Download
region ln politika politika hospod sk a soci ln soudr nosti hss jana frkov n.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Regionální politika (Politika hospodářské a sociální soudržnosti - HSS) Jana Frková PowerPoint Presentation
Download Presentation
Regionální politika (Politika hospodářské a sociální soudržnosti - HSS) Jana Frková

Regionální politika (Politika hospodářské a sociální soudržnosti - HSS) Jana Frková

137 Views Download Presentation
Download Presentation

Regionální politika (Politika hospodářské a sociální soudržnosti - HSS) Jana Frková

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Regionální politika (Politika hospodářské a sociální soudržnosti - HSS)Jana Frková Vzdělávací projekt financovaný z EU programu „Jean Monnet“ frkova@fsv.cvut.cz

  2. Regionální politika EU/HSS a ČR Také označována jako RP (jedna z prvních společných politik od založení EU), nyní jako Politika hospodářské a sociální soudržnosti. Cíle a principy PHSS jsou v praxi naplňovány prostřednictvím strukturálních fondů (strukturální politika) a dalších nástrojů. PHSS se zaměřuje na podporu rozvoje regionů v EU. Cílem je: • snižování rozdílů mezi úrovní regionů, • vyvážený a udržitelný rozvoj ekonomických činností (inovace, cestovní ruch, obnova památek…..), • vysoká úroveň zaměstnanosti, • rovnost mezi muži a ženami, • ochrana a zlepšování životního prostředí. Princip solidarity, bohatší státy přispívají na rozvoj chudších.

  3. ČR získala příslib největšího objemu finančních prostředků • Evropská rada schválila finanční rámec EU (finanční perspektiva) na období 2007-2013 v celk. výši 864 mld. EUR (tj. 1,048 HDP EU). • Z toho na politiku HSS bylo vyčleněno 382 mld. EUR. • pro ČR bylo vyčleněno 23,6 mld. EUR (tj. 330 EUR/obyv./rok). Česká republika tak získala příslib nejvíce prostředků v přepočtu na obyvatele ze všech zemí EU.

  4. Denní příspěvek občana EU do rozpočtu je 0,65 EUR. • Ročně 230 EUR • ČR získala na občana 330 EUR za rok.

  5. Pozice ČR vůči rozpočtu EU • Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2010 zaplatila do rozpočtu EU 219,6 mld. Kč a získala 364,4 mld. Kč. Kladné saldo čisté pozice ČR tak souhrnně dosáhlo 144,8 mld. Kč. Za výrazným zlepšením čisté pozice ČR k evropskému rozpočtu v posledních letech stojí zejména rostoucí čerpání ČR ze strukturálních fondů a zemědělského fondu. Odvody ČR do evropského rozpočtu se zvyšují mírným tempem. • Také v budoucích letech až do roku 2013 se dá očekávat další nárůst kladné čisté pozice České republiky vůči EU rozpočtu. • Čistá pozice by měla zůstat kladná i v programovacím období 2014-2020, její výše ale bude závislá na výsledku vyjednávání o podobě celkové finanční perspektivy EU na zmiňované období.

  6. Zdroj: http://www.spcr.cz/statistika/pozice.htm

  7. Zdroj: http://www.spcr.cz/statistika/pozice.htm

  8. Zdroj: http://www.spcr.cz/statistika/pozice.htm

  9. NUTS(Nomenclature des Unites Territoriales Statistique) V EU existuje 27 různých systémů správního členění. Proto pro statistické sjednocení za účelem analýzy ekonomické a sociální situace v regionech a systému dotací byla zavedena jednotná nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS) - tři hlavní úrovně regionálního členění území (NUTS I, NUTS II a NUTS III. ČR byla historicky dělena na kraje a okresy. Po vstupu do EU musela zavést zcela nové členění: NUTS II a NUTS III. NUTS II nazývané regiony soudržnosti. Právě na úroveň NUTS II (v oblasti podpory příhraniční spolupráce NUTS III) je směřována podpora z fondů EU.

  10. NUTS A LAU Kromě tří úrovní NUTS ještě existují dvě nižší úrovně územněsprávního statistické členění, které však již nejsou určující pro rozdělení prostředků z fondů EU. Jedná se o tzv. místní administrativní jednotky(LAU). ÚroveňNázevPočet jednotek NUTS IStát 1 NUTS IIRegiony soudržnosti 8 NUTS IIIKraje 14 LAU IOkresy 76 + 15 pražských obvodů LAU IIObce 6 249

  11. 14 krajů (NUTS III) a 8 regionů soudržnosti (NUTS II)

  12. Předvstupní fondy Určené pro kandidátské země. Po 1. květnu 2004 pouze doběhly.  Phare Z prostředků fondu Phare byly spolufinancovány projekty narovnávající rozdíly v oblastech technické vybavenosti příhraničních municipalit, zlepšení situace malých a středních podniků, zlepšení infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů či podpora odstraňování povodňových škod. SAPARD Program Sapard byl speciálním programem pro zemědělství a rozvoj venkova. ISPA Nástroj předvstupních strukturálních politik ISPA byl zaměřen na financování velkých projektů v oblasti životního prostředí a dopravy. 14

  13. 2 Strukturální fondy a FS • 1. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF): • podporovány jsou investiční (infrastrukturní) projekty, např.: • výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, budování stokových systémů, podpora inovačního potenciálu podnikatelů, podpora začínajícím podnikatelům, rozvoj a obnova sportovních areálů, rekonstrukce kulturních památek, využívání obnovitelných zdrojů energie, výsadba regenerační zeleně, ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón, zavádění služeb elektronické veřejné správy, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech, apod.

  14. 2 Strukturální fondy a FS • 2. Evropský sociální fond (ESF): podporovány jsou neinvestiční projekty, jako např.: • rekvalifikace nezaměstnaných, programy pro znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorba vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky, zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru apod.

  15. 2 Strukturální fondy a FS Fond soudržnosti (FS) podporovány investiční (infrastrukturní) projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (dálnice a silnice I. třídy, železnice, vodní doprava, řízení silniční, železniční, říční, námořní a letecké dopravy) a ochranu životního prostředí.

  16. 3 cíle PHSS EU • 1. Cíl – Konvergence • Podpora hospodářského a sociálního rozvoje zaostalých regionů na úrovni NUTS II s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele nižším než 75 % průměru tohoto ukazatele za celou Evropskou unii. • Tento cíl je financovaný z ERDF, ESF a FS a v České republice pod něj spadají všechny regiony NUTS II s výjimkou Hl. m. Prahy.

  17. Zdroj: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/4570C70C15F845C8C125732B00215DB2/$File/NUTS2.pdf

  18. 3 cíle regionální politiky EU • 2. Cíl - Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost • Podpora regionů které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence tj. HDP nad 75% průměru EU • Tentocíl je financovaný z ERDF a ESF a v ČR pod nějspadáHl. m. Praha.

  19. Zdroj: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/4570C70C15F845C8C125732B00215DB2/$File/NUTS2.pdf

  20. 3 cíle regionální politiky EU • 3. Cíl - Evropskáúzemníspolupráce • Podporapřeshraničníspolupráceregionůnaúrovni NUTS III nacházejících se podélvšechvnitřních a některýchvnějšíchpozemníchhranic. • Dále je podporovánameziregionální a nadnárodníspolupráceregionů.

  21. Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007–2013 Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007–2013 Rozdělení financí podle cílů Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007–2013 Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007–2013 Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007–2013 – zde je odpověď, proč operační programy pro Prahu jsou přeplněné (spadají do cíle 2. Regionální konkurenceschopnost……)

  22. Postup aplikace politiky HSS • EK navrhne „Strategické obecné zásady ES pro soudržnost“, ježvypracuje v úzké spolupráci s členskými státy. Dokument obsahuje principy a priority politiky soudržnosti. • V souladu se „Strategické …..“ každý členský stát vypracuje svůj „Národní strategický referenční rámec“. Referenční rámec stanoví strategii zvolenou členským státem a uvede seznam „operačních programů“, které stát hodlá provádět. Schvaluje EK. • E Komise schválí i náplň každého operačního programu. Operační programy představují priority státu (nebo regionů) a cíle a účel zaměření programu.

  23. STRUKTURA OPERAČNÍCH PROGRAMŮ● http://www.strukturalni-fondy.cz/

  24. Institucionální zabezpečení fondů v ČR V rámci decentralizovaného systému řízenístrukturálních fondů EU spočívá celková odpovědnost za implementaci a monitorování na jednotlivých členských státech. V České republice je MMR centrálním koordinátorem pro využívání fondů EU. Pro každý operační program je určen: - Řídící orgán/zprostředkující subjekt - Monitorovací výbor Platební a certifikační orgán Auditní orgán 29

  25. Postup aplikace politiky HSS • Úkolem členského státu je zajistit provádění programů: • Vyhlásit výzvu k předkládání projektů • Projekty ohodnotit • Vybrat kvalitní projekty • Uzavřít smlouvy a profinancovat • Kontrolovat realizaci projektů • Veškerou tuto práci provádějí tzv. „řídící orgány“.

  26. Řídící orgány OP:

  27. TEMATICKÉ OPERAČNÍ PROGRAMY ● OP Doprava● OP Životní prostředí● OP Podnikání a inovace Prioritní osa 1 – „Vznik firem“ Prioritní osa 2 – „Rozvoj firem” Prioritní osa 3 – „Efektivní energie” Proritní osa 4 – „Inovace” - Oblast podpory 4.1 – Zvyšování inovační výkonnosti podniku - Oblast podpory 4.2 – Kapacity pro průmyslový vývoj a výzku, ... Prioritní osa 7 – „Technická pomoc”● OP Výzkum a vývoj pro inovace● OP Lidské zdroje a zaměstnanost● OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost ● Integrovaný operační program● OP Technická pomoc

  28. REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAMY ● ROP NUTS II Jihozápad● ROP NUTS II Severozápad● ROP NUTS II Severovýchod● ROP NUTS II Střední Čechy● ROP NUTS II Jihovýchod● ROP NUTS II Moravskoslezsko● ROP NUTS II Střední Morava

  29. OPERAČNÍ PROGRAMY PRAHA ● OP Praha Konkurenceschopnost● OP Praha AdaptabilitaEVROPSKÁ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE● OP Přeshraniční spolupráce – Bavorsko, Sasko.... ● OP Meziregionální spolupráce● OP Nadnárodní spolupráce● INTERACT II● ESPON 2013

  30. Institucionál. zabezp. fondů v ČR • Řídící orgán / Zprostředkující orgán • Řídící orgán nese celkovou odpovědnost za efektivitu a správnost řízení a provádění OP. Řídící orgán může část svých pravomocí delegovat na zprostředkující orgán. Např.: • OP Podnikání a inovace (OPPI): • Řídící orgán MPO • Zprostředkující subjekt: Czechinvest • OP Životní prostředí • Řídící orgán MŽP • Zprostředkující subjekt je Státní fond životního prostředí • ROP NUTS II Severovýchod • Řídící orgán Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod

  31. Institucionál. zabezp. fondů v ČR • Monitorovací výbor • Pro každý OP se ustavuje Monitorovací výbor, který dohlíží a spolupracuje na programu. • Monitorovací výbor: • schvaluje programové dodatky, • schvaluje kritéria pro výběr projektů, • kontroluje poskytování dotací a výsledky realizace, • schvaluje závěrečné zprávy, • schvaluje návrh na změnu OP, • přijímá pravidelné zprávy.

  32. Institucionál. zabezp. fondů v ČR • Platební a certifikační orgán • Výkonem funkce PCO je pověřen odbor Národního fonduMinisterstva financí, který spravuje prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na účtech ČNB • Mezi jeho úkoly patří např.: • přijímání plateb z Evropské komise • převod prostředků na příjmové účty jednotlivých kapitol státního rozpočtu • vypracování a předkládání žádostí o průběžné platby a závěrečné platby EK pro všechny programy na základě výkazů výdajů předložených řídícími orgány • provádění kontroly na místě • vracení nevyužitých prostředků Evropské komisi

  33. Institucionál. zabezp. fondů v ČR • Auditní orgán • Výkonem funkce auditního orgánu bylo pověřeno Ministerstvo financí - odbor Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu, které metodicky řídí a koordinuje výkon celého systému finanční kontroly.

  34. Profinancování OP EK každoročně posílá „slíbenou“ platbu Platební orgánu na jednotlivé OP. E Komise požaduje vrácení peněz, pokud neobdrží žádost o platbu do konce druhého roku následujícího po roce, kdy byl rozpočtový závazek přijat (n+2). V případě Bulharska, České republiky, Estonska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Portugalska, Rumunska, Řecka, Slovenska a Slovinska trvá tato lhůta do konce třetího roku (n+3) pro závazky přijaté na základě jejich operačních programů v období 2007-2010.

  35. Nutnost spolufinancování • Byly stanoveny tyto maximální míry zafinancování z fondů EU pro jednotlivé cíle: • Konvergence: 75 % až 85 % na projekt • Konkurenceschopnost a zaměstnanost: 50 % až 75 % • Evropská územní spolupráce: 75 % až 85 % • Fond soudržnosti: 85 % • Zbytek prostředků dofinancovává stát ze SR a RK (rozpočtu kraje) a předkladatel projektu z vlastních zdrojů. • Konkrétní míra spolufinancování se liší podle typu OP, prioritní osy, typu žadatele, typu projektu.

  36. Horizontální priority • Horizontální priority jdou napříč všemi operačními programy a měly by být respektovány také všemi žadateli. • V programovacím období 2007-2013 musejí programy a projekty respektovat dvě horizontální priority: • rovné příležitosti a • udržitelný rozvoj.  • Proto nesmějí být podpořeny projekty s negativním dopadem na životní prostředí nebo zhoršující postavení znevýhodněných skupin obyvatel. 41

  37. Komunitární programy • Stojí mimo SF. Tyto programy jsou vždy víceleté a jsou financovány přímo z rozpočtu EU. Představují tak jednu z možností, jak získat finanční prostředky na aktivity v následujících oblastech: • Vzdělání, • výzkum a technologický vývoj, • Podnikání, • životní prostředí, • rozvoj dopravní a energetické infrastruktury, • kultura, • informační společnost, • ochrana spotřebitele, • svoboda, bezpečí a mnohé další. • Odpovědnost za provádění komunitárních programů nese ve většině případů EK. K ní se předkládají projekty, ona vybírá a přímo financuje. • Projekty jsou většinou dotovány ze 100 %. 42

  38. Další podpůrné programy • Program rozvoje venkova • Norské fondy • Program Efekt (národní zdroje) • Program Zelená úsporám (národní zdroje) • Investice pořízené metodou EPC

  39. Program rozvoje venkova • Kromě strukturálních fondů existuje podpůrný nástroj: • Zemědělský fond, který má v ČR podobu: • Přímých plateb (na plochu……..) • Program rozvoje venkova (investiční projekty financované v rámci osy I, II a IV) • Fond na podporu rybářství: • Operační program rybářství (pro investiční projekty) • Administruje Státní zemědělský intervenční fond

  40. Tzv. Norské fondy - Dohoda o Finančním mechanismu EHP a Norska (2009-14) Na konci července 2010 byla po dvou letech vyjednávání podepsány nové dohody (programy zpožděny). ”Donor States”: Iceland, Liechtenstein and Norway. Info na stránkách MF ČR: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fm_norska_pravidla_implementace_63516.html Dva mechanismy: Podpora EHP Regulation on the implementation of the European Economic Area (EEA) Financial Mechanism 2009-2014 Podpora z Norska http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fm_norska_pravidla_implementace_63514.html Žadatelem může být každý subjekt: vládní, nevládní, soukromý, veřejný, ziskový, neziskový, ale i fyzická osoba (občan) v případě projektu vzdělávání či kulturního dědictví.

  41. Finanční mechanismu EHP (EEAEuropeanEconomicArea) Jan 2011 Pro CZ celková podpora projektů (Polsko např. 266 mil. EUR): 61,400,000 EUR, finanční příspěvek 56,795,000 EUR. Oblasti podpory: (a) environmental protection and management; (b) climate change and renewable energy; (c) civil society; (d) human and social development; (e) protecting cultural heritage.

  42. Podpora 70 % uznatelných nákladů (sociální projekty až 90 %). • Částka podpory na projekt by měla normálně činit nejméně 1 mil. EUR s výjimkou vzdělávacích a výzkumných programů - ne méně než € 170,000. • Dotace malých grantových schémat činí nejméně € 5,000 a ne více € 250,000. Pro vzdělávání by mohly činit i méně než € 5,000 (pro fyzické osoby).