Download
teorie firmy n.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Teorie firmy PowerPoint Presentation
Download Presentation
Teorie firmy

Teorie firmy

411 Views Download Presentation
Download Presentation

Teorie firmy

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Teorie firmy

  2. Chování firmy a formování nabídky Příčiny existence firmy: • výhody týmové práce 2. snížení nákladů spojených s uzavíráním kontraktů – Často je daleko ekonomičtější organizovat výrobu prostřednictvím firmy, než uzavíráním mnohostranných smluv.

  3. Firma je subjekt, který se zabývá výrobou (přeměnou vstupů ve výstupy). Firma může mít různé cíle: • maximalizace zisku • maximalizace příjmů • maximalizace růstu • dosažení určitého podílu na trhu • dlouhodobé přežití, …

  4. V dalším výkladu budeme většinou uvažovat cíl: maximalizace zisku • Účetní zisk = celkové příjmy – explicitní náklady • Ekonomický zisk = celkové příjmy –ekonomické náklady

  5. Ekonomické náklady = explicitní náklady + implicitní náklady • Explicitní náklady (náklady účetní) – výrobce je reálně platí. (např.: platby za pronájem výrobní haly … 1000 000, mzdy .…500 000, platba za materiál … 2000 000, …)

  6. Implicitní náklady - obětované příležitosti výrobcových vlastních výrobních faktorů (to co by dostal v druhé nejlepší příležitosti). (např.: Výrobce pracuje ve své vlastní firmě. Jestliže by nepodnikal, byl by zaměstnán jako bankovní expert a vydělával by ročně 5000 000 Kč. Protože ovšem podniká, nemůže tyto peníze vydělat – musí se jich vzdát. 5000 000 Kč jsou tedy implicitní náklady našeho podnikatele.)

  7. Utopené náklady – náklady, které člověk nese, ať se rozhodne pro kteroukoli alternativu. (Např.: Uvažuji, jestli mám studovat na vysoké škole nebo ne. Při tomto rozhodování nebudu brát v úvahu náklady na oblečení – oblečení si musím pořídit v každém případě.)

  8. Produkční funkce • Hlavní činností firmy je přeměna vstupů ve výstupy. • Produkční funkce vyjadřuje vztah mezi množstvím vstupů, které byly ve výrobě použity a maximálním objemem výstupu, který byl s danými vstupy vytvořen.

  9. Produkční funkce: Q(X1,X2,….,Xn) Vlastnosti produkční funkce: • možnost substituce vstupů • uvažujeme neměnnou úroveň technologie • uvažujeme maximálně efektivní výrobní procesy

  10. Členění období • Krátké období – období, ve kterém je alespoň jeden vstup fixní • Dlouhé období – období, ve kterém jsou všechny vstupy variabilní

  11. Veličiny • Celkový produkt TP – výstup, který je vyroben s danými vstupy • Průměrný produkt AP – produkt na jednotku vstupu (např. APK = Q/K)

  12. Mezní produkt MP – vyjadřuje změnu celkového produktu v důsledku změny vstupu o jednotku (předpokládáme množství ostatních vstupů konstantní) – parciální derivace produkční funkce podle variabilního faktoru

  13. Krátké období • Je možné graficky zachytit produkční funkci. • Tvar produkční funkce závisí na výnosech z variabilního vstupu (předpokládáme, že se mění jeden vstup a ostatní jsou fixní).

  14. Výnosy z variabilního vstupu • Rostoucí • Konstantní • Klesající

  15. Rostoucí výnosy z variabilního vstupu • Jestliže každá další jednotka variabilního vstupu zvýší celkový produkt více než ta předcházející, pak hovoříme o rostoucích výnosech z variabilního vstupu.

  16. Konstantní výnosy z variabilního vstupu • Jestliže každá další jednotka variabilního vstupu zvýší celkový produkt stejně jako ta předcházející, pak hovoříme o konstantních výnosech z variabilního vstupu.

  17. Klesající výnosy z variabilního vstupu • Jestliže každá další jednotka variabilního vstupu zvýší celkový produkt méně než ta předcházející (až do bodu maxima produkční funkce), pak hovoříme o klesajících výnosech z variabilního vstupu.

  18. Běžná krátkodobá produkční funkce Nejprve se do X1 prosazují rostoucí výnosy z variabilního vstupu a od X1 klesající. Q Inflexní bod X2 X3 X1 X

  19. Q Inflexní bod X3 X2 X1 X MP AP MP AP X2 X3 X1 X

  20. Mezní a průměrná veličina • Provádíme důkaz, že mezní veličina protne průměr v extrému průměru:

  21. Dlouhé období • Dochází k substituci vstupů • Není možné graficky zachytit produkční funkci. Jsme schopni modelovat izokvanty. • Izokvanta – množina kombinací vstupů s jejichž využitím získáme konstantní úroveň produktu.

  22. Vlastnosti izokvant: • izokvanty jsou klesající • izokvanty se neprotínají • jsou seřazeny  kardinálně • izokvanta bližší k počátku je spojena s nižším produktem než ta vzdálenější

  23. Izokvanty jsou klesající – plyne z předpokladu maximálně efektivního využívání vstupů. K Q C B K1 A K2 L L3 L1 L2

  24. Izokvanty se neprotínají – plyne z předpokladu maximálně efektivního využívání vstupů. K C B K2 Q2 K1 A Q1 L L1 L2

  25. Izokvanta bližší k počátku je spojena s nižším produktem než ta vzdálenější – plyne z předpokladu maximálně efektivního využívání vstupů. K B K2 Q2 K1 A Q1 L L1 L2

  26. Mezní míra technické substituce(Marginal Rate of Technical Substitution) • vyjadřuje poměr, ve kterém je možné nahrazovat jeden vstup druhým, aniž se změní úroveň produktu • směrnice tečny izokvanty v daném bodě

  27. předpoklad - konstantní Q

  28. Mezní míra technické substituce Pohybuji se z bodu A do bodu B přes bod D. K K1 A B K2 D L L1 L2

  29. Pohyb z A do D: Klesne množství kapitálu, které máme k dispozici a proto klesne objem produktu. Pokles produktu vyjádříme následujícím vztahem: ∆ K . MP(K) • Pohyb z D do B: Vzroste množství práce, které máme k dispozici a proto vzroste objem produktu. Růst produktu vyjádříme následujícím vztahem: ∆ L . MP(L)

  30. Body A a B leží na jedné izokvantě. Proto se velikost poklesu produktu musí rovnat velikosti růstu produktu. –∆ L . MP(L) = ∆ K . MP(K)

  31. Absolutní hodnota mezní míry technické substituce v případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající. K K1 A B K2 C K3 L L1 L2 L3

  32. Dokonalé substitutymezní míra technické substituce je konstanta K K1 A B K2 L L1 L2

  33. Dokonalé komplementy K Q3 Q1 L

  34. Izokosta Izokosta je množina takových kombinací vstupů, při kterých se celkové náklady nemění. (Budeme uvažovat Q(K,L) a ceny práce a kapitálu předpokládáme, že jsou nezávislé na množství, které firma koupí. Pak je izokosta klesající přímkou.) TC(L,K) = PL . L + PK . K

  35. K TC/PK L TC/PL

  36. Rostou celkové nákladyizokosta se rovnoběžně posouvá K TC/PK L TC/PL

  37. Mění se jedna z cenizokosta mění sklon Např.: uvažujeme pokles ceny PL K TC/PK L TC/PL

  38. klesá cena PK K TC/PK L TC/PL

  39. Optimální kombinace vstupů K TC1 A Q3 K2 Q2 Q1 L L2

  40. K TC3 TC2 A K1 Q1 TC1 L L1

  41. Optimální kombinace vstupů • Sklony izokvanty a izokosty se v daném bodě rovnají. • Druhou rovnicí je pak buď rovnice konkrétní izokosty (analogie s užitkem), nebo konkrétní izokvanty.

  42. Příklad: Produkční funkce firmy je dána vztahem Q=K1/2 L1/2, kde K a L jsou její vstupy kapitálu a práce. Jaká množství práce a kapitálu by měla firma používat, rovná-li se cena práce PL =1 a cena kapitálu PK=4 a chce-li vyrábět 2 jednotky výstupu?

  43. Výnosy z rozsahu • Nepopisují celou dlouhodobou produkční funkci, ale jen její část. • Zachycují vztah mezi proporcionální změnou vstupů a změnou výstupu.

  44. Druhy výnosů z rozsahu • Rostoucí • Klesající • Konstantní

  45. Rostoucí výnosy z rozsahu • proporcionální změna vstupů vyvolá větší než proporcionální změnu výstupu. (Vstupy se zvýší a krát a produkt se zvýší více než a krát, a>1.)

  46. Klesající výnosy z rozsahu • proporcionální změna vstupů vyvolá menší než proporcionální změnu výstupu. (Vstupy se zvýší a krát a produkt se zvýší méně než a krát.)

  47. Konstantní výnosy z rozsahu • proporcionální změna vstupů vyvolá proporcionální změnu výstupu. (Vstupy se zvýší a krát a produkt se zvýší také a krát.)