inflace n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Inflace PowerPoint Presentation
Download Presentation
Inflace

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 38

Inflace - PowerPoint PPT Presentation


  • 189 Views
  • Uploaded on

8. Inflace. O čem to bude?. Minule Nezaměstnanost Dnes Jak se zjišťuje míra inflace Vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností. Inflace. Inflace znamená růst všeobecné (průměrné) cenové hladiny. V důsledku toho dochází k poklesu kupní síly peněžní jednotky .

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Inflace' - quincy-joseph


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
o em to bude
O čem to bude?
  • Minule
    • Nezaměstnanost
  • Dnes
    • Jak se zjišťuje míra inflace
    • Vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností
inflace1
Inflace
  • Inflace znamená růst všeobecné (průměrné) cenové hladiny. V důsledku toho dochází k poklesu kupní síly peněžní jednotky.
  • Cenová hladina Ppředstavuje průměrnou úroveň cen určitého souboru statků v běžném období (ceny P1) ve srovnání s cenami určitého vybraného základního období (ceny P0).
m ra inflace
Míra inflace:
  • První ukazatel říká, okolik procent se změnil objem peněz nutný k získání stejného množství zboží a služeb v běžném období ve srovnání s obdobím základním.
  • Druhý ukazatel vyjadřuje, kolikrátse změnila původní cenová hladina ve srovnání se základním obdobím. Po vynásobení indexu číslem 100 zjistíme na kolik procent vzrostla inflace (popř. se snížila cenová hladina).
vliv inflace na re lnou hodnotu pen z
Vliv inflace na reálnou hodnotu peněz
  • Při nominální hodnotě vkladu 100 000 Kč a míře inflace za 5 let 200 % (ceny vzrostly o 400 %, vyjádřeno indexem ceny vzrostly na úroveň 500 %, tj. 5 x) činila po pěti letech reálná hodnota vkladu:

100 000 : 5 = 20 000 Kč

jak zjist me m ru inflace
Jak zjistíme míru inflace?
  • Index spotřebitelských cen (CPI - Consumer Price Index)
  • Index cen výrobců (PPI – Producer Price Index) pro různá odvětví a obory (např. index cen zemědělských výrobců, index cen průmyslových výrobců, index cen stavebních prací atd.). Změny PPI se s určitým časovým zpožděním promítají do CPI a naznačují tak budoucí vývoj CPI.
  • Deflátor HDP
index spot ebitelsk ch cen cpi consumer price index
Index spotřebitelských cen (CPI - Consumer Price Index)
  • Index spotřebitelských cen se zjišťuje prostřednictvím spotřebního koše vybraného zboží a služeb na základě reprezentativního šetření mezi domácnostmi .
  • V ČR zahrnuje 729 položekagregovaných do 12 skupin (např. potraviny, odívání, bydlení, zdravotnictví, vzdělávání aj.).
index spot ebitelsk ch cen a tzv laspeyres v index
Index spotřebitelských cen a tzv. Laspeyresův index
  • Index spotřebitelských cen (CPI - Consumer Price Index)používá po určité období stálé váhy výchozího období (tzv. Laspeyresův index - obecně a při využití v praxi):
  • p = cena i-tého zboží základního (0) a běžného období (t)
  • q = množství i-tého zboží v základním období (0)
index cen v robc ppi producer price index
Index cen výrobců(PPI – Producer Price Index)
  • Index cen výrobců (PPI – Producer Price Index) se sleduje pro různá odvětví a obory (např. index cen zemědělských výrobců, index cen průmyslových výrobců, index cen stavebních prací atd.).
  • Změny PPI se s určitým časovým zpožděním promítají do CPI a naznačují tak budoucí vývoj CPI.
defl tor hdp
Deflátor HDP
  • V deflátoru jsou zahrnuty všechny statky a služby vyprodukované v dané ekonomice za 1 rok, tzn. celý HDP.
rozd l mezi cpi a defl torem hdp
Rozdíl mezi CPI a deflátorem HDP
  • CPI zahrnuje jen vybraný spotřební koš, ale včetně dovážených výrobků, deflátor zahrnuje všechny vyráběné statky v zemi .
  • Koš statků v CPI je stejný, v deflátoru HDP se každý rok mění.
  • CPI používá v čitateli jako váhy spotřebované množství statků a služeb v základním období, deflátor používá v čitateli jako váhy množství jednotlivých statků a služeb vyrobených v běžném období.
deflace a dezinflace
Deflace a dezinflace
  • Deflace znamená pokles všeobecné cenové hladiny. Současně dochází k růstu kupní síly peněžní jednotky. Deflace je opakem inflace.
  • Dezinflace je pokles tempa růstu míry inflace (např. z 8 % na 5 %) .
p iny inflace
Příčiny inflace
  • Poptávková inflace
    • Příčinou je pozitivní poptávkový šok (např. expanzivní fiskální politika vlády, expanzivní monetární politika centrální banky, růst investic firem, růst spotřeby domácností atd.).
    • Křivka AD se posouvá vpravo nahoru, roste produkt Y, ale současně roste i průměrná cenová hladina P.
  • Nabídková (nákladová) inflace
    • Příčinou je negativní nabídkový šok (např. růst světových cen ropy, energie, růst mezd apod.).
    • Křivka AS se posunuje vlevo nahoru, klesá produkt Y, ale současně roste i průměrná cenová hladina P .
inflace ta en popt vkou

LRAS

P

SRAS

E2

P2

AD2

E1

P1

AD1

Y*

Y

Inflace tažená poptávkou
  • Po jednorázovém poptávkovém šoku vzrostla cenová hladina i produkt.
  • Po určité době dojde k automatickému přizpůsobení Y na úroveň potenciálního produktu a k dalšímu růstu P, která se ustálí na určité úrovni.
inflace tla en n klady

SRAS2

LRAS

P

SRAS1

E2

P2

E1

P1

AD

Y*

Y

Inflace tlačená náklady
  • Po negativním nabídkovém šoku roste P a klesá Y (stagflace).
  • Při jednorázovém šoku dojde po čase k přizpůsobení Y na úroveň potenciálního produktu a P poklesne (deflace).
infla n o ek v n setrva n inflace
Inflační očekávání setrvačná inflace
  • Nabídkové šoky (očekávání inflace a její prosazení do mezd) jsou doprovázeny poptávkovými šoky (monetární politikou) a výsledkem je rostoucí cenová hladina (trvalá inflace) při relativně stabilním reálném produktu na úrovni potenciálního produktu.
  • Růst cenové hladiny je založen na inflačních očekáváních (prosazovaném do mezd) a inflace se udržuje setrvačností (setrvačná inflace). Jde o tzv. mzdově cenovou spirálu. Inflační očekávání bude ovlivněno nejen danou mírou inflace, ale i očekáváním účinků poptávkových a nabídkových šoků.
inflace podle m ry r stu cen
Inflace podle míry růstu cen
  • Mírná (plíživá) - do 9 % ročně
  • Rychlá (pádivá) - desítky procent ročně
  • Hyperinflace-stovky a tisíce procent ročně (Peníze přestávají fungovat, rozšiřuje se naturální směna, používá se zahraniční měna, je nutná měnová reforma). Zimbabwe  v prosinci 2008 231 milionů %inflace.
inflace podle zp sobu prosazov n
Inflace podle způsobu prosazování
  • Otevřená(Plně se projevuje v růstu cen.)
  • Skrytá(Při malé změně kvality a užitné hodnoty výrobku prudce roste cena vykazovaná jako cena nového výrobku, který není zahrnut v koši.)
  • Potlačená(Růst cen je administrativně bržděn, klesá kvalita výrobků, vzniká černý trh, vytvářejí se fronty, je zaveden přídělový systém.)
d sledky inflace
Důsledky inflace:
  • Skutečná míra inflace je většinou vyšší než očekávaná, růst mezd přichází se zpožděním, mzdy rostou jen u některých pracovníků, tj. v průměru .
  • Tzv. taxflace znamená, že s růstem nominálních důchodů se pracovníci dostávají do vyšší důchodové skupiny s vyšší mírou zdanění.
  • Inflace zatěžuje ekonomické subjekty dodatečnými náklady (náklady spojené s řízením portfolia, náklady na „menu costs“, tj. náklady spojené se změnou ceníků apod.).
d sledky inflace1
Důsledky inflace:
  • Klesá reálná hodnota aktiv (hotovosti, vkladů na požádání). Důsledkem je snaha o diverzifikaci struktury aktiv do nemovitostí (pozemky, budovy apod.), jejichž cena inflací roste .
  • Vliv inflace na ekonomickou aktivitu je negativní, protože vytváří nejisté prostředí, ztěžuje kalkulaci, přináší nejistotu pro investování, roste riziko, narůstá spekulace.
  • Věřitelé inflací ztrácejí, dlužnícizískávají.
protiinfla n politika
Protiinflační politika
  • Monetární a fiskální restrikce (nestimuluje růst AD popř. snižuje AD)
  • Snižování inflačních očekávání (důvěryhodná politika vlády a centrální banky)
  • Cenová a mzdová regulace (důchodová politika zaměřená na zmrazení růstu cen a mezd, stanovení limitůrůstu mezd v procentech ve vztahu k inflaci, dobrovolné omezení růstu mezd při kolektivním vyjednávání aj.)
phillipsova k ivka
Phillipsova křivka

„Vyjadřuje negativní vztah mezi cenovou inflací a mírou nezaměstnanosti.“

p vodn mzdov phillipsova k ivka
Původní (mzdová) Phillipsovakřivka
  • Původní (mzdová) Phillipsova křivka zachycuje negativní vztah mezi mírou nezaměstnanosti (osa x) a mírou mzdové inflace (osa y).
  • Čím nižší je míra nezaměstnanosti, tím vyšší je míra mzdové inflace a opačně.
  • Nulová míra mzdové inflace je spojena s tzv. přirozenou mírou nezaměstnanosti.
modifikovan cenov phillipsova k ivka
Modifikovaná (cenová) Phillipsova křivka
  • Přirozená míra nezaměstnanosti je spojena se stabilní cenovou hladinou, s nulovou mírou inflace.
  • Při růstu AD (graf AD-AS) vzroste zaměstnanost, klesne„u“ a roste míra inflace (cenová hladina), naopak vyšší nezaměstnanost povede k deflaci.
  • Rovnováha E2 je pouze krátkodobá, protože působí automatický mechanizmus, který navrací „u“ na úroveň přirozené míry nezaměstnanosti (Y na úroveň Y*) a míra inflace klesne na nulu.
modifikovan cenov phillipsova k ivka1

SRPC

E2

2

E1

u

u2

1=0

u1=u*

Modifikovaná (cenová) Phillipsova křivka
  • Trvale nižší nezaměstnanost by mohla udržet jen trvalá stimulace AD (Agregátní poptávky).Na růst P totiž reagují nabídkové šoky (graf AD-AS) v podobě stejného tempa růstu W, aby byl vyrovnán pokles reálných mzdových sazeb, a proto je k nižšímu „u“ než je přirozená míra nezaměstnanosti nutný další růst AD.
phillipsova k ivka roz en o infla n o ek v n 1 6
Phillipsova křivka rozšířená o inflační očekávání – 1/6
  • V bodě E1existuje stabilní cenová hladina, míra inflace je 0 % a nezaměstnanost je na úrovni přirozené míry nezaměstnanostiu*, Y = Y*.
  • Poptávkový šok (růst AD vlivem fiskální či monetární expanze) vede k poklesu „u“ a růstu  (z 0 %např. na 3 %), Y je větší než Y*. Pracovníci nabízejí více práce, růst nominálních mezd mylně vnímají jako růst reálných veličin (tzv. peněžní iluze).
phillipsova k ivka roz en o infla n o ek v n 2 6
Phillipsova křivka rozšířená o inflační očekávání – 2/6
  • Po obnovení rovnováhy na trhu práce (u = u*) se začne prosazovat očekávání inflace ve výši např. 3 %.Přirozená míra nezaměstnanosti u* tak bude spojena s očekávanou mírou inflace 3 %.
  • Znovu může dojít k monetární expanzi za účelem snížení míry nezaměstnanosti. V bodě E3 se však musí míra růstu nabídky reálných peněžních zůstatků zvýšit o více %, než činilo její zvýšení v předchozím období, protože cenová očekávání se přizpůsobila míře inflace 3 %.
phillipsova k ivka roz en o infla n o ek v n 3 6
Phillipsova křivka rozšířená o inflační očekávání – 3/6
  • Očekávání inflace vedlo ke vzniku setrvačné inflace (firmy započítávají očekávanou inflaci do cen svých výrobků, banky do úrokových sazeb z úvěrů, zaměstnanci do svých požadavků na růst mezd).
  • Po monetární expanzi s dalším poklesem „u“ roste skutečná míra inflace a vzniká proto nová, výše položená křivka SRPC2 (zahrnuje očekávanou + novou reálnou míru inflace).
phillipsova k ivka roz en o infla n o ek v n 4 6
Phillipsova křivka rozšířená o inflační očekávání – 4/6
  • 3% růst peněžní zásoby by pokryl jen poptávku po penězích vyvolanou setrvačnou inflací. Podle teorému akcelerace musí tedy CB zvýšit tempo nabídky reálných peněžních zůstatků, aby opět pomýlila pracovníky.
  • Pouze změny v míře (tempu) růstu nabídky reálných peněžních zůstatků ovlivňují reálné proměnné ekonomiky.
phillipsova k ivka roz en o infla n o ek v n 5 6
Phillipsova křivka rozšířená o inflační očekávání – 5/6

Skutečná míra inflace je tak ovlivněna 3 faktory:

  • odchylkou „u“ oproti u*
  • očekávanou mírou inflace
  • nákladovými (nabídkovými) šoky v podobě růstu cen vstupů, tj. cen surovin, energie, aj. (model trojúhelníku R. J. Gordona)
phillipsova k ivka roz en o infla n o ek v n 6 6
Phillipsova křivka rozšířená o inflační očekávání – 6/6
  • Phillipsova křivka vyjadřuje negativní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a cenovou inflací.
  • Substituční vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace však platí jen v krátkém období (M. Friedman, E. Phelps). SRPC má negativní sklon.
  • Dlouhodobá Phillipsova křivka je vertikální a protíná osu x na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti u*.
nairu
NAIRU:
  • NAIRU(Non-accelerating Inflation Rate of Unemployment) je míra nezaměstnanosti, která neakceleruje inflaci neboli tzv. přirozená míra nezaměstnanosti u*.
  • Vyznačuje se stabilitou nominálních mzdových sazeb, kdy se ekonomika nachází na úrovni potenciálního produktu Y*.
okun v z kon
Okunův zákon:
  • Růst u nad u*o 1 procentní bod je spojen s poklesem Y pod Y* o 2 p.b. (popř. pokles Y oproti Y* o 2 procentní body vede k růstu nezaměstnanosti o 1 procentní bod).

= 1 + 0,02 (u* - u)

  • Dynamická podoba Okunova zákona:

u = - 0,5 . (y – 2,25)

y = míra růstu výstupu

2,25 = trendový růst výstupu

shrnut 1 4
Shrnutí 1/4
  • Inflace je růst všeobecné cenové hladiny. Dochází při ní k poklesu kupní síly peněz.
  • Všeobecnou cenovou hladinu měříme cenovými indexy – indexem spotřebitelských cen, indexem cen výrobců nebo deflátorem HDP.
  • Index spotřebitelských cen pracuje s fixním košem statků. Porovnává jeho cenu v běžném roce a s jeho cenou v roce základním.
  • Deflátor HDP se vypočítá jako podíl nominálního HDP a reálného HDP
shrnut 2 4
Shrnutí 2/4
  • Míra inflace je růst cenové hladiny v procentech.
  • Deflace je opak inflace. Desinflace je pokles tempa míra inflace.
  • Poptávková inflace je způsobena růstem některé složky agregátní poptávky.
  • Nabídková inflace je způsobena růstem nákladů.
  • Setrvačná inflace vzniká vlivem očekávání inflace, které se promění ve skutečnou inflaci.
  • Mzdově inflační spirála vzniká, pokud se očekávaná inflace promítne do růstu mezd, který je doprovázen neustálým zvyšováním peněžní zásoby.
shrnut 3 4
Shrnutí 3/4
  • Podle závažnosti rozeznáváme inflaci mírnou, pádivou a hyperinflaci.
  • Změnu nominálního důchodu v procentech můžeme přibližně získat součtem změny reálného důchodu v procentech a míry inflace.
  • Inflace negativně působí na příjemce nominálních důchodů, snižuje reálnou hodnotu vkladů, odrazuje od investování a způsobuje další náklady.
  • Protiinflační politika může nabývat podoby restriktivní monetární a fiskální politiky, cenové a mzdové regulace. U setrvačné inflace je nutno působit na odstranění inflačního očekávání.
shrnut 4 4
Shrnutí 4/4
  • Phillipsova křivka zachycuje vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace.
  • Krátkodobě může vláda volit mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace.
  • V dlouhém období volba mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace neexistuje. Dlouhodobá Phillipsova křivka je vertikální. Nezaměstnanost je vždy na úrovni své přirozené míry.
  • Neustálé snahy vlády snížit míru nezaměstnanosti povedou ke stále se zrychlující (akcelerující) inflaci.