Francouzská politika ,,prázdné židle‘‘a Lucemburský kompromis

1. Francouzská politika ,,prázdné židle‘‘a Lucemburský kompromis Dějiny Evropské Unie Bc. Adam Vašut

2. Stav před krizí • Červen 1965 – Leden 1966 • Návrh politické unie odhalil rozdíly mezi koncepcí de Gaulla (podoba mezivládního orgánu pro spolupráci) a koncepcí partnerů ohledně institucí Společenství • Institucionální rozvoj – přeskupení Vysokého úřadu ESUO, Komisí EHS a Euratomu v jednotnou Komisi • Parlamentní shromážděnípožadovalo zapojení do jmenování exekutivy, zapojení do rozhodování o rozpočtu

3. Stav před krizí • Francouzská vláda – proti takovému vývoji Společenství • Odmítla všeobecné volby • Nechtěli jinou autoritu ve Společenství kromě Rady ministrů jako představitelů vlád • Ostatní si zase nepřáli narůstání pravomocí Evropského shromáždění na úkor Rady ministrů • Sloučení exekutiv potvrdilo nutnost racionalizovat instituce vzniklé v různou dobu a zjednodušit komunitární administrativu • Obava u generalizace většinové volby v Radě ministrů ze strany francouzské vlády – od 1.1.1966 rozhodování podle většinového principu v souladu s Smlouvou o EHS

4. Stav před krizí • Dne 8. dubna 1965 v Bruselu podepsána smlouva o fúzi exekutiv >> vytvoření jednotné Rady a Komise, byly pověřeny naplňováním základních smluv tří Společenství • Administrativy – sloučeny v jednu s jednotným administrativním rozpočtem • Problém představovala implementace sjednocených institucí a komunitární administrativy, dále také nebyla shoda na jednotném stálém sídle • Ve stejné době – propast mezi Francií a ostatními se prohlubovala pro neshody o koncepci evropské výstavby a její účelnosti

5. Stav před krizí • Navázaní partnerských vztahu se Spojenými státy • De Gaulle – na tiskové konferenciobnovení útoků proti federální Evropě podřízené Spojeným státům • Proto se rozhodl brzdit komunitární průběh >> již nehovořil o evropské Evropě, ale o nezávislosti Francie • Byl proti zpracování společné obchodní politiky, negativně se vyjádřil k posilování pravomocí Parlamentního shromáždění, nechtěl institucionální rozvoj Společenství • Komise – považována za zárodek budoucí evropské vlády, podle de Gaulle pouze technický orgán sloužící ku pomoci vládám

6. Společná zemědělská politika • Společná zemědělská politika ale nadále pokračovala • Výhrůžka de Gaulla – pokud nebude zorganizován Společný zemědělský trh, Francie se nebude podílet na činnosti EHS • Komise představila návrhy, pro každého něco • 1. stupeň: zemědělský • 2. stupeň: rozpočtový • 3. stupeň: politický s rozvojem pravomocí komunitárních orgánů

7. Společná zemědělská politika • Francouzští komisaři předpokládali odpor Francie a proto nehlasovali pro návrh • Komise udělala chybu v prezentaci plánu – první ho přednesl předseda Komise Walter Hallstein v Parlamentu, poté až v Radě ministrů >> Francie toto považovala za neodpustitelné • ZasedáníRady ministrů – Francie požadovala finanční uspořádání na pět let, ostatní byli proti >> krize byla vyvolána

8. Politika prázdné židle • Dne 1. července 1965 – francouzská Rada ministrů prohlásila, že nebylo dodrženo finanční uspořádání • Stálý francouzský představitel u Společenství byl odvolán, franc. úředníci měli zakázáno jet do Bruselu, franc. vláda se přestala účastnit práce a fungování Společenství • Politika ,,prázdné žídle‘‘ - neodpovídala komunitárnímu duchu • Komise předložila Radě návrhy, které byli velmi podobné tomu, co požadovala Francie >> Francie by tedy dosáhla svého a mohla by se vrátit do Bruselu

9. Politika prázdné židle • Prohlášení de Gaulle • vyvolalo obavy jak u pěti partnerů, tak i ve Francii samotné. Zejména zemědělci odsoudili vládu za to, že zkompromitovala společnou zemědělskou politiku politikou ,,prázdné židle‘‘ • Prezidentská volební kampaň – evropské téma se dostalo do popředí • Dne 19. prosince de Gaulle zvolen znovu prezidentem

10. Lucemburský kompromis • V lednu 1966 – schůze 6 ministrů v Lucemburku, členové Vysokého úřadu nebyli připuštěni ke schůzi • Francie si kladla 3. podmínky, za kterých se měla vrátit: • 1. Pravomoci institucí EHS nebudou posilovány, úloha Komise bude omezena (tzv. desatero) • 2. Rada ministrů bude i nadále rozhodovat jednomyslně (pokud jedna vláda považuje své zájmy za ohrožené) • 3. Bude přijata Společná zemědělská politika

11. Lucemburský kompromis • K otázce většinového hlasování: • 1. Tam, kde budou důležité zájmy členské země, se bude rozhodovat na návrh Komise většinově, Rada ministrů bude usilovat o jednotné řešení v rozumném čase • 2. S ohledem k předcházejícímu bodu si francouzská delegace vymohla, že tam, kde jsou důležité zájmy členských států, diskuze musí pokračovat až do jednomyslné shody • 3. Všech šest delegací je srozuměno s rozdílností názorů na to, co se má činit v případě nedosažení konečné dohody • 4. Všech šest delegací se dohodlo, že odlišnosti nebrání obnově práce Společenství na základě normálních procedur

12. Lucemburský kompromis • Francie se musela zříci části svých požadavků • Desatero bylo redukováno na sedmero – jakýsi kodex slušného chování Komise • Po konferenci v Lucemburku mohly komunitární práce pokračovat • Zbývalo zpracovat smlouvu o sloučení exekutiv – dohoda o rotaci v předsednické funkci Komise jednotlivých národností >> jednotná Komise od 1. července 1967

13. Lucemburský kompromis - důsledky • Pouze neoficiální dokument • Přesto velmi silně ovlivnil rozhodování v rámci Společenství • Rada ministrů se stala ústřední institucí celé rozhodovací struktury • Evropská Společenství se stala více mezivládní • Zejména Komise vyšla z krize oslabena (sedmero, pravidlo jednomyslnosti Rady ministrů) • Podle francouzů realističtější Společenství, podle ostatních došlo k oslabení • Zrodil se skepticismus, obnovený zájem o rozšíření

14. Použité zdroje • GERBERT, Pierre. Budování Evropy. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2004, s. 196 – 207. • <http://europa.eu/about-eu/eu-history/1960-1969/index_cs.htm> • <http://europa.eu/abc/12lessons/key_dates/index_cs.htm> • <http://www.euroskop.cz/8886/sekce/60-leta/>