Download
dlouhodob r st a mezin rodn komparace n.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace PowerPoint Presentation
Download Presentation
Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace

Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace

76 Views Download Presentation
Download Presentation

Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace Ing. Jaromír Šindel sindelj@vse.cz Přeškrtnuté listy nejsou předmětem písemky.

  2. Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace • Samotná pozorování • Problémy s pozorováním • Růstové teorie • Empirie růstu • Dekompozice růstu • Mezinárodní komparace– OECD, WB • Alternativní ukazatele konvergence

  3. Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace • Literatura - Odkazy a) a b) v literatuře povinné • a)    Kubíček, J.: Dlouhodobý ekonomický růst, produktivita a konvergence. Materiál k přednášce Makroekonomická analýza a prognóza, 2005. • b)    Hájek, M.: Ekonomický růst a souhrnná produktivita faktorů v ČR v letech 1992-2004. Working Paper CES VŠEM No 5/2005.  • c)    Červenka, M., Frait, J.: Předpoklady a faktory dynamického růstu české ekonomiky ve světle nové teorie a empirie růstu. (3.kapitola – přehled empirických výsledků, 2. kapitola – stručný přehled teorie růstu). Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, 3/2002. (Pokud nefunguje vizhttp://66.102.9.104/search?q=cache:TQYa9GmCG5oJ:www.ekf.vsb.cz/pers/~jfr/vyuka/skripta/frait_cerv_rust.pdf+jan+frait+%C4%8Dervenka+nov%C3%A1+empirie+r%C5%AFstu&hl=cs&gl=cz&ct=clnk&cd=5)

  4. World bank country classification - Income group • low income, $875 či méně;  • lower middle income, $876 - $3,465;  • upper middle income, $3,466 - $10,725; • high income, $10,726 či více • the World Bank Atlas method – eliminace fluktuací měnového kurzu: • výpočet GNI per capita v $ (HND na osobu):

  5. World bank country classification

  6. World bank country classification

  7. Part 1 • Vymezení dlouhodobého růstu • Samotná pozorování • Problémy s pozorováním

  8. Dlouhodobý růst – základní indikátory • Tokové indikátory • HDP, HNP, HDD, RHDD apod. • Ukazatele per capita • Ukazatele na efektivní jednotku práce • Ukazatele produktivity • Stavové indikátory • Čisté jmění • Věřitelská vs. dlužnická pozice

  9. Dlouhodobý růst • dlouhodobější tendence vývoje ekonomiky vs. aktuální ekonomické fluktuace • pozorování dlouhodobého růstu - průměry

  10. +3% Domnělý trend -3% Trend (přímo nepozorovatelný) -3% Skutečný vývoj produkce +3% Skutečný vývoj produkce X let X let Pozorování dlouhodobého růstu • Schématické znázornění chyby při odhadu trendu pomocí průměru Fáze růstu vs. fáze stagnace

  11. Chyba v pozorování růstu--- data ČR (odlišný případ – chybí zlom v cyklu) Průměrný růst 2,55 % p.a. Průměrnýrůst 2,39 % p.a.

  12. Řešeníeasy (USA) & difficult -- delší čas. řady (tranz. ekonomiky?)

  13. 70´s stagflace vs. golden 80´s Růst HDP (v %, průměr) • Zdroj: Kubíček (2005) • Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období 1990-2000 a 1990-2003 použity 1991-2000 a 1991-2003

  14. Dlouhodobý růst? Růst HDP – desetiletý klouzavý průměr • Zdroj: Kubíček (2005) • Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období 1990-2000 a 1990-2003 použity 1991-2000 a 1991-2003

  15. Zdroj: OECD – Understanding Economic Growth (2004, s. 18-19)

  16. Wasted Generation? • Malé rozdíly v tempech růstu dělají velké rozdíly za delší časovou periodu? • Dvě ekonomiky: • Ekonomiky A i B dosahují stejné ekonomické úrovně. Ekonomika B v následujících dvaceti letech roste o 1 p.b. bod rychleji (2,5 % p.a.) než ekonomika A (1,5 % p.a.). • Po 10 letech ekonomika A dosahuje 91% úrovně ekonomiky B. • Po dvaceti letech již pouhých 82 %.

  17. Wasted Generation? Trocha statistické alchymie • USA +- 1 p.b. = Mexiko nebo super USA? • Od 1870 od 2000 rostl HDP p.c. USA (ceny 1995) v průměru tempem 1,75 % p.a. • Kdyby HDP rostlo 0,75 % p.a. (Indie, Filipíny) byla by úroveň HDP p.c. přibližně na ¼ současné úrovně (mezi Mexikem a Portugalskem) • Kdyby HDP rostlo 2,75 % p.a. (Japonsko) byla by úroveň HDP p.c. přibližně trojnásobná současné úrovně

  18. Dlouhodobý růst? Důležité faktoryRůst zaměstnanosti (v %, průměr) • Zdroj: Kubíček (2005) • Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období 1990-2000 a 1990-2003 použity 1991-2000 a 1991-2003

  19. Dlouhodobý růst? Důležité faktory Růst národohosp. produktivity práce (v %, průměr) • Zdroj: Kubíček (2005) • Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období 1990-2000 a 1990-2003 použity 1991-2000 a 1991-2003

  20. Dlouhodobý růst? Růst produktivity práce – desetiletý klouzavý průměr • Zdroj: Kubíček (2005) • Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období 1990-2000 a 1990-2003 použity 1991-2000 a 1991-2003

  21. A co my?Růst zaměstnanosti, produktu a produktivity v tranzitivních zemích 1994-2003 • Zdroj: Kubíček (2005) • Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období 1990-2000 a 1990-2003 použity 1991-2000 a 1991-2003

  22. Part 2 • Teorie růstu • Harrod-Domar, • Solow-Swan, RCK, Mankiw+Romer+Weil (MRW), … • Romer, Lucas, De Long, … • Empirie růstu • vs. Teorie růstu • Dekompozice růstu – • růstové účetnictví • Produktivita práce vs. využití pracovní síly • Dlouhodobý růst a hospodářské politiky (nepovinné) • Měnová a fiskální politika, … • Otevřenost ekonomiky, … • Např. viz Frait, Červenka (2002)

  23. Hlavní teoretické kvalitativní závěry tzv. neoklasického modelu růstu • 1) Důchod na osobu (Y/L) = f {(+)I(S), (-)n}, kde n je tempo růstu populace, I investice. • 2) tempo růstu produkce v tzv. stálém stavu závisí na tempu růstu technologického pokroku • 3) tzv. kapitálový koeficient = K/ Y přibližně konstantní • 4) reálné mzdy v dlouhém období rostou zhruba tempem růstu produktivity práce a produkce je „rozdělována“ v přibližně konstantním poměru mezi práci a vlastníky kapitálu. • 5) chudé země, které mají stejnou míru investic a populačního růstu jako země bohaté, by měly konvergovat k úrovni bohatých zemí

  24. Empirická pozorování a neoklasický model (Kaldor, 1963) • Zdroj: Čihák, Holub (2000, s. 124). Oni přebrali z Kaldor (1963) a Barro a Sala-i-Martin (1995).

  25. Empirická pozorování a neoklasický model (Barro, Sala-i-Martin, 1995) • Zdroj: Čihák, Holub (2000, s. 124). Oni přebrali z Kaldor (1963) a Barro a Sala-i-Martin (1995).

  26. MRW:Neoklasické růsty vs. empirie • 1) Empirie generuje vyšší podíl kapitálu na tvorbě přidané hodnoty – cca 60 % ve srovnání s údaji v národním účetnictví. • Problematika měření kapitálu v národním účetnictví. • Kapitál a externality spojené s jeho akumulací. • Lidský kapitál. • Blíže ke kapitálu viz růstové účetnictví • 2) Neoklasický model předpokládá konvergenci. Probíhá pouze podmíněná konvergence (viz dále), ale pomaleji než předpokládají modely. • 3) Teorie předpokládá mnohem vyšší výnosnost kapitálu než je ve skutečnosti pozorováno

  27. Endogenní růst a lidský kapitálVýchodisko (?) • Lidský kapitál. • Řeší problém nízkého podílu fyzického kapitálu na přidané hodnotě ve srovnání s empirií. • V národním účetnictvím je výnos lidského kapitálu brán jako výnos práce ( nutná eliminace) • Snadné zakomponování do produkční funkce a využití v růstovém účetnictví (MRW: ). • Růst produktivity je vysvětlen modelem (skrze lidský kapitál, pozitivní externality z investic, …). • Konstantní či rostoucí produktivita kapitálu (skrze lidský kapitál). • AK modely, Romerův „learning-by-doing“, R&D modely, ...

  28. Empirická pozorování a AK model (Kaldor, 1963) • Zdroj: Čihák, Holub (2000, s. 124). Oni přebrali z Kaldor (1963) a Barro a Sala-i-Martin (1995).

  29. Empirická pozorování a AK model (Barro, Sala-i-Martin, 1995) • Zdroj: Čihák, Holub (2000, s. 124). Oni přebrali z Kaldor (1963) a Barro a Sala-i-Martin (1995).

  30. Empirické výzkumy dlouhodobého růstu • Jedním z přístupů k empirickému zkoumání je ateoretický přístup. Při něm se na tempo růstu díváme jako na závisle proměnnou a zkoumáme, zdali ho lze úspěšně „regresně vysvětlit“ pomocí skupiny jiných proměnných. • Např. do jaké míry jsou rozdíly v tempech růstu mezi zeměmi vysvětlitelné odlišnou mírou investic, odlišnými politickými režimy, mírou korupce, mírou otevřenosti ekonomiky, mírou vládního přerozdělování atd. • Blíže viz Červenka, M., Frait, J. (2002).

  31. Ceny investičních statkůDe Long (1996) • Hypotéza relativních cen investičních statků • Vyspělé země disponují relativně nízkou cenou vyspělých technologiích relativně vysoká míra investic • Relativně vysoká cena investic předurčuje, že chudá země si za jednotku svých úspor koupí méně investic než země bohatá. • Závěr - Odlišná struktura investic

  32. Ceny investičních statkůDe Long (1996) • Relativní ceny investičních statků • Zdroj: Červenka, Frait (2002, s. 24)

  33. Ceny investičních statkůDe Long mimo • De Long hypotéza vychází ze studie 1996. • Změny na finančních trzích a celkový vývoj mobility kapitálu potlačují tuto hypotézu mimo realitu. Pak zahraničním investorům nezáleží na relativní ceně investic. • Viz obdobný dopad okolo diskuse Feldstein-Horioka puzzle v rámci běžného účtu. • Zdroj: Eurostat, vlastní úprava.

  34. Ceny investičních statkův tranzitivních ekonomikách • Každopádně se podíváme do útrob vývoje relativní ceny investic • Budeme potřebovat: • Parita kupní síly (cca konstrukce měnového kurzu, který odstraňuje rozdíly v cenových hladinách. Bereme z Eurostatu, máme tedy PPS) • PPP = Ph / Pf • Komparativní cenová hladina • CPL = PPP / ER (ER - měnový kurz)

  35. Ceny investičních statků • PPS v ČR = PČR / PEU-15 pro HDP, investice a konečnou spotřebu • PPS je u investic vyšší než pro celkové HDP a konečnou spotřebu. • Při stejném ER poté vyplývá, že CPL musí být nutně vyšší. • Komparativní cenová hladina je tedy u investic relativně vyšší než u HDP.

  36. Ceny investičních statkůDe Long v Evropě(průměr 1999-2004) • Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty. • Hodnota větší než nula značí relativně vyšší CPL u investic než u HDP.

  37. Ceny investičních statkůDe Long v ČR • Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty. • S=úspory, I=investice, NAC=v národní měně, PPS= v paritě kupní síly. Vše v % HDP oceněným v NAC či PPS. Míra úspor S- NAC odpovídá míře úspor S-PPS.

  38. Ceny investičních statkůDe Long ve Velké Británii • Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty. • S=úspory, I=investice, NAC=v národní měně, PPS= v paritě kupní síly. Vše v % HDP oceněným v NAC či PPS. Míra úspor S- NAC odpovídá míře úspor S-PPS.

  39. Ceny investičních statkůDe Long v EU (CPL vs. PPS pro HDP a I v roce 2005) Investice HDP • Zdroj: Eurostat, vlastní úprava.

  40. Růstové účetnictví • Dalším způsobem empirického zkoumání v oblasti dlouhodobého růstu je tzv. růstové účetnictví.

  41. Růstové účetnictví • Jedná se o snahu rozložit skutečně pozorovaný ekonomický růst na několik složek: • 1) složku, kterou k celkovému růstu přispěl růst kapitálu v ekonomice, • 2) složku, kterou přispěl přírůstek zaměstnanosti, • 3) změnu tzv. celkové produktivity faktorů (TFP).

  42. Růstové účetnictví • Základní rovnice růstového účetnictví: • kde Y - produkce, K - kapitálová zásoba, L - počet pracovníků (nebo lépe počet odpracovaných hodin), TFP - souhrnná produktivita faktorů. • Parametr α reprezentuje podíl kapitálu na tvorbě přidané hodnoty a (1-α) podíl práce (viz prvotní rozdělení důchodů v SNÚ). • V empirii se obvykle používá tzv. upravený podíl práce (resp. kapitálu) na produkci

  43. Adjusted wage shareUpravené podíly práce Využijeme poměr počtu zaměstnaných (EMPD) vůči počtu zaměstnanců (EMPS) .

  44. Adjusted wage shareUpravené podíly práce v % na HDP • Zdroj: Kubíček (2005) • Poznámka: Tranzitivní země pouze průměr za roky 1995-2003

  45. Adjusted wage shareUpravené podíly práce v % na HDP • Zdroj: Kubíček (2005) • Poznámka: Tranzitivní země pouze průměr za roky 1995-2003

  46. Kapitál • Kapitál obvykle představuje 2,5-3,5 násobek roční produkce, měření kapitálové zásoby je však poměrně problematické. • Kapitálová zásoba se vyvíjí podle identity: ,kde označuje investice do fixního kapitálu a značí odpisy kapitálu.

  47. KapitálSrovnání odhadů kapitálových koeficientů • Zdroj: Kubíček (2005)

  48. Kapitál příkládek • Řekněme, že kapitálový koeficient (K/Y) v ekonomice je roven 3 a že podíl investic (i) na HDP je 24%. Předpokládejme, že odpisová míra kapitálu je . O kolik procent se v důsledku investic zvýší kapitálová zásoba (K)? Kolika procentními body investice přispějí k růstu produkce, pokud víme, že podíl kapitálu na produkci je 1/3?

  49. Kapitál příkládek - řešení • Nejprve určeme růst kapitálové zásoby, známe-li podíl investic na HDP. Malá písmena, značí podíl na HDP. , pro meziroční změnu:

  50. Kapitál příkládek - řešení • Stačí tedy • Meziroční růst kapitálové zásoby tedy činí 3 %. • Pro určení příspěvku investic k růstu produktu vycházíme z , tedy • Příspěvek investic k růstu produktu (skrze růst kapitálové zásoby) činí 1 p.b.