Teorie potřeb

1. 3. srpna 2013VY_32_INOVACE_100202_Teorie_potreb_DUM Teorie potřeb Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809.

2. Potřeby • potřeba je určitý požadavek, který si uvědomujeme, když máme něčeho nedostatek • potřeby lidí jsou velmi rozmanité a v podstatě nekonečné • potřeby různých lidí se mohou lišit, protože každý člověk si představuje využití svého času jinak • uspokojením jedné potřeby vznikají potřeby další • potřeby můžeme členit z různých hledisek

3. Potřeby hmotné a nehmotné potřeby hmotné • uspokojujeme je hmotnými statky (jídlo, oblečení, bydlení) potřeby nehmotné • uspokojujeme je nehmotnými statky (přátelství, svoboda, kulturní zážitek)

4. Biologické a společenské potřeby Biologické (fyziologické) potřeby • vyplývají z toho, že člověk je živý tvor • biologické potřeby mají všichni lidé • patří sem potřeba jíst, pít, spát nebo rozmnožovat se Společenské potřeby • vyplývají z toho, že člověk je společenský tvor • patří sem potřeby jako láska, přátelství, uznání, kulturní zážitek atd.

5. Potřeby zbytné a nezbytné potřeby zbytné • jsou takové, které nejsou pro člověka životně důležité • člověk může žít i bez uspokojení těchto potřeb • např. kino, koncert, uznání v práci atd. potřeby nezbytné • jsou pro život člověka nepostradatelné • člověk se neobejde bez uspokojení těchto potřeb • např. jídlo, pití, spánek

6. Potřeby individuální a kolektivní potřeby individuální • týkají se jednotlivce (mám hlad, chce se mi spát, chci jít na fotbal) potřeby kolektivní • týkají se určité skupiny lidí, určitého kolektivu • může jít např. o obyvatele města, nájemníky domu, školní třídu atd.

7. Individuální potřeby Individuální potřeby dělíme na: • poznané – potřeby, o kterých víme, že je máme, víme, že je budeme mít, a víme, jak je uspokojovat, např. jíst • rozpoznané – víme, že je dnes máme, víme, že je budeme mít, ale nevíme, jak je budeme uspokojovat, např. doprava • latentní – spící (skryté) - tyto potřeby někde jsou, ale my o nich ještě nevíme

8. Pyramida potřeb Abraham Maslowsestavil pyramidu potřeb:

9. Pyramida potřeb • v pyramidě platí pravidlo, že potřeby uspokojujeme zdola nahoru • abychom mohli určitou potřebu uspokojovat, musí být uspokojeny potřeby nižšího stupně (nejdůležitější jsou fyziologické potřeby - jíst, pít, spát, oblékat se - teprve když jsou tyto potřeby uspokojeny, zajímá nás láska nebo úspěch v práci) • potřeby uspokojujeme pomocí statků a služeb

10. Uspokojování potřeb • lidé ve světě vzácností musí volit a uspokojovat ty potřeby, které jsou pro ně nejdůležitější • teorie potřeb pomáhá vysvětlit motivaci lidského jednání a chování • při uspokojování svých potřeb lidé používají látky a předměty, které vytvořila příroda (vzduch, voda, zemský povrh atd.) nebo předměty, které vyrobili lidé (výrobky – např. chleba, televize atd.) • vše, co lidé používají, považují za užitečné • užitečnost znamená, že daný předmět je vhodný k nějaké chtěné činnosti člověka, tedy k uspokojení určité jeho potřeby

11. Statky • užitečné předměty se nazývají statky • statky můžeme rozdělit na hmotné (jídlo, oblečení) a nehmotné (znalosti) • některé statky jsou volné a jiné jsou vzácné volné statky • jsou přístupné všem lidem bez vynaložení námahy nebo ekonomických zdrojů (vzduch, voda v přírodě, sluneční svit) • tyto statky získáme bez toho, že bychom za ně museli platit nebo poskytnout nějakou hodnotu

12. Statky vzácné (ekonomické) statky • nejsou k dispozici volně v přírodě • na jejich získání musíme vynaložit určitou námahu nebo ekonomické zdroje (pokud chci nové šaty, musím si je ušít nebo koupit) • naprostá většina statků, které lidé používají, patří mezi vzácné statky • protože jsou tyto statky vzácné, vzniká problém s jejich rozmístěním a rozdělením mezi ekonomické subjekty • to nutí člověka k tomu, aby pracoval buď přímo na výrobě tohoto statku, nebo na výrobě jiného statku, který pak může za potřebný statek směnit • statky, které se k lidem dostávají směnou, se označují jako zboží

13. Služby • služby jsou užitečné činnosti, které lidé vykonávají pro druhé • jsou to tedy činnosti cizích lidí, které uspokojují lidské potřeby (holič, řidič, prodavač, notář) • služby rozdělujeme na dvě skupiny: • služby věcné (týkají se určité věci), např. oprava televize • služby osobní (působí přímo na konkrétní osobu), např. lékař • o službách platí totéž co o výrobcích, tedy že jsou vzácné (protože jsou výsledkem použití vzácných zdrojů)

14. Vzácnost • to, co lidé nemohou mít kdykoliv a v jakémkoli množství, je pro ně vzácné • musí se s tím zacházet ekonomicky, tzv. že člověk s tím musí šetřit, nakládat rozumně a efektivně • pokud něco nemohou mít všichni v dostatečném množství, vzniká potřeba tuto nedostatkovou věc nějak rozdělit • vzácné (omezené) jsou jak přírodní zdroje, tak veškeré výrobky, lidská práce , naprostá většina surovin, výrobní zařízení, čas • čas je základním limitujícím faktorem • vzácnost lidi nutí, aby si v dnešní době mezi miliony různých statků vybírali • ekonomický subjekt se rozhoduje racionálně, tzv. hledá takovou kombinaci dostupných ekonomických statků, která mu přinese maximální užitek

15. Děkuji za pozornost

16. CITACE ZDROJŮ ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie: stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. 2011. vyd. Zlín: CEED, 2011. ISBN 978-80-87301-01-2. SOJKA, Milan a Bronislav KONEČNÝ. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 2001. vyd. Praha 5: Libri, s.r.o., 2001. ISBN 80-7277-032-2. Prezentace byla vytvořena v MS PowerPoint 2010