1 / 21

Vzdělávání pro budoucnost Změny v přípravě a dalším vzdělávání učitelů

Vzdělávání pro budoucnost Změny v přípravě a dalším vzdělávání učitelů. PhDr. Jan Beran, Ph.D. e-mail: beran@vpc.muni.cz Vzdělávací a poradenské centrum MU Brno. Motto. Potřebujeme učitele, který je průvodcem našich dětí a studentů, hledá cesty k nim a pro ně.

romeo
Download Presentation

Vzdělávání pro budoucnost Změny v přípravě a dalším vzdělávání učitelů

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Vzdělávání pro budoucnostZměny v přípravě a dalším vzdělávání učitelů PhDr. Jan Beran, Ph.D. e-mail: beran@vpc.muni.cz Vzdělávací a poradenské centrum MU Brno

  2. Motto Potřebujeme učitele, který je průvodcem našich dětí a studentů, hledá cesty k nim a pro ně

  3. Funkční vazby vzdělávací soustavy Funkční vazby v transformující se vzdělávací soustavě vytváří 6 základních systémových mechanismů • Kurikulární politika • Hodnocení a péče o kvalitu • Vhodný způsob financování • Koncepce přípravného a dalšího vzdělávání učitelů • Podpůrné systémy • Odpovídající informační prostředí

  4. Funkční vazby vzdělávací soustavy Transformace školství má naději na úspěch pouze tehdy: • budou-li cíle, obsah, nástroje a jednotlivé kroky mezi subsystémy funkčně propojeny, • porozumí-li učitelé i občané jejím základním principům, • pochopí jejich nutnost a přijmou-li je za své.

  5. Studenti učitelství a volbajejich profese Socioprofesní skupina učitelů je velmi diferencovaná, což má závažné důsledky pro základní i další profesní vzdělávaní jednotlivých skupin • Lze diagnostikovat, kdo je pro budoucí profesi učitele osobnostně disponován? • Jsou objasněny specifičnosti učitelů podle oborů resp. vyučovacích předmětů? Podle druhu a stupně školy na které budou učit? • Na základě jakých kriterií jsou přijímáni učitelé na PedF, odlišují se tato kriteria od kriterií jiných fakult univerzity?

  6. Studenti učitelství a volbajejich profese • Jaké typy studentů jsou přijímány na jednotlivé studijní programy? • Jaká je jejich motivace k učitelskému povolání? • Jaká je jejich spokojenost s organizací a úrovní přípravného studia?

  7. Změna přípravy učitelů Celosvětově se hledají nové přístupy které by mohly přispět k zefektivnění přípravy budoucích učitelů • Zmenšování mezery mezi pedagogickou teorií a praxí • Přístupy založené na sebereflexi studentů učitelství • Přístupy založené na interdisciplinárně pojatém obsahu, ale i formách a metodách učitelské přípravy • Kvalitnější výběr uchazečů o studium učitelství (zaměřit se nejen na jejich odborné, předmětové kompetence, ale i kompetence pedagogické, na propojování jejich profesionálních poznatků s výzkumnými zkušenostmi)

  8. Změna přípravy učitelů • Definovat rámcové požadavky na podobu učitelské přípravy pro jednotlivé stupně škol (profesní kompetence, standardy) • Zvýšení úrovně vzdělavatelů budoucích učitelů (zaměřit se nejen na jejich odborné, předmětové kompetence, ale i kompetence pedagogické, na propojování jejich profesionálních poznatků s výzkumnými zkušenostmi) • Kvalitní evaluace učitelského vzdělávání (vnější i vnitřní)

  9. Přizpůsobivost učitelského studia potřebám praxe Některé důvody nedostatečné přizpůsobivosti uváděné pedagogickými fakultami • Reálné možnosti PedF jsou limitovány požadavkem na magisterský stupeň vzdělání učitelů (dáno zákonem) a finančními podmínkami pro zajištění učitelského studia • Uvádí se důvod, že požadavky školské praxe jsou v rozporu s požadavky akreditační komise • Rozpor by mělo řešit MŠMT stanovením základních požadavků na učitelské vzdělání, které by následně respektovaly jak učitelské fakulty při tvorbě akreditačních materiálů, tak akreditační komise při jejich posuzování

  10. Přizpůsobivost učitelského studia potřebám praxe • Systém financování vysokých škol a jejích studijních programů neumožňuje finančně zajistit požadovanou náročnost učitelské přípravy • Studijní programy učitelství jsou zohledněny finančním koeficientem 1,2 . Nároky na oborovou část učitelského studia (odbornost, vědeckost aj.) se však zásadně neliší od požadavků na odborné neučitelské studium, kde je finanční zajištění podstatně vyšší) • koeficienty – geografie (1,65), fyzikální a chemické obory (2,8), umělecké obory (až 5,9) • akademický pracovník vede průměrně až 20 diplomových prací

  11. Podpůrné systémy Mají významnou a v decentralizovaném systému nenahraditelnou roli • Pomáhají školám dostát novým nárokům • Umožňují státu realizovat strategické záměry jeho vzdělávací politiky

  12. Podpůrné systémy Jejich úloha spočívá ve • výzkumu a vývoji • dalším vzdělávání pedagogických pracovníků • poskytování metodických, poradenských a materiálních služeb • šíření inovací • zprostředkování kontaktů mezi školami a učiteli

  13. Podpůrné systémy Plní funkci • Analytickou (statistická a diagnostická činnost, monitorování údajů o průběhu a výsledcích dalšího vzdělávání, potřebách učitelů, škol, regionu, státu a jejich uspokojování) • Metodickou (obsah, metody, formy, organizace a řízení dalšího vzdělávání, tvorba vzdělávacích programů, příprava lektorů, konzultantů, poradců apod. )

  14. Podpůrné systémy • Funkci informační (informace o nabídce a poptávce, o vzdělávacích možnostech a cestách, propagace vzdělávání) • Funkci definování kriterií kvality (mechanismy a nástroje pro objektivní posuzování kvality)

  15. Další vzdělávání pedagogických pracovníků • Je potřeba systematicky upravovat v souladu s potřebami transformace vzdělávacího systému a gradací profesní dráhy učitele • Některé prvky programu Učitel (1996) byly do praxe uvedeny • distribuce finančních prostředků tržním principem • akreditace vzdělávacích zařízení a programů • částečně fungující síť Pedagogických center • Projektová hladina financování DVPP nebyla dodržena • Potřebnost určitých obsahů je nahrazována atraktivitou • Chybí evaluační systém • Kariérní růst navrhující 4 stupně ani systém atestací nebyl zaveden

  16. Atestace Nelze začít se zaváděním atestací pokud: -nebudou vymezeny kompetence a standardy učitele pro jednotlivé stupně škol -nebude zajištěn dostatek kvalifikovaných pracovníků pro jejich realizaci -nebude vytvořena infrastruktura DVU -nebude domyšlena koncepce do všech detailů, včetně ekonomického a legislativního zabezpečení

  17. Vliv kariérního růstu učitelů na školu • Motivuje učitele k dalšímu vzdělávání, brání syndromu vyhoření • Buduje odbornou kapacitu školy • Vytváří personální zálohy • Buduje odborné kapacity uvnitř resortu na všech úrovních • Identifikuje kvalifikované jedince na různých úrovních • Snižuje odliv zapracovaných mladých učitelů • Diferencuje odměňování učitelů • Stává se nástrojem uplatňování vzdělávací politiky (Důvodová zpráva MŠMT 1995)

  18. Děkuji za pozornost! PhDr. Jan Beran, Ph.D. e-mail: beran@vpc.muni.cz Vzdělávací a poradenské centrum MU Brno

More Related