Download
region ln politika kohezn politika politika soci ln a zemn soudr nosti n.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Regionální politika Kohezní politika Politika sociální a územní soudržnosti PowerPoint Presentation
Download Presentation
Regionální politika Kohezní politika Politika sociální a územní soudržnosti

Regionální politika Kohezní politika Politika sociální a územní soudržnosti

246 Views Download Presentation
Download Presentation

Regionální politika Kohezní politika Politika sociální a územní soudržnosti

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Regionální politikaKohezní politikaPolitika sociální a územní soudržnosti základní principy a cíle EU

  2. Regionální politika x regionální rozvoj • RR – proces, změna ekonomického a sociálního prostředí • Aktéři RR • RP – cílená politika státu, EU!!!! • Soubor legislativních, ekonomických a dalších opatření, cíl RR!!!

  3. Definice regionální politiky • Obtížně definovatelný pojem, který v průběhu let prochází vývojem. Konkrétní vymezení je ovlivněno aktuálním socioekonomickým vývojem a převládající stávající hospodářskou a sociální politikou. • Regionální politika je zaměřena na snížení meziregionálních rozdílů (disparit) a vytváření srovnatelných životních podmínek ve všech regionech. • Nejedná se o plošnou politiku !!! , zaměřená na vybrané problémy

  4. Regionální politika • Obecná definice: Soubor cílů, opatření a nástrojů vedoucích ke snižování rozdílů v socioekonomické úrovni jednotlivých regionů. • Definice EU: Regionální politiku lze charakterizovat jako určitou koncepční a cílevědomou činnost veřejných orgánů (místních, regionálních a centrálních vlád, řídících orgánů EU) usilující o eliminaci negativních důsledků teritoriálně nerovnoměrného ekonomického rozvoje a probíhajících strukturálních změn.

  5. Příčiny meziregionálních rozdílů • Regionální diferenciace – vnější i vnitřní vlivy (ekonomické, politické, socio-kulturní, právní aj.). • Nerovnoměrné postavení regionů • Regiony nedostatečně vybavené přírodními zdroji • Regiony s nedostatečným využitím vlastních zdrojů • Regiony se stagnujícími, či upadajícími základními odvětvími

  6. MEZIREGIONÁLNÍ ROZDÍLY – PROBLÉM ? • LIBERÁLNÍ PŘÍSTUPY - minimální role státu - neefektivní - v dlouhodobém horizontu dojde k vyrovnání situace (migrace, cena prac. síly, cena nemovitostí…) - řešení založeno na podporu mobilizace pracovní síly, dynamizace území, služby pro MSP • KEYNESIÁNSKÉ PŘÍSTUPY - důraz na roli státu v ekonomice - nástroje na podporu investic ze soukromých i státních zdrojů, dotační politika

  7. Negativní dopady meziregionálních rozdílů • Ekonomické • Využití výrobních faktorů (zejména pracovní síly, nezaměstnanost) • Ekonomický růst • Optimální rozmístění firem • Náklady na přelidnění • Regionální nerovnováha a inflace • „útok na náklady“ • „táhnutí poptávky“

  8. Negativní dopady meziregionálních rozdílů • Ekologické důvody • Sociální motivy • Důvod plné zaměstnanosti • Regionální rozdělení příjmů • Sociální spravedlnost • Politické motivy

  9. Úrovně regionální politiky • nadnárodní úroveň (koordinovaná) • národní úroveň (diferencovaná RP uskutečňovaná členskými zeměmi, postupně přijímající některá společná pravidla) • regionální úroveň (ve většině zemí dlouhodobě posilována, princip decentralizace, subsidiarity)

  10. Regionální politika na národní úrovni • 30. léta 20. století – Velká Británie 1934 – Přijetí prvního legislativního dokumentu “Zákon o speciálních územích”: • vymezení problémových regionů • definování způsobu pomoci (především zlepšováním infrastruktury) • stanovena pravidla pro alokaci prostředků

  11. Regionální politika na národní úrovni Problémy ostatních členských zemí • Francie: Paříž a okolí vs. zbytek Francie • Itálie: vyspělý sever vs. zaostalý jih • Německo: problémy restrukturalizace tradičních průmyslových regionů, v současnosti země bývalého NDR • Nizozemí: problémy urbanizovaných oblastí • Severské země: problémy řídce zalidněných území • ČR – diferenciace ekonomického rozvoje v 2/2 90. let

  12. Legislativní opatření • Zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně správních celků • Samostatná působnost (PRK, koordinace rozvojových aktivit) • Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje (1.1.2001) • Podmínky a priority poskytování pomoci • Selektivní charakter • Zřízení regionů soudržnosti (NUTS 2), regionální rady (realizace programů financ. z EU), ROP Ing. Zuzana Trhlínová

  13. Legislativní opatření • Zákon č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla • Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích • Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání • a další (ŽP, výběrová řízení, ochrana hospodářské soutěže …) Ing. Zuzana Trhlínová

  14. Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPP) (v euro) v regionech NUTS 2

  15. Charakteristika NUTS II v ČR

  16. Vývojové etapy RP EU • 1958, 1962 • 1975 • 1993 • Vývoj po roce 2000 • více než třetina rozpočtu EU 2000-2006 - 213 mld EUR 2007 –2013 – 308,1 mld EUR • staré členské státy: 51,7% • nové členské státy (včetně RU a BG): 48,3% Pro ČR 688 mld Kč (tzn. 98 mld Kč ročně!!)

  17. Principy RPeu (HSS) K základním principům politiky HSS patří doplňkovost, shoda s dalšími aktivitami a politikami, partnerství, subsidiarita a proporcionalita Prostředky ze strukturálních fondů by neměly nahrazovat veřejné národní zdroje, pouze je doplňují (principadicionality) Strategický přístup k politice HSS: Evropský strategický dokument  Národní strategický referenční rámec  tématické a regionální operační programy (financovány vždy z jediného fondu - monofondovost, výjimku tvoří možnost financování z ERDF a FS v OP Doprava a OP Životní prostředí)

  18. Financování projektů Evropská komise může požadovat vrácení prostředků, které nebyly využity na zálohové nebo průběžné platby, nebo pro které neobdržela žádost o platbu do 31. prosince druhého roku následujícího po roce závazku (pravidlo N+2) – podařilo se vyjednat N+3 pro první 4 roky čerpání Hlavní instituce podílející se na realizaci politiky HSS jsou řídicí orgán, certifikační orgán a auditníorgán Navržená míra spolufinancování v rámci jednotlivých fondů je 85% pro nové členské státy

  19. Priority RP 2007-2013 • Konvergence (81,9%): podpora růstu a tvorby pracovních míst v nejméně rozvinutých členských zemích a oblastech, méně než 75% HDP/EU • Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (15,7%): podpora regionálních programů pro regiony a orgány regionálním správy podporující ekonomické změny v průmyslových, městských a venkovských oblastech • Evropská územní spolupráce (2,4%): podpora harmonického a vyváženého rozvoje na území Unie.

  20. Cíl konvergence ERDF • modernizace a diverzifikace ekonomické struktury členských států a regionů • rozšíření a zlepšení základní infrastruktury;ochrana ŽP ESF • zlepšení kvality a schopnosti institucí trhu práce, vzdělávacích systémů a sociálních a ošetřovatelských služeb; • zvýšení investic do lidského kapitálu • adaptace veřejné správy, posílení administrativní kapacity národních a regionálních správ

  21. Cíl regionální konkurenceschopnost • Regiony, které nespadají pod cíl 1 • inovace a ekonomika založená na znalostech • životní prostředí a předcházení rizikům • dostupnost a služby základního ekonomického významu (komunikační sítě) tj. posilování prvků Lisabonské a Göteborgské strategie

  22. Cíl: územní spolupráce Vychází ze současné Iniciativy Interreg - podpora další integrace EU spoluprací na přeshraniční, mezinárodní a meziregionální úrovni. • podpora rozvoje VaV a informační společnosti • životní prostředí a předcházení rizikům • řízení vodních zdrojů

  23. Cíl3: evropská územní spolupráce

  24. Fond soudržnosti • členské státy s hrubým národním příjmem pod 90%průměruHDP Společenství (měřeno v PPP a vypočítáno na základě čísel Společenství za poslední 3 roky) • S přihlédnutím k zvláštním potřebám každého členského státu v oblasti investic a infrastruktury Fond soudržnosti zasahuje v oblastech: • transevropských dopravních sítí a zejména v prioritních projektech evropského zájmu; • ochrany životního prostředí v rámci priorit přiznaných politice ochrany životního prostředí; v oblastech, které podporují udržitelný rozvoj a mají jasný vztah k životnímu prostředí, a v oblasti dopravy mimo transevropských sítí

  25. Konvergence 25 883 511 035 Regionální konvergence 17 064 488 596 Fond soudržnosti 8 819 022 439 Konkurenceschopnost (Praha) 419 093 449 z toho: konkurenceschopnost 194 247 800 dodatečná alokace* 224 845 649 Přeshraniční a transnac. spolupráce 389 051 107 z toho: přeshraniční 275 599 077 dodatečná přeshraniční 75 990 880 transnacionální 37 461 150 Celkemsoudržnost 26 691 655 591 Alokace ČR, 2007-2013

  26. Aktuální SF Evropský fond regionálního rozvoje ERDF Evropský sociální fond ESF Zemědělská politika – mimo SF Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EAFRD Evropský zemědělský záruční fond EZZF Evropský rybářský fond EFF

  27. Vývojové etapy RP EU • 1958, 1962 • 1975 • 1993 • Vývoj po roce 2000 • více než třetina rozpočtu EU 2000-2006 - 213 mld EUR 2007 –2013 – 308,1 mld EUR • staré členské státy: 51,7% • nové členské státy (včetně RU a BG): 48,3% Pro ČR 688 mld Kč (tzn. 98 mld Kč ročně!!)

  28. Principy RPeu (HSS) K základním principům politiky HSS patří doplňkovost, shoda s dalšími aktivitami a politikami, partnerství, subsidiarita a proporcionalita Prostředky ze strukturálních fondů by neměly nahrazovat veřejné národní zdroje, pouze je doplňují (principadicionality) Strategický přístup k politice HSS: Evropský strategický dokument  Národní strategický referenční rámec  tématické a regionální operační programy (financovány vždy z jediného fondu - monofondovost, výjimku tvoří možnost financování z ERDF a FS v OP Doprava a OP Životní prostředí)

  29. Financování projektů Evropská komise může požadovat vrácení prostředků, které nebyly využity na zálohové nebo průběžné platby, nebo pro které neobdržela žádost o platbu do 31. prosince druhého roku následujícího po roce závazku (pravidlo N+2) – podařilo se vyjednat N+3 pro první 4 roky čerpání Hlavní instituce podílející se na realizaci politiky HSS jsou řídicí orgán, certifikační orgán a auditníorgán Navržená míra spolufinancování v rámci jednotlivých fondů je 85% pro nové členské státy

  30. Priority RP 2007-2013 • Konvergence (81,9%): podpora růstu a tvorby pracovních míst v nejméně rozvinutých členských zemích a oblastech, méně než 75% HDP/EU • Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (15,7%): podpora regionálních programů pro regiony a orgány regionálním správy podporující ekonomické změny v průmyslových, městských a venkovských oblastech • Evropská územní spolupráce (2,4%): podpora harmonického a vyváženého rozvoje na území Unie.

  31. Cíl konvergence ERDF • modernizace a diverzifikace ekonomické struktury členských států a regionů • rozšíření a zlepšení základní infrastruktury;ochrana ŽP ESF • zlepšení kvality a schopnosti institucí trhu práce, vzdělávacích systémů a sociálních a ošetřovatelských služeb; • zvýšení investic do lidského kapitálu • adaptace veřejné správy, posílení administrativní kapacity národních a regionálních správ

  32. Cíl regionální konkurenceschopnost • Regiony, které nespadají pod cíl 1 • inovace a ekonomika založená na znalostech • životní prostředí a předcházení rizikům • dostupnost a služby základního ekonomického významu (komunikační sítě) tj. posilování prvků Lisabonské a Göteborgské strategie

  33. Cíl: územní spolupráce Vychází ze současné Iniciativy Interreg - podpora další integrace EU spoluprací na přeshraniční, mezinárodní a meziregionální úrovni. • podpora rozvoje VaV a informační společnosti • životní prostředí a předcházení rizikům • řízení vodních zdrojů

  34. Fond soudržnosti • členské státy s hrubým národním příjmem pod 90%průměruHDP Společenství (měřeno v PPP a vypočítáno na základě čísel Společenství za poslední 3 roky) • S přihlédnutím k zvláštním potřebám každého členského státu v oblasti investic a infrastruktury Fond soudržnosti zasahuje v oblastech: • transevropských dopravních sítí a zejména v prioritních projektech evropského zájmu; • ochrany životního prostředí v rámci priorit přiznaných politice ochrany životního prostředí; v oblastech, které podporují udržitelný rozvoj a mají jasný vztah k životnímu prostředí, a v oblasti dopravy mimo transevropských sítí

  35. Konvergence 25 883 511 035 Regionální konvergence 17 064 488 596 Fond soudržnosti 8 819 022 439 Konkurenceschopnost (Praha) 419 093 449 z toho: konkurenceschopnost 194 247 800 dodatečná alokace* 224 845 649 Přeshraniční a transnac. spolupráce 389 051 107 z toho: přeshraniční 275 599 077 dodatečná přeshraniční 75 990 880 transnacionální 37 461 150 Celkemsoudržnost 26 691 655 591 Alokace ČR, 2007-2013

  36. Aktuální SF Evropský fond regionálního rozvoje ERDF Evropský sociální fond ESF Zemědělská politika – mimo SF Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EAFRD Evropský zemědělský záruční fond EZZF Evropský rybářský fond EFF

  37. Výhled kohezní politiky (KP) na období 2014 - 2020 • možnost revize cílů KP: místo konvergence orientace na lisabonské cíle (konkurenceschopnost, zaměstnanost) a nové výzvy – klimatická změna, migrace, stárnutí populace • místo národní alokace tlak na koncentraci prostředků v celoevropských tematických fondech odrážejících priority EU 2020 (např. Fond pro klimatickou změnu)

  38. Výhled KP na období 2014 – 2020 – pokrač. • Komisař pro rozpočet Lewandowski: bez nalezení řešení pro Španělsko a nové spolkové země Německa nebude dohoda o novém finančním rámci • Možnost změny parametrů KP: úprava HDP/obyv., phasing-out, phasing-in; hledat řešení pro Prahu a Střední Čechy • možnost sloučení ERDF a Kohezního fondu: riziko rozšíření kritérií způsobilosti v ERDF na Kohezní fond – výhodné pro staré ČS • možnost změny vymezení regionů (místo NUTS euroregiony – sdružení bez právní subjekt., případně ESÚS – sdružení s právní subjekt.)

  39. Alokace finančních prostředků na cíl EÚS a na podporu přeshraniční spolupráce v současném a budoucím programovacím období

  40. Návrh a cíle EK • Přizpůsobení se prioritám Evropy 2020, Fondy SSR – cíle Evropa 2020 • Veřejné investice v jedn. zemích – podpora konkurenceschopnosti a sbližování • Důraz na priority a dopady projektů! • Výzkum a inovace, podpora MPS, kvalitní vzdělávání a příprava, trh práce, LZ, sociální soudržnost, ŽP – principy UR • integrovaný přístup: aktivování součinnosti a dosahování optimálního účinku jak uvnitř jednotlivých zemí, tak napříč hranicemi: napříč všemi fondy HSS

  41. Cíle strategie Evropa 2020 • Inteligentní hospodářský růst (efektivnější investování do vzdělávání, výzkumu a inovací) • Udržitelný růst (konkurenceschopný průmysl, nízkouhlíková ekonomika) • Inkluzivní (pracovní trh, chudoba) • systém správy ekonomických záležitostí: koordinace politiky na vnitrostátní i celoevropské úrovni

  42. EK X ČR • Dohoda o partnerstvích a programech • hlavní priority financování v České republice • Vypracování jasných strategií, hodnotící kritéria v souladu s cíli EU • fiskální kázeň • Korupce • Metodika řízení projektů, e-soudržnost • koordinace mezi operačními programy • Posílení spolupráce se sousedními státy a regiony (JVT, odstranění překážek přeshraničních aktivit)

  43. Zaměření projektů • Možnost čerpat finance na partnerské projekty: • trh práce (růst a tvorba prac. míst), • vyloučené osoby, • kvalita VS, • vzdělávání, • infrastruktura (MHD), • ŽP, • senioři