Cévní soustava

1. Cévní soustava • MUDr. D. Kačaras

2. Funkce cévní soustavy • Transportnírozvádí potřebné látky po těle – kyslík, vitamíny, hormony. Odvádí metabolity – oxid uhličitý. Rozvádí živiny do všech tkání těla. • Podílí se na udržování stále tělní teploty – homeostázy.

3. Cévní systémy jsou: • Otevřený cévní systém – typický pro bezobratlé živočichy. Látky rozváděny přímo ke tkáním. • Uzavřený krevní systém – typický pro obratlovce. Látky koluji v uzavřeném systému cév. A prostupují nejtenčími cévami ke tkáním.

4. Otevřený cévní systém plže.

5. Uzavřený cévní systém

6. Uzavřené cévní systémy jsou: • Velký krevní oběh – rozvádí krev po těle. • Malý krevní oběh – nebo-liplícní oběh. • Vrátnicový krevní oběh – nebo-li jaterní.

7. Cévy rozlišujeme: • Tepny(artérie) – rozvádí okysličenou krev. • Žíly(vény) – sbírají odkysličenou krev. • Vlásečnice(kapiláry) – nejmenší cévy, mají schopnost prostupnosti látek ke tkáním.

8. Stavba cév

9. Srovnání stavby tepny, žíly a vlásečnice

10. Onemocnění cévního systému (vasa) • krevní: • arterie (tepna) • arteriola (tepénka) • kapilára (vlásečnice) • venula (žilka) • véna (žíla) Tepny: aorta (elastický typ) → arterie (svalový typ) Histologie: tunica intima, media, adventicia • lymfatické: jen dostředivé (žíly), ústí do oblasti HDŽ

11. Základní pojmy • trombóza • embolie • ischemie • infarkt • edém

12. Trombóza (thrombosis) = srážení krve; krevní sraženina • v srdci – nástěnné • v cévách – většinou uzavírající • příčiny: Virchowova trias: • porušení výstelky (endotelu, endokardu) • zpomalení krev. proudu (hl. žíly DK, srdce) • zvýšená srážlivost krve (trombofilní stav) • následky: • tepny: uzávěr → infarkt • žíly: zdroj embolie plicní • L. srdce: zdroj embolie tepenné • zvláštní druh: diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC)

15. Embolie (embolia) = vmetnutí (embolus = vmetek) většinou trombus; vzácně tuk, vzduch, plyn, nádorové bb., septická, amniální tekutina • tepenné • zdroj: L. srdce (nástěnné tromby; vegetace chlopní) • cíl: tepny → uzávěr → nekróza (infarkt) • žilní • zdroj: hluboké žíly DK • cíl: větve a. pulmonalis→ embolie plicní • paradoxní - kombinace žilní + tepenná (průchodné foramenovale)

17. Ischemie (ischemia) = nedokrevnost, nedostatečný přítok tepenné krve • příčina: ateroskleróza • důsledek: hypoxie tkáně (ICHS; ICHDK) Infarkt (infarctus) = nekróza v důsledku těžké ischemie (uzávěr tepny trombem n. embolem) myokard; mozek; střevo; ledviny; slezina; DK …

19. Otok (oedema) • Příčiny: hydrostatický tlak, onkotický tlak krevních bílkovin, hladina iontů (K+, Na+), permeabilita kapilár, drenáž lymfy • Druhy: • kardiální • renální (nefrotický syndrom) • zánětlivý • lymfatický

21. Onemocnění tepen a žil A) Nemoci tepen: • 1- ateroskleroza • 2- aneuryzma • 3- mikroangiopatie B) Nemoci žil: • 1-varixy • 2- flebitidy, tromboflebitidy • 3- nádory

22. A- Nemoci tepen 1- Ateroskleróza(atherosclerosis; kornatění tepen; skleróza) • Nejčastější příčina morbidity a mortality ve vyspělých zemích • Příčina: zánět neznámého původu • 4 hlavní rizikové faktory: • hypercholesterolémie • hypertenze • diabetes mellitus • kouření cigaret • Vyvíjí se již od dětství, ale klinicky se projevuje až v dospělosti – více a dříve u mužů (větš. po 50. r.), než u žen (větš. po 60. r.)

23. Ateroskleróza– morfologické projevy intima - sklerotické pláty (vazivo + tuk. látky) → zúžení tepen (nejč. koronární, mozkové, dol. končetiny) medie – zeslabení (hl. velké tepny – aorta) Komplikace: trombus na plátu → uzávěr tepny → nekróza tkáně (infarkt), např. myokardu či mozku vyklenutí zeslabené stěny → aneuryzma → možnost ruptury, např. břišní aorta

24. 2- Aneuryzma(výduť) vakovité vyklenutí stěny tepny • příčina: zeslabení stěny (ateroskl.; zánět; nahlodání zvenčí nádorem) + hypertenze • Nejčast. lokalizace: • břišní aorta (ateroskleróza) • mozkové tepny (Willisův okruh) • Komplikace: prasknutí (ruptura) • břišní aorta – do retroperitonea • mozkové tepny – subarachnoidálně

25. 3- Mikroangiopatie • arterioly, vlásečnice, venuly • při diabetes mellitus: • ledvin. glomeruly →selh. ledvin (uremie) • sítnice oka → slepota • dolní končetiny → trofické změny

26. 2- Nemoci žil Varixy(městky) = vakovité rozšíření • Dolní končetiny (bérce) – „křečové žíly“ častěji u žen Komplikace – trofické změny kůže, záněty, trombózy, bércové vředy, varikózní komplex • Jícen – komplikace jaterní cirhózy – zdroj smrtelného krvácení do GIT • Konečník – „hemeroidy“ – krvácení, bolestivost, trombózy Záněty– phlebitis, často spolu s trombózou - thrombophlebitis, hl. DK možný zdroj embolizace do plic

29. 3- Nádory z krevních cév • Hemangiom (benigní) • kapilární (kůže) • kavernózní (játra) • Kaposiho sarkom(maligní) – hl. při AIDS

32. Onemocnění tepen dolních končetin – chronický uzávěr- ICHDK

33. Definice • Ischemická choroba tepen dolních končetin je onemocnění, při kterém dochází k zužování až k obliteraci průsvitu tepny aterosklerózou, trombem, embolem nebo spazmem. V 90 % je příčinou ateroskleróza. Při aterosklerotickém procesu dochází ke ztluštění stěny artérie v důsledku ukládání tukových látek a vápníku. Ztrácí se pružnost stěny a postupně se uzavírá lumen. Zúžení cévy může být izolované nebo mnohočetné. Proces je dlouhodobý, příznaky nastupují pomalu.

34. Etiologie • Dělení podle rychlosti vzniku ischemie • akutní uzávěry tepen – dochází k náhlému přerušení tepenného krevního toku, čímž je končetina bezprostředně ohrožena • chronické uzávěry tepen – průtok krve se zhoršuje postupně

36. Příčiny • trombus – příčina vzniku • obliterující ateroskleróza • Bürgerova nemoc • aneuryzma s trombotickým uzávěrem • embolus – malé procento výskytu • aterosklerotický plát • u obliterující aterosklerózy • u diabetické mikroangiopatii • spazmus (vazoneurózy) • Raynaudova choroba – záchvatovitá vazokonstrikce vyvolaná chladem • chronická posttraumatická vazokonstrikce

40. Rizikové faktory • kouření • hypertenze • porucha metabolizmu tuků • diabetes mellitus • ateroskleróza • zánětlivé procesy cév • genetická dispozice

41. Klinický obraz • akutní uzávěr tepen dolních končetin • akutní bolest („šlehnutí bičem“) • postižená končetina je bledá, chladná • ztráta pulzace • parestezie až anestezie končetiny • barva kůže je mramorovaná, později až cyanotická • ischemické nekrózy

42. chronický uzávěr tepen dolních končetinrozdělení podle Fontaina • I. stadium – asymptomatické – nemocný většinou nemá žádné obtíže, ale stěna cévy je již postižena; někdy nemocný mívá pocit chladu a parestezie končetiny • II. stadium – klaudikační bolest Klaudikační bolest vzniká nedostatečným prokrvením svalů DK po rychlé chůzi, chůzi do schodů, apod. Při chůzi nemocný končetinu odlehčuje nebo se zastavuje. Bolest v klidu ustupuje, protože dojde k prokrvení končetiny. II.a stadium – klaudikační interval je delší než 200 m II.b stadium – klaudikační interval je kratší než 200 m (Klaudikační interval je vzdálenost, kterou nemocný ujde mezi jednotlivými odpočinky. Čím je kratší, tím je závažnost poškození stěny větší.) • III. stadium – klidové bolesti postižené končetiny, bolest zejména v noci doprovázená silnými křečemi svalů DK • IV. stadium – dochází k nezvratným změnám ve tkáních, rozvíjí se gangréna nejdříve měkkých tkání, později i kostí Kůže je chladná, teplota klesá směrem k periferii. Kůže ztrácí ochlupení, snižuje se její pružnost. Objevuje se likvidní zabarvení. I malé poranění končetiny se hojí pomalu, často s komplikacemi. Pulzace není hmatná.

43. Diagnostika • anamnéza • nutná pečlivá anamnéza osobní a rodinná • fyzikální vyšetření • pohled • barva kůže DK, defekty, svaly (svalová atrofie) • modifikovaný Ratschowův test • provedení: nemocný v poloze na zádech se zdviženými a flektovanými končetinami v kolenou po dobu jedné minuty provádí plantární a dorzální flexi. Potom se posadí, svěsí DK z lůžka a sledují se tři základní příznaky • zčervenání končetiny (fyziologie do pěti vteřin) • žilní náplň na dorzu (fyziologie do deseti vteřin) • úplné zčervenání (do 15 vteřin)

44. pohmat pulzace na artériích DK, vždy oboustranně (a. dorzalispedis, a. tibialisposterior, a. poplita, a. femoralis)teplota kůže • poslech – fonendoskopem pulzace na artériích měření systolického kotníkového tlaku – hodnota kotníkového tlaku po zátěži je nejcitlivější známkou přítomnosti arteriálního onemocnění test chůze – hodnotí se klaudikační bolest

45. laboratorní vyšetření • hematologické vyšetření – KO, FW • biochemické vyšetření krve – minerály, lipidové spektrum, glykemie, urea, kreatinin

46. zobrazovací vyšetřovací metody • Dopplerovská ultrasonografie – k měření periferního systolického kotníkového tlaku • Barevná duplexní ultrasonografie – k diagnostice velikosti aterosklerotických plátů a typu uzávěru • Periferní arteriografie – provádí se před každým intervenčním a chirurgickým výkonem • Digitální subtrakční angiografie (DSA) – RTG kontrastní vyšetření tepenného řečiště • Translumbální aortografie – přímá bederní aortografie s posunem

47. Terapie • režimová opatření • zákaz kouření • kondiční cvičení • chůze • teplé koupele nohou • dieta • nízkocholesterolová se zvýšeným příjmem zeleniny, ovoce. Z jídelníčku se doporučuje vyloučit dráždivé potraviny

48. farmakologická léčba • Antiagregancia • Reologika • Vazodilatancia • Antikoagulancia • Trombolytika • Prostaglandiny

49. speciální léčba • intervenční výkony • trombektomie, embolektomie (odstranění krevní sraženiny pomocí balónkového Fogartyho katétru) • dezobliterace tepny – rozříznutím stěny cévy se pronikne ke zúženému místu a odstraní se ztluštělá intima cévy • perkutánní trransluminární angioplastika • rekonstrukční operace • Bypass – nad a pod zúžené místo se našije cévní štěp, který část krve odvádí z poškozené cévy nad a pod stenózou. K přemosťování uzávěru tepny se odebírá venózní štěp ze saphenamagna, saphenaparva nebo z pažních žil • aortoiliakální bypass • femoropopliteální bypass • femorokrurální bypass – u nemocných s distálním poškozením tepen • cévní náhrada – céva se nahradí cévním štěpem • cévní plastika – zúžené místo cévy se rozšíří záplatou

50. B- Zánět cév vaskulitida, arteritida • Vaskulitida je zánět cév, který vede ke zhoršení průtoku krve danou cévou. Vaskulitidy mohou vznikat bez známé příčiny (potom jim říkáme idiopatické či primární), nebo mohou propuknout následkem jiné choroby (sekundární vaskulitidy). • Literatura též užívá výrazu arteritida (zánět středních a malých cév), aortitida (zánět aorty).