1 / 48

Rodinná politika ve vztahu k rodinám se specifickými potřebami.

Rodinná politika ve vztahu k rodinám se specifickými potřebami. Mgr. Karolína Dobiášová 13.3. 2012. Obsah přednášky. Rodina, chudoba a exkluze Rodinná politika ve vztahu k rodinám se specifickými potřebami Neúplné rodiny Rodiny s třemi a více dětmi Rodiny migrantů Romská rodina

tulia
Download Presentation

Rodinná politika ve vztahu k rodinám se specifickými potřebami.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Rodinná politika ve vztahu k rodinám se specifickými potřebami. Mgr. Karolína Dobiášová 13.3. 2012

  2. Obsah přednášky • Rodina, chudoba a exkluze • Rodinná politika ve vztahu k rodinám se specifickými potřebami • Neúplné rodiny • Rodiny s třemi a více dětmi • Rodiny migrantů • Romská rodina • Rodina se zdravotně postiženým členem • Další typy rodin se specifickými potřebami

  3. Chudoba, materiální deprivace a sociální exkluze Od 80-tých a 90 –tých let minulého století dochází k nárůstu a prohloubení chudoby a deprivace jak v demokratických zemích EU tak i mimo ně z důvodu: • dynamického a přitom nestabilního vývoje na trzích práce • s proměnami a destabilizací instituce rodiny • s rostoucí migrací • s omezováním role sociálního státu

  4. Cyklus deprivace Chudoba se přenáší mezi generacemi – deprivace v dětství vytváří silné předpoklady k životu v chudobě v dospělém věku a ovlivňuje negativně životní šance - vede k nižší úrovni vzdělání a omezeným kognitivním schopnostem, s pravděpodobným důsledkem v podobě nízkých výdělků a vysokém riziku nezaměstnanosti.

  5. Chudoba a materiální deprivace • Chudobaje v současnosti v Evropě definována jako stav, v němž žijí osoby s příjmem pod hranicí 60 % příjmového mediánu (což je příjem domácnosti, která je právě uprostřed, když je všechny seřadíme od nejchudších k nejbohatším).  • Materiální deprivace je stav, v něm žijí lidé, kteří si nemohou dovolit nejméně tři z následujících devíti položek: platit nájem nebo hypotéku a poplatky za provoz domácnosti, přiměřeně si vytápět domov, uhrazovat nečekané výdaje, pravidelně konzumovat maso a proteiny, pravidelně jezdit na dovolenou, pořídit si televizi, lednici, auto a telefon.

  6. Sociální vyloučení (exkluze) • vyloučení z klíčových společenských aktivit působením faktorů, jež jsou významným podílem mimo rámec jejich vlastní kontroly • je proces, kdy jednotlivci nebo celé skupiny osob mají omezený přístup ke zdrojům nezbytným pro zapojení se do sociálních, ekonomických a politických aktivit společnosti (Mareš, 2000) • je primárně důsledkem chudoby a nízkých příjmů, přispívají k němu však také další faktory jako je diskriminace, nízké vzdělání či špatné životní podmínky Projevem sociálního vyloučení je například dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách, život v prostorově vyloučených částech obcí (ghettech), nízká kvalifikace, špatný zdravotní stav, aj. Sociální začlenění–opačný proces, tj. překonání příčin sociálního vyloučení.

  7. Chudoba v ČR • Pod hranicí chudoby, měřené vzhledem k příjmům celé společnosti, žije méně než 10%obyvatel (ČR patří mezi země s nejnižší mírou rizika chudoby v celé Evropské unii) • Významnými faktory nízké míry relativní chudoby v ČR je: nízká míra příjmových nerovností a poměrně vysoká efektivita sociálních transferů (snižuje míru chudoby o 29 %) v kombinaci s nízkou úrovní příjmového mediánu • více než muži jsou ohroženy ženy, • Pod hranicí chudoby je 31% dětí, 12% důchodců, 40% osamělých rodičů s 1 a více dětmi, 22 % úplných rodin se třemi a více dětmi, 48 % nezaměstnaných (EU průměr 42 %) • riziko chudoby u rodin se čtyřmi a více dětmi je 6× vyšší než u rodiny s jedním dítětem • Efektivnost sociálních transferů při eliminaci rizika chudoby je nižší právě v případě dětí a specifických kategorií populace v porovnání s ostatními. Zdroj: Sirovátka, Kofroň, Jahoda 2011; Hora, Kofroň, Sirovátka 2008

  8. Zdroj: Eurostat 2010

  9. Zdroj: Kuronen 2010

  10. Vybrané indikátory materiální deprivace Zdroj: Hora, Kofroň, Sirovátka 2008

  11. Chudoba, deprivace a sociální vyloučení na úrovni EU • Evropská strategie sociálního začleňování – od roku 2000 součást Evropského sociálního programu (zasedání v Nice). • Zde se evropské země zavázaly, že budou postupovat společně při snižování chudoby a sociálního vyloučení za použitíotevřené metody koordinace a společného akčního rámce. • Otevřená metoda koordinace – na základě společně přijatých cílů na úrovni EU vypracuje každá země svoje národní akční plány, které obsahují opatření k dosažení přijatých cílů. Součástí je vyhodnocení účinnosti přijatých opatření. Součástí výměna zkušeností.

  12. Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2008–2010 Prioritní cíl 2 • Rodiny se specifickými potřebami, které jsou sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením • Z důvodu nezaměstnanosti či obtížného uplatnění člena/ů rodiny, nízkéhopříjmu, nerovného přístupu ke vzdělání a z toho plynoucí ztížené dostupnosti obvyklých společenských zdrojů, jako např. volnočasových aktivit. S ohledem na formování dalšího života, postojů a hodnot dětí vyrůstajících v těchto rodinách je cílem: Rozvíjet metody a aplikaci sociální práce a příbuzných profesí tak, aby byly podporovány rodiny se specifickými potřebami a přijímat cílená opatření, která přispějí k tomu, aby členové těchto rodin měli rovný přístup ke vzdělávání, uplatnění na trhu práce a ve společnosti a nestávali se tak sociálně vyloučenými. Cílovými skupinami v rámci tohoto cíle jsou zejména: • vícečetné rodiny ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením, • neúplné rodiny, • rodiny se členem se zdravotním postižením, • rodiny pečující o závislé seniory, • rodiny v systému náhradní rodinné péče, • rodiny pocházející z odlišného sociokulturního prostředí a rodiny cizinců a • osoby opouštějící institucionální péči nebo náhradní rodinnou péči.

  13. V roce 2010 Lisabonský proces končí a následující koncepce pro boj s chudobou a sociálním vyloučením budou již vycházet z nově přijaté Strategie EU 2020. • Vláda ČR předloží EK cíl udržet hranici počtu osob ohrožených chudobou materiální deprivací nebo žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby do roku 2020 oproti roku 2008. ČR však současně vyvine úsilí vedoucí ke snížení počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby o 30000 osob. Tato hodnota odpovídá snížení počtu těchto lidí na úroveň pod 15 procent oproti současnému stavu (15,3 %).

  14. Rok 2010 Evropským Rokem BOJE PROTI CHUDOBĚ  A SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ Ministerstvo práce a sociálních věcí se zaměřilo na pět prioritních oblastí:prevenci sociálního vyloučení v důsledku předluženosti,zlepšení přístupu na trh práce osobám vzdáleným tomuto trhu,aktivizaci územní veřejné správy při tvorbě a hodnocení akčních plánů boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení,zvýšení úrovně vzdělanosti a konkurenceschopnosti chudých a vyloučených lidí na trhu práce,podporu přiměřeného bydlení sociálně vyloučených skupin a řešení problému bezdomovectví.Na základě těchto priorit podpořilo MPSV v rámci dotačního programu k Evropskému roku 2010 projekty, z nichž větší část se soustředí na rozvoj ekonomické gramotnosti a na prevenci předlužení. Do realizace aktivit Evropského roku 2010 byl zapojen také neziskový sektor. Partnery Ministerstva práce a sociálních věcí jsou Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení v České republice (EAPN ČR), projekt Napsi spolu! a Poradna při finanční tísni.

  15. Databáze strategií ČR • http://databaze-strategie.cz/cz/CR/strategie Např. NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ z roku 2012

  16. Rodiny se specifickými potřebami Rodiny, které vlastními silami: • nezvládají materiálně zabezpečit své potřeby • plnit socializační role • potýkají se při plnění rodinných funkcí se závažnějšími problémy Do této situace se častěji dostávají: neúplné rodiny, rodiny se třemi a více dětmi, rodiny se členem se zdravotním postižením, rómskérodiny, rodiny přistěhovalců, náhradní a pěstounské rodiny.

  17. Cíle rodinné politiky Obecným cílem rodinné politiky je vytvořit ve společnosti prostředí celkově přátelské rodině legislativní i nelegislativní cestou: • odstraňování překážek, kterým jsou rodiny vystaveny a které ohrožují jejich stabilitu; • vytváření podmínek pro fungování rodin a jejich všestranná podpora; • posilování vědomí rodinných hodnot v celé společnost; • posilování vlastní zodpovědnost rodičů a členů rodin navzájem. Zejména podpora socioekonomických podmínek života rodin.

  18. Cíle rodinné politiky ve vztahu k rodinám se specifickými potřebami • zabránit hrozící chudobě způsobené snížením reálného příjmu, • pomáhat řešit bytovou situaci, • vyrovnávat vzdělávací šance a přístup na trh práce • Podporovat sociální kontakty a tak omezovat izolovanost (sociální vyloučení, vytváření ghett). Zejména podpora formou nabídky kvalitních sociálních služeb a cílených projektů.

  19. Sociální služby • Prevence sociálního vyloučení • jsou zaměřeny na pomoc a podporu jednotlivým členům rodiny a/nebo rodině jako celku nacházejícím se v nepříznivé sociální situaci • Základními druhy sociálních služeb jsou (Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb.) : • sociální poradenství (např. manželské a rodinné poradenství, poradny pro seniory, poradny pro osoby se zdravotním postižením, poradny pro oběti trestných činů a domácího násilí) • služby sociální péče (např. osobní asistence, pečovatelská služba, odlehčovací služby, centra denních služeb) • služby sociální prevence (raná péče, telefonická krizová pomoc, azylové domy, domy na půl cesty, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi – sanace rodin, terénní programy)

  20. Sanace rodiny • Sanace rodiny je jedním z nástrojů podpory rodičů, kteří péči o své děti zvládají obtížně. Důsledkem těchto obtíží bývá neprospívání dítěte v rodině. Jde o rodiny, které se často dlouhodobě ocitají v situaci nejrůznějších starostí – existenční nejistota, strach ze ztráty bydlení, nestabilní a nejisté vztahy v rámci užší i širší rodiny, sociální pozice outsidera na okraji společnosti. • Cílem sanace rodiny je předcházet, zmírnit nebo eliminovat příčiny ohrožení dítěte a poskytnout rodičům i dítěti pomoc a podporu k zachování rodiny jako celku. Jedná se o činnosti směřující k odvrácení možnosti odebrání dítěte mimo rodinu, k realizaci kontaktů dítěte s rodinou v průběhu jeho umístění do ústavní výchovy nebo k umožnění jeho bezpečného návratu domů. • Sanace rodiny se týká formálních stránek rodiny i obsahových stránek rodičovství. V praxi se osvědčuje začínat s formálními stránkami rodiny, protože jsou pro rodiče bezpečnější a přímo ovlivňují možnost jejich vyladění na obsah rodičovství. Když rodina nemá peníze na jídlo a hrozí jí ztráta bydlení, rodiče nemají kapacitu zajímat se o význam společné hry se svými dětmi. Od začátku sanace rodiny je ale třeba s rodiči mluvit o formálních i obsahových stránkách rodinného života a zjišťovat, jaké mají představy o své roli a o rolích ostatních členů týmu. Zdroj: Bechyňová, V., Konvičková, M.: Sanace rodiny, Praha: Portál, 2008

  21. Rodinná mediace • Pomoc rodinám, které se dostaly do konfliktní situace. • Prostřednictvím odborných pracovníků, dojít ke klidné dohodě mezi rodiči tak, aby nebyl narušen další vývoj dítěte, pokud se rodiče rozcházejí. • Mediace je alternativní metoda, jejímž cílem je najít oboustranně přijatelné a dodržitelné řešení a to rychleji než u soudu. Kromě samotného vyřešení problému může vést i k vylepšení vzájemné komunikace v rodině a k zefektivnění spolupráce mezi členy rodiny. Ve většině vyspělých západoevropských zemí a ve Spojených státech se mediace využívá v 60 až 70 % řešených pracovních, obchodních, rodinných nebo komunitních sporů, přičemž zhruba dvě třetiny končí uzavřením výsledné dohody.

  22. Systém sociálně-právní ochrany dětí v ČR Legislativní vymezení (základ): • Úmluva o právech dítěte • Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky věnuje pozornost dětem a rodině v článku 32 tak, že dává rodičovství a rodinu pod ochranu zákona a dětem a mladistvým zaručuje zvláštní ochranu. Zákony proto také respektují jeden ze základní principů fungování rodiny, a to právo a povinnost rodičů společně vychovávat a pečovat o děti, a pokud je toho třeba, požadovat pomoc. Jakékoliv zasahování do soukromí a rodinného života je možné teprve tehdy, jestliže rodiče nebo osoby odpovědné za výchovu dětí o to požádají a nebo se o děti nemohou nebo nechtějí starat. • Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon o SPO) • Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů

  23. Systém sociálně-právní ochrany dětí v ČR Dítě – je dle Úmluvy o právech dítěte osoba nezletilá, tj. každá lidská bytost mladší 18 let, pokud nenabyla zletilosti dle platného práva dříve. Děti, kterým se poskytuje sociálně-právní ochrana : • mají na území ČR trvalý pobyt, • mají povolen trvalý pobyt nebo jsou hlášeny k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR) , • podalo návrh na zahájení řízení o udělení azylu na území ČR (mezinárodní ochrany) (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu) • a další v zákoně vyjmenované typy pobytu. Dětem, které výše uvedené podmínky nesplňují, je poskytována sociálně právní ochrana jen v nezbytném rozsahu, tj.opatření k ochraně života a zdraví a zajištění uspokojování základních potřeb v nejnutnějším rozsahu včetně zdravotní péče. Zákon o SPO také vymezuje okruh dětí z věcného hlediska. Nejedná se o taxativní vymezení, ale jen o příklady (např. rodiče dětí zemřeli, neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, děti se opakovaně dopouští útěků od rodičů, zanedbávají školní docházku, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin, děti na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu, děti, které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči, děti, které jsou žadateli o azyl odloučenými od svých rodičů,…….)

  24. Systém sociálně-právní ochrany dětí v ČR - systém Orgány sociálně-právní ochrany dětí: • obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady, • krajské úřady (v Praze Magistrát hl. města Prahy), • Ministerstvo práce a sociálních věcí • Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí - orgán ochrany dětí v soukromoprávních věcech s mezinárodním prvkem (vymáhání výživného, mezinárodní adopce, mezinárodní únosy dětí, ochrana nezletilým osobám) Krajský úřad nebo Magistrát hl. města Prahy může vydat pověření nestátním subjektům(nadace, občanská sdružení, církve a další právnické a fyzické osoby), aby plnily určité úkoly v sociálně-právní ochraně dětí. Pověřené osoby nejsou orgány sociálně-právní ochrany. Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období 2009 až 2011

  25. Neúplné rodiny Neúplná rodina je tvořena jedním z rodičů a jeho nezletilým dítětem (dětmi) Různé způsoby jejího vzniku: • úplná rodina vůbec nevznikne – jedná se o případ, kdy svobodná matka zůstane sama se svým dítětem; • úplná rodina přestane dočasně nebo trvale plnit svoji funkci - např. rodič je s dítětem dočasně sám, protože druhý rodič vykonává vojenskou službu, je ve výkonu trestu nebo trvale opustil rodinu; • úplná rodina zanikne, a to buď přirozenou cestou (smrtí jednoho z rodičů) nebo cestou nepřirozenou (rozvodem manželství) • Neúplné rodiny jsou často vystaveny sociálním a kulturním tlakům ze strany společnosti a jejich akceptace se odlišuje v závislosti na důvodu jejich vzniku. • Netvoří homogenní kategorii - nesezdané soužití, neúplná rodina po rozvodu, osamělé rodičovství • Jsou ve vyšší míře ohroženy chudobou a sociálním vyloučením • Osamělé rodičovství týká častěji žen než mužů.

  26. Podíl neúplných rodin v EU 27

  27. Rodinná politika a její vztah ke specifikům rodin samoživitelů v ČR • Podle zákona o rodině (94/1963) mají děti manželské stejné nároky jako nemanželské, je-li otec uveden v rodném listě, oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů • systému přímé finanční podpory rodin s dětmi, který je v České republice realizován především prostřednictvím dávek státní sociální podpory, nejsou neúplné rodiny vzhledem k rodinám úplným nijak zvýhodňovány • Osamělost rodiče je zohledněna v systému nemocenského pojištění v podpoře při ošetřování člena rodiny (16 místo 9 dnů). • vdovský/vdovecký a sirotčí důchod • nefinanční podpora rodin s dětmi prostřednictvím služeb pro rodiny (může být zvýhodnění při přijímání do předškolního zařízení)

  28. Rodiny se třemi a více dětmi • Porodnost klesá, ale podíly dětí dle pořadí zůstávají téměř nezměněné • Podíl dětí narozených ve třetím a vyšším pořadí klesá spolu s rostoucím vzděláním matky • Vysokou plodností odchylující se od obvyklého průměru se vyznačují zejména rómské ženy (60 % romských žen je matkami tří a více dětí, více jak pětina Romek má dokonce dětí pět nebo více) • Ženy hlásící se k některému náboženskému vyznání mají zpravidla ve všech věkových skupinách počet dětí vyšší než ženy bez vyznání • Vícedětné rodiny mohou vzniknout též jako výsledek vícečetných porodů • Podle dosavadního vývoje můžeme předpokládat, že počet vícečetných porodů se bude i nadále zvyšovat, jednat se bude zejména o porody dvojčat. Jako vysvětlení dosavadního trendu narůstání počtu i podílu vícečetných porodů bývá zmiňováno především rozšíření asistované reprodukce, užívaní hormonálních přípravků (antikoncepce) i zvyšování věku matek při porodu.

  29. Rodiny se třemi a více dětmi • Ve vícedětných úplných rodinách tvořených manželským párem je však častěji než v úplných rodinách bez rozdílu v počtech dětí ekonomicky aktivní pouze otec a matka je ekonomicky neaktivní (20,8 % vícedětných rodin), méně často jsou naopak ve vícedětných rodinách oba manželé ekonomicky neaktivní (2,1 %) • ve srovnání s rodinami s jedním či dvěma dětmi představují na celkových příjmech vícedětných rodin vyšší podíl sociální příjmy • domácnosti se třemi a více nezaopatřenými dětmi podstatně častěji uvádějí, že vycházejí s příjmem s určitými obtížemi Zdroj Svobodová 2007

  30. Rodiny přistěhovalců • Migrace je celosvětový fenomén. Odhaduje se, že na mezinárodní úrovni se každý rok za prací a lepším životem stěhuje více než 200 milionů lidí, z nichž okolo 30-40 milionů tvoří ilegální migranti. • Typy rodin migrantů (Kofman 2006, dle Kuronen 2010): slučování rodin, vytváření rodin migrantů, sňatková migrace, migrace celých rodin. • Slučování rodin cizinců by mělo probíhat podle jasně stanovených pravidel, která definují osoby, které mají nárok na sloučení rodiny (přímé příbuzné - rodiče, děti a manžele) • Integrace přistěhovalců • po roce ode dne hlášení pobytu, mají přistěhovalci, kteří na území ČR pobývají legálně (a jsou zde hlášeni k trvalému pobytu nebo mají povolení k dlouhodobému pobytu nebo dlouhodobé vízum), a uznaní azylanti nárok na dávky státní sociální podpory • Sociální služby – cizinci mimo EU s dlouhodobým pobytem nemohou čerpat sociální služby • Zdravotní péče – problém zdravotní pojištění • Vzdělávání – nárok na bezplatné vzdělání

  31. Migranti v ČR Celkem(k 31.12. 2010): 425 301 = 4 , 2 % populace Maximum v květnu 2009 (444 tis.) a od té doby klesá. Z toho: • S trvalým pobytem 40% Ženy40 % • S dlouhodobým pobytem 60%Muži 60 % Narodnostní struktura: • Ukrajinci30 % • Vietnamci14 % • Rusové6 % • EU 33% 87 % migrantů je ekonomicky aktivních Zaměstnanci 78 % Podnikatelé 22 %

  32. Věková struktura migrantů Cizinci • Dospělí 20 – 65 77% • Děti a dospívající 20% (z toho většinu tvoří děti migrantů ze třetích zemí) • Starší 65 let 3% (z toho 38 % jsou cizinci ze třetích zemí) Češi

  33. Rómské rodiny • Romové jsou největší evropskou menšinou, romská populace je odhadována na 8 – 12 milionů lidí • rómskápopulace má sice společný etnický původ, ale uvnitř je velmi různorodá • Svým původem, historií a tradicemi se výrazně liší od ostatního evropského obyvatelstva • Přes různorodost patří Romové jako skupina k nejchudším, nejvíce marginalizovaným, nejméně vzdělaným a nejčastěji nezaměstnaným obyvatelům EU. Jako celek vykazují určitou uzavřenost vůči majoritní populaci • Demografická strukturarómsképopulace má charakter progresivní, tj. je v ní vyšší podíl dětí a menší zastoupení lidí vyššího věku

  34. Specifika romské rodiny • Tradiční romská rodina je velká a má patriarchální ráz (soužití generací, dělba rolí) • Dochází k nuklearizaci romských rodin • Výchova dětí není orientována na vzdělávací dráhu, je volnější (Zdroj O. Matoušek 2010)

  35. Romové a sociální vyloučení V ČR se v roce 2006 nacházelo 310 sociálně vyloučených romských lokalit ve 167 obcích. V 80% z těchto lokalit je odhadovaný podíl Romů nadpoloviční. Ve více jak 40% převyšuje 90%. • Lidé žijící v těchto lokalitách jsou v drtivé většině nezaměstnaní, často mají nízké vzdělání a žádnou či malou kvalifikaci. V těchto lokalitách se ve větší míře vyskytují rizikové jevy, nedostatečné sociální kompetence a zhoršený zdravotní stav. • Intervence: vzdělávání, trh práce, bydlení, zdraví • Sociální služby Zpráva o stavu romských komunit v České republice za rok 2009 Koncepce romské integrace na období 2010 – 2013

  36. Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených lokalit • Http://www.esfcr.cz/mapa/int_CR.html

  37. Rodiny se zdravotně handicapovaným • Finanční podpora • Sociální služby Změny: V rámci reformy dochází ke zrušení řady příspěvků. V systému státní sociální podpory zcela zaniká sociální příplatek a odpadá možnost současného pobírání rodičovského příspěvku a příspěvku na péči. Osoby, které dosud pobírají oba tyto příspěvky na totéž dítě, si budou muset do 31. 1. 2012 zvolit, který příspěvek budou nadále pobírat. Ruší se možnost pobírat rodičovský příspěvek na děti starší než 4 roky. V oblasti dávek pro osoby se zdravotním postižením zanikají příspěvky na úpravu bezbariérového bytu a garáže a příspěvek pro nevidomé občany. V rámci pomoci v hmotné nouzi již nebude náležet příspěvek na zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání a také se již nebude poskytovat příspěvek na základní vybavení domácnosti.

  38. Nemocenská Zdravotní pojištění Nemocenské Peněžitá pomoc v mateřství Sociální pojištění Ošetřovné Pojištění Vyrovnávací příspěvek Příspěvky na státní politiku zaměstnanosti Systém sociálního zabezpečení Důchodové starobní invalidní Rodičovský příspěvek vdovský a vdovecký Státní sociální podpora Porodné sirotčí Příspěvek na živobytí Sociální pomoc Přídavky na děti Dávky sociální péče Příspěvek na bydlení Doplatek na bydlení Pomoc v hmotné nouzi Dávky pěstounské péče Příspěvek na péči Mimořádná okamžitá pomoc Příspěvky pro ZP Pohřebné

  39. Dávky sociální péče - příspěvek na péči (PnP) • Čtyři stupně závislosti na pomoci jiné osoby: • stupeň I - lehká závislost • stupeň II - středně těžká závislost • stupeň III - těžká závislost • stupeň IV - úplná závislost • Výše PnP se odvíjí od stupně závislosti a věku (vyšší u osob do 18 let)

  40. Dávky sociální péče – příspěvky pro ZP Od roku 2012 bylo mnoho různých příspěvků pro zdravotně postižené sdruženo pod 2 dávky s výplatou na úřadě práce: • příspěvek na mobilitu • příspěvek na zvláštní péči

  41. Náhradní a pěstounské rodiny • Náhradní rodinná péče: osvojení (adopce), pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručenství a opatrovnictví • Pěstounská péče je formou náhradní rodinné výchovy. Soud svěřuje dítě pěstounovi do péče na jeho žádost v případech, kdy se o něj vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat. Dávky pěstounské péče jsou čtyři a jsou určeny: • ke krytí nákladů svěřených dětí, na odměnu pěstouna a další náklady spojené s touto péčí (příspěvek při převzetí dítěte a na nákup motorového vozidla). • Vedle dávek pěstounské péče náleží dítěti i pěstounovi i další dávky státní sociální podpory, například přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a další vyjma sociálního příplatku.

  42. Další rodiny se specifickými potřebami • Rodiny s mladistvým delikventem • Rodiny, kde se vyskytuje násilí (rodiny s týranou ženou nebo rodiny zanedbávající, případně týrající děti) • Rodiny s členem ve výkonu trestu • Rodiny s dospělým alkoholikem • a pod. Zdroj O. Matoušek 1993

  43. Zdroje • Combating poverty and social exclusion2010 edition. A statistical portrait of the European Union 2010, EUROSTAT 2010 • Matoušek, O.: Rodina jako instituce a vztahová síť, Slon 1993 • Kuronen, M.: Research on Families and Family policies in Europe • State of the Art, FamilyPlatform 2010 • Mareš, P.: Chudoba, marginalizace, sociální vyloučení, Sociologický časopis, 2000, Vol. 36 (No. 3: 285-297) • Hora, O., Kofroň, P., Sirovátka, T.: Příjmová chudoba a materiální deprivace v České republice s důrazem na situaci dětí podle výsledků šetření SILC, VÚPSV, v.v.i. Praha, výzkumné centrum Brno 2008 • Sirovátka, T., Kofroň, P., Jahoda, R.: Rizika příjmové chudoby a materiální deprivace v České republice, VÚPSV, v.v.i. 2011 • Bechyňová, V., Konvičková, M.: Sanace rodiny, Praha: Portál, 2008 • www.mpsv.cz • Matoušek a kol.: Sociální práce v praxi, Portál 2010 • Svobodová, K.: Životní situace vícedětných rodin, VÚPSV 2007

More Related