1 / 26

Josef Opočenský Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání

Josef Opočenský Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání. aneb. DIAROS jako diagnostická pomůcka. Ale i jako nástroj statistických zpracování dat. STUDIE „Profil nezaměstnaného klienta“ z roku 2008. databáze klientů (n =2067) rozdělení podle pohlaví

casey-chase
Download Presentation

Josef Opočenský Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Josef OpočenskýProfil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání aneb

  2. DIAROS jako diagnostická pomůcka Ale i jako nástroj statistických zpracování dat

  3. STUDIE „Profil nezaměstnaného klienta“ z roku 2008 databáze klientů (n =2067) rozdělení podle pohlaví 1.288 žen (62,3%) a 779 mužů (37,7%)

  4. Popis skupiny klientů Věkové rozložení vzorku

  5. Vzdělání

  6. METODY BATERIE DIAROS SPARO SIPO DIAROS LOGUS

  7. SPARO – dotazník zjišťující bazální strukturu a dynamiku autoregulace, integrovanosti a psychické odolnosti osobnosti 2.067 zpracovaných dotazníků 678 mužů a 1.389 žen Průměrný věk = 34,2 roku Větší aktivita žen při různých akcích pořádaných úřady práce „Stud a přiznání si nepříznivé situace“ u mužů, možná i jistá „hrdost“ s přesvědčením, že si svou pracovní příležitost najdou sami

  8. Jednotlivé škály

  9. Výrazně se projevuje emocionální vzrušivost, tendence k prožívání napětí či euforie, tedy sice bohatost z hlediska senzitivity, ale na druhou stranu emocionální nestabilita. V této souvislosti se prokazuje i snížená míra sebeovládání, horších usměrňujících funkcí, nedostatkem dostatečného zvažování důsledků, dopadů a efektů svých rozhodovacích schopností a aktivit, jedná se o sníženou autoregulaci (RE). Lze soudit na statisticky významně zvýšenou tendenci ke vztahovačnosti a podezíravosti (VZ), zde se prokazuje fakt, že klienti si nejsou dostatečně schopni přiznat současný stav z hlediska subjektivních podnětů a vlivů, mají tendenci spíše hledat příčiny mimo svou osobu, objektivní realita je pro ně příčinou jejich nepříznivé životní situace. Výrazně je i zastoupená psychická labilita (LS). Klienti s tímto faktorem se podstatně obtížněji aktivně a integrovaně vyrovnávají s okolními impulsy a situačními proměnnými. Další dvě skupiny (AN a EX) sleduje míru „normality“ a individuálního vymykání se z „normálu“. Lze soudit, že z tohoto hlediska se jedná o osobnosti v jistém slova smyslu jako problémové s extrémní povahou výpovědí, mohou se obtížněji vpravovat do nově nastalých životních situací, mají sklony k trudomyslnosti, pesimismu, ale i přecitlivělosti.

  10. DIMENZE N – RYSY NORMALITY OSOBNOSTI Vztahovačnost (VZ) – tento ukazatel naznačuje u klientely nezaměstnaných tendence k podezíravosti, nedůvěře, nikdo jim v podstatě není schopen pomoci. Psychická labilita versus psychická stabilita (LS) – z tabulky je zřejmé, že u populace nezaměstnaných je v relaci k obecné populaci výrazný propad do sfér psychické lability, tzn., že klienti ocitající se v nezaměstnanosti výrazně obtížněji hledají schopnost aktivně se vyrovnávat s objektivní realitou a s následnými proměnnými, které na ně objektivní realita klade. Anomálie osobnosti (AN) – vyšší hodnota v tomto faktoru svědčí o problémovosti, zvláště ve smyslu aktivního vpravování se do nově nastalých životních situací. Extremita (EX) – zvýšená hodnota naznačuje míru, intenzitu odchylky od normy L – zvýšená úroveň v tomto faktoru naznačuje určitou sníženou věrohodnost ve smyslu buď disimulace výpovědí, nebo skutečné extremity skupiny, která se ve vztahu k obecné populaci může projevovat jinak než „v normě“.

  11. Základní charakteristiky (SPARO) muži U mužů se objevuje zvýšená hladina emocionality, horší regulační ovládání aktivit a snížená adaptabilita. Zvýšená se jeví i vztahovačnost, výrazně snížená psychická stabilita (jde spíše o výraznou psychickou labilitu), u mužů jde o zvýrazněné horší předpoklady aktivního vpravování se do nově nastalých životních situací, vyšší je i extremita osobnosti, což projevuje i výrazně vyšší lai scór.

  12. Základní charakteristiky (SPARO) ženy Ženy mají podstatně vyšší emocionální vzrušivost, jsou senzitivnější, vnímavější na osobní prožitky, jsou i vztahovačnější, psychicky nestabilnější, není u nich však tak vysoký lai scór, jsou přizpůsobivější, možná i aktivněji se vpravují do nově nastalých situací, i když i u nich je tento faktor nepříznivý. Hůře se ovládají v případě předjímání eventuálních důsledků svých rozhodovacích procesů a aktivit, jsou s tendencí spíše vyhledávat dynamičtější a proměnlivější prostředí.

  13. Porovnání výsledků u mužů a žen Z uvedených údajů lze soudit znovu na: výrazně vyšší psychickou labilitu u žen, relativně lepší adaptabilitu, jsou spíše opatrnější, méně holdují riziku, jsou starostlivější, ale i s prvky vyšší cílevědomosti, mohou mít více sebevědomí než muži, zřejmě na ně situace nezaměstnanosti tolik nedoléhá, jde jim více o dobrou pověst a prestiž mohou být odolnější v náročnějších životních situacích, jsou ve vztahu k mužům schopny lépe mobilizovat svou racionalitu. lze pozorovat vyšší hladinu úzkostnosti než u mužů.

  14. Rizikové faktory pro úspěšné začlenění na trh práce nedostatečné předjímání důsledků, dopadů a efektů jednání, rizikovost chování s tendencí spoléhat se na náhodu, psychická labilita, prvky horší adaptability s nedostatečným aktivním vpracováním se do nově nastalých situací, osobnostní rigidita s ulpíváním na svých názorech, přístupech a schématech jednání, vztahovačnost a hledání příčin nikoliv v sobě, ale spíše v objektivních podmínkách, nedostatečné sebevědomí, sebedůvěra a sebejistota, pesimismus, trudomyslnost a tendence k depresivně, nedostatečná schopnost mobilizace racionálních schopností v náročnějších životních situacích, malá odolnost vůči okolním rušivým či stresogenním vlivům, prvky extremity osobnosti se snahou o disimulaci svých negativních předpokladů, sice kontaktivita, jde jen o to, zda tato vlastnost je využívána též v inkriminovaných kontaktech s potencionálními zaměstnavateli, tendence vyhledávat klidnější, bezpečnější a známé pracovní prostředí (může mít negativní vliv v případě změny povolání či zaměstnání), vyšší aspirační úroveň (nereálnost svých cílů)

  15. SIPO – Dotazník interpersonálních hodnot PZ – vyžaduje a očekává porozumění, pochopení, slušné zacházení a shovívavost, což je však schopen či není schopen poskytovat i jedinec svému okolí. UN – vyžaduje a očekává uznání, ohodnocení, obdiv a akceptaci, chce být positivně přijímán, totéž však je schopen poskytovat i sám svému okolí. NZ – vyžaduje nezávislost, chce být svobodný, nekonvenční, nesvázaný názory a míněním druhých. Další tři škály vyjadřují tendence jedince vůči druhým: DM – jedná se o projevy dominance, tendence k rozhodování, vedení druhých, jejich ovlivňování, sklony k autoritě a prahnutí po moci. KF – tendence ke konformitě, konvenčnosti, snaha po plnění povinností. AF – tendence k altruismu, pochopení slabosti druhých, snaha pomáhat jim, ochota angažovat se pro druhé.

  16. Celkové výsledky (SIPO)

  17. INTERPRETACE výrazně převažuje vyžadování, ale i poskytování atmosféry porozumění a pochopení, vyšší hodnota osobního altruismu, zřejmě „já potřebuji pomoc, tudíž ji i sám druhým poskytuji“, klienti jsou si vědomi, že pokud si nepomohou sami, nikdo jiný jim nepomůže (tendence k osobní nezávislosti), výrazná je i tendence k submisivitě.

  18. SIPO výsledky podle pohlaví – muži

  19. SIPO výsledky podle pohlaví - ženy

  20. DUSIN – dotazník na diagnostikování postojů a prožitků klienta ve vztahu k základním životním podmínkám a okolnostem V dotazníku se jedná celkem o 7 oblastí, ke kterým se klient vyjadřuje: MA – základní životní podmínky a materiální zabezpečení KU – míra spokojenosti a tenzí s možnostmi naplňovat své potřeby kulturního vyžití, resp. realizovat své zájmy a koníčky PR – pracovní uspokojení a jeho kontexty RO – oblast rodiny ZD – oblast zdraví a jeho širších kontextů VZ – oblast sociálních vztahů ve všech interakčních kontextech (rodina, zaměstnání, bydliště, přátelé atd.) SE – základní existenciální prvky ve všech interakčních kontextech a celková životní spokojenost.

  21. Výsledky celkového vzorku

  22. INTERPRETACE Z tabulky je zřejmé, že téměř ve všech oblastech, snad pouze s výjimkou kulturního vyžití a realizace svých zájmů a koníčků, je situace pro klienty výrazně frustrující, neuspokojivá. Zvláště patrné je to v oblastech: (ne)možností pracovního uplatnění, což se zjevně prolíná do oblasti materiálního zabezpečení a životní úrovně, ale hlavně i do oblasti vztahů jak partnerských, tak i přátelských či sousedských může se projevovat i zhoršený zdravotní stav, alespoň z hlediska subjektivního vnímání

  23. Závěry V úvodu při popisu průzkumné studie jsme vyslovili dva hypotetické předpoklady: nezaměstnanost klienta v negativním slova smyslu stigmatizuje, klienti jsou ze své osobnostní podstaty predisponováni stát se nezaměstnanými. Obě tyto hypotézy naše studie potvrdila. Nezaměstnanost je klienty vnímána jako neuspokojivý, frustrující stav, který ovlivňuje: jejich postoje, jejich hodnoty, jejich přístup k objektivní realitě, ovlivňuje však i jejich psychiku ve smyslu nevyrovnanosti a lability, jejich vztahy k lidem obecně, ale i specificky: v rodině, k přátelům, sousedům, ale i potencionálním zaměstnavatelům (podezíravost, vztahovačnost, osobnostní rigidita, atd.), zdravotní potíže mnohdy psychosomatického podkladu, celkovou jejich životní (ne)spokojenost. Toto vše zcela jistě ovlivňuje v negativním smyslu jejich aktivitu, motivaci, osobní iniciativu, a tudíž i jejich šance na uplatnění se na trhu práce.

  24. Osobnostní předpoklady, které mohou skutečně predisponovat člověka k tomu, že se stává nezaměstnaným: rizikovost chování s tendencí spoléhat se na náhodu, horší adaptabilita s nedostatečným aktivním vpravováním se do nově nastalých životních situací, osobnostní rigidita s ulpíváním na svých názorech, přístupech a schématech jednání, vztahovačnost a hledání příčin nezaměstnanosti v objektivních podmínkách, bez připuštění si vlastních nedostatků a hledání i některých příčin v sobě, výrazně nedostatečné sebevědomí, sebedůvěra a sebejistota, nedostatek snah po aktivním řešení své situace, spíše jen pasívní prožívání stavu, pesimismus a tendence k depresivitě, malá odolnost vůči okolním či stresogenním vlivům, prvky extremity osobnosti s tendencemi o disimulaci svých negativních předpokladů, nedostatek odvahy přijmout jiné přístupy při řešení své situace nezaměstnanosti (projevy zájmu jsou ve velké většině pojímány jako otravování, drzost, protekce v negativním smyslu, vnucování se atd.), tendence vyhledávat klidnější, bezpečnější a známé prostředí (může mít negativní vliv v případě změny povolání či zaměstnání), nereálnost cílů (vysoká aspirační úroveň), nedostatečná vzdělanostní úroveň (nižší intelektové předpoklady), tendence ke konvenčnosti („šedý průměr“), malá flexibilita jak časová, tak prostorová, regionální

  25. Sečteme-li všechny tyto faktory, je nezpochybnitelné, že mohou být velice rizikové pro úspěšné uplatnění se na trhu práce. O to více v tomto světle vyvstává nutnost poradenského působení ve všech možnostech nabídek poradenského procesu ve vztahu ke klientovi včetně bilanční diagnostiky

  26. Děkuji Vám, že jste se mnou projevili tolik trpělivosti a takovou snůšku čísel a informací se mnou přežili. Toto vše nám umožňuje baterie DIAROS profesora Mikšíka.

More Related