Karel Hynek Mácha

1. „…na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal…“ Karel Hynek Mácha

2. konec 20. let 19. století • vliv NO – historie, filologie, sběratelství, nápodoba lidové poezie • hlavní úkol literatury- výchova k vlastenectví • ve 30. l. 19.st. – „vstupuje do … kruhu kdosi nebezpečně opravdový, kdo nežertoval ani se životem, ani s poezií, ani se společností.“ (F. X. Šalda)

3. *1810 Praha, Malá Strana +1836 Litoměřice, od r. 1939 ostatky uloženy na vyšehradském hřbitově Život K. H. Máchy

4. Životopisné údaje • gymnázium, filozofická, později právnická fakulta • vlastenecké hnutí, ochotnické divadlo (známost s Lori Šomkovou) • názorový odpůrce – J. Kajetán Tyl • nastupuje v Litoměřicích jako právní koncipient • několik dní před svatbou umírá

5. Četba Byrona, Shakespeara, Goetha navštěvuje hrady a zříceniny (zachycuje v kresbách) lidová poezie Vlivy na tvorbu

6. Tvorba • historická próza – zamýšlel napsat čtyřdílný román Kat, samostatně vyšel Křivoklad(části Vyšehrad, Valdek a Karlův tejn zůstaly pouze v náčrtcích) téma – vnitřní tragédie osamoceného člověka (Václav IV. a kat)

7. Tvorba • román Cikáni (složité lidské vztahy, život vyděděnců, romantická zápletka, realistická kresba postav) „Leč náramná žárlivost cikánova kalila nejen jeho, nýbrž i její blaženost. Jest to úkaz nezřídký, že čím plamennější jest láska milencova, tím ohnivější i jeho žárlivosť. Tak i zde. Někdejší smutek Lein byl cikánovi nanejvejš podezřelý a časem někým ze spoluobyvatelů chaloupky pronesená slova, kterýchž cíle se dopátrati nemohl, podporovala důmínky jeho. V příležitosti takové horoucími na Leu dotíral slovy, leč ona přisahajíc, že mimo něho nemiluje žádného, ujišťovala, že on jest i jediný, který lásku její získal. „

8. Lyrizované prózy • povídky Marinka a Večer na Bezdězu (součást zamýšleného cyklu Obrazy ze života mého) • básnická próza Pouť krkonošská • zde nacházíme motivy rozvinuté později v Máji

9. Byl pozdní večer – první máj –večerní máj – byl lásky čas.Hrdliččin zval ku lásce hlas,kde borový zaváněl háj.O lásce šeptal tichý mech;květoucí strom lhal lásky žel,svou lásku slavík růži pěl,růžinu jevil vonný vzdech.Jezero hladké v křovích stinnýchzvučelo temně tajný bol,břeh je objímal kol a kol;a slunce jasná světů jinýchbloudila blankytnými pásky,planoucí tam co slzy lásky. Máj

10. Máj (1836) • lyricko-epická báseň • základní dílo moderní české poezie • osobní i nadčasové problémy (smysl života, jedinec X společnost) • dějiště: krajina pod Bezdězem, u Doks • 4 zpěvy a 2 intermezza • převaha lyrických a úvahových prvků

11. Máj - obsah • 1. zpěv -Jarmila čeká na svého milého, ale když se dozví, že bude popraven za otcovraždu, skočí ze skály a utopí se v jezeře • 2. zpěv - Vilémovo rozjímání nad vlastním osudem – když ho otec vyhnal z domova, stal se vůdcem loupežníků, a když zavraždil svůdce své dívky, poznal v něm vlastního otce • 1. intermezzo - odehrává se na popravišti • 3. zpěv - Vilémova poprava  • 2. intermezzo - loupežníci naříkají nad ztrátou svého vůdce • 4. zpěv - 7 let po popsaných událostech se dostává na místo děje poutník a zamýšlí se nad tragikou lidského osudu.

12. Máj – básnické prostředky • zvukomalba (nocí řinčí řetězů hřmot) • epiteton konstans (bělavé páry) • epiteton ornans (růžový večer, večerní břeh) • metafora (bledá tvář lůny) • personofikace (o lásce šeptal tichý mech) • oxymorón (umřelé hvězdy svit)

13. Po modrém blankytu bělavé páry hynou,lehounký větřík s nimi hraje;a vysoko – v daleké krajebílé obláčky dálným nebem plynou,a smutný vězeň takto mluví k nim:„Vy, jenž dalekosáhlým během svým,co ramenem tajemným zemi objímáte,vy hvězdy rozplynulé, stíny modra nebe,vy truchlenci, jenž rozsmutnivše sebe, v tiché se slzy celí rozplýváte,vás já jsem posly volil mezi všemi.Kudy plynete u dlouhém dálném běhu,i tam, kde svého naleznete břehu,tam na své pouti pozdravujte zemi.Ach zemi krásnou, zemi milovanou,kolébku mou i hrob můj, matku mou,vlasť jedinou i v dědictví mi danou,šírou tu zemi, zemi jedinou! – Máj

14. Rukopis