nezam stnanost inflace
Download
Skip this Video
Download Presentation
Nezaměstnanost, inflace

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 22

Nezaměstnanost, inflace - PowerPoint PPT Presentation


  • 85 Views
  • Uploaded on

Nezaměstnanost, inflace. Trh práce. cenou za práci je mzda poptávající je firma – tedy ten, kdo platí nabízející jsou jednotlivci nebo domácnosti v krátkém období uvažujeme jednotlivé trhy práce (lékařů, zedníků, jeřábníků, právníků, řidičů, aj.)

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Nezaměstnanost, inflace' - sanaa


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
trh pr ce
Trh práce
  • cenou za práci je mzda
  • poptávající je firma – tedy ten, kdo platí
  • nabízející jsou jednotlivci nebo domácnosti
  • v krátkém období uvažujeme jednotlivé trhy práce (lékařů, zedníků, jeřábníků, právníků, řidičů, aj.)
  • v dlouhém období můžeme uvažovat jeden globální trh práce
    • jednak střednědobě bude docházet k rekvalifikacím v rámci různých profesí
    • v dlouhém období se bude měnit poptávka po různých studijních oborech – stejně jako školy budou reagovat na změny na trhu práce a nabízet nové studijní obory
slide3
Trh práce - graficky

p

D

nezaměstnanost

S

pe;Qe ... rovnovážné množství

při rovnovážné ceně

p2

E

tržní cena

pe

p1

nedostatek profese

Qe

Q

jednotliv trhy
Jednotlivé trhy
  • trh programátorů:
  • trh prodavaček:

S

D2

S1

D

S2

D1

p2

p1

p1

p2

p esun pracovn s ly
Přesun pracovní síly

Sy1

mzda

mzda

Sy2

Dy

Dx

Sx2

Sx1

Wy1

Wy2

Wx2

WX1

množství práce

množství práce

Lx2

Ly1

Lx1

Ly2

přesun pracovní síly

p esun kapit lu
Přesun kapitálu

Sy1

mzda

mzda

Dy

Dx2

Dx

Sx1

Dy2

Wy1

Wy2

Wx2

WX1

množství práce

množství práce

Lx2

Ly1

Lx1

Ly2

přesun kapitálu

minim ln mzda a jej dopady
Minimální mzda a její dopady

W

W

D

D

S

minimální

mzda

WE

S

WE

LE

LE

L

L

nezaměstnanost

maastrichtsk krit ria pro jednotnou m nu
Maastrichtská kritéria pro jednotnou měnu
  • jednotná měna může úspěšně fungovat pouze ve vzájemně sladěných ekonomikách
  • proto jsou pro státy, které chtějí vstoupit do měnové unie předepsány následující podmínky:
    • inflace max. do 1,5 % od tří zemí, které dosáhly nejlepších výsledků
    • státní dluh max. do 60% HDP příslušné země
    • schodek veřejných financí do 3% HDP příslušné země
    • stabilita měny – dodržení daného fluktuačního rozpětí příslušné měny k Euru, v současné době stanoveno na +-15%
    • úrokové míry – nominální úroková míra daného státu nepřesáhne průměrnou úrokovou míru tří zemí, které jsou nejlépe hodnoceny
  • Důležitou podmínkou, pokud jednotlivé země nemohou prostřednictvím své měnové politiky ovlivňovat ekonomické dění v zemi, je volný pohyb lidí, zboží, služeb a kapitálu
  • Obecně platí, že pro země usilující o vstup do měnové unie se zvyšují výhody společné měny s tím, jak je jejich ekonomika sladěná s ostatními
nezam stnanost jej druhy
Nezaměstnanost, její druhy

nezaměstnanost je množství ekonomicky aktivních lidí, kteří jsou evidováni úřadem

práce, vyjádřená je v procentech – jedná se o tzv. registrovanou nezaměstnanost

  • registrovaná
  • skutečná
  • dlouhodobá
  • krátkodobá
  • dobrovolná
  • nedobrovolná
  • frikční – důvodem pro ni je hledání nového místa
  • strukturální – vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice
  • cyklická – souvisí s hospodářskými cykly
inflace
Inflace
  • růst cen – snižování kupní síly peněz
  • opakem inflace je deflace
  • snižování míry inflace desinflace
  • inflace snižuje kupní sílu peněžní jednotky, nikoli důchodu
  • k měření inflace se používají cenové indexy
  • nejznámější je index spotřebitelských cen
index spot ebitelsk ch cen1
Index spotřebitelských cen

CONSUMER PRICE INDEX

kde:

vx ...... váha statku x ve spotřebním koši

ix ....... index ceny statku x za období

popt vkov inflace
Poptávková inflace
  • vychází ze zvýšení výdajů – spotřeby, investic, státních výdajů, čistého exportu
  • je to prvotní impuls, který vede ke zvýšení peněžní zásoby v ekonomice
  • růst peněžní zásoby je podmínkou inflace
  • růst peněžní zásoby je především otázkou měnové politiky centrální banky
  • dochází k také v okamžiku, kdy vlády řeší zvýšené státní výdaje tiskem nových peněz
nab dkov inflace
Nabídková inflace

AS´

AD´

cenová hladina

AD

AS

  • je vyvolána zvýšením nákladů – může jít např. o zvýšení mzdových nákladů
  • při zvýšení mezd může dojít k problému tehdy, stoupají–li rychleji než produktivita práce

P2

P1

P0

HDPP

HDP1

reálný HDP

centr ln banka jej loha v ekonomice
Centrální banka – její úloha v ekonomice
  • určuje velikost peněžní zásoby v ekonomice
  • klíčová je její nezávislost – personální, institucionální, funkční, finanční
  • druhou stranou nezávislosti centrální banky je její „neodpovědnost“
  • hlavním cílem centrální banky je „péče o cenovou stabilitu“, tj. udržení nízkoinflačního prostředí v ekonomice
  • pokud tím není dotčen její hlavní cíl, ČNB podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu
centr ln banka jej loha v ekonomice1
Centrální banka – její úloha v ekonomice

diskontní sazba

peněžní zásoba

nezaměstnanost

operace na volném trhu

inflace

úroková míra

povinná míra bankovních rezerv

bilance zboží a služeb

měnový kurz

devizové rezervy

ZPROSTŘEDKUJÍCÍ

CÍLE

NÁSTROJE

HLAVNÍ CÍLE

diskontn sazba nb
Diskontní sazba ČNB

základní úroková sazba, za kterou si mohly obchodní banky půjčit peníze od centrální banky – podle ní se řídí úrokové sazby komerčních bank

infla n o ek v n
Inflační očekávání
  • lidé inflaci očekávají, proto ji zabudovávají do svých ekonomických úvah
  • protože očekávají inflaci, zvyšují ceny
  • tím se očekávaná inflace mění ve skutečnou
  • to platí také pro mzdová vyjednávání
  • tím vzniká tzv. setrvačná inflace
  • centrální banka může zareagovat tak, že nezvýší peněžní zásobu
  • v tom případě ale dojde ke zvýšení nezaměstnanosti
phillipsova k ivka
Phillipsova křivka
  • ukazuje vztah mezi mzdovou inflací (růstem
  • nominálních mezd) a nezaměstnaností

mzdová inflace

  • v sedmdesátých letech podrobil M. Friedman
  • tuto křivku kritice, podle něj platí pouze krátkodobě
  • a po určité době se celá křivka posouvá nahoru
  • Friedman zároveň pro další uvažování nahradil
  • mzdovou inflaci klasickou inflací cenovou

míra nezaměstnanosti

dlouhodob phillipsova k ivka
Dlouhodobá Phillipsova křivka

PCL

Tato interpretace již pracuje

s inflačním očekáváním, které

jednotlivci a firmy zahrnují do

svých očekávání na příští období.

PC´´

inflace

PC´

PC

PCL Philipsova křivka v dlouhém období

míra nezaměstnanosti