soci ln politika n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Sociální politika PowerPoint Presentation
Download Presentation
Sociální politika

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 89

Sociální politika - PowerPoint PPT Presentation


  • 64 Views
  • Uploaded on

Sociální politika. Mgr. Selma Muhić-Dizdarević Katedra občanského sektoru FHS UK. Literatura.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Sociální politika' - teige


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
soci ln politika

Sociální politika

Mgr. Selma Muhić-Dizdarević

Katedra občanského sektoru

FHS UK

literatura
Literatura
  • Tomeš, Igor, 1931-Sociální politika : teorie a mezinárodní zkušenost / Igor Tomeš ; Socioklub - Sdružení pro podporu rozvoje teorie a praxe sociální politikyPraha : Socioklub, 2001262 s.[000209720]
  • Potůček, MartinSociální politika / Martin PotůčekPraha : Sociologické nakladatelství, 1995142 s.[000224301]
definice
Definice
  • SP jako praktická aktivita formuje vztah jedinců a sociálních podmínek jejich života
  • SP jako vědecká disciplina zkoumá proces tvorby a realizace politik týkajících se vztahu jedinců a sociálních podmínek jejich života. (dle M. Potůčka)
  • Dle Tomeše: SP je soustavné a cílevědomé úsilí jednotlivých sociálních subjektů o změnu nebo udržení a fungování sociálního systému.
principy a subjekty sp
Principy a subjekty SP
  • Sociální spravedlnost
  • Sociální solidarita
  • Subsidiarita
  • Participace (spoluúčast)
  • Subjekty: stát a jeho organy, samospráva (obec), občan, rodina, domácnost, zaměstnavatelé (firmy), občanské iniciativy, dobročinné organizace, charitativní instituce, odborové organizace, církve
historie sp
Historie SP
  • Nejstarší pojem - chudinské (Poor Law, 17. st.) a dělnické zákonodárství (Workers or Industrial Law). Nejdříve s tim začala svobodná města a pak to převzal stát.
  • Na přelomu 19. a 20. st. se začal používat pojem sociální správa (social administration). Ta vykonává dvě funkce: mocenskou a služební
  • V roce 1913 se začala sociální správa vyučovat v Londýně na London School of Economics
historie sp1
Historie SP
  • Otto von Bismarck (1815-1898)
  • Poprvé státní regulace ekonomiky a produkce a poskytování kolektivního sociálního zabezpečení
  • Motivace: podpořit loajalitu císaři, odcizit dělníky od sociálně demokratické strany, snížit vliv církve, zvýšit produktivitu práce
  • Soustava pojištění poprvé rozděluje různé kategorie dělníků a zaměstnanců
p ehled v voje soci ln politiky v n mecku
Přehled vývoje sociální politiky v Německu
  • Do 1. sv. války:
  • 1870 . Vznikl Úřad pro sociální politiku, 1889 zavedeno starobní a invalidní pojištění
  • Výmarská republika:
  • 1922 zákon o péči o děti a mládež, 1924 zákon o sociální pomoci
  • Období nacizmu: sociální pomoc garantována pouze arijským rodinám, 1938 samostatně výdělečně činní zahrnuti do povinného starobního a invalidního pojištění, 1941 zavedeno povinné zdravotní pojištění pro důchodce
po 2 sv v lce
Po 2. sv. válce
  • Nová německá ústava zakotvila pojem Sozialstaat – sociálně tržní hospodářství neboli politika podpory zaměstnaností, udržení příjmové úrovně, podpora samosprávných principů v sociálním pojištění a participace pracovníků na řízení (Mitbestimmung)
karl gunnar myrdal 1898 1987
Karl Gunnar Myrdal (1898-1987)
  • Zásadní myšlenka: neexistuje sociální věda zbavená zájmů. Když se politicky angažujeme, je naši povinnosti uvést hodnotové předpoklady naše analýzy, který jsou pak mimovědecký (nevyplývají z vědecké analýzy).
  • Krize, která ze Švédska udělala stát blahobytu měla své kořeny v řešení populační krizí ze třicátých let 20.st. Od té doby se ve Švédsku prosazuje univerzalistický typ sociálních služeb.
william henry beveridge 1879 1963
William Henry Beveridge (1879-1963)
  • Přímo ovlivnil zavedení prvního povinného pojištění v nezaměstnaností ve VB v roce 1911
  • Navrhl zavedení flat rate, nevztahovat výši dávek na výši příjmu. Chtěl maximálně omezit přístup zkoumání potřebnosti (means test).
  • Podařilo se mu sjednotit celý systém sociálního pojištění a udělat ho povinným pro všechny. Principy, které uplatnil: organizace soc. pojištění je jenom jedna ze součástí politiky vedoucí k obecnému sociálnímu blahu, soc. zabezpečení bude založeno na spolupráci mezi státem a individuem, finančně se na něm podílejí zaměstnanci, zaměstnavatele a stát, cílem je vyvinout nástroje chránící jednice „od kolébky do hrobu“, soc. pojištění je povinné, soc. pomoc a dobrovolné pojištění možné.
def sp jako praktick aktivity
Def. SP jako praktické aktivity
  • Mishra – SP jsou ty sociální dohody, mechanismy a opatření, které souvisejí s distribuci zdrojů dle určitých kritérií potřeb.
  • Marshall –SP užívá politické moci k nahrazení, doplnění či modifikaci ekonomických aktivit tak, aby docílila výsledků, kterých ekonomický systém sám o sobě nemůže docílit. Řídi se jinými hodnotami než volný trh, především principem solidarity a sociální legitimity.
  • Gesellschaftspolitik a Sozialpolitik
def sp jako praktick aktivity1
Def. SP jako praktické aktivity
  • Aktivní SP – kurativní přístup, pasivní SP – paliativní přístup
  • Kategorizace solidarity:
  • reziduální (stát se stará jen o ty, kteří se nemůžou postarat o sebe z objektivních důvodů)
  • korporativní (stát nutí občany aby se o sebe postarali sami a stát se pak stará jen o ty, kteří se nemůžou postarat o sebe z objektivních důvodů)
  • institucionální (stát přebírá veškerou zodpovědnost za soc. péči na sebe a vytváří systémy instituci - redistribuce zdrojů)
sp jako v deck disciplina
SP jako vědecká disciplina
  • Abel-Smith – SP se zabývá nerovnostmi a jejich rozdělením ve společnosti, zkoumá politické procesy, instituce a činnosti, které tuto rovnost ovlivňují
d le it pojmy
Důležité pojmy
  • Sociální zabezpečení (social security, Sozialsicherheit) poskytuje ochranu v případě: ohrožení zdraví a nemoci, nezaměstnanosti, zdravotního poškození a invalidity, pracovního úrazu a nemoci s povolání, stáří, mateřství, rodičovství a smrti živitele (dle mezinárodních dokumentů)
  • Nástroje soc.zabezp. jsou:
  • Sociální pojištění
  • Sociální zaopatření a podpora
  • Sociální pomoc
  • Sociální služby
d le it pojmy1
Důležité pojmy
  • Sociální péče (social welfare), vznikl v průběhu 2. sv. války , dle Pusice je to souhrn opatření, která společnost vyvinula, aby zvládla své sociální problémy.
  • Sociální ochrana (social protection) může být: preventivní, terapeutická a rehabilitační (integrační a reintegrační), její nástroje jsou: sociální pojištění, sociální zaopatření a sociální pomoc.
  • Soc.pojištění: úrazové, nemocenské, zdravotní, v mateřství, ve stáří, invalidity, pozůstalých, v nezaměstnanosti, rodinné přídavky. Jedná se o povinné, zákonem vymezené (dle pojištěných osob a dle povinných plátců a dle věcného rozsahu) pojištění, kdy stát stanovuje způsob správy a financování.
d le it pojmy2
Důležité pojmy
  • Sociální zaopatření jsou peněžité dávky poskytované v případech definovaných zákonem nebo smlouvou
  • Sociální pomoc (social assistance) je pomoc občanům ve stavu nouze. Vztahuje se na dlouhodobě nezaměstnané občany, staré občany, zdravotně postižené občany, standardní a nestandardní rodiny, sociálně dezintegrované občany. Dávky soc.pomoci můžou být peněžité, věcné nebo ve formě služeb.
  • Pojem záchranná sociální síť (social safety net) zavedla Světová banka začátkem 80. let v souvislosti s ekonomickými reformami v Latinské Americe a v Asii. Zabezpečení existenčního minima.
vztah hp a sp
Vztah HP a SP
  • HP › SP: příjmovou politikou, rozdělováním zdrojů ze státního rozpočtu, soustavou daňových úlev, strukturální politikou, mírou inflace
  • SP › HP: úrovní lidského kapitálu, podmínkami zaměstnávání pracovníků, stanovením odvodů z mezd, stanovením podmínek přiznávání sociálních dávek…
welfare state
Welfare state
  • Termín poprvé použit k popisu situace ve VB během 2. sv. války
  • Klíčový pojem teorie SP
  • Klíčová myšlenka: sociální podmínky, v nichž lidé žijí, nejsou jen věcí jedinců či rodin, nýbrž i věcí veřejnou.
  • Překlad do češtiny: stát veřejných soc. služeb (Potůček), stát všeobecného blahobytu, asistenční stát, sociální stát
welfare state1
Welfare state
  • Podmínky vzniku:
  • Formováni národních státu a jejich transformace do masových demokracií (Francouzská revoluce) a rozvoj kapitalismu (průmyslová revoluce) (Flora – Heidenheimer)
  • Oslabeni klasických podpůrných funkcí rodin, rodu a místního společenství (industrializace, urbanizace). Důležitost zdraví a vzdělání populace pro reprodukci pracovní síly
welfare state2
Welfare state
  • Politické podmínky: míra artikulace a institucionalizace sociálních a ekonomických zájmů (svépomocná sdružení, politické strany, odbory)
  • Kulturní podmínky: Evropa vs. USA
  • Marshall: lidská rovnost vyžaduje také ekonomickou rovnost, proto je potřeba rozšířit práva občana na občanská, politická a sociální. Soc. práva jsou: právo podílet se na užívání sociálního dědictví dané společnosti a žít životem odpovídajícím standardům převažujícím v dané společnosti. WF se podílí na udržení „sociální harmonie“
  • 18. st. občanská, 19. st. politická, 20. st. sociální, 21. st. kulturní práva
welfare state3
Welfare state
  • Gilmour: aby lidé cítili ke státu loajalitu, proto je stát musí ochraňovat a poskytovat další požitky
  • Mishra: welfare state udržuje integritu společnosti
  • Habermas: WF je nástroj kompenzace nedostatku legitimity kapitalismu
kontraargumenty von hayek nozick marxist
Kontraargumenty (von Hayek, Nozick, marxisté)
  • Nová pravice: svoboda a rovnost jsou neslučitelné, základem společnosti jsou individuální politická svoboda a volný trh
  • Marxisté: WF je pouhý nástroj sociální kontroly ovládaný kapitalisty, kapitalismus je jinak založen na násilí a soutěži
krize wf
Krize WF
  • Krize nákladů
  • Krize efektivity
  • Krize legitimity
  • Holland – potřebujeme welfare society ne WF.
  • Tu pomůže neformální sektor (rodina, sousedé, lokální společenství), neziskové organizace, trh – to se označuje jako welfare mix. Zastanci jsou welfare pluralists
sp jako politika
SP jako politika
  • Normální situace – autoregulace
  • Zrání problémové situace – včasná intervence
  • Problémová situace – intervence nezbytná a obtížná
  • Zrání kritické situace – nutné nasazení sil a prostředků havarijního typu
  • Kritická situace – sociální katastrofa
  • Revoluční situace
f ze politick ho cyklu
Fáze politického cyklu
  • Příprava rozhodnutí (strategické, taktické a operativní)
  • Přijetí rozhodnutí (autoritářský vs. demokratický způsob)
  • Realizace rozhodnutí (legislativní, finanční, institucionální, výchovné a propagační podmínky)
  • Vyhodnocování důsledků realizace rozhodnutí
n stroje sp
Nástroje SP
  • Právo (zejména pracovní právo, zdravotní právo, a právo sociálního zabezpečení atd.)
  • Ekonomické nástroje (získávání a rozdělování zdrojů, daně – rozpočet, příspěvky do fondu – sociální dávky)
  • Sociální programy (doporučení a stimulace)
  • Nátlakové akce
  • Média
  • Organizační struktury (průřezové instituce)
  • Veřejné slyšení (public hearing)
akt i sp
Aktéři SP
  • Občan
  • Rodina
  • Sousedství
  • Církve
  • Svépomocná sdružení
  • Specializované instituce poskytující služby
  • Neziskové organizace
  • Firmy
  • Odbory
  • Politické strany
  • Profesionální sdružení
  • Média
  • Státní moc a správa
  • Samospráva
  • Veřejná správa (státní správa + samospráva)
  • Nátlakové skupiny
nest tn organizace jako soci ln subjekty
Nestátní organizace jako sociální subjekty
  • Státní soc.subjekty mají vlastní a pronajaté služby a zařízení
  • Nestátní ziskové mají vlastní a pronajaté služby a zařízení
  • Nestátní neziskové můžou být nadace /vlastní zdroje+dary a granty), občanská sdružení (vlastní zdroje, dary, granty+kontrakty) a neziskové organizace (vlastní zdroje, dary, granty + kontrakty)
nest tn organizace jako soci ln subjekty1
Nestátní organizace jako sociální subjekty
  • Nestátní subjekty – role:
  • Posilují povědomí občanské odpovědnosti, spoluodpovědnosti a solidarity
  • Prohlubují státní sociální politiku o etický kontext moderního občanství – spoluodpovědnost za věci veřejné
  • Zefektivňují sociální činnost zvýšením jejich adresnosti a snižováním jejich nákladů
nest tn organizace jako soci ln subjekty2
Nestátní organizace jako sociální subjekty
  • Stát je kontroluje:
  • Licencováním (udělováním povolení k provozu činnosti)
  • Akreditaci (ověřování profesní způsobilosti k sociálním činnostem)
  • Auditem
  • Inspekci (sociální policie, tak kde jde o zákonem upravenou činnost)
oblasti sp
Oblasti SP
  • Politika zaměstnanosti
  • Politika sociálního zabezpečení
  • Zdravotní politika
  • Vzdělávací politika
  • Politika tykající se bydlení
  • Rodinná politika
  • Další
politika zam stnanosti
Politika zaměstnanosti

Druhy nezaměstnanosti dle Knolla

  • Frikční (dobrovolná)
  • Sezónní (kolísání počasí a spotřeby)
  • Strukturální (vázáná na druh práce a neochotu se přizpůsobit)
  • Konjunkturální (makroekonomický rozměr)
politika zam stnanosti1
Politika zaměstnanosti
  • Ekonomický rámec:

Rozsah ekonomických aktivit a absorpční schopnost trhu práce, cena pracovní síly, strukturální změny národního hospodářství, výše fin. prostředků na PZ, míra nezaměstnanosti

  • Cílová populace – veškeré ekonomický aktivní obyvatelstvo
politika zam stnanosti2
Politika zaměstnanosti

Funkce PZ

  • Příprava pracovních sil pro uplatnění na trhu práce
  • Vytváření pracovních příležitosti (přímo-nepřímo)
  • Zprostředkovatelská funkce
  • Paliativní funkce
politika zam stnanosti3
Politika zaměstnanosti
  • Aktivní – pasivní PZ
  • Instituce: Ministerstvo práce, tripartita (stát+zaměstnavatele+zaměstnanci – odbory), úřady práce
politika zam stnanosti4
Politika zaměstnanosti

Typy PZ

  • Reálně socialistický
  • Skandinávský model
  • Model konsensuální, korporativní demokracie
  • Tržně liberální

67

politika zam stnanosti5
Politika zaměstnanosti

Postupy:

  • Omezování nebo prodlužování pracovní doby
  • Vzdělávání – „odložení vstupu na trh práce“ (Potůček)
  • Zkracování týdenní pracovní doby
  • Zavádění částečných pracovních úvazků
  • Zavádění flexibility pro odchod do důchodu
politika zam stnanosti6
Politika zaměstnanosti

Problém minimální mzdy

  • Poprvé zavedená na přelomu 19/20 st. na Novém Zélandě a v Austrálií, v Evropě s 50-let. zpožděním
  • Tří přístupy
  • Skandinávie, D, GR, I a CH stanovují MM ve velmi omezeném rozsahu pro okrajové kategorie zaměstnanců
  • GB a IR ve vybraných odvětvích, když chybí odborová struktura a mzdy jsou nepřiměřeně nízké
  • USA, CAN, JAP, LX a NL: MM je nutná jako součást standardizace nákladových podmínek tržní soutěže
politika soci ln ho zabezpe en
Politika sociálního zabezpečení
  • SB má za cíl kompenzovat nepříznivé finanční a sociální důsledky různých životních okolnosti, ohrožující uznaná sociální práva
  • Historický vzniká ve formě péče o chudé, nemocné a staré, pak se omezuje buď na specifické skupiny nebo situace, tendence k univerzalizaci až po 2. sv. válce
  • Ve Všeobecné deklaraci lidských práv. SB je uznáno jako právní závazek států vůči občanům
chudoba
Chudoba
  • Absolutní – nedostatek prostředků neumožňuje uspokojovat základní životní potřeby, ohrožení existence. Vyskytuje se spíše v Africe a v rozvojových zemích.
  • Relativní – jedná se o stav, v němž jedinec nebo skupina uspokojuje své potřeby na výrazně nižší úrovni, než je průměrná úroveň v dané společnosti. V Evropě.
  • Subjektivní – vycházející ze porovnávání se spotřebou bohatých.
chudoba1
Chudoba
  • Měření chudoby:
  • Normativní – stanovy se tzv. spotřebitelský koš (souhrn cen, zboží a služeb) – definování okruhu nezbytných potřeb (např. německý zákon o soc. pomoci)
  • Relativní – vztah úrovně příjmu a dosahovanému průměrnému přijmu v dané zemi. V Evropě nastává stav chudoby, když se dosahuje 50-70% průměrných příjmů.
chudoba2
Chudoba
  • Životní, existenční minimum – je taková minimální úroveň příjmů, která umožňuje elementární existenci člověka. Pod tou úrovní nastává ohroženi hladem.
  • Sociální minimum – odráží všeobecný názor na nejnižší přijatelné uspokojování všech potřeb, byť na minimální úrovní.
  • Prosperující ekonomika automatický nezničí chudobu.
politika soci ln ho zabezpe en1
Politika sociálního zabezpečení
  • Základní životní situace pro SB: dětství a mládí, mateřství a rodičovství, nemoc a úraz, chudoba, invalidita, stáři, smrt živitele.
  • Historická sekvence vývoje SB: kompenzace pracovních úrazů, kompenzace nemocí z povolání, nemocenské, mateřské přídavky, důchody, příspěvky pozůstalým, invalidní důchody, rodinné přídavky, podpora v nezaměstnanosti, dávky životního minima
politika soci ln ho zabezpe en2
Politika sociálního zabezpečení

Struktura

1. Sociální pojištění (zabezpečuje finančně jedince při výskytu událostí, které lze předvídat a proti kterým je pojištěn).

  • Typy pojišťovacích soustav:
  • Povinné pojištění
  • Pojištění dle povolání (resortní, podnikové atd.)
  • Soukromé pojištění
politika soci ln ho zabezpe en3
Politika sociálního zabezpečení

2. Státní sociální podpora

  • Váže se na sociální situace, ne něž se nebývá možné se předem připravit (mateřství, výchova dítěte, invalidita, rodinné krize a rozvody)
  • Není vázáná na odvody z příjmu
  • Může být poskytnuta každému kdo se v příslušné situaci (univerzálně) nachází nebo na principu potřebnosti
politika soci ln ho zabezpe en4
Politika sociálního zabezpečení

3. Sociální pomoc

  • Uplatňuje se, když všechno ostatní selže
  • Poskytuje se buď ve formě peněžních dávek nebo služeb (sociální péče)
  • Je podmíněná zkoumáním potřebnosti

Otázka: mají dávky být přidělovány univerzálně nebo adresně?

politika soci ln ho zabezpe en5
Politika sociálního zabezpečení
  • Problém výplaty starobních důchodů (indexace, solventnost, pay-as-you-go princip)
  • Problém solventnosti fondu starobního důchodu lze řešit:
  • Zvýšením zákonné hranice odchodu do důchodu (problém mezigenerační spravedlnosti)
  • Místo pay-as-you-go investovat, fond začne sám na sebe vydělávat (co, když zkrachuje)
zdravotn politika
Zdravotní politika
  • Indikátory zdraví
  • Střední délka života při narození
  • Specifická úmrtnost
  • Standardizovaná úmrtnost
  • Nemocnost
  • Kritéria pro posuzování ZP
  • Rovnost v poskytování péče
  • Efektivnost
  • Kvalita
zdravotn politika1
Zdravotní politika
  • Je zdraví věc pouze jednotlivce?
  • Typy zdravotnických zařízení:
  • Zařízení primární péče –ordinace
  • Nemocnice
  • Specializované léčebné ústavy (např. lázně)
  • Hygienické stanice
  • Výzkumné ústavy
  • Lékárny
zdravotn politika2
Zdravotní politika

Typy řízení zdravotnického systému:

  • Vysoce centralizované soustavy – vlastníkem a provozovatelem je stát (Kuba)
  • Jednotné národní soustavy financované převážně z daní + nezávislý soukromý sektor (GB, E)
  • Soustavy s povinným zdravotním pojištěním (D, A, F, CZ)
  • Liberální soustavy – uplatnění trhu, soukromé zdravotní pojištění +péče o ohrožené skupiny z daní (USA)
zdravotn politika3
Zdravotní politika

Typy sociálních programů ve zdravotnictví:

  • Zaměřený na diagnózu
  • Zaměřený na riziko
  • Zaměřený na sociální kontext (Ottawská charta podpory zdraví z 1986)
zdravotn politika4
Zdravotní politika

Typy financování zdravotní péče:

  • fixní rozpočet – centralizace
  • Platba za výkon (fee-for-service) + někdy spoluúhrada pacienta (co-payment)
  • Platba dle skupiny onemocnění (DRG – diagnosis related groups)
  • Platba za osobu (capitation fee) – princip paušální částky
  • Smluvní financování (contracting out)
vzd l vac politika
Vzdělávací politika
  • Giddens: jedná se o přenos vědomostí z jedné generaci na druhou formou přímé výuky
  • Silně ovlivněná industrializaci
  • Gellner: stát jako složka společnosti, která má monopol na vzdělání (Weber – na použití síly)
vzd l vac politika1
Vzdělávací politika
  • Jak zajistit demokratizaci vzdělání:
  • Princip pozitivní diskriminace
  • Demokratický princip
  • Meritokratický princip (intelektuální dispozice + vlastní úsilí jednotlivce)
  • Interpretace rovného přístupu ke vzděláni dle Petruska:
  • Egalitaristická interpretace
  • Rovnost příležitostí (vzdělání dle talentu)
vzd l vac politika2
Vzdělávací politika
  • Bourdieu – teorie kulturního kapitálu – čim vyšší vzdělání, tim vyšší sociální status
  • 1769 – zavedení povinné školní docházky v Čechách
  • Vzdělání ovlivňuje nejen pracovní život, ale také osobní, rodinný a veřejný. Proto nemůže VP regulovat pouze trh.
  • VP by měla sladit zájmy jedinců, státu, církvi, zaměstnavatelů atd.
vzd l vac politika3
Vzdělávací politika
  • Funkce vzdělávání dle Alana, Kalába a Reimera:
  • Profesionalizační
  • Kulturační
  • Ideační
  • Socializační
  • Opatrovnická
  • Selekce sociálních rolí
  • Indoktrinační
vzd l vac politika4
Vzdělávací politika
  • Bernstein – teorie kulturní deprivace jako vysvětlení absence děti méně vzdělaných rodičů ve vzdělávacím systému
vzd l vac politika5
Vzdělávací politika
  • Struktura vzdělávání:

Jesle, mateřská škola, základní stupeň, střední školy (gymnázia, SOŠ, SOU), vysoké školy, doplňkové formy studia, školy pro postižené atd.

  • Řízení může být de-centralizované. V USA decentr. ve Francii centr.
vzd l vac politika6
Vzdělávací politika
  • Formy financování vzdělání ze strany státu:
  • VZ zdarma, financování ze státního rozpočtu (dotace buď „na osobu“ nebo „na školu“)
  • Stipendia jako forma podpory
  • Vzdělávací úvěry jako forma podpory
  • Půjčky jako forma podpory, spláceny vyššími daněmi z příjmů (Austrálie)
  • Forma vzdělávacích voucherů (Kalifornie)
vzd l vac politika7
Vzdělávací politika
  • Liberální (výběr obsahu vzdělání) nebo normativní (závazná osnova studia) koncepce vzdělání
  • Numerus clausus (apriorně stanovený počet vzdělávaných) nebo aposteriorní přistup (přijatí jsou všichni pak se děla selekce)
politika ve sf e bydlen
Politika ve sféře bydlení
  • Základní lidská potřeba – nelze jí kompenzovat uspokojením jiné potřeby
  • Kvalitativní, kvalitativní a aspekt dostupnosti bydlení
  • Kvantitativní: počet osob na byt, počet lidi na obytnou místnost, poměr počtu bytu a počtu cenzových domácností, rozsah obytné plochy na obyvatele (plošný standard)
  • Kvalitativní: byty od I. do IV. Kategorie, nebo dle kategorizace urbanistů či hygieniků
  • Dostupnost – dle sociální vrstvy nebo skupiny obyvatelstva, dostupnost
  • Nevyužité byty
politika ve sf e bydlen1
Politika ve sféře bydlení
  • Cíle politiky v.s.b. jsou propojené s dalšími sociálně-politickými cíly: rodinná politika, péče o zdraví, urbanistické plány, školství, průmysl volného času, populační vývoj a politika, hospodářská politika, struktura bytového fondu atd.
  • Holandsko má v ústavě zakotveni práva na byt každého občana nad 18 let. V Česku platí Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech – uznává právo jednotlivce na přiměřenou životní úroveň.
  • Nově: mobilita pracovní síly vyžaduje efektivní politiku v s.b.
politika ve sf e bydlen2
Politika ve sféře bydlení
  • Cílová populace dle
  • rodin různého typů (jedno-dvou-třígenerační)
  • jednotlivců (bydlení spjaté s přípravou na povolání či s jeho výkonem, bydlení invalidů, přechodné ubytování)
  • bydlení sociálně slabších (svobodné matky, rozvádějící se, uprchlíci apod.)
  • bezdomovci
politika ve sf e bydlen3
Politika ve sféře bydlení
  • Modely uplatnění státu, samosprávy, trhu a individua v bytové politice:

a) státně dirigistický model – regulované nájemné, stát jako investor a dodavatel, právo občanů vlastnit byty je značně omezeno

b) Model bytového družstevnictví – spolupráce občanů, státu a bytových družstev občanů

c) Liberální model – základní regulující prvek je trh

d) Kombinace

politika ve sf e bydlen4
Politika ve sféře bydlení
  • Instituce:
  • Model a specializovaná ministerstva
  • Model b vrcholný orgány bytových družstev
  • Model c – není na centrální úrovní 1 organ
  • Specializované instituce pro potřebné: pro bezdomovce, svobodné matky s dětmi, domovy dětí a mládeže
politika ve sf e bydlen5
Politika ve sféře bydlení
  • Nástroje:
  • Řízený tržní systém
  • Legislativní normy (vlastnické a užívací právo k bytum)
  • Přímá finanční podpora:
  • investice do výstavby a údržby bytů – např. formou nevratných půjček
  • Sociální podpora – příspěvek na bydlení občanům a rodinám s nižšími příjmy
  • Nepřímá finanční podpora:
  • stavební spoření se státním příspěvkem
  • Stanovení výhodných uvěrových podmínek pro výstavbu, údržbu či koupě bytů
  • Snížení daňového zatížení osob bydlících v bytě, který vlastní
rodinn politika
Rodinná politika
  • Je rodina stále základní buňkou sociálního života?
  • Konzervativní interpretace – ano, muž živitel, žena pečovatelka, patriarchální model nukleární rodiny, stát a jedinci jí mají podporovat – v případě nutnosti se jí podřídit. Děti se mají vychovávat autoritativním stylem. Kritéria úspěchu: stabilita rodiny, míra rozvodovostí, počet dětí v (ne)úplných rodinách, podíl mimomanželských dětí, podíl žen v domácnosti.
  • Kolektivistická i. – rodiny je potřeba se zbavit. Její funkce postupně převezmou specializované instituce, řízené státem. Kritéria: rozsah a dostupnost veřejných služeb nahrazujících tradiční role rodiny.
rodinn politika1
Rodinná politika
  • Liberální i. – rodina je prostředek k seberealizaci individua, proto táto i. uznává pestrost rodinných forem a permisivní způsob výchovy dětí. Kritéria: šíře voleb, kterou lide disponují při rozhodování o té či oné formě soužití.
  • Feministická i. – tradiční patriarchální model rodiny ženu znevolňuje. Kritéria: rovnost mužů a žen v sdílení práv a odpovědnosti za rodinu.
rodinn politika2
Rodinná politika
  • Rodinná politika může být pro a protinatalitní
  • Kvantitativní ukazatele: porodnost, hrubá a čistá míra reprodukce, sňatečnost, potratovost, rozvodovost
  • Kvalitativní: zdraví matek a děti
  • Nejen mladé rodiny, nově hledisko celého životního cyklu.
rodinn politika3
Rodinná politika
  • Typy rodin: nukleární a modální (nukleární+neúplné rodiny, bezdětná manželství, nesezdaná soužití, rodinné sítě vzniklé z opakovaných sňatků rozvedených osob), vícegenerační, netradiční (soužití homosexuálů)
  • Domácnost – rezidenční+ekonomická jednotka: a) bytová b) hospodařící c) cenzová (nejmenší kolektivita osob spojených společným bydlením, hospodařením a příbuzenskými vztahy.
  • Cenzové můžou být: úplné rodinné domácnosti, neúplné r.d., vícečlenné nerodinné d., d. jednotlivců.
rodinn politika4
Rodinná politika
  • Objekty r.p.:
  • lidé připravující na partnerský vzat, rodinný život a rodičovství
  • Jednotlivci ve specifické rodinné situaci (pracující matky, děti určené k adopci, nastávající svobodné matky, osaměli staří lidé)
  • Všechny rodiny nebo rodiny s nezaopatřenými dětmi
  • Rodiny sociálně potřebné
  • Rodiny sociálně patologické
  • Rodiny kulturně patřící k minoritě
rodinn politika5
Rodinná politika
  • Role aktérů: stát (legislativa, obecné podmínky ve společností, finanční politika apod., trh – existence placených služeb nahrazujících domácí práce, církev – prosazuje model manželské formě monogamního soužiti a různě jí podporuje.
rodinn politika6
Rodinná politika
  • Nástroje:
  • Finanční podpora (narození dítěte, dětské, mateřské, rodičovské přídavky, dávky při ošetřování nemocného dítěte, stavební spoření, půjčky na byty, daňové úlevy apod.)
  • Náhrada rodinné péče (jesle, mateřské školy, kojenecké ústavy, domovy pro děti a mládež, SOS vesničky, adopce dětí bez rodičů)
  • Zákonodárství chránící těhotné ženy před ztrátou zaměstnaní apod., zkrácená nebo pružná pracovní doba, práce doma)
rodinn politika7
Rodinná politika
  • Nástroje:
  • Podpora členům rodiny při celodenní péči o nesoběstačný členy, nebo služby v jejích domovech (obstarávání nákupů, strava, hygiena, úklid)
  • Působí i občanská sdružení
  • Centrálně r.p. řídí MPSV
rodinn politika8
Rodinná politika
  • Tendence vývoje (Donati 1992):
  • Dochází k dezintegraci rodiny
  • Snižuje se průměrná velikost rodin
  • Rodiny celkově stárnou
  • Psychosociální patologie (oddělené soužití a rozvody, násilí nad dětmi, zneužívání, opuštění)
  • Egoistické tendence v rodině sílí
  • Stále větší díl zdrojů je přesouván na starší generace na úkor dětí
  • Slábne mezigenerační předávání kulturních vzorů a porozumění
rodinn politika9
Rodinná politika
  • Specifické problémy:
  • Problém neplacené práce v rodině (dle některých odhadů až 40% HDP je tvořeno práci v domácnosti). Vytváří to nerovnost. Pomohla by pružná/zkrácená pracovní doba. U dvoukariérových manželství, někdo musí rezignovat na plné profesionální uplatnění.
  • Problém interrupce – řešení: sexuální výchova
evropsk soci ln politika
Evropská sociální politika
  • Do konce druhé sv. války pouze Mezinárodní organizace práce
  • Po 2.sv.válce: Hospodářský a sociální výbor OSN, UNESCO, WHO, Světová banka, Mezinárodní měnový fond
  • EU: Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod
evropsk soci ln politika1
Evropská sociální politika
  • Základní dokument Evropská sociální charta(přijatá v r. 1961, novelizace 1988 a 1991): 23 hlavních bodů
  • Evropská kulturní konvence (1951)
  • Fond sociálního rozvoje Rady Evropy (1956)
  • Evropský zákoník sociálního zabezpečení (1964, pote novelizován)
evropsk soci ln politika2
Evropská sociální politika
  • ES vzniklo z hospodářských a politických motivů, přesto již v Římská smlouva obsahuje i sociálně politické prvky (např. ustanovení Evropského sociálního fondu - ESF)
  • 1974 ES v reakci na ropný šok přijalo nová opatření: např. zvýšit účast zaměstnanců a zaměstnavatelů na sociálním a ekonomickém rozhodování ES a účast zaměstnanců na řízení podniků, dál opatření stanovující povinnost zaměstnavatelů vyjednávat v případě hromadného propouštění, rovnost pohlaví)
  • V 80. Letech ESF rozšiřuje podporu na podporu sociální adaptace imigrantů a odvětvovou restrukturalizaci zaostávajících center těžkého průmyslu s přesunem důrazu na obchod a služby
evropsk soci ln politika3
Evropská sociální politika
  • V r. 1989 všechny země ES kromě VB přijaly Chartu Evropského společenství v základních sociálních právech pracovníků, která zaručuje mimo jiné:
  • svobodný pohyb pracovníků v zemích ES
  • zlepšování životního a pracovního prostředí
  • právo na sociální zabezpečení/sociální pomoc
  • svobodu sdružování zaměstnanců i zaměstnavatelů a kolektivního vyjednávání
  • přístup k odbornému vzdělávání
  • rovnost pohlaví
  • Poskytování informací a zajištění spoluúčasti pracovníků při řešení problémů zaměstnanosti na úrovni jednotlivých firem i nadnárodních společností
evropsk soci ln politika4
Evropská sociální politika
  • V listopadu 1993 vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva o Evropské unii, cíle: podporovat trvalé udržitelný ekonomický a sociální rozvoj šetřící životní prostředí vytvořením oblasti bez vnitřních hranic, posílením ekonomické a sociální soudržnosti mezi zeměmi EU a vytvořením ekonomické a měnové unie.
  • Def. ekonomické a sociální soudržnosti: úsilí o snížení rozdílů mezi úrovněmi rozvoje různých regionů podporou nejméně rozvinutých oblasti. ESF má pomáhat spolu s Evropským fondem regionálního rozvoje. Komise EU má dle Mas. Smlouvy podávat každé tři roky zprávu o tom, jak se daří dosahovat ekonomické a sociální soudržnosti.
evropsk soci ln politika5
Evropská sociální politika
  • Cíle:
  • Všeobecnost (univerzalita) – sociální soustava je přístupna všem občanům, někdy to dělá potíže tržní ekonomice
  • Úplnost (komplexnost) – kvalitativní stránka, soc.soustava poskytuje dávky a služby ke všem známým a uznaným sociálním událostem. Ve VB možnost optovat, tj. vystoupit z povinné soustavy zabezpečení – zvolit si alternativní způsob zabezpečení. Jedná se o tzv. chilský model, který je založen na pojišťovacích principech, s kapitalizaci a pluralitou soc.pojišťoven soukromé povahy. Zavádí se pojem životního minima. Sociální exkluze se stává sociální událostí.
evropsk soci ln politika6
Evropská sociální politika
  • Přiměřenost (adekvátnost) – kvantitativní stránka, týká se velikosti dávek a služeb a jejích přiměřenosti sociální potřebě, kterou mají uspokojit. Solidarita plátců s příjemci by neměla ohrožovat životní úroveň plátců. Sociální ochrana má ošetřovat průměrného občana a má být únosná. Největší problém je astronomický růst nákladů na zdravotní péči či pojištění. Proto je potřeba kombinovat přiměřenou zdrav.péči hrazenou ze soc.zabezpečení s nadstandardem, financovaným v soukromoprávních systémech.
evropsk soci ln politika7
Evropská sociální politika
  • Jednotnost (uniformita) – týká se rovnosti, soustav soc.ochrany poskytuje dávky anebo služby ve stejném rozsahu a výši všem účastníkum. Je li porušen, mluvíme o diskriminaci.
  • Cílenost (adresnost) sociální ochrany – opakem je plošné poskytování dávek. Příliš mnoho plošného soc.zabezpečení vytváří tzv. sociální past., kdy je výhodnější nechat se živit než pracovat. Zvlášť se to vztahuje na podporu v nezaměstnání.
evropsk soci ln politika8
Evropská sociální politika

f) úsilí o harmonizaci, konvergenci a integraci – jedná se o sjednocení sociálních nákladů a podmínek v rámci EU. Tohoto cíle se EU vzdala v Irsku v roce 1991 a dohodla se na dvou základních principech: rovné zacházení se všemi obyvateli (přechod od občanského k principu přirozených práv všech obyvatel) a právo stěhovat své nabyté nároky v systémech soc.pojištění