Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, Brno, 5. dubna 2011

1. Demodernizace nebo inovace?: Samozásobitelství, post-socialismus a politika udržitelné spotřeby potravin Petr Jehlička and Joe Smith Katedra geografie, The Open University, Milton Keynes,UK Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, Brno, 5. dubna 2011 Geografický ústav, Masarykova univerzita, Brno, 5. dubna 2011 Katedra geografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc, 6. dubna 2011

2. PUBLIKACE • Smith, J and Jehlička, P (2007): Stories around food, politics and change in Poland and the Czech Republic. Transactions of the Institute of British Geographers, Vol. 32, No. 3, str. 395-410 • Jehlička P (2009) The Souvenirs of Communism: Missed Opportunities for Sustainable Development Innovations in the Enlarged European Union?, in G Wilson, P Furniss and R Kimbowa (eds):Environment, Development, and Sustainability: perspectives and cases from around the world, Oxford: OUP, str. 45-53 („čítanka“ pro studenty) • Jehlička, P (2009) Look North: environmental responses to consumer democracies – the case of the European Union, in P Jehlička and P Sarre (eds):Earth in Crisis: Prospects and possibilities, Milton Keynes: The Open University, (učebnice Open University) • Jehlička, P and Smith, J (2011): An Unsustainable State: Contrasting Food Practices and State Policies in the Czech Republic. Geoforum, přijato k publikování

3. CÍLE PŘEDNÁŠKY • Post-socialistické samozásobitelství – fascinující téma: • Vyzývá k přemýšlení o možnosti udržitelných praktik a každodenního chování, které nejsou motivovány primárně ekologicky • Umožňuje analyzovat roli stereotypů a předsudků ovlivňujících produkci znalostí a míru pochopení při výzkumné práci (ontologie a epistemologie) • Kritika „linearity“ post-socialistické transformace (transition) a linearity vývoje společnosti • Téma vyžadující interdisciplinární přístup: geografie, sociální antropologie, sociální politika, ekonomie, rozvojová studia, politická věda • Úvahy o postsocialismu ovlivněné postkoloniální teorií

4. CÍLE PŘEDNÁŠKY • V centru pozornosti přednášky • Kontrast: • mezi podporou relativně neúčinné „oficiální“ verze politiky udržitelné spotřeby potravin (pokud jde o redukci negativních ekologických dopadů) • a • důkazy o environmentálně a sociálně udržitelných každodenních potravinových praktikách na „grassrootové“ úrovni, jež nejsou motivovány ekologicky

5. POTRAVINY A JÍDLO JAKO VÝZKUMNÉ TÉMA • Jídlo - propojení člověka s přírodou • Jídlo: „kalorie i kultura“ • - odlišnost od jiných komodit: stává se součástí lidského těla (dieta, výživa, zdraví) • - vyjadřuje, kdo jsme (konstrukce osobní, místní a národní identity) • - spotřeba a distribuce potravin: aréna politických konfliktů, protestů a aktivismu (dostupnost potravin, etické potraviny) • - ekonomická stránka: produkce, zpracování, distribuce • Sociabilita a komunikace: skladování, příprava, vaření, stolování, sdílení jídla, rituály

6. POTRAVINY A JÍDLO JAKO VÝZKUMNÉ TÉMA • Rostoucí oblíbenost jídla jako výzkumného tématu v posledních 30 letech • Diverzifikace tématu • Tradičně – zaměření na produkci • - potravinová bezpečnost/food security – dříve ve vztahu k rozvojovým společnostem, v poslední době i v rozvinutých společnostech • - bezpečnost potravin/food safety (zdravotní nezávadnost potravin)

7. POTRAVINY A JÍDLO JAKO VÝZKUMNÉ TÉMA • Nověji – zaměření na potravinou síť/řetězec/systém s důrazem na spotřebu • etické potraviny a udržitelné potraviny (ethical and sustainable food) • analytické koncepty: „krátké“ potravinové řetězce a alternativní potravinové sítě • motivace výzkumu: efekty etické „péče na dálku“ a „zodpovědného“ chování spotřebitele (sociální spravedlnost – větší odměna producentům po odstranění mezičlánků) • zájem o propojení výroby a spotřeby potravin s bioprocesy a snížením environmentálních dopadů prostřednictvím zkrácení vzdálenosti mezi zemědělcem a jídelním stolem (lokálně vyprodukované biopotraviny)

8. ETICKÉ A UDRŽITELNÉ POTRAVINYJAKO VÝZKUMNÉ TÉMA • Pluralita forem alternativních potravinových sítí (APS): • „farmářské“ trhy, přímý prodej na statcích, bedýnkové „systémy“, certifikace (bio, FT, domácí proudkce....), catering a nákup biopotravin pro instituce • Společný rys alternativních potravinových sítí: reformistická a neoliberální perspektiva • - tržní alternativní systémy • - spotřebitelé vybavení informacemi nakupují „správné“ potraviny vyprodukované v kratších sítích a tak reformují trh • - svým výběrem transformují celý potravinový systém směrem k rostoucímu podílu udržitelných a etických potravin

9. UDRŽITELNÉ A ETICKÉ POTRAVINY – PROBLEMATICKÉ BODY • alternativní potravinové sítě (APS) v praxi spíše pro bohaté spotřebitele – sociální exkluze • empiricky tyto studie zaměřeny na „jádro“ vyspělého světa (Severní Amerika a západní Evropa) • postsocialistické společnosti na okraji výzkumu tržních APS, udržitelnosti a neoliberalismu, přitom v uplynulých 20 letech prošly nejhlubším neoliberalizačním procesem • samozásobitelství – potenciálně důslednější varianta APS • V literatuře minimální pozornost • Proč?

10. MINIMÁLNÍ POZORNOST SAMOZÁSOBITELSTVÍ JAKO FORMĚ APS • Samozásobitelství má v západních společnostech zanedbatelný rozsah (výjimky) • V literatuře samozásobitelství v západním kontextu konceptualizováno jako hobby/rekreace středních a bohatých vrstev a elit • Pokud přiznán širší společenský význam – asociace se znevýhodněnými vrstvami společnosti, málokdy s APS a udržitelností: pohyb - tělesná zdatnost a zlepšení diety chudších vrstev, „posílení“ menšin a chudších žen • Zároveň ale pozitivní konotace – pokrok, zlepšení kvality života, „empowerment“ znevýhodněných sociálních skupin • Příklad: Alber, J. a Kohler, U. (2008): Informal Food Production in the Enlarged European Union, Social Indicators Research, str. 113-127

11. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V BÍLÉM DOMĚ Zdroj: www.telegraph.co.uk

12. SAMOZÁSOBITELSTVÍV 10 DOWNING STREET Sarah Brown v zahradě 10 Downing Street, 25. března 2010 Zdroj: The Observer, 18. duben 2010

13. ROZSAH SAMOZÁSOBITELSTVÍ V EUA TURECKU (2003) ) Source: Alber and Kohler (2008

14. POST-SOCIALISTICKÉ SAMOZÁSOBITELSTVÍ – NEGATIVNÍ KONOTACE • Alber a Kohler (2008, Social Indicators Research) (ISI: 1 citace) navazují na delší tradici literatury: • samozásobitelství jako demodernizační a dediferenciačnítrend (Rose a Tikhomirov, Post-Soviet Geography, 1993) (ISI: 20 citací, březen 2011) • samozásobitelství (v post-sovětském kontextu) jako strategie přežití „městského sedláka“ (tho Seeth et al., World Development, 1998) (ISI: 36 citací, březen 2011) • Samozásobitelství jako nežádoucí tradice v cestě modernizace (Nefedova, 2007) (kniha) • Post-socialistické samozásobitelství – negativní konotace • Rozvojová studia, veřejná politika, ekonomie....

15. ODLIŠNÁ KONCEPTUALIZACE SAMOZÁSOBITELSTVÍ NA ZÁPADĚ A VÝCHODĚ - SHRNUTÍ

16. NEGATIVNÍ OBRAZ POST-SOC. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V LITERATUŘE • Konstrukce post-soc. samozásobitelství jako negativního, nemoderního a se strategií přežití spojeného jevu- • Nemožnost vnímání tohoto jevu jako souboru moderních, progresívních praktik- • Souvislost s dvěma konstrukcemi o „Východní Evropě“ v médiích, poradenství i v akademické sféře: • 1.Othering: protiklad mezi Východní Evropou a Evropou – role diskursu „jinakosti“ (othering) Východní Evropy v konstrukci evropské identity: Východní Evropa „ne úplně evropská“ • Východní Evropa v pozici žáka, subjektu experimentů, příjemce inovací, v inferiorním postavení • Diskurs akceptován nejen v západní vědě, poradenství a politice ale i post-socialistickými elitami

17. NEGATIVNÍ OBRAZ POST-SOC. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V LITERATUŘE • 2. Image „městského sedláka“ • Mediálně neodolatelná postava obyvatele post-sovětských měst reagujícího na rozpad hospodářství domácí výrobou potravin • Kontrast modernity města s tradicí venkovského sedláka • Sedlák vždy ztělesňoval tradici, konzervatismus a nezapadal do modelů společenského pokroku (ani za socialismu ani za post-socialismu – termín „farmář“) • Asociace aktivit obyvatel měst s kultivací půdy a pěstováním potravin – vazba na stereotyp sedláka, tradici, zaostalost • Příležitost pro konstrukci samozásobitelství jako negativní, zpátečnické a tradiční aktivity

18. ALTERNATIVNÍ OBRAZ POST-SOC. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V LITERATUŘE • Geografie: A. Smith a A. Rochovská • Dlouhodobý výzkum strategií obyvatel slovenských měst při „domestikaci“ neoliberalismu (konstrukce „snesitelnějších“ forem NL) prostřednictvím každodenních ekonomických strategií: • - samozásobitelství • - sdílení vypěstovaných potravin v rámci širší rodiny (sítě mezi městem a venkovem) • Zaměření na chudší městské vrstvy a roli samozásobitelství jako doplňkového zdroje potravin a zdroje finančních úspor pro spotřebu jiných komodit a služeb • Domácnosti se zahradami/napojené na rodinné sítě • - větší úspory, útraty na zábavu a nižší útraty za jídlo • Závěr: během socialismu a post-socialismu neekonomické důvody pro samozásobitelství aspoň tak důležité jako ty ekonomické

19. ALTERNATIVNÍ OBRAZ POST-SOC. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V LITERATUŘE • Sociální antropologie: • J. Acheson (Slovensko 1993-2006): sítě domácí produkce a výměny potravin • z hlediska SA teorie „anomální“ jev na industrializovaném Slovensku • motivace: směs altruismu a vlastního zájmu, egalitářství a morálních norem: • - stigmatizace sobectví a sebestřednosti, hodnota vzájemné pomoci a sdílení zdrojů • D. Torsello (Slovensko 2005): hlavní motivace samozásobitelství neekonomická – využití půdy vytváří a udržuje silné vztahy mezi příbuznými a přáteli • Vede k vzájemnosti, reciprocitě, rozdělení a sdílení úkolů a důvěře • Zahrada – společný zdroj využívaný širší rodinou

20. ALTERNATIVNÍ OBRAZ POST-SOC. SAMOZÁSOBITELSTVÍ V LITERATUŘE • Sociální antropologie: • A. Czegledy (Maďarsko, konec 90. let): význam vzájemných darů z domácí produkce, společenská prestiž • Konotace hojnosti a radosti z pěstitelství, zaměření na kulinářskou stránku samozásobitelství • Sdílení jídla s hosty, oslava pohostinnosti • Ocenění času, úsilí a dovedností potřebných k vypěstování a přípravě jídla • Jídlo z domácí produkce „lepší“ než z obchodu, se specifickou barvou, texturou a chutí

21. SAMOZÁSOBITELSTVÍ JAKO SOUBOR UDRŽITELNÝCH PRAKTIK • Environmentální přínosy samozásobitelství teoreticky aspoň takové jako u alternativních potravinových sítí • Proti konvenčnímu opatřování potravin výrazná redukce environmentálních dopadů: • - snížené nebo žádné množství obalů a odpadů • - kompostování • - krátká vzdálenost mezi zahradou a stolem • - žádnénebo omezené množství fosilních paliv při kultivaci půdy, pěstování, sklizni a přepravě úrody

22. PRVNÍ CÍL ČESKÉ PŘÍPADOVÉ STUDIE • Ukázat, že post-socialistické společnosti, jako je ČR, jsou „pokladnicí“ environmentálně a sociálně udržitelných praktik vztahujících se k produkci a spotřebě potravin • Kompatibilita se západním pojetím modernosti a inovativnosti těchto praktik • Sociální inkluzívnost, rozšířenost a stabilita těchto praktik ve společnosti • Podmínka: vyvrátit argument, že samozásobitelství je primárně strategie přežití nebo odpověď na obtížnou ekonomickou situaci

23. SAMOZÁSOBITELSTVÍ: STRATEGIE PŘEŽITÍ NEBO AKTIVITA KOMPATIBILNÍ S UDRŽITELNOSTÍ? • V době socialismu samozásobitelství: • mělo více funkcí – úspora, zdroj zdravých a čerstvých potravin, koníček, reprodukce sociálních vazeb....(Smith a Rochovská, Czegledy...) • bylo vyjádřením nezávislosti na režimu a jím centrálně zabezpečoveného jídla a práce (“Self-provisioning provided both for a satisfaction of needs and represented a space of resistance” [Pittaway 2004]) • bylo formou artikulace touhy po „normálním“, nudném, nepolitickém každodenním životě

24. ZDROJE DAT • únor 2005:celostátní průzkum reprezentativního vzorku české populace (CVVM, 1056 respondentů) • jaro 2005: 15 semistrukturovaných rozhovorů v domácnostech (Praha, Hradec Králové-Pardubice; Polička) • září 2010: celostátní průzkum reprezentativního vzorku české populace (CVVM, 1024 respondentů) • podzim 2010: 10 semistrukturovaných rozhovorů v domácnostech(Praha, Boskovice, Telecí)

25. SAMOZÁSOBITELSTVÍ: STRATEGIE PŘEŽITÍ NEBO AKTIVITA KOMPATIBILNÍ S UDRŽITELNOSTÍ? • V post-socialistickém období není samozásobitelství v ČR reakcí na strádání • Nepřímé důkazy: Procento českých domácností produkujících část svých potravin CVVM 2010: první (nejbohatší) kvartil: 41 procent, druhý kvartil: 46 procent, třetí kvartil: 43 procent, čtvrtý kvartil: 32 procent

26. SAMOZÁSOBITELSTVÍ: STRATEGIE PŘEŽITÍ NEBO AKTIVITA KOMPATIBILNÍ S UDRŽITELNOSTÍ? • V post-socialistickém období není samozásobitelství v ČR reakcí na strádání • Přímý důkaz:

27. SAMOZÁSOBITELSTVÍ: STRATEGIE PŘEŽITÍ NEBO AKTIVITA KOMPATIBILNÍ S UDRŽITELNOSTÍ? Procento domácností produkující část svých potravin

28. SOBĚSTAČNOST: PODÍL PLODIN Z VLASTNÍ PRODUKCE NA CELKOVÉ SPOTŘEBĚ DOMÁCNOSTI • Průzkum CVVM, únor 2005

29. SAMOZÁSOBITELSTVÍ JAKO ENVIRONMENTÁLNĚ UDRŽITELNÁ AKTIVITA • Průzkum CVVM, září 2010 • Hnojení: • 54 % pouze přírodní hnojiva (kompost, hnůj) • 15 % žádná hnojiva • 28 % přírodní i umělá hnojiva • 3 % pouze umělá hnojiva • Boj se škůdci: • 22 % žádné metody boje se škůdci • 26 % pouze přírodní a manuální metody • 45 % přírodní prostředky boje se škůdci i umělé pesticidy • 8 % pouze umělé pesticidy

30. SAMOZÁSOBITELSTVÍ JAKO ENVIRONMENTÁLNĚ A SOCIÁLNĚ UDRŽITELNÁ AKTIVITA • Doprava na zahradu/pozemek: • 65 % nepotřebují cestovat, zahrada je u domu • 10 % pěšky • 4 % na kole • 6 % veřejnou dopravou • 15 % autem nebo na motorce • Dary a výměna vypěstovaného jídla: • 60 % samozásobitelů část produkce rozdává • z toho všichni členům blízké rodiny • 57 % širšímu příbuzenstvu • 54 % sousedům • 70 % přátelům • 27 % spolupracovníkům

31. NECERTIFIKOVANÉ BIOPOTRAVINY • “Důvod proč pěstujeme ovoce a zeleninu je, že nepoužíváme žádné postřiky. Ano, ovoce je strupovité a rozhodně nevypadá jako to v obchodech. Teď nám zrovna docházejí naše jablka a tak jsem chtěla nějaká koupit v obchodě, ale manžel mi řekl: ‘Opovaž se koupit ty chemické koule.’“ (rozhovor Hradec Králové, 29/3/2005) • “Je to jako biozemědělství. Nepoužíváme skoro žádné chemikálie. Hnojíme králičím hnojem. A plejeme ručně, na to žádné chemikálie nepoužíváme.“ (rozhovor Polička, 2/4/2005)

32. ZAHRÁDKÁŘSKÁ KOLONIE PRAHA-BOHDALEC Foto: Jiří Vágner

33. ZAHRÁDKÁŘSKÁ KOLONIE V PRAZE Foto: Jiří Vágner

34. DARY A VÝMĚNA • “Máme spoustu vajec a králíků a není moc zdravé toho jíst moc. Mám hodně kamarádů, tak jim občas dám pár vajec nebo králíka nebo je vyměním za, řekněmě, salát nebo jinou zeleninu nebo za zbytky, kterými pak krmím králíky“ (rozhovor Hradec Králové 4/5/2005)

35. DARY A VÝMĚNA • “Pěstujeme pórek, salát, ředkvičky, hrách a špenát. Některému ovoci se tady nedaří, tak ho dostáváme od příbuzných, od tchýně, nebo ho přivezeme z Moravy. Meruňky a švestky. Máme tam příbuzné, tak tam jezdíme docela pravidelně. Zavařuju, letos 15 kilo. Moje tchýně bydlí 5 km od nás a tam jsou trochu odlišné klimatické podmínky, takže tam mají třešně a hrušky, které my tady nemáme“ (rozhovor Polička 29/3/2005) • “Každý podzim má naše rodina spoustu jablek, tak vyrábíme mošt. Dávám ho kamarádům čerstvý. Každý dostane mošt“ (rozhovor Pardubice, 30/3/2005)

36. KOMPATIBILITA SAMOZÁSOBITELSTVÍ S NEOLIBERÁLNÍM MODELEM UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY • Samozásobitelství komptaibilní s mnoha principy neoliberální governance (vládnutí) • - osobní život jedince, životní styl • - není výsledkem státní intervence • - je výsledek svobodné volby jednotlivce (plnění rodinných závazků – až 7. místo - 2 %) • - důraz na lokální resilienci, aktivita „zdola“ • - vyjádření vlastní identity • - zodpovědnost jednotlivce za své volby a chování • - výsledek neformálních vzdělávacích procesů

37. SHRNUTÍ • Samozásobitelství pokračuje i přes supermarketizaci potravinového systému • Podíl samozásobitelů neklesá • Venkov i města, všechny vrstvy, 43 % obyvatel, všechny úrovně vzdělání (Praha 21 %) • Procento domácností-samozásobitelů s dobrou životní úrovní vyšší než těch se špatnou životní úrovní, přesto velmi rovnoměrné rozložení

38. SHRNUTÍ • 35 % OSVČ a podnikatelů pěstuje ovoce a zeleninu • Samozásobitelství není odpovědí na strádání • Nejde ani o „sebeobětování vyšším“ ideálům • Naopak: aktivita zvyšující kvalitu života • Aktivita kompatibilni s udržitelností (necertifikované biopotraviny, výměna, nízká energetická a materiálová náročnost) • Kompatibilita s principy neoliberálního modelu udržitelné spotřeby

39. DRUHÉ TÉMA ČESKÉ PŘÍPADOVÉ STUDIE • Záhada - pozorování: • Negativní image samozásobitelství (kompatibilní s principy udržitelné spotřeby) v mainstreamových médiích, v politických kruzích i v části akademické sféry • Petr Zídek – Orientace LN • Václav Klaus vetoval zákon • Zároveň: • Mediální, vládní i aktivistická podpora tržnímu modelu udržitelné spotřeby • Žádný zájem o rozvíjení a „export“ domácího modelu udržitelné spotřeby potravin

40. DRUHÉ TÉMA ČESKÉ PŘÍPADOVÉ STUDIE • V těchto podmínkách rozpor/rozpojení mezi: • Historicky vzniklými, domácími, netržními a s udržitelností kompatibilními praktikami produkce a spotřeby potravin • a • Importovaným neoliberálním, tržním modelem udržitelné spotřeby potravin

41. ZDROJ DAT • pět rozhovorů s klíčovými postavamičeské politické komunity udržitelné spotřeby (2004) (NGO, MŽP, akademická sféra) • včetně tří členů vládní Pracovní skupiny pro udržitelnou spotřebu • analýza dokumentů

42. NEOLIBERALISMUS • Neoliberalismus: privatizace, liberalizace trhů a posílení konkurence • Individuální volba, samoregulace, komodifikace všech sfér včetně přírody, přenos zodpovědnosti na jednotlivce • Neoliberalizace: proces implementace tohoto programu

43. NEOLIBERALISMUS • Dvě základní pojetí: • 1. NL jako hegemonický, „top-down“ makroprojekt prosazovaný vládami a mezinár. org. se stejnými efekty po celém světě • 2. NL jako „migrující technologie vládnutí“, která v interakci s prvky místní situace a kontextem a vede k různým projevům a výsledkům v závislosti na daném kontextu a politice

44. NEOLIBERALNÍ MODEL UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY POTRAVIN • Otázka: • Jsou modely NL vládnutí udržitelné spotřeby potravin - • např. podpora etické a bio- certifikace, bedýnkových systémů a farmářských trhů ekologickým hnutím a jinými aktéry • formou resistence/odporu proti NL • nebo • formou jeho šíření? • „Zdá se, že tento potravinový aktivismus produkuje a reprodukuje neoliberální formy prostoru vládnutí“ (Guthman 2008) • Potenciál pro transformaci potravinového systému?

45. NEOLIBERALNÍ MODEL UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY POTRAVIN • Konsensus: v západní společnosti jsou zkrácené potravinové řetězce a APS ve srovnání s konvenčním zemědělsko-potravinářským komplexem považovány jednoznačně za přínosné: • - sociální dimenze (spravedlivější odměna pro „okrajové“ producenty, sociální kapitál, důvěra, resilience) • - environmentální udržitelnost (env. méně škodlivé produkční metody) • - zdravější jídlo bez chemikálií

46. DRUHÝ CÍL ČESKÉ PŘÍPADOVÉ STUDIE • Ukázat, že propagace tržních APS může mít v postsocialistickém kontextu méně jednoznačný efekt než v západních zemích • - (ne nutně záměrně) odsouvá stranou potenciál udržitelnosti rozšířených a sociálně inkluzívních netržních praktik • - prosazuje ekonomicky okrajový a sociálně exkluzívní program tržně orientovaných projektů

47. IMPORT MODELU UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY • Certifikace již v 90. letech • Termín „udržitelná spotřeba“ až od roku 2003 • Známe přesné datum importu: 29. -30. květen 2003 • seminář UNEPu„SCOPE“, Praha (vládní úředníci, NGO, akademická sféra) • Cíl: vyvinout informační strategie o US, produktech a ŽP, trénik a networkování • Transformacekomunity SCOPE do pracovní skupiny v rámci vládní Rady pro udržitelný rozvoj • Cíl: připravit 10-letý rámcový program pro udržitelnou produkci a spotřebu

48. PILOTNÍ PROJEKTY UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY POTRAVIN • Zelené veřejné nakupování a catering (MŽP Praha a úřad ombudsmana Brno) • Biooběd v kantýně úřadu ombudsmana a v MŠ v Brně • Oba projekty zrušeny po 6 měsících • Podpora biopotravin a Fair Tradových potravin • ČR 2003: 0.06 % prodaných potravin byly biopotraviny • ČR 2006: prodej FT produktů v hodnotě 170,000 euro(0.5 % výdajů na FT produkty v Rakousku)

49. DĚDICTVÍ SCOPE: PRIVILEGOVANÝ DISKURSUDRŽITELNÉ SPOTŘEBY • Udržitelná spotřeba: • efektivní (méně materiálově náročná produkce) • jiná (zelené veřejné nakupování – změna příkladem) • uvědomělá (NGO - propagace etické spotřeby) • přiměřená(česká spotřeba v globálním kontextu, ekostopa)

50. DĚDICTVÍ SCOPE: PRIVILEGOVANÝ DISKURSTRŽNÍHO MODELU UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY • V praxi – rámování US jako informovaného chování spotřebitele: • “Když se řekne udržitelná spotřeba, tak to pro mě znamená zodpovědná spotřeba a to je informovaná spotřeba. Jako spotřebitel dělám rozhodnutí na základě informací....Základním principem je, že když spotřebovávám, měl bych si zjistit informace o dopadech mé spotřeby - a tento princip platí pro všechny typy spotřebitelů – jednotlivce, firmy i veřejnou správu” (interview Praha 2004).