1 / 23

Energetika „S upermarket p ří le ž itost í“ nebo „ hypermarket rizik “

Energetika „S upermarket p ří le ž itost í“ nebo „ hypermarket rizik “. Ing. Pavel Bartoš viceprezident HK ČR září 2007. M inistr ž ivotního prost ř edí Martin Bursík k energetice: „máme p ř ed sebou supermarket p ř íle ž itostí“ Ptám se za podnikatele:

krysta
Download Presentation

Energetika „S upermarket p ří le ž itost í“ nebo „ hypermarket rizik “

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Energetika „Supermarket příležitostí“nebo „hypermarket rizik“ Ing. Pavel Bartoš viceprezident HK ČR září 2007

  2. Ministr životního prostředí Martin Bursík k energetice: „máme před sebou supermarket příležitostí“ Ptám se za podnikatele: zda současný stav a očekávaný vývoj není„hypermarketem rizik“ ???

  3. Současné rozhodující problémy podnikatelského prostředí v ČR • dopravní infrastruktura • dostupná ,technicky vzdělaná, kvalifikovaná a práceochotná pracovní síla • efektivní energetika

  4. Energetika: • je veřejná služba pro koncové odběratele • není cíl, ale nástroj k dosažení cílů • je jedním z rozhodujících faktorů podnikatelského prostředí • není politika, ale technický exaktní obor podléhající fyzikálním a přírodním zákonům • má globální rozměr a globální vlivy, zejména environmentální • dlouhodobá setrvačnost

  5. Požadavky podnikatelů na energetické služby • efektivní energetika • dlouhodobá spolehlivost dodávek • cena zabezpečující konkurenceschopnost dlouhodobě a v globálním rozměru • energetika nesmí být nástrojem v hospodářské soutěži • kde nefunguje konkurence musí nastoupit regulace • optimální koexistence energetiky a životního prostředí

  6. Jak řešit • vědecky, technicky, odborně, zodpovědně v širokých souvislostech bez amatérských populistických vědecky a technicky nepodložených vizí • převzít zodpovědnost za zabezpečení vlastních energetických potřeb • rozhodnutí přijímat včas s ohledem na dlouhodobou setrvačnost v energetice • respektovat kontinuitu • řešit v globálním rozměru a komplexně

  7. Jak řešit • efektivně nakládat s energetickými surovinami, zdroji a energiemi – neplýtvat !!! • optimálně využívat tuzemský energetický potenciál – preferovat národní zájmy !!! • volit optimální mix energetických zdrojů a surovin s ohledem na národní specifika, národní zájmy a bezpečnost a na koncového odběratele

  8. Jak řešit • podporovat moderní energeticky efektivní technologie a zařízení ve výrobě i spotřebě energie • pravdivě, objektivně a srozumitelně informovat o známých důsledcích navrhovaných řešení • slepě nepodporovat a nepřejímat ty požadavky EU, které odporují národním zájmům

  9. Výhled energetických bilancí v ČR do roku 2040 po roce 2020 deficit 20 TWh dovoz 8 mil tun ČU dovoz ZP +5mld ukončení provozu JEDU Z hlediska nákladovosti je nejdražší dovážet elektřinu, dovoz ČU a zemního plynu bude cenově zhruba ekvivalentní, cca o 1/3 nižší.

  10. Globální oteplování • připusťme že existuje • respektujeme všechny potenciální faktory způsobující globální oteplení • jakým podílem se na oteplování podílí lidská činnost ??? a jakým energetika ??? • mají navrhovaná opatření environmentální přínos, nebo se jedná o zbytečně vynakládané prostředky • jsou navrhovaná opatření EU smysluplná z globálního pohledu

  11. Graf sluneční aktivity

  12. Kam vedou špatná politická rozhodnutí ?

  13. Omezování těžby a využívání tuzemských energetických surovin Důsledky: - nevyužití nerostného bohatství ČR - růst energetické závislosti ČR - znehodnocení historického know-how - nepřiměřený růst cen energií - snižování konkurenceschopnosti - ztráta pracovních míst – vývoz zaměstnanosti - snižování životní úrovně - pokrytecká podpora „exportu“ ekologických zátěží do jiných zemí

  14. Nepřipustit přípravu výstavby nového jaderného zdroje v ČR Důsledky: - reálná hrozba kritického nedostatku elektrické energie v ČR - neovlivnitelný růst cen el. energie - nevyužití schopnosti postavit jadernou elektrárnu - zamezení razantního snížení prakticky všech emisí, nejen CO2 - zamezení strategického posílení národního hospodářství

  15. Zákaz státní podpory energetického využívání KO Důsledky: - ročně se v ČR skládkuje a ještě dlouhou dobu bude skládkovat přibližně 3 až 4 mil. tun komunálních odpadů, což představuje více jak 2 až 3 mil. tun hnědého uhlí

  16. Využívání 20% energie z obnovitelných zdrojů do roku 2010 Důsledky: - na dosažení cíle může být teoreticky spotřebováno víc energie z neobnovitelných zdrojů - hrozba nedostatku surovin pro klasická odvětví (dřevařský a papírenský průmysl, výroba potravin aj.) - nerespektují se efektivnější postupy, např. zvyšování účinnosti, aj.

  17. Kritika vysoké energetické náročnosti českého průmyslu Možné důsledky: - vytěsnění energeticky náročných technologií mimo ČR a EU - dovoz těchto výrobků ze zahraničí - energeticky a z pohledu CO2 se nic nevyřeší, zvýší se spotřeba energie na dopravu - ztráta pracovních míst a cenného know-how

  18. Výroba biolihu v ČR Náklady na výstavbu dvou až tří lihovarů v ČR budou spláceny vývozem biolihu do zahraničí Důsledky: - v ČR budou spotřebovávány neobnovitelné energie - v zahraničí bude plněn limit přidávaného biopaliva do benzínu - ČR nebude plnit % biolíhu v benzínu - zatížení náklady na nefektivní dopravu biolihu do zahraničí

  19. Preference využívání zemního plynu v ČR Oficiální ruská strategie: - rozvíjet v Rusku uhelný průmysl a jadernou energetiku pro pokrytí tuzemské spotřeby - plyn a ropu přednostně exportovat Důsledky: - omezení těžby a spotřeby uhlí v ČR - celková spotřeba surovin a energie se nezmění, včetně produkce CO2 - ztráta předpokladu, že se uhlí v ČR využije ekologičtěji jak v Rusku

  20. Preference využívání zemního plynu v ČR Důsledky: - při těžbě plynu uniká do ovzduší 5 až 10 % CH4 - na dopravu plynu do ČR se v kompresorových stanicích spotřebuje 25% dopravovaného plynu - zemní plyn na vstupu do spotřeby má již sníženou účinnost o 30 až 35 % - globální ekonomický i ekologický přínos je záporný

  21. Jak dál ? • Politická rozhodnutí musí respektovat vědecké a technické argumenty • Lidem (voličům) se musí sdělovat pravda a skutečné důsledky prosazovaných technicky nepodložených opatření • Existují a jsou hájeny národní zájmy ? • Kolik zbývá času ?? • Co pro to udělá veřejná správa ??? • Co pro to uděláme my ???? • A vůbec, chceme to udělat ?????

  22. Děkuji za pozornost

More Related