se sklízí nejdříve za 6 dnů po aplikaci desikantu Reglone.


Slide52 l.jpg

Sklizeň hrachu

Vyrovnané dozrávání nezaplevelených porostů hrachu je možné regulovat přípravkem Harvade 25F (2až2,5 l/ha), aplikovaným při vlhkosti 40 - 50 % (třetina rostlin je žlutých a semena začínají hořknout).

Přípravek zároveň působí na omezení pukavosti lusků, méně poškozených semen, zpravidla i vyšší klíčivost semen


Poskliz ov o et en hrachu l.jpg

Posklizňové ošetření hrachu

Na sklizeň musí bezprostředně navazovat základní posklizňové ošetření semen tj. odstranění nežádoucích příměsí a nečistot a úprava vlhkosti na 15 - 17 %.

Rizikovost sušení hrachu na teplovzdušných sušárnách je značná zejména u osiva.

Ekonomicky i biologicky nejvhodnější technologií je aktivní větrání vrstvy semen studeným vzduchem nebo předehřátým vzduchem na roštové sušárně.

(Relativní vlhkost vzduchu 60 - 65 %.)


  • Login