Obecné základy receptury

1. Obecné základy receptury HVLP, IVLP

2. Recept jako zdravotnický dokument • předepsání léku pacientoviz terapeutických, diagnostických či preventivních důvodů • na základě vyšetření nemocného a podle zásad účelné farmakoterapie • lékař je povinný udržovat ustanovení ČL 97 a řídit se platnými směrnicemi a vyhláškami, uvedených ve Sbírce zákonů

3. Náležitosti receptu • předepisování na recepturní formuláře • na každém Rp. musí být uvedeny tyto údaje: • jméno, příjmení, rodné číslo a adresa pacienta

4. předpis požadovaného léku (u HVLP je nutné uvedení jejich registrovaných názvů, při předepsání IVLP je dovoleno používat pouze lékopisných názvů a zkratek) • návod na použití léku • podpis předepisujícího lékaře a datum vystavení receptu • razítko zdravotnického zařízení se jmenovkou předepisujícího lékaře

5. na jeden recepturní formulář lze předepsat nejvýše 2 druhy HVLP. • při předpisu IVLP se na recepturní tiskopis píše pouze 1 druh léčiva • v případě, že lékař předepisuje pouze 1 druh léčiva, zbylé místo na receptu se musí proškrtnout. • pokud lékař trvá na konkrétním předepsaném HVLP určitého výrobce, pak za jeho název na píše písmeno R

6. pokud musí lékař ze závažných důvodů dodatečně na receptu, který napsal provést nějakou změnu (korekci), provede ji a označí ji Corr. (correxit) a připíše svůj podpis

7. Doba platnosti receptu • Rp. vystavené LSPP platí nejdéle následující den • Rp. na ATB a antimikrobiální chemoterapeutika 3 dny • Rp. na omamné a psychotropní látky 5 dnů • Rp. na ostatní léky platí, neurčí-li lékař jinak,7 dnů

8. Receptura • HVLP jsou průmyslově vyráběné produkty, získané vhodným technologickým postupem z léčivých látek a upravenými do příslušné lékové formy vzhledem ke způsobu podání přípravku • receptura HVLP představuje dnes velmi výraznou většinu veškeré receptury

9. Značení HVLP • balení HVLP musí výrobce vždy náležitě označit předepsaným způsobem: • název přípravku, resp. jeho ochranná značka • léková forma přípravku (popř. s přesným určením, např. injekce k i.m. aplikaci) • množství přípravku, tj. objem v ml, hmotnost v g nebo počet kusů (tablet, ampulí) v jednom balení

10. složení přípravku, které uvádí množství (event. biologickou účinnost-např. mezinárodní jednotky) léčivé látky v objemu, kusu nebo jedné dávce přípravku (např. tabletě, 1 ml přípravku, ampuli) • jméno a sídlo výrobního podniku • číslo výrobní šarže • doba použitelnosti

11. upozornění; u LP určených k jinému než vnitřnímu použití, u nichž návod a označení jednoznačně neurčují způsob upotřebení, musí mít na vnějším i vnitřním obalu vyznačeno např. „Neužívat vnitřně, K desinfekci!“ • návod k použití léku, je připojen zvláštní tiskopis s povinnými údaji-tzv. příbalová informace-zpracování podle konkrétních metodických pravidel a je přiložen samostatně do každého balení LP

12. varování, např.“Uchovávat mimo dosah dětí!“apod.

13. Vlastní receptura HVLP • kromě zkratky předtištěné invokace Rp.(recipe-vezmi)se receptura skládá z preskripce subskripce signatury.

14. Preskripce • název specialit v 1. pádě j.č. • specifikaci lékové formy obvykle latinsky, zkráceně (tbl., ung., inj.) uvedení lékové formy je zcela nezbytné tehdy, jestliže se specialita vyrábí ve více lékových formách nebo ve více dávkových (resp. koncentračních ) variantách jedné lékové formy (dnes už bývá léková forma součástí názvu HVLP)

15. dávku nebo koncentraci účinné látkyv jednotce originálního balení přípravku dávku uvádíme běžně v g (např.:tbl. 0,5;0,01), koncentrace se uvádí v procentech (např. sol. 1%;0,1%).

16. Subskripce • v subskripci se uvádí latinsky ve 4. pádě j. nebo m.č. počet žádaných originálních balení, přičemž vyjádření „Expeditio originalis“ (Exp. orig.) a „Dosis originalis“ (Dos. orig) mají stejnou platost. počet balení se píše VŽDY římskou číslicí a číslovka se vypisuje do závorky za číslicí ještě latinsky slovy (např. Exp.orig. No. I (unam))

17. Signatura • příkaz, aby lékárník připravek vydal a označil (latinsky): „Detur, signetur:“ (nechť je vydáno, označeno) nebo „Da, signa:“ (dej, označ). V praxi se používá zkratka D.S. • způsob,jak má být lék použit (česky). Musí obsahovat všechny potřebné údaje určené pro pacienta, zaručující správné užívání předepsaného přípravku

18. Rp. Amoclen cps. 500 mg Exp. Orig. No. II (duas) D.S.: každých 8 hodin 2 tablety, až do využívání • Rp. Codein Slovakofarma tbl. 30 mg Exp. Orig. No. I (unam) D.S.: 3x denně 1 tabletu

19. Receptura HVLP obsahujících omamné a psychotropní látky • předepisují se na zvláštní recepturní tiskopisy s modrým pruhem (originál a dva průpisy tiskopisu). • originál a první průpis předá lékař nemocnému k vyzvednutí v lékárně, druhý průpis si nechá v bloku

20. ve zdr. zařízeních se tyto látky předepisují na žádanky s modrým pruhem, originál a tři průpisy • originál a dva průpisy se odevzdávají do lékárny a třetí průpis se ponechá v bloku žádanek • tato preskripce se obvykle týká silných analgetik - anodyn

21. Receptura magistraliter • magistraliter léky s epřipravují podle lékařského předpisu v předepsaném složení • způsob a postup přípravy musí vyhovovat ustavením lékopisu • označení: a) pro vnitřní užití-bílým štítkem s černým nápisem; b) pro jiné upotřebení- červeným štítkem s černým nápisem „Neužívat vnitřně!“

22. na štítku musí být dále přesné označení lékárny, datum přípravy léku, doba expirace léku, jméno (zkratka) připravující osob a návod k použití léku pacintem

23. Vlastní receptura magistraliter připravovaných léků • všechny součásti jako HVLP receptura Preskripce: • lékopisné názvy látek, z nichž se má lék skládat a to ve 2. pádě j.č. každá látka se píše vždy na nový řádek pod sebe a začíná se velkým písmenem

24. Dávky látek se uvádá zásadně v g (nepíše se!) arabskou číslicí do stejného řádku jako látku, vpravo od názvu příslušné látky a to tak, že dávky všech látek jsou uvedeny pod sebou případné záměrné překročení maximální dávky LL je nutno vyznačit vykřičníkem a vypsáním dávky latinsky slovy (do závorky za dávku) v proskripci může být uvedena jedna nebo více látek. Podle jejich významu se píší v tomto pořadí:

25. Remedium cardinale (základní účinné léčivo) • je to léčivo, které určuje hlavní účinek předepisovaného léku; bývá obvykle jen jedno • Remedium adjuvans (pomocné léčivo) • doplňuje nebo zesiluje účinek základního léčiva • jedno i více nebo ho lék vůbec nemusí obsahovat

26. 3. Remedium corrigens (korigující léčivo) upravuje nepříznivé smyslové vlastnosti léku (chuť, barvu, vůni); • nejčastěji v přípravcích pro děti; • může, ale nemusí mít zároveň léčivý účinek. 4. Remedium constituens (léčivo konstitující, vehiculum) • určuje lékovou formu léku a její celkovou hmotnost nebo objem • použitá léčiva jsou v něm rozpuštěna nebo rozptýlena

27. preskripce dvou nebo více látek, které jsou pod sebou a ve stejném množství- „aa“ (ana parte aequales) Rp. Zinci oxydati Talci aa 10,0 • pro doplnění léku stejnými díly dvou nebo více látek, které plní roli vehicula, do určité hmotnosti (objemu), píšeme „ aa ad“

28. Rp. …… …… Glyceroli Aquae purificatae aa ad 100,0

29. Subskripce: • pokyny pro přípravu nebo úpravy léku (latinsky: M.f.p.) • počet žádaných jednotek lékové formy; (čípky, tablety); píše se římskými číslicemi a do závorky se číslice vypisuje latinsky • požadavek na způsob expedice jednotky lékové formy (do želatinových tobolek, do lahvičky s kapátkem atd.)

30. Signatura: • D.S. případně jenom S.

31. Charakteristika a dělení lékových forem • pevné • měkké • tekuté

32. Pevné lékové formy • pulveres (prášky) jsou připravovány z tuhých, rozmělněných nebo jiným způsobem upravených látek • dělené – dispenzovaně - na 1 prášek – dividovaně – dávka pro celkový počet prášků • nedělené – pro vnitřní užití nebo pro jiné upotřebení - zásypy

33. Species (čajové směsi) jsou směsi různých rostlinných drog v suchém stavu, rozdrobněných na předepsaný stupeň slouží obvykle k domácí přípravě čajů

34. Měkké lékové formy • Přípravky gelovité nebo snadno tající při teplotě lidského těla, které jsou určeny k vpravování do tělních dutin (rekta, vaginy, spojivkového vaku) nebo k nanášení na pokožku • LL, které se z těchto lékových forem uvolňují, mohou účinkovat celkově (po absorpci v rektu) nebo místně (masti, pasty)

35. Suppositoria (čípky) jsou lékové formy určené k aplikaci do konečníku nebo do pochvy skládají se z čípkového základu a LL, které jsou v základu homogenně suspendovány, rozpuštěny nebo emulgovány vehiculum:oleum cacao, glycerogelatum gelatinae

36. supp.recatlia – 1-4 g (děti – 1 g) • supp.vaginalia a globuli vaginales – 2-4 g čípky lze předepsat (obdobně jako dělené prášky) v dividované nebo dispenzované formě

37. Unguenta (masti) se používají k místní aplikaci na zdravou, poraněnou nebo patologicky změněnou kůži, sliznici nebo tkáň; skládají se z LL a masťových základů; LL jsou v m.základu rozpuštěny, emulgovány nebo suspendovány (emulzní, suspenzní, hydrofilní nebo oleofilní) Oční masti-sterilní m.základ (oficinální prostá oční mast-oculentum simplex)

38. Cremores (krémy) obsahují nejméně 10% vody, obvykle však více • Pastae (pasty)obsahují více než 25% tuhých práškovitých látek (ZnO, talek, škroby) tyto látky jsou dispergovány v m. nebo krémovém základu

39. Tekuté lékové formy • Solutiones ad usum internum(roztoky pro vnitřní užití) LL jsou rozpuštěny nejč. ve vodě, v případě tinktur jde o lihové výluhy z rostlinných drog podávání pomocí čajové nebo polévkové lžíce (5 nebo 15 g)

40. Injectabilia a infundabilia (injekční a infůzní přípravky) jsou sterilní tekuté přípravky určené k parenterálnímu podání vehiculum: Aq. pro injectione i.v. podání- vodné (pravé)roztoky s.c. či i.m. aplikace- jemné suspenze nebo emulze, příp. olerjové injekce k i.m. podání musí být izotonické s lidskou krví

41. Solutiones as usum alium ( roztoky pro jiné upotřebení): • collyria (oční kapky) • suspensiones (suspenze)- disperze tuhých látek v tekutém prostředí • emulsiones (emulze)- tekuté či gelovité přípravky, složené ze dvou nebo více vzájemně se nemísících nebo jen omezeně se mísících tekutin (fáze hydrofilní a oleofilní)z nichž jedna je rozptýlena v druhé v podobě drobných kapiček (linimenta, lotiones)