1 / 15

Současná Afrika

Současná Afrika. MAHB 2. Konec studené války. Huntington : Afrika postrádá skutečnou mocnost mocenská vyprázdněnost byla v 90. letech nahrazována tím, co například Cyril I. Obi nazývá „politickou ekonomií strachu“

malory
Download Presentation

Současná Afrika

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Současná Afrika MAHB 2

  2. Konec studené války • Huntington: Afrika postrádá skutečnou mocnost • mocenská vyprázdněnost byla v 90. letech nahrazována tím, co například Cyril I. Obi nazývá „politickou ekonomií strachu“ • především západní svět začal utvářet politicky konstruovanou image Afriky jako potenciálního místa strachu • média velmi často hovořila o nástupu Číny v Africe jako o další z možných hrozeb • Čínští badatelé pak chápou Afriku ve třech konceptech: (1) Afrika jako slibný kontinent, (2) partnerství, a nikoliv vztah „donor – příjemce“, (3) Afrika jako kontinent velkých úspěchů a nikoliv „zaostalý kontinent“

  3. Francouzské zájmy • Z hlediska Francie můžeme vypozorovat dvě základní sféry zájmu, kterými byly (a jsou) Guinejský záliv a západní Afrika s velkým množstvím někdejších francouzských kolonií a rovníková Afrika v čele s Kongem a Gabonem • Francouzská podpora dlouhotrvajících a relativně stabilních režimů v Senegalu (Leopold Sédar Senghor) a na Côte d’Ivoire (Félix Houphouët-Boigny) byla způsobena jednak strategickou polohou obou zemí, jednak jejich ekonomickým potenciálem a v neposlední řadě osobními vazbami tamních prezidentů na bývalou metropoli. • Kongo a Gabon pak představují země s nezměrným ekonomickým potenciálem, jakož i strategickou polohou

  4. Hospodářství • Exploatace surovin dosáhla svého vrcholu během WWII • např. Belgické Kongo • v době dekolonizace a africké nezávislosti zůstal v řadě zemí průmysl v rukou Evropanů, kteří se zároveň formou různých programů podíleli na jeho stratifikaci • dominance jedné monokultury, fluktuace cen na světových trzích vedla k propadu ekonomik • ropa – fenomén 21. století v AFR • nerostné suroviny obvykle zdrojem válek

  5. Zdravotnictví a školství • Afrika proslula v posledních 50 letech jako kontinent s obrovskou mírou odlivu mozků (tzv. brain drain) • výjimky tvoří země s nízkým počtem obyvatel a vysokým standardem demokracie a pluralitní vlády (např. Botswana a Namibie) • HIV/AIDS jako jedna ze základních překážek ekonomického růstu v Africe • v některých zemích doslova kritická čísla (Botswana, Namibie, JAR, Lesotho) • kampaň na prevenci HIV/AIDS zejména ve venkovských oblastech selhává, způsobeno mnoha sociokulturními, náboženskými a jinými faktory

  6. Mezinárodní postavení Afriky • od dob dekolonizace skupina panafrikanistů, o naplnění ideálu jednotné Afriky, která by se opírala o svébytné kulturní dědictví kontinentu a jež by se zbavila evropského imperialismu • 1963 založena Organizace africké jednoty (OAU) • Addis Abeba nebyla vybrána náhodou • Afrika díky 54 členům významný potenciál na půdě OSN • Čína, prostřednictvím ekonomické spolupráce o diplomatickou podporu Afriky na mezinárodním poli • Nové partnerství pro africký rozvoj (New Partnership for Africa’s Development – NEPAD)

  7. Evropa a Afrika • Tony Blair 1997 britská „africká politika“ se dostávala stále více do popředí i na půdě EUa dalších mezinárodních organizací • „Etická dimenze“: angažovanost v rozvoji míru, redukci chudoby, konfliktů a strádání • FRA neopatrimonialismus, USA „neoimperialismus“ a ekonomický nástup CHN

  8. Evropa a Afrika • FRA politika vůči Africe byla v 90. letech zasažena 2 událostmi: • 1) genocida ve Rwandě v roce 1994 • 2) absolutní podpora Mobutu Sese Seka • Jacques Chirac: „demokracie je pro Afriku luxusem“

  9. Evropa a Afrika • Rozvojové cíle tisíciletí (Millenium development goals) • napomoci vybudovat strategické partnerství pro budoucnost, které by mohlo bojovat s výzvami 21. století • boj s chudobou, přístup k pitné vodě, redukce nakažlivých nemocí, rozvoj vzdělávání, budování demokratické společnosti a vlády práva, prosperity a rozvoje.

  10. USA a Afrika • USA po příchodu Číny usilují o to demonstrovat, že jsou v Africe stále přítomny jako spolehlivý ekonomický a politický partner, což se týká zejména Jižní Afriky, Nigérie, Angoly, Etiopie aj. • po většinu 90. let tzv. „somálský syndrom“, konec 90. let a počátek 21. století přinesl zásadní obrat • po 11. září došlo k přehodnocení americké strategie ve třech oblastech, které Bílý dům označil za základní pilíře své Africa Policy:

  11. USA a Afrika • (1) strategický přístup: • - spolupráce s klíčovými aktéry ; podpora regionálních organizací; - zapojení AU • (2) politické priority: • - boj s HIV/AIDS; polit. a ekonom. svobody; podpora míru a regionální stability • (3) principy bilaterální angažovanosti: • - dobré vládnutí; ekonom. reformy; zdravotnictví

  12. Čína a Afrika • princip číslo 1: Tchaj-wan • China–Africa Cooperation Forum • Čína od roku 1993 také dovozcem ropy především z BV; diverzifikovat „ropnou politiku“ • Čína je jako jeden z hlavních podílníků Africké rozvojové banky (AfDB) zainteresována v otázce bezpečnosti na celém kontinentu, vzhledem ke svým dlouhodobým ekonomickým zájmům

  13. Indie a Afrika • Indie „vstoupila“ na počátku 21. století na africký kontinent jako nový strategický partner s mnoha představami o vzájemné spolupráci • IBSA (India, Brasil, South Africa) a uspořádání summitu Indie – Afrika, který se konal 8. – 9. dubna 2008 v Novém Dillí • ekonomická a politická spolupráce: • zemědělství, finance, malé a střední podnikání, doprava

  14. Rusko a Afrika • V 50. letech došlo k velkému rozvoji sovětsko-afrických vztahů vyvolaných podporou protikoloniálních hnutí v Africe a šíření protizápadního vlivu v zemích se socialistickou orientací • během 80. let již byly podepsány doslova stovky smluv s africkými zeměmi, které se týkaly vzájemné spolupráce v oblasti hospodářství, vojenství a dalších priorit • nadstandardní vztahy byly rozvíjeny se zeměmi, jejichž vůdci přijali ideologii socialismu za státní

  15. Rusko a Afrika • Putin: Rusko iniciovalo svůj návrat do Afriky, 2000 Zahraničněpolitický koncept Ruské federace, ve kterém se Rusko zavazuje „rozšířit vztahy s africkými státy a rozvinout politický dialog s OAUa subregionálními organizacemi a využívat jejich schopnosti pro vstup Ruska do multilaterálních ekonomických projektů

More Related