1 / 45

ZÁKLADY EKONOMETRIE 4. cvičení METODOLOGICKÝ POSTUP ŘEŠENÍ EKONOMETRICKÉHO PROBLÉMU

ZÁKLADY EKONOMETRIE 4. cvičení METODOLOGICKÝ POSTUP ŘEŠENÍ EKONOMETRICKÉHO PROBLÉMU. Náhodná složka G-M předpoklady Vlastnoti bodové odhadové funkce. Náhodná složka. Gauss-Markovy předpoklady: E( u ) = 0 Náhodné vlivy se vzájemně vynulují E(u u T ) = σ 2 I n

gunnar
Download Presentation

ZÁKLADY EKONOMETRIE 4. cvičení METODOLOGICKÝ POSTUP ŘEŠENÍ EKONOMETRICKÉHO PROBLÉMU

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. ZÁKLADY EKONOMETRIE4. cvičeníMETODOLOGICKÝ POSTUP ŘEŠENÍ EKONOMETRICKÉHO PROBLÉMU

  2. Náhodná složka • G-M předpoklady • Vlastnoti bodové odhadové funkce

  3. Náhodná složka • Gauss-Markovy předpoklady: • E(u) = 0 • Náhodné vlivy se vzájemně vynulují • E(u uT) = σ2 In Konečný a konstantní rozptyl = homoskedasticita → Porušení: Heteroskedasticita Náhodné složky jsou sériově nezávislé → Porušení: Autokorelace • X je nestochastická matice – E(XTu) = 0 • Veškerá náhodnost je obsažena v náhodné složce • X má plnou hodnost k • matice Xneobsahuje žádné perfektně lineárně závislé sloupce pozorování vysvětlujících proměnných → Porušení: Multikolinearita

  4. Vlastnosti bodové odhadové funkce - Malý výběr • Počet pozorování n< 30 • Nevychýlený = nestranný odhad: E (b) = β b – získáme z více výběrových vzorků pokud E(b) > β– odhady jsou nadhodnoceny, E(b) < β– odhady jsou podhodnoceny • Vydatný odhad: standardní chyba regresního koeficientu sbmusí být minimální ze všech jiných postupů - to způsobuje, že intervalové odhady jsou nejmenší. Jako nevychýlený odhad může sloužit více statistik, z nichž nejvhodnější je ta, která má minimální rozptyl.

  5. Nestrannost odhadu

  6. Vydatnost odhadu

  7. Vlastnosti bodové odhadové funkce - Velký výběr • počet pozorování n ≥ 30 • Konzistentní – bodový odhad b je konzistentním odhadem, jestliže jeho hodnota s rostoucím počtem pozorování nkonverguje ke skutečnému=populačnímu parametru • Asymptoticky nestranný – je to slabší vlastnost, (pokud je odhad konzistentní, tak je i asymptoticky nestranný) • Asymptotická vydatnost – rozptyl konverguje k nule rychleji než s použitím jiné odhadové funkce

  8. Asymptotická nestrannost

  9. Asymptotická vydatnost

  10. Konzistence

  11. Příklad Vraťme se k příkladu z minulého cvičení, podívejme se, zda je odhad nestranný? Víme, že v celé populaci platí závislost: Proveďte simulaci – 500krát odhadněte model. Jaká byla nejvyšší hodnota odhadu parametru β? A jaká byla nejnižší hodnota? Soubor: 1.cviceni_LRM_s_resenim.xlsx 11

  12. Možná otázka do závěrečného testu • Odvození bodové odhadové funkce a její vlastnosti (rozdělit pro malé a velké výběry). • Princip metody MNČ. • Gaussovy-Markovovy předpoklady

  13. Metodologický postup • Specifikace modelu • Odhad parametrů (tj. kvantifikace) • Verifikace • Aplikace

  14. 1. Specifikace modelu • Orientace v dané ekonomické problematice • Určení proměnných • Určení vzájemných vazeb mezi proměnnými • Formulace hypotéz – v podobě algebraických vztahů (tj. jedné či více rovnic) • Specifikace náhodných vlivů

  15. Specifikace modelu • Ekonomický model • Stanovení základní hypotézy (tj. které proměnné použijeme, jak budou působit, jejich intenzita, apod.) • Slovní vyjádření • Ekonomicko-matematický model • převedení slovního vyjádření do podoby • jedné rovnice (jednorovnicový model) • soustavy rovnic (vícerovnicový model) • Ekonometrický model • zahrnutí faktoru nejistoty v podobě náhodné složky

  16. Náhodná složka u • modely obvykle pracují s 3 či 4 vysvětlujícími proměnnými – působení ostatních nepodstatných vlivů je zahrnuto v náhodné složce • o náhodné složce se předpokládá, že má normální rozdělení se střední hodnotou 0 a rozptylem σ2 u~N(0; σ2)

  17. Matematická vs. ekonometrická fce • Matematická funkce: 1 vysvětlující proměnná: y = f (x) více vysvětlujících proměnných: y = f (x1, x2, …) • Ekonometrická funkce: 1 vysvětlující proměnná: y = f (x) + u více vysvětlujících proměnných: y = f (x1, x2, …) + u

  18. Druhy proměnných v modelu • Endogenní • tj. vysvětlované, závisle proměnné • hodnoty jsou generovány systémem či modelem • Exogenní • tj. vysvětlující, nezávisle proměnné • působí na zkoumaný systém, samy systémem nejsou ovlivňovány • jejich hodnoty jsou determinovány mimo systém • Predeterminované • Exogenní + endogenní-zpožděné

  19. Metodologický postup • Specifikace modelu • Odhad parametrů (tj. kvantifikace) • Verifikace • Využití

  20. 2. Odhad parametrů • Využití disponibilní (tj. výběrové) informace z dat • Použití vhodné odhadové techniky

  21. Metodologický postup • Specifikace modelu • Odhad parametrů (tj. kvantifikace) • Verifikace • Využití

  22. 3. Verifikace • Aneb jak se odhadnutý model shoduje s teorií a napozorovanými daty • Ekonomická (jestli proměnné modelu mají správný směr a intenzitu) • Statistická (ověření přesnosti a významnosti výsledků) • Ekonometrická (zda byly dodrženy podmínky pro použití dané odhadové techniky a statistických testů)

  23. Metodologický postup • Specifikace modelu • Odhad parametrů (tj. kvantifikace) • Verifikace • Využití

  24. 4. Využití • Kvalitativní a kvantitativní analýza minulého vývoje • Předpovědi (predikce, prognózy) • Volba hospodářské politiky • analýza různých scénářů • simulační experimenty

  25. Příklad 1 – eko1.xls • Odhadněte závislost maloobchodního obratu na disponibilním příjmu a cenovém indexu. • Y – maloobchodní obrat potřeb pro domácnost v mld. CZK • X1 – disponibilní příjem v mld. CZK • X2– cenový index Proveďte predikci bodovou a intervalovou. Ověřte, zda je model vhodný k predikci.

  26. Příklad 2 – data.in7 • Odhadněte závislost spotřeby (CONS) na disponibilním důchodu (INC). • Proveďte • Specifikaci • Kvantifikaci • Verifikaci • Aplikaci • Použijte datový soubor data.in7

  27. A. Specifikace • CONS– endogenní proměnná (vysvětlovaná) • INC – exogenní proměnná (vysvětlující) • Forma závislosti: CONSt = β0 + β1INCt +ut • Ekonomický předpoklad: • S růstem důchodu, roste spotřeba – kladné znaménko u koeficientu β1, • β1 náleží do intervalu (0,1) – v dlouhodobém horizontu platí: nemůžu spotřebovat více, než vydělám

  28. B. Kvantifikace • Pomocí výběru n = 159, budeme odhadovat model CONSt = b0 + b1INCt + et CONSt^ = b0 + b1INCt • Použijeme PcGive a MNČ

  29. B. Kvantifikace

  30. B. Kvantifikace • Odhadnutý regresní model: CONSt = -181,27 + 1,186INCt +et CONSt^ = -181,27 + 1,186INCt • Intervalový odhad parametrů

  31. C. Verifikace ekonomická • b1 náleží do intervalu (0,1) ? – nesplňuje! • Absolutní pružnost • Zvýší-li se důchod (INC) o jednu jednotku, tzn. o jednu miliardu, zvýší se spotřeba (CONS) v průměru o 1,186 miliard, ceterisparibus • Relativní pružnost • Bere se vždy vzhledem k nějakému datu, v %! • Např. pro období 1954-2, Y = 884,528, X = 894,831, • qx= 1,1865*884,528/894,831 = 1,173 • Zvýší-li se v druhém čtvrtletí roku 1954 disponibilní důchod o jedno %, poté se spotřeba zvýší v průměru o 1,173%.

  32. C. Verifikace statistická • Standard Error • Standardní chyba regresních koeficientů podle následujícího vztahu • Slouží k určení významnosti parametrů, k intervalovým odhadům • s je odhad σ – u nás ve výstupu je to sigma

  33. Verifikace statistická – významnost proměnných • T-statistika, t-value, t-prob • t statistika slouží k určení významnosti jednotlivých parametrů v modelu. H0: βj = 0 ... Nevýznamná proměnná H1: βj ≠ 0 ... Významná proměnná • Obecně pro t-statistiku platí • popř. p-hodnota ≤ α→ zamítám hypotézu H0 o nevýznamnosti proměnné v modelu, proměnná je tedy významná • popř. p-hodnota > α→ nepodařilo si mi zamítnout hypotézu H0 o nevýznamnsoti proměnné v modelu, proměnná je nevýznamná Na hladině významnosti 5 % zamítáme nulovou hypotézu o nevýznamnosti proměnné INC. Proměnná disponibilní důchod je v modelu významná.

  34. C. Verifikace statistická • Pro úrovňovou konstantu neprovádíme statistické vyhodnocení, ale vždy ji ponecháme v modelu. • Part. R2 – parciální (dílčí) korelační koeficient • Určuje, jak daná proměnná vysvětluje závislou proměnnou bez ohledu na ostatní exogenní proměnné

  35. C. Verifikace statistická • Koeficient vícenásobné determinace R2 • Hodnotí celkovou kvalitu modelu, určuje, jak se model shoduje s daty • Rozptyl Y = Vysvětlený rozptyl + nevysvětlený rozptyl • Rozptyl empirických hodnot • n – 1 stupně volnosti • v obrázku a + b • Rozptyl vyrovnaných hodnot .. • k – 1 stupně volnosti • v obrázku a • Reziduální rozptyl (RSS=NSČ) .. • n – k stupně volnosti • v obrázku b

  36. C. Verifikace statistická • Vícenásobný koeficient determinace • , pokud 1 – dokonalý model • Korigovaný koeficient vícenásobné determinace • Používá se pro srovnávání více modelů s jiným počtem vysvětlujících proměnných

  37. C. Verifikace statistická – významnost modelu • F-poměr • testuje statistickou významnost modelu (využívá se Fischerovo rozdělení) • Používá se pokud máme v modelu dvě a více exogenní proměnné. H0: R2 statisticky nevýznamné, β0 =β1 =...βj = 0 H1: R2 statisticky významné, βj ≠ 0 • F > F(k – 1, n – k – 1)* … odmítáme H0 ve prospěch H1. • [0.000] - počítá nám p-value • [číslo] ≤ α → zamítám hypotézu H0, model je tedy významný • [číslo] > α→ nepodařilo se mi zamítnout hypotézu H0, model je tedy nevýznamný Protože máme v modelu pouze jednu exogenní proměnnou nemusíme vyhodnocovat statistickou významnost modelu

  38. C. Verifikace statistická – zbylý výstup • Sigma – Odhad směrodatné chyba (odchylka) náhodné složky u • RSS - residua sum ofsquares, aneb naše NSČ – je to vlastně hodnota naší účelovou funkci, kterou minimalizujeme. • Log-likelihood– věrohodnostní poměr – alternativa metody minimálních čtverců, je metoda maximální věrohodnosti

  39. C. Verifikace ekonometrická • Ověřuje splnění podmínek pro použití MNČ • Testuje se heteroskedasticita, autokorelace, mulikolinearita • DW – Durbin-Watson– testuje autokorelaci prvního řádu, budeme řešit později !!!

  40. D. Aplikace • Predikce apod. , ukládání vyrovnaných hodnot, reziduí... • Predikce – dosazení konkrétních hodnot do regresní funkce

  41. Závěry plynoucí z analýzy • Koeficient u proměnné INC nesplňuje ekonomický předpoklad, protože je větší než 1. • Z pohledu statistické verifikace je model v pořádku. • K tomu, abychom statistickou verifikaci mohli považovat za „právoplatnou“, potřebujeme ověřit, zda byly splněny podmínky pro použití MNČ Toto řešení tedy není úplné, je potřeba doplnit ekonometrickou verifikaci a model se nezdá příliš vhodný z důvodu nesplnění ekonomických předpokladů.

  42. Predikce • Predikce bodová a intervalová • Ex ante a ex post

  43. Predikce • Cílem predikce (předpovědi) je kvantitativní odhad endogenní proměnné mimo interval pozorování s využitím minulé i současné informace • Ex-ante - podmíněná • Ex-post - pseudopředpověď

  44. Predikce Ex-Ante • Podmíněná volbou vysvětlující proměnné • vysvětlující proměnnou máme buď zadanou, nebo zadanou ve formě procentuálního nárůstu • Predikce může být bodová • nebo intervalová

  45. Predikce Ex-post • Vyřadím určitý počet pozorování z modelu, poté odhadnu model, předpovím pozorování a zkontroluji s jejich skutečnou hodnotou. • Chyba odhadu • H0: Chyba není statisticky významná(model je vhodný k predikci) • H1: Chyba je statisticky významná • Testujeme pomocí t-statistiky

More Related