Změny vlastnických práv – nejsložitější pilíř transformace českého národního hospodářství

1. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Změny vlastnických práv – nejsložitější pilíř transformace českého národního hospodářství Ing. Karel Zeman CSc. Název projektu: Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práce se studenty a praxi CZ.2.17/3.1.00/33332

2. Charakteristika výchozí pozice v roce 1989 Československa pro systémové změny • Československá ekonomika oproti ostatním transformujícím ekonomikám měla nejlepší pozici • Pozůstatek vyspělé ekonomiky z první republiky • Dobrá výchozí pozice – značná část průmyslu, zemědělství, energetiky, petrochemie, bankovnictví, nízký deficit státního rozpočtu, minimální zahraniční dluhy, inflace na velmi nízké hladině • Nedobrá výchozí pozice – limitované soukromé vlastnictví, deformovaný trh, největší podíl direktivně stanovených cen ze všech států s CPE, direktivně kontrolovaný a omezený zahraniční obchod, nekvalitní terciální sféra, úmyslně potlačený rozvoj telekomunikací, zaostalý elektrotechnický průmysl

3. Základní pilíře systémových změn resp. transformace národního hospodářství Pilíř I.: Liberalizace cen – výchozí situace • V centrálně řízené ekonomice ceny stanoveny Federálním cenovým úřadem • Právní úprava upravována prostřednictvím zákonů velmi zřídka • Ceny upravovány vyhláškami Českého cenového úřadu • Členění cen • velkoobchodní - náklady na výrobu • obchodní - velkoobchodní cena + daň z obratu popř. odbytová přirážka • malobchodní - obchodní cena + odbytová přirážka • kupní - cena výrobců pro podniky zahraničního obchodu (státem vlastněné) a naopak

4. První liberalizační zákon v roce 1990, do současnosti má 15 schválených novel v oblasti cen a cenové regulace • Čtyři nástroje: • stanovení pevných úředně stanovených cen – max, min, pevné ceny • usměrňování vývoje cen podle věcných podmínek • max rozsah zvýšení ceny v daném období • max podíl vymezených nákladů, které je možno promítnout do ceny v různém období • závazný postup při tvorbě ceny nebo její kalkulaci • usměrňování vývoje cen v čase – podmínky pro zvýšení ceny: • min časový předstih pro ohlášení zvýšení • min období, po kterém lze cenu zvýšit • časově omezený základ opětovného zvýšení ceny • uvalení cenového moratoria • zákaz zvyšování cen nad úroveň platné na trhu daného zboží v době uvalení moratoria

5. Pilíř I. Liberalizace cen • Cena je pro tržní hospodářství nejdůležitější ukazatel • Informační, alokační, motivační a distribuční funkce ceny • Odráží vývoj a vztah mezi poptávkou a nabídkou a indikují vzácnost zdrojů a nerostného bohatství • Po roce 1990 tři typy cen – centrálně stanovené, regulované a tržní • centrálně stanovované – 30% všech cen • regulované - určovány trhem, ale centrálně kontrolovány prostřednictvím rychlosti, rozsahu a podmínek oběhu • 1.1.1991 – 85% tržních cen • některé ceny kontrolovány státem z důvodu monopolního postavení některých subjektů na trhu • regulovány pouze ceny nájemného, elektřiny, dopravy, paliv a pohonných hmot

6. Pilíř II. Liberalizace zahraničního obchodu – výchozí situace • ZO realizován pouze podniky ZO (jediné a.s. v celé republice) • nemožnost obchodování jiných subjektů z důvodu nevlastnění licencí a neexistence volné směnitelnosti koruny

7. Pilíř II. Liberalizace zahraničního obchodu • Liberalizace ZO znamenala především • zavedení vnitřní a vnější konvertibility měny – zrušení devizových regulací tak, aby kdokoliv mohl nakupovat cizí měnu a směňovat ji za zahraniční zboží • výraznou změnu struktury vývozu a dovozu • výraznou změnu ve struktuře trhů • Podmínka pro liberalizaci ZO devalvace koruny vůči zahraničním měnám – úmyslné podhodnocení = podpůrný efekt pro domácí výrobce i dovozce • Státem kontrolovány strategické položky – dočasné dovozní přirážky a licence omezovaly nepřiměřený nárůst dovozu

8. Pilíř III. Makroekonomická stabilizace – výchozí situace • Neexistence klasické CB, existence SBČS = monobanka (centrální + komerční bankovnictví) • Emisní funkce • Poskytovatel provozních úvěrů státním a družstevním institucím • Správa a řízení platebního a zúčtovacího styku uvnitř republiky i v zahraničí • Správa dluhové služby • Žádná samostatnost - podléhala ostatním orgánům státní správy v rámci direktivního řízení při plnění stanovených plánů • Základní předpoklad – transformace CB v centrálním řízení ekonomiky na klasickou CB v tržním prostředí

9. Pilíř III. Makroekonomická stabilizace • Hlavní úkoly centrální banky • restriktivní fiskální politika • zamezení poskytování ztrátových úvěrů • restriktivní měnová politika • snížení inflace • zavedení režimu fixního směnného kurzu koruny • navázání koruny na koš pěti západních měn, především na americký dolar a německou marku • regulace růstu mezd • mzdy byly sice liberalizovány, ale stát kontroloval jejich případný nepřiměřený růst, který by vyvolal rostoucí inflaci

10. Pilíř IV. Změny vlastnických práv – výchozí situace • Výrobní kapacity vlastnily pouze státní a družstevní organizace • Nemožnost fyzických osob vlastnit výrobní kapacity ani zaměstnávat jiné pracovníky • Neomezená možnost fyzických osob vlastnit pozemky, nemovitosti, motorová vozidla • V tehdejším ČSR nemožnost fyzických osob poskytovat služby v terciální sféře na rozdíl od jiných států východního bloku • Nejnižší počet soukromě hospodařících rolníků v ČSR v rámci celého východního bloku – způsobeno násilnou kolektivizací, združstevňováním a socializací venkova

11. Pilíř IV. Změny vlastnických práv

12. Formy transformace státního majetku Privatizace – Proces úplatného převodu státního vlastnictví k majetku na vlastnictví soukromé Restituce – proces vydání majetku ve vlastnictví státu původním majitelům nebo jejich dědicům jako opravný prostředek po násilné konfiskaci nebo znárodnění majetku státem Likvidace státních organizací – Likvidace je proces kdy zakladatel organizace nebo-li vlastník rozhodne o uvedení právnické osoby do režimu likvidace jejíž cílem je zpeněžení majetku a následné vypořádání pohledávek a závazků a následným výmazem právnické osoby z obchodního rejstříku – Stát jako vlastník musel ve státních organizacích ponechat majetky zatížené nevyjasněnými majetkoprávními vztahy, soudním spory, mimořádnými ekologickými zátěžemi nebo majetky mimořádného významu kde měl zájem činnost ovlivňovat třeba dotacemi Konkurz – Konkurz státní organizace, která je v úpadku - uspořádání majetkových poměrů dlužníka = státní organizace – Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky. Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky.

13. Nutnost vytvoření nového právního prostředí • Nutnost vytvoření transformačních institucí

14. Ekonomické teorie dotčené čtvrtým pilířem transformace Teorie vlastnických práv Teorie firmy (Corporate Governance) Teorie řízení státu (State Governance) Teorie transakčních nákladů Teorie regulace a dohledu Teorie hospodářské soutěže a strukturální politiky Teorie mimorozpočtových fondů Teorie pána a správce (principal-agent) Teorie řízení obchodních společností Manažerská teorie firmy Institucionální teorie firmy Teorie konkurence Teorie dobývání renty Neoklasická behaviorální manažerská teorie Akcionářská teorie Teorie zájmových skupin Hospodářská politika jako teoretická disciplína Teorie veřejného zájmu Teorie finančního trhu Ziskový a byrokratický management Teorie hospodářského cyklu

15. Právní rámec privatizačního procesu zákon č. 427/1990 Sb., ze dne 25. října 1990 o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby; zákon č. 92/1991 Sb., ze dne 26. února 1991 o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby; zákon č. 229/1991 Sb., ze dne 21. května 1991 o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému a lesnímu majetku; zákon č. 95/1999 Sb., ze dne 28. dubna 1999 o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků.

16. MSNMP ČR 1 5 4 OPK 2 3 Státní podniky Schéma působnosti transformačních institucí v procesu malé privatizace MSNMP ČR rozhoduje o zařazení majetku do privatizačního procesu v režimu zákona č. 427/1900 Sb. Okresní privatizační komise (OPK) vyžádala podklady pro vyplnění karet provozních jednotek vhodných do veřejné dražby. Státní podnik zpětně vyplnil všechny formuláře a požadované podklady a vrátil je OPK. OPK zpracovala finální podobu karet provozních jednotek se všemi ostatními přílohami a postoupila je MSNMP ČR k definitivnímu rozhodnutí o zařazení do dražby v malé privatizaci. MSNMP ČR vydalo kladné rozhodnutí, schválilo karty provozních jednotek, na základě čehož OPK vyhlásily veřejnou dražbu.

17. Schéma působnosti transformačních institucí v procesu velké privatizace

18. Schéma působnosti transformačních institucí v procesu velké privatizace Státní podniky zpracovaly zakladatelské privatizační projekty, které v souladu se zákonem postoupily svým zakladatelům. Schválené privatizační projekty zakladatelé postoupili ministerstvu privatizace. MSNMP ČR přijalo rozhodnutí o privatizaci u všech metod kromě přímých prodejů a privatizace strategických společností. Návrh na rozhodnutí o privatizaci u přímých prodejů a strategických společností postoupilo ministerstvo privatizace Vládě ČR, která má ve své působnosti tato rozhodnutí přijímat. Tato rozhodnutí následně Vláda ČR vrátila zpět ke standardní administraci ministerstvu privatizaci. Ministerstvo privatizace následně postoupilo rozhodnutí o privatizaci společně s aktualizovanými privatizačními projekty Fondu národního majetku ČR popř. Pozemkovému fondu ČR.

19. Schéma působnosti transformačních institucí v procesu kupónové privatizace, jako součást velké privatizace

20. Schéma působnosti transformačních institucí v procesu kupónové privatizace, jako součást velké privatizace Státní podniky zpracovaly zakladatelské privatizační projekty, které v souladu se zákonem postoupily svým zakladatelům. Schválené privatizační projekty zakladatelé postoupili ministerstvu privatizace. MSNMP ČR přijalo vždy rozhodnutí o založení akciové společnosti a vložení majetkové podstaty státního podniku do jejího základního kapitálu. Dále přijalo rozhodnutí o metodách privatizace akcií v budoucnu založené akciové společnosti. Fond národního majetku vyčlenil podíly akcií v jednotlivých akciových společnostech určených na prodej prostřednictvím kupónů a tyto postoupil Ministerstvu financí ČR, resp. Centru kupónové privatizace. Registrační místa následně vydávala seznamy společností, ve kterých byly nabízeny akcie k prodeji prostřednictvím kupónů. Středisko cenných papírů vyrozumělo nabyvatele o nabytí cenných papírů a posílalo výpis z účtu cenných papírů, který založilo ve prospěch každého nabyvatele.

21. Vlastní analýza privatizačního procesu

22. Předměty převodu dle účetní osnovy: • nemovitosti • technologie • věci movité • cenné papíry • nehmotná práva • majetek v zahraničí • pohledávky, závazky • specifický zemědělský majetek

23. Schéma právního a majetkového toku v tzv. malé privatizaci Okresní privatizační komise Vytvoření seznamu provozních jednotek vhodných pro privatizace dle zákona 427/90 Sb. Okresní privatizační komise Uložila státním podnikům zpracovat „kartu provozní jednotky“ Státní podnik Zpracoval „kartu provozní jednotky“ Okresní privatizační komise Předložení seznamu a karet provozních jednotek MSNMP ČR

24. MSNMP ČR Schválení seznamu provozních jednotek a jejich karet Okresní privatizační komise Vyhlášení a organizace veřejné dražby Okresní privatizační komise a státní podnik Vystavení dokladů o průběhu dražby Stát. podnik Protokolární a fyzické předání majetku vydražiteli

25. Schéma právního a majetkového toku v privatizačním procesu Na návrh MSNMPČR  rozhodnutí vlády ČR Zakladatel a státní podnik  povinnost

26. Zpracování zakladatelského P.P. Povinnost zakladatele Konkurenční privatizační projekt č. 1 Konkurenční privatizační projekt č. 2 Konkurenční privatizační projekt č. x Možnost zájemců Všechny P.P. předloženy příslušnému zakladateli a MSNMP ČR

27. Vydání rozhodnutí o privatizaci MSNMP ČR Vydání rozhodnutí o privatizaci, o přímých prodejních a strategických privatizacích Vláda ČR Realizace všech rozhodnutí o privatizaci Realizace všech rozhodnutí o privatizaci FNM ČR a PF ČR

28. Metody prodeje, resp. převodů majetku Veřejná dražba Vklad do akciové společnosti Veřejná obchodní soutěž Vydání majetku oprávněné osobě s dokoupením zhodnoceného majetku přímým prodejem Přímý prodej Bezúplatný převod do vlastnictví obcí

29. Metody prodeje, resp. převodů akcií Prodej na kapitálovém trhu Veřejná obchodní soutěž Výběrové řízení s následným přímým prodejem „Zlaté“ akcie se zvláštními právy Přímý prodej Bezúplatný převod do vlastnictví obcí Vklad akcií do NIF Náhradní restituce oprávněné osobě Prodej akcií prostřednictvím kupónů Vklad akcií do RIF

30. Schéma procedury nabytí akcií prostřednictvím kupónů MSNMP ČR Rozhodnutí o majetku státního podniku FNM ČR Založení a.s. a vložení majetku FNM ČR Předání akcií určených k prodeji prostřednictvím kupónů do střediska cenných papírů = SCP Občané  právo Nákupu kupónových knížek v registračních místech = R.M. systém

31. Občané  právo Výběru akcií za kupóny v registračním místech CKP Vložilo požadavky občanů do systému Občan Z R.M. informace o nabytí požadovaných akcií Občané Z SCP Informace o založení účtu majitele zaknihovaných cenných papírů vedeného ve SCP

35. Vzor struktury rozhodnutí o privatizaci Majetek státu s právem hospodaření státního podniku Pramen Praha v účetní hodnotě 600 mil. Kč 50 veřejných dražeb majetku v tzv. malé priv. v hodnotě 50 mil. Kč 3 vydání majetku v restituci s dokupem zhodnoceného majetku v účetní hodnotě 50 mil. Kč 10 veřejných obchodních soutěží majetku v účetní hodnotě 50 mil. Kč 10 přímých prodejů majetku v účetní hodnotě 100 mil Kć Problematická aktiva zůstávají ve s.p. v likvidaci v hodnotě 50 mil. Kč

36. Vklad aktiv do založené akciové společnosti v účetní hodnotě 200 mil. Kč Přímý prodej 10% akcií Veřejná obchodní soutěž 15% akcií Kupónová privatizace 71% akcií Restituční investiční fond3% akcií Nadační investiční fond 1% akcií

37. Pozitiva privatizačního procesu Zprivatizování převážného objemu rozhodujících výrobních, obchodních a jiných kapacit za poměrně malý časový interval Restrukturalizace sociálních skupin občanů ČR Možnost každého občana ČR nabývat majetkové účasti – akcie v privatizačním procesu prostřednictvím kupónové privatizace Možnost každého občana ČR nabývat majetek v privatizačním procesu prostřednictvím všech standardních metod Upřednostnění občanů ČR před silným zahraničním kapitálem

38. Pozitiva privatizačního procesu Automatická účast občanů ČR na kapitálovém trhu Vytvoření know-how státu na management, správu a vymáhání pohledávek po lhůtě splatnosti Zprivatizování značného objemu majetku bez finančních zdrojů odpovídajících tržní hodnotě prodávaného majetku Nemožnost vzniku dlužníků ve veřejných dražbách a kupónové privatizaci Přímá úměra mezi rychlostí privatizace a snižováním možnosti nekalého nakládání se státním majetkem

39. Negativa privatizačního procesu Absence úvodní inventarizace státního majetku Legislativně právní nedostatečnost Neodpovědné prohospodaření výnosů z privatizačního procesu Neopodstatněné navyšování transakčních nákladů Nesystémový výběr majetkových účastí – akcií do kupónové privatizace Neefektivní, resp. ztrátové převody majetku a majetkových účastí, resp. akcií do vlastnictví obcí Nedůsledné dobývání oprávněných výnosů, resp. dividend státu jako akcionáře

40. Negativa privatizačního procesu Vznik dlužníků po lhůtě splatnosti Konflikt privatizačního procesu a procesu likvidace státních podniků Fatální pochybení státu v nekoncepčním odstátnění bytového fondu Nerovné podmínky pro zahraniční investory a tuzemské zájemce ve standardních metodách Právní nedostatečnost blokace zahraničních nabyvatelů při likvidování výrobních kapacit z důvodu konkurence

41. Negativa privatizačního procesu Nedostatečné hájení zájmů státu prostřednictvím zlatých akcií – zlaté akcie déle trvající, širší a výraznější práva Negativní aktivity managementů státních podniků v procesu privatizace Konflikt malé a velké privatizace Neefektivní privatizace movitých věcí zdravotnických zařízení

42. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Analýza restitučního procesu Název projektu: Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práce se studenty a praxi CZ.2.17/3.1.00/33332

43. Právní rámec restitučního procesu • zákon č. 403/1990 Sb. ze dne 2. října 1990 o zmírnění následků některých majetkových křivd; • zákon č. 87/1991 Sb. ze dne 21. února 1991 o mimosoudních rehabilitacích; • zákon č. 229/1991 Sb. ze dne 21. května 1991 o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě); • zákon č. 212/2000 Sb. ze dne 21. července 2000 o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem; • zákon č. 172/1991 Sb. ze dne 24. dubna 1991 o přechodu některých věcí z majetku státu České republiky do vlastnictví obcí

44. Schéma působnosti transf. institucí v procesu malé restituce (3.1) MSNMP ČR ocení restituční nárok, zkompletuje spis a postupuje jej MF ČR k dalšímu řízení. (3.2) MF ČR vypořádává restituční nárok náhradní restitucí, v tomto případě finančním odškodněním. (4) Osoba povinná neuznává restituční nárok, vrací požadavek osobě oprávněné, která následně podává žalobu k soudu. Doručení restitučního nároku v zákonné lhůtě od osoby oprávněné osobě povinné. Osoba povinná uznává restituční nárok a vydává v naturální podobě původní majetek na základě uzavřené dohody. Osoba povinná uznává restituční nárok, avšak majetek není dle zákona způsobilý k vydání, proto postupuje uznaný restituční nárok MSNMP ČR.

45. Schéma působnosti transf. institucí v procesu velké restituce Osoba oprávněná doručuje restituční nárok osobě povinné. Osoba povinná zapracovává restituční nárok do zakladatelského privatizačního projektu a postupuje jej MSNMP ČR. MSNMP ČR vydává rozhodnutí o privatizaci, ve kterém rozhodlo o vydání majetku osobě oprávněné. Toto rozhodnutí postupuje FNM ČR. FNM ČR uzavírá dohodu o vydání restitučního nároku.

46. Schéma působnosti transf. institucí v procesu zemědělské restituce

47. Schéma působnosti transf. institucí v procesu zemědělské restituce • Osoba oprávněná doručuje restituční nárok osobě povinné (v převážné míře bývalé státní statky) a zároveň tentýž restituční nárok doručuje místně příslušnému okresnímu pozemkovému úřadu. • V případě, že osoba povinná uznala restituční nárok za oprávněný, uznala restituční dohodu o vydání původního odňatého majetku s osobou oprávněnou. • V případě, že osoba povinná neuznala vznesený restituční nárok jako oprávněný, přecházela povinnost rozhodnutí o restitučním nároku na místně příslušný pozemkový úřad. • V případě, že pozemkový úřad rozhodl, že restituční nárok je oprávněný, bylo toto rozhodnutí doručeno osobě povinné, která buď se ztotožnila s rozhodnutím pozemkového úřadu a na základě něho uzavřela dohodu o vydání původního odňatého majetku s osobou oprávněnou. • V případě, že se osoba povinná neztotožnila s rozhodnutím pozemkového úřadu a trvala na svém původním stanovisku, tedy na tom, že restituční nárok je neoprávněný, byl restituční nárok postoupen odvolacímu orgánu ve správním řízení. Tento odvolací orgán se v průběhu platnosti zákona č. 229/1991 Sb. několikrát změnil. Bylo to Ministerstvo zemědělství ČR, Ústřední pozemkový úřad, krajské soudy a v současné době jsou to prvoinstanční soudy obecné. Tyto odvolací orgány vydávaly, resp. vydávají konečné rozhodnutí, které je postoupeno Pozemkovému fondu ČR. • PF ČR buď předává majetek osobě oprávněné v případě přímé naturální restituce, nebo v souladu s platným právem restituční nárok uspokojí náhradní naturální restitucí, popř. náhradní finanční restitucí.

48. Vymezení základních pojmů Restituce • proces vydání majetku ve vlastnictví státu původním majitelům nebo jejich dědicům jako opravný prostředek po násilné konfiskaci nebo znárodnění majetku státem Rozhodné datum • 25.2.1948 Osoba povinná • je státní organizace, která k datu účinnosti kterékoliv restituční právní normy měla právo hospodaření k majetku který byl v rozhodném období osobě oprávněné, nebo jejím předchůdcům znárodněn • na základě žádosti osoby oprávněné v zákonem stanoveném termínu a dle podmínek stanovených tímtéž zákonem musela osoba povinná tuto žádost posoudit a byla-li shledána v souladu se zákonem, bylo její povinností předmětný majetek za podmínek stanovených zákonem osobě oprávněné vydat Osoba oprávněná • je fyzická osoba, v určitých případech i právnická, která měla právo v zákonem stanoveném termínu dle podmínek stanovených tímtéž zákonem požádat o vydání majetku, který jí byl znárodněn v rozhodném období, a ke kterému k datu účinnosti jakékoliv restituční právní normy měla právo hospodaření státní organizace

49. Metody vypořádání restitučních nároků • Naturální vypořádání = restituce původní • vydání původní majetkové podstaty, která byla předmětem znárodnění • Naturální vypořádání = restituce náhradní • vydání jiné majetkové podstaty, která nebyla předmětem znárodnění. Původní majetková podstata je ohodnocena a v této hodnotě vydána jiná majetková podstata nebo cenné papíry – akcie, směnky FNM ČR

50. Vypořádání restitučních nároků církví • některé, převážně největší, majetkové podstaty již vydány • od roku 1990 blokační § v privatizačních a restit. zákonech = není možné nalkádat • v roce 2007 předložen návrh církvemi a MK ČR – zcela odlišný algoritmus než u běžných oprávněných osob založený na nerovném postavení před zákonem – Listina práv a svobod • „Morální restituce“ • V některých případech bylo umožněno původním vlastníkům koupit jejich původní znárodněný majetek za příznivou kupní cenu