1 / 28

Nařízení Brusel I – příslušnost ve vybraných věcech

Nařízení Brusel I příslušnost ve věcech pojištění, ve věcech spotřebitelských a individuálních pracovních smluv. Nařízení Brusel I – příslušnost ve vybraných věcech.

silver
Download Presentation

Nařízení Brusel I – příslušnost ve vybraných věcech

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Nařízení Brusel I příslušnost ve věcech pojištění, ve věcech spotřebitelských a individuálních pracovních smluv

  2. Nařízení Brusel I – příslušnost ve vybraných věcech • Články 8-21 nařízení stanovují zvláštní pravidla pro příslušnost ve vybrané oblasti právních vztahů – příslušnost ve věcech pojištění, spotřebitelských smluv a individuálních pracovních smluv. • Důvodem pro zvláštní právní úpravu je ochrana „typicky“ slabší strany.

  3. Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech pojištění • Články 8-14 nařízení. • Slabší strana je pojistník, pojištěný nebo osoba oprávněná z pojištění (obmyšlená osoba). • Nařízení nespecifikuje pojem „pojištění“ – musí být vykládán autonomně – pojistné smlouvy v občanskoprávních a obchodních věcech (pojištění zdraví, života, majetku a odpovědnosti). Pojištění vyplývající z veřejného práva je vyloučeno (např. veřejné zdravotní pojištění). • Není rozhodné, zda je pojistná smlouva uzavírána dobrovolně nebo je uzavírána na základě zákonem stanovené povinnosti.

  4. Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech pojištění • Základní pravidlo k určení příslušnosti je obsaženo v čl. 9 nařízení: • Pojistitel, který má domicil v členském státu může být žalován: • u soudů toho členského státu, v němž má domicil, nebo • v jiném členském státu, v případě žaloby vznesené pojistníkem, pojištěním nebo obmyšlenou osobou, a to u soudů členského státu, kde má domicil žalobce, • v případě, že je spolu-pojistitelem, u soudů členského státu, kde byla vznesena žaloba proti hlavnímu pojistiteli.

  5. Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech pojištění • V článku 10 je stanovena další možnost určení příslušnosti – v případě pojištění odpovědnosti nebo nemovitého majetku – je možné žalovat pojistitele také tam, kde nastala škodná událost. • V případě pojištění odpovědnosti může být, pokud to národní právo připouští, žalován také tam, kde byla vznesena žaloba poškozeného proti pojištěnému. • Pojištěný může být žalován pouze u soudů určených dle obecného pravidla (tam, kde má domicil).

  6. Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech pojištění - prorogační dohoda • Prorogační dohodu dle čl. 23 nařízení není povoleno uzavřít tak, aby byla v rozporu s ustanoveními nařízení o příslušnosti ve věci pojištění, ale v souladu s čl. 13 je možné uzavřít prorogační dohodu: • pokud již došlo ke vzniku sporu, • která umožňuje slabší straně zvolit si jiný soud, než který by byl určen nařízením, • který potvrzuje příslušnost soudů toho členského státu, v němž mají domicil obě strany (pojistitel i slabší strana), • pokud je uzavřena s pojistníkem, který nemá domicil v členském státu, ledaže jde o povinné pojištění nebo pojištění nemovitosti, • pokud se na pojistnou smlouvu vztahuje některé z rizik v čl. 14.

  7. Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech spotřebitelských smluv • Články 15-17 nařízení • Slabší strana – spotřebitel. • Smlouvy, jež jsou uzavírány za účelem, který se netýká profesionální nebo podnikatelské činnosti dané osoby . Zahrnuje: • koupi movitých věcí na splátky; • půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí nebo • všechny ostatní případy, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, na jehož území má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností.

  8. Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech spotřebitelských smluv • Na základě čl. 15 odst. 1 pís. a – smlouva o koupi movitých věcí na splátky: • ECJ Case 150/77 Bertrand v. Paul Ott Německá společnost uzavřela kupní smlouvu s francouzskou společností. Kupní cena měla být uhrazena ve dvou částkách (na základě dvou šeků, do nichž byla rozdělena). Francouzská společnost nezaplatila první splátku – Německá společnost zahájila řízení v Německu. Otázka – jsou dvě splátky postačující k pojetí smlouvy jako smlouvy o koupi movitých věcí na splátky? A v případě, že uzavřou smlouvu dvě společnosti – je jedna z nich slabší stranou (spotřebitelem)?

  9. Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech spotřebitelských smluv • Právní úprava v nařízení týkající se spotřebitelských smluv není dostačující – vztahuje se pouze na pasivního spotřebitele- tj. toho, kdo nakupuje ve státu, v němž má domicil. • Nepoužije se na smlouvy o dopravě, ledaže jsou „kombinovány“ se smlouvou o ubytování.

  10. Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech spotřebitelských smluv • Základní pravidlo pro určení příslušnosti – článek 16 • Spotřebitel může podat žalobu proti smluvnímu partnerovi buď u soudů členského státu, na jehož území má tento smluvní partner bydliště, nebo u soudu místa, kde má bydliště spotřebitel. • Smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, na jehož území má spotřebitel bydliště.

  11. Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech spotřebitelských smluv – prorogační dohoda • Obecná aplikace ustanovení čl. 23 není povolena, článek 17 ale umožňuje uzavřít prorogační smlouvu ve věci spotřebitelských smluv,pokud: • byla uzavřena po vzniku sporu, • Umožňuje spotřebiteli zahájit řízení u jiných soudů, než které jsou určeny tímto oddílem nařízení, • potvrzuje příslušnost soudů členského státu, v němž mají obě strany domicil.

  12. Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech spotřebitelských smluv • Řada rozhodnutí v těchto věcech, např.: • C-464/01 Johann Gruber v. Bay Wa AG Pan Gruber (rakouský občan) podnikal na své farmě, jeho podnikání zahrnovala zhruba 40% aktivit týkajících se provozu farmy, zbylých 60% byly aktivity ryze soukromého charakteru. Objednal si střešní tašky na svou farmu od Německé společnosti a pouze oznámil, že je podnikatelem, ale nespecifikoval, zda tašky kupuje jako podnikatel nebo jako spotřebitel. Tašky byly defektní a pan Gruber chtěl podat žalobu dle čl. 16 nařízení v Rakousku. • Evropský soudní dvůr – pokud může být jedna osoba s ohledem na jednu smlouvu považována za podnikatele i spotřebitele současně, má být považována za podnikatele, ledaže je podnikatelský účel smlouvy triviální.

  13. Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech spotřebitelských smluv • Bingo rozhodnutí • Rozhodnutí Gabriel C 96/00 – Pan Gabriel z Rakouska dostával dopisy od německé společnosti Schlank&Schick– dostal dopis, kde mu bylo deklarováno vítězství částky 3500 Euro, podmínkou nároku na výhru bylo objednání zboží v celkové částce minimálně 15 Euro. Na základě své objednávky však dostal pouze objednané zboží, ne však výhru. • Rozhodnutí Engler v. Janus Verand GmbH C 27/02 – Paní Engler z Rakouska obdržela oznámení o tom, že vyhrála cenu, podmínkou bylo pouze potvrdit oznámení a zaslat potvrzení. Zaslala, ale neobdržela žádné peníze.

  14. Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech individuálních pracovních smluv • Články 18-21. • Slabší strana je zaměstnanec. • Zaměstnavatel, který má bydliště na území některého členského státu, může být žalován • 1. u soudů členského státu, v němž má bydliště nebo • 2. v jiném členském státě: • a) u soudu místa, kde zaměstnanec obvykle vykonává svou práci, nebo u soudu místa, kde svou práci obvykle vykonával naposledy, nebo • b) jestliže zaměstnanec obvykle nevykonává nebo nevykonával svou práci v jediné zemi, u soudu místa, kde se nachází nebo nacházela provozovna, která zaměstnance přijala do zaměstnání. • Zaměstnavatel může žalovat pouze u soudů toho členského státu, na jehož území má zaměstnanec bydliště.

  15. Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech individuálních pracovních smluv – prorogační dohoda • Aplikace ustanovení čl. 23 v rozporu s těmtito ustanoveními není přípustná, ale čl. 21 povoluje uzavřít prorogační dohodu ve věcech individuálních pracovních smluv: • pokud byla uzavřena po vzniku sporu, • pokud umožňuje zvolit si soud zaměstnanci.

  16. Nařízení Brusel I – příslušnost ve věcech individuálních pracovních smluv • Rozhodnutí Petrus Rutten v. Cross Medical Ltd. C 383/95 Pan Rutten byl zaměstnancem Cross Medical Ltd. (UK) – vykonával svou práci v Nizozemí i jiných zemích. Poté, co svou práci ukončil, podal žalobu na zaměstnavatele v Nizozemí. Otázka – jak má být určeno místo výkonu práce? Místo výkonu práce je skutečným centrem pracovních aktivit.

  17. Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí

  18. Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí • Dva systémy výkonu rozhodnutí jednoho členského státu v jiném členském státu: • Nařízení Brusel I • Nařízení, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky The EEO Regulation (European enforcement order for uncontested claims)

  19. Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí • Jednodušší pravidla než u příslušnosti. • Kapitola III Nařízení – články 33-56 • Základní cíl – volný pohyb rozsudků • Interpretace – Evropský soudní dvůr

  20. Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí • Postup při uznávání a výkonu rozhodnutí – 3 fáze: • Uznání • Řízení o prohlášení rozhodnutí za vykonatelné • Výkon rozhodnutí Pojem „rozhodnutí (rozsudek)“ – čl. 32 nařízení: „každé rozhodnutí vydané soudem členského státu bez ohledu na to, je-li označeno jako rozsudek, usnesení, příkaz nebo nařízení výkonu rozhodnutí, včetně rozhodnutí o nákladech řízení vydaného soudním úředníkem“

  21. Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí • Princip automatického uznávání rozhodnutí – není žádné zvláštní řízení, ani není třeba žádné zvláštní rozhodnutí. • Není povoleno přezkoumávat skutkový stav věci. • Nicméně článek 34 a 35 uvádí důvody, pro které může být odepřeno uznání rozhodnutí.

  22. Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí • Důvody pro odepření uznání: • je-li takové uznání zjevně v rozporu s veřejným pořádkem členského státu, v němž se o uznání žádá; vykládá se restriktivně, rozdíly mezi národními právními úpravami nejsou důvodem pro odepření uznání. Rozhodnutí Krombach v. Bamberski – C 7/98, rozdíl rozpor s veřejným pořádkem musí být na takové úrovni, že rozhodnutí porušuje základní principy právního řádu daného členského státu. • jestliže žalovanému, v jehož nepřítomnosti bylo rozhodnutí vydáno, nebyl doručen návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost v dostatečném časovém předstihu a takovým způsobem, který mu umožňuje přípravu na jednání před soudem, ledaže žalovaný nevyužil žádný opravný prostředek proti rozhodnutí, i když k tomu měl možnost; • je-li neslučitelné s rozhodnutím vydaným v řízení mezi týmiž stranami v členském státě, v němž se o uznání žádá; • je-li neslučitelné s dřívějším rozhodnutím, které bylo vydáno v jiném členském státě nebo ve třetí zemi v řízení mezi týmiž stranami a pro tentýž nárok, pokud toto dřívější rozhodnutí splňuje podmínky nezbytné pro uznání v členském státě, v němž se o uznání žádá.

  23. Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí • V článku 35 – uznání může být odepřeno, jestliže byla porušena ustanovení nařízení o výlučné příslušnosti nebo příslušnosti ve zvláštních případech (čl. 8-21) • Právní moc rozhodnutí není podmínkou jeho uznání – čl. 37 nařízení – jestliže je proti rozhodnutí podán řádný opravný prostředek – může přerušit „řízení“ o uznání rozhodnutí.

  24. Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí • Článek 38 – rozhodnutí jednoho členského státu může být vykonáno v druhém členském státu, poté, co bylo prohlášeno za vykonatelné. • Je třeba podat návrh na prohlášení rozhodnutí za vykonatelné. • Návrh se předkládá k soudům uvedeným v příloze II nařízení.

  25. Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí • Jedná se o ryze formální řízení: Pokud jsou splněny podmínky (kopie rozhodnutí + certifikáty dle čl. 54-58), soud vydá rozhodnutí o prohlášení rozhodnutí za vykonatelné, a to okamžitě, bez přezkumu rozhodnutí. Žalovaný neví o návrhu na prohlášení rozhodnutí za vykonatelné, rozhodnutí je mu ale doručeno (teprve poté co dozví o tomto řízení).

  26. Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí • Proti rozhodnutí o prohlášení za vykonatelné je přípustné odvolání – k soudům v příloze III nařízení. • Lhůta pro podání odvolání je jeden měsíc – pokud má žalovaný domicil v jiném členském státu, než bylo rozhodnutí o prohlášení rozhodnutí za vykonatelné vydáno, pak dva měsíce. • Proti rozhodnutí o odvolání je přípustný další opravný prostředek – jehož právní úprava je obsažena v národním právu – v příloze IV nařízení.

  27. Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí – česká právní úprava • Oddíl 4 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním - Zvláštní ustanovení o uznání a výkonu některých cizích rozhodnutí • Okresní soudy nebo soudní exekutor • Výslovné uznání delší lhůty pro odvolání • Zvláštní opravné prostředky – dovolání a žaloba pro zmatečnost • Soud rozhoduje usnesením

  28. Nařízení Brusel I Uznání a výkon rozhodnutí • Výkon rozhodnutí, jež bylo prohlášeno za vykonatelné, se řídí národním právem. • Návrh na výkon rozhodnutí (na nařízení výkonu rozhodnutí) může být podán současně s návrhem na prohlášení rozhodnutí za vykonatelné. • Nicméně, s ohledem na možnost odvolání proti rozhodnutí o prohlášení rozhodnutí za vykonatelné – rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí nemůže nabýt právní moci dříve než rozhodnutí o prohlášení rozhodnutí za vykonatelné.

More Related