Teorie firmy
Download
1 / 208

Teorie firmy - PowerPoint PPT Presentation


  • 336 Views
  • Uploaded on

Teorie firmy. Chování firmy a formování nabídky. Příčiny existence firmy: výhody týmové práce 2. snížení nákladů spojených s uzavíráním kontraktů – Často je daleko ekonomičtější organizovat výrobu prostřednictvím firmy, než uzavíráním mnohostranných smluv.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Teorie firmy' - teal


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

Chov n firmy a formov n nab dky l.jpg
Chování firmy a formování nabídky

Příčiny existence firmy:

  • výhody týmové práce

    2. snížení nákladů spojených s uzavíráním kontraktů – Často je daleko ekonomičtější organizovat výrobu prostřednictvím firmy, než uzavíráním mnohostranných smluv.


Slide3 l.jpg

Firma je subjekt, který se zabývá výrobou (přeměnou vstupů ve výstupy).

Firma může mít různé cíle:

  • maximalizace zisku

  • maximalizace příjmů

  • maximalizace růstu

  • dosažení určitého podílu na trhu

  • dlouhodobé přežití, …


Slide4 l.jpg

V dalším výkladu budeme většinou uvažovat cíl: vstupů ve výstupy).maximalizace zisku

  • Účetní zisk =

    celkové příjmy – explicitní náklady

  • Ekonomický zisk =

    celkové příjmy –ekonomické náklady


Slide5 l.jpg

Ekonomické náklady vstupů ve výstupy).

= explicitní náklady + implicitní náklady

  • Explicitní náklady (náklady účetní) – výrobce je reálně platí. (např.: platby za pronájem výrobní haly … 1000 000, mzdy .…500 000, platba za materiál … 2000 000, …)


Slide6 l.jpg

  • Implicitní náklady vstupů ve výstupy). - obětované příležitosti výrobcových vlastních výrobních faktorů (to co by dostal v druhé nejlepší příležitosti). (např.: Výrobce pracuje ve své vlastní firmě. Jestliže by nepodnikal, byl by zaměstnán jako bankovní expert a vydělával by ročně 5000 000 Kč. Protože ovšem podniká, nemůže tyto peníze vydělat – musí se jich vzdát. 5000 000 Kč jsou tedy implicitní náklady našeho podnikatele.)


Slide7 l.jpg

  • Utopené náklady vstupů ve výstupy). – náklady, které člověk nese, ať se rozhodne pro kteroukoli alternativu. (Např.: Uvažuji, jestli mám studovat na vysoké škole nebo ne. Při tomto rozhodování nebudu brát v úvahu náklady na oblečení – oblečení si musím pořídit v každém případě.)


Produk n funkce l.jpg
Produkční funkce vstupů ve výstupy).

  • Hlavní činností firmy je přeměna vstupů ve výstupy.

  • Produkční funkce vyjadřuje vztah mezi množstvím vstupů, které byly ve výrobě použity a maximálním objemem výstupu, který byl s danými vstupy vytvořen.


Slide9 l.jpg

  • Produkční funkce: vstupů ve výstupy).Q(X1,X2,….,Xn)

    Vlastnosti produkční funkce:

  • možnost substituce vstupů

  • uvažujeme neměnnou úroveň technologie

  • uvažujeme maximálně efektivní výrobní procesy


Len n obdob l.jpg
Členění období vstupů ve výstupy).

  • Krátké období – období, ve kterém je alespoň jeden vstup fixní

  • Dlouhé období – období, ve kterém jsou všechny vstupy variabilní


Veli iny l.jpg
Veličiny vstupů ve výstupy).

  • Celkový produkt TP

    – výstup, který je vyroben s danými vstupy

  • Průměrný produkt AP

    – produkt na jednotku vstupu (např. APK = Q/K)


Slide12 l.jpg

  • Mezní produkt vstupů ve výstupy).MP

    – vyjadřuje změnu celkového produktu v důsledku změny vstupu o jednotku (předpokládáme množství ostatních vstupů konstantní)

    – parciální derivace produkční funkce podle variabilního faktoru


Kr tk obdob l.jpg
Krátké období vstupů ve výstupy).

  • Je možné graficky zachytit produkční funkci.

  • Tvar produkční funkce závisí na výnosech z variabilního vstupu (předpokládáme, že se mění jeden vstup a ostatní jsou fixní).


Slide14 l.jpg

Výnosy z variabilního vstupu vstupů ve výstupy).

  • Rostoucí

  • Konstantní

  • Klesající


Rostouc v nosy z variabiln ho vstupu l.jpg
Rostoucí výnosy z variabilního vstupu vstupů ve výstupy).

  • Jestliže každá další jednotka variabilního vstupu zvýší celkový produkt více než ta předcházející, pak hovoříme o rostoucích výnosech z variabilního vstupu.


Konstantn v nosy z variabiln ho vstupu l.jpg
Konstantní výnosy z variabilního vstupu vstupů ve výstupy).

  • Jestliže každá další jednotka variabilního vstupu zvýší celkový produkt stejně jako ta předcházející, pak hovoříme o konstantních výnosech z variabilního vstupu.


Klesaj c v nosy z variabiln ho vstupu l.jpg
Klesající výnosy z variabilního vstupu vstupů ve výstupy).

  • Jestliže každá další jednotka variabilního vstupu zvýší celkový produkt méně než ta předcházející (až do bodu maxima produkční funkce), pak hovoříme o klesajících výnosech z variabilního vstupu.


Slide18 l.jpg

Běžná krátkodobá produkční funkce vstupů ve výstupy).

Nejprve se do X1 prosazují rostoucí výnosy z variabilního vstupu a od X1 klesající.

Q

Inflexní bod

X2

X3

X1

X


Slide19 l.jpg

Q vstupů ve výstupy).

Inflexní bod

X3

X2

X1

X

MP

AP

MP

AP

X2

X3

X1

X


Mezn a pr m rn veli ina l.jpg
Mezní a průměrná veličina vstupů ve výstupy).

  • Provádíme důkaz, že mezní veličina protne průměr v extrému průměru:


Dlouh obdob l.jpg
Dlouhé období vstupů ve výstupy).

  • Dochází k substituci vstupů

  • Není možné graficky zachytit produkční funkci. Jsme schopni modelovat izokvanty.

  • Izokvanta – množina kombinací vstupů s jejichž využitím získáme konstantní úroveň produktu.


Vlastnosti izokvant l.jpg
Vlastnosti izokvant: vstupů ve výstupy).

  • izokvanty jsou klesající

  • izokvanty se neprotínají

  • jsou seřazeny  kardinálně

  • izokvanta bližší k počátku je spojena s nižším produktem než ta vzdálenější


Slide25 l.jpg

Izokvanty jsou klesající – plyne z předpokladu maximálně efektivního využívání vstupů.

K

Q

C

B

K1

A

K2

L

L3

L1

L2


Slide26 l.jpg

Izokvanty se neprotínají – plyne z předpokladu maximálně efektivního využívání vstupů.

K

C

B

K2

Q2

K1

A

Q1

L

L1

L2


Slide27 l.jpg

Izokvanta bližší k počátku je spojena s nižším produktem než ta vzdálenější – plyne z předpokladu maximálně efektivního využívání vstupů.

K

B

K2

Q2

K1

A

Q1

L

L1

L2


Mezn m ra technick substituce marginal rate of technical substitution l.jpg
Mezní míra technické substituce produktem než ta vzdálenější – plyne z předpokladu maximálně efektivního využívání vstupů. (Marginal Rate of Technical Substitution)

  • vyjadřuje poměr, ve kterém je možné nahrazovat jeden vstup druhým, aniž se změní úroveň produktu

  • směrnice tečny izokvanty v daném bodě


Slide29 l.jpg

předpoklad - konstantní Q produktem než ta vzdálenější – plyne z předpokladu maximálně efektivního využívání vstupů.


Mezn m ra technick substituce l.jpg
Mezní míra technické substituce produktem než ta vzdálenější – plyne z předpokladu maximálně efektivního využívání vstupů.

Pohybuji se z bodu A do bodu B přes bod D.

K

K1

A

B

K2

D

L

L1

L2


Slide31 l.jpg

  • Pohyb z  produktem než ta vzdálenější – plyne z předpokladu maximálně efektivního využívání vstupů. A do D:

    Klesne množství kapitálu, které máme k dispozici a proto klesne objem produktu. Pokles produktu vyjádříme následujícím vztahem:

    ∆ K . MP(K)

  • Pohyb z D do B:

    Vzroste množství práce, které máme k dispozici a proto vzroste objem produktu. Růst produktu vyjádříme následujícím vztahem:

    ∆ L . MP(L)


Slide32 l.jpg

  • Body produktem než ta vzdálenější – plyne z předpokladu maximálně efektivního využívání vstupů. A a B leží na jedné izokvantě. Proto se velikost poklesu produktu musí rovnat velikosti růstu produktu.

    –∆ L . MP(L) = ∆ K . MP(K)


Slide33 l.jpg
Absolutní hodnota mezní míry technické substituce v případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

K

K1

A

B

K2

C

K3

L

L1

L2

L3


Dokonal substituty mezn m ra technick substituce je konstanta l.jpg
Dokonalé substituty případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.mezní míra technické substituce je konstanta

K

K1

A

B

K2

L

L1

L2


Dokonal komplementy l.jpg
Dokonalé komplementy případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

K

Q3

Q1

L


Izokosta l.jpg
Izokosta případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

Izokosta je množina takových kombinací vstupů, při kterých se celkové náklady nemění.

(Budeme uvažovat Q(K,L) a ceny práce a kapitálu předpokládáme, že jsou nezávislé na množství, které firma koupí. Pak je izokosta klesající přímkou.)

TC(L,K) = PL . L + PK . K


Slide37 l.jpg

K případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

TC/PK

L

TC/PL


Rostou celkov n klady izokosta se rovnob n posouv l.jpg
Rostou celkové náklady případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.izokosta se rovnoběžně posouvá

K

TC/PK

L

TC/PL


M n se jedna z cen izokosta m n sklon l.jpg
Mění se jedna z cen případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.izokosta mění sklon

Např.: uvažujeme pokles ceny PL

K

TC/PK

L

TC/PL


Slide40 l.jpg

klesá cena P případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.K

K

TC/PK

L

TC/PL


Optim ln kombinace vstup l.jpg
Optimální kombinace vstupů případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

K

TC1

A

Q3

K2

Q2

Q1

L

L2


Slide42 l.jpg

K případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

TC3

TC2

A

K1

Q1

TC1

L

L1


Optim ln kombinace vstup43 l.jpg
Optimální kombinace vstupů případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

  • Sklony izokvanty a izokosty se v daném bodě rovnají.

  • Druhou rovnicí je pak buď rovnice konkrétní izokosty (analogie s užitkem), nebo konkrétní izokvanty.


Slide44 l.jpg

  • Příklad: případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

    Produkční funkce firmy je dána vztahem Q=K1/2 L1/2, kde K a L jsou její vstupy kapitálu a práce. Jaká množství práce a kapitálu by měla firma používat, rovná-li se cena práce PL =1 a cena kapitálu PK=4 a chce-li vyrábět 2 jednotky výstupu?


V nosy z rozsahu l.jpg
Výnosy z rozsahu případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

  • Nepopisují celou dlouhodobou produkční funkci, ale jen její část.

  • Zachycují vztah mezi proporcionální změnou vstupů a změnou výstupu.


Druhy v nos z rozsahu l.jpg
Druhy výnosů z rozsahu případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

  • Rostoucí

  • Klesající

  • Konstantní


Rostouc v nosy z rozsahu l.jpg
Rostoucí výnosy z rozsahu případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

  • proporcionální změna vstupů vyvolá větší než proporcionální změnu výstupu. (Vstupy se zvýší a krát a produkt se zvýší více než a krát, a>1.)


Klesaj c v nosy z rozsahu l.jpg
Klesající výnosy z rozsahu případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

  • proporcionální změna vstupů vyvolá menší než proporcionální změnu výstupu. (Vstupy se zvýší a krát a produkt se zvýší méně než a krát.)


Konstantn v nosy z rozsahu l.jpg
Konstantní výnosy z rozsahu případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

  • proporcionální změna vstupů vyvolá proporcionální změnu výstupu. (Vstupy se zvýší a krát a produkt se zvýší také a krát.)


Ekonomick n klady firmy l.jpg
Ekonomické náklady firmy případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

TC(Q, PX1,…, PXn)

Situaci zjednodušíme:

  • firma využívá pouze dva vstupy: kapitál a práci

  • ceny těchto vstupů jsou konstantní (firma může nakoupit libovolné množství daného vstupu, aniž to ovlivní cenu vstupu)

  • vstupy jsou homogenní

  • firma vyrábí pouze jeden statek


Vymezen pojm l.jpg
Vymezení pojmů případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

  • Celkové náklady TC(Q)

  • Průměrné náklady AC(Q)

  • Mezní náklady MC(Q)


Celkov n klady tc q l.jpg
Celkové náklady případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.TC(Q)

součet nákladů na jednotlivé vstupy

V našem případě součet nákladů na kapitál a na práci. (Ty náklady, které firma musí vynaložit, aby mohla vyprodukovat příslušnou úroveň produktu.)


Pr m rn n klady ac q l.jpg
Průměrné náklady případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající. AC(Q)

náklady na jednotku produktu (Q)


Mezn n klady mc q l.jpg
Mezní náklady případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající. MC(Q)

  • vyjadřují změnu celkových nákladů vyvolanou zvýšením produktu o jednotku.

  • první derivace celkových nákladů podle Q.


Kr tk a dlouh obdob l.jpg
Krátké a dlouhé období případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

  • V krátkém období existují fixní náklady.

  • V dlouhém období jsou všechny náklady variabilní.


Kr tk obdob57 l.jpg
Krátké období případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

  • Celkové náklady členíme na fixní a variabilní.

  • fixní náklady jsou nezávislé na úrovni produktu

  • variabilní náklady se mění v závislosti na výši produktu

    TC(Q) = FC + VC(Q)


Slide58 l.jpg

Průměrné veličiny v krátkém období případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

Průměrné náklady jsou členěny na průměrné fixní náklady a průměrné variabilní.

AC(Q) = AFC + AVC(Q)

  • průměrné fixní náklady AFC = FC/Q

  • průměrné variabilní náklady

    AVC(Q) = VC/Q


Funkce celkov ch n klad v kr tk m obdob l.jpg
Funkce celkových nákladů případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.v krátkém období

TC(Q)

TC(Q)

VC(Q)

FC

Q1

Q


Funkce pr m rn ch a mezn ch n klad l.jpg
Funkce průměrných a mezních nákladů případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

MC(Q)

MC(Q)

AVC(Q)

AC(Q)

AC(Q)

AVC(Q)

Q1

Q


Slide61 l.jpg

AFC případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

AFC

Q


Slide62 l.jpg

  • Tvar (průběh) funkce případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.krátkodobých celkových nákladů závisí na výnosech z variabilního vstupu.


Funkce celkov ch n klad v dlouh m obdob l.jpg
Funkce celkových nákladů případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.v dlouhém období

TC(Q)

TC(Q)

Q1

Q


Funkce pr m rn ch a mezn ch n klad64 l.jpg
Funkce průměrných a mezních nákladů případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

MC(Q)

MC(Q)

AC(Q)

AVC(Q)= AC(Q)

Q1

Q


Slide65 l.jpg

  • Tvar (průběh) funkce případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.dlouhodobých celkových nákladů závisí na výnosech z rozsahu.

    OPAKOVÁNÍ:

    TC = PL . L + PK . K

    TC0 = PL . 2L + PK . 2K

    TC0 = 2TC


Rostouc v nosy z rozsahu66 l.jpg
Rostoucí výnosy z rozsahu případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

TC(Q)

TC(Q)

2TC1

TC3

TC2

TC1

1

2

3

8

Q


Souvislost mezi kr tk m a dlouh m obdob m l.jpg
Souvislost mezi krátkým a dlouhým obdobím případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

K

TC3

Q2

TC2

B

K2

C

K1

A

Q1

TC1

L

L1

L2

L3


Slide68 l.jpg

STC(Q) případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

TC(Q)

LTC(Q)

Q


P jmy firmy l.jpg
Příjmy firmy případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

  • Celkový příjem …..TR(Q) = P.Q

    – celková peněžní částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků

  • Průměrný příjem ... AR(Q)=TR/Q=P.Q/Q=P

    – příjem, který firmě plyne z jedné prodané jednotky produktu

    – funkce AR(Q) vyjadřuje vazbu mezi cenou a prodaným množstvím – proto je vždy funkcí poptávky po produktu dané firmy


Slide70 l.jpg

  • Mezní příjem ……. případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.MR(Q)=TR/Q

    MR(Q)=dTR/dQ

    -změna celkového příjmu v důsledku změny výstupu o jednotku

    - derivace celkového příjmu podle Q


Tr n struktury l.jpg
Tržní struktury případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

  • Cíl firmy:

    maximalizace ekonomického zisku


Maximalizace ekonomick ho zisku l.jpg
Maximalizace ekonomického zisku případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.


Kr tk obdob73 l.jpg
Krátké období případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

  • Je to období, ve kterém existují fixní náklady a počet firem na trhu je fixní.

    Jestliže je ekonomický zisk záporný, pak firma může:

  • zastavit činnost

  • pokračovat ve výrobě


Slide74 l.jpg

Kdy bude firma ochotna pokračovat ve výrobě? případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

Ztráta firmy musí být nižší než v případě zastavení činnosti.

Víme:  =TR-VC-FC

Zastavíme činnost……….  =-FC

Pokračujeme ……TR(Q)-VC(Q)-FC -FC

TR(Q)-VC(Q) 0

AR(Q)-AVC(Q) 0

P AVC(Q)


Dlouh obdob75 l.jpg
Dlouhé období případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

  • Všechny vstupy jsou variabilní a počet firem se mění.

    Pokud firma může libovolně vstoupit na trh a vystoupit z trhu, bude tam v dlouhém období pouze pokud celkové příjmy pokryjí její celkové náklady (TC=VC)- tj pokud bude realizovat nulový ek. zisk.


Druhy tr n ch struktur l.jpg
Druhy tržních struktur případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

  • Dokonalá konkurence

  • Nedokonalá konkurence

    - monopolistická konkurence

    - oligopol

    - monopol


Dokonale konkuren n prost ed l.jpg
Dokonale konkurenční prostředí případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

  • Předpoklady modelu dokonalé konkurence:

    1)Na trhu je velký počet kupujících a prodávajících.

    2)Všechny subjekty na trhu jsou vzhledem k velikosti trhu malé.

    3) Všechny statky jsou homogenní.

    4)Všichni výrobci i spotřebitelé mají

    dokonalé informace.

    Z 1), 2), 3) a 4) plyne, že žádná z firem není tak silná, aby mohla ovlivnit tržní cenu (firmy přebírají cenu z trhu).


Slide78 l.jpg

5) případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.Na trh je volný vstup i výstup.

6)Spotřebitelé usilují o maximalizaci užitku a výrobci o maximalizaci zisku.

Z 5) plyne, že ekonomický zisk v dlouhém období je nulový.

Opakování:

Nulový ekonomický zisk – nemáme důvod měnit své chování (realizujeme stejný zisk jako v případě druhé nejlepší příležitosti).


Z kladn funkce l.jpg
Základní funkce případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

MR(Q) = P

AR(Q) = TR(Q)/Q = P . Q/Q = P

TR(Q) = P . Q


Slide80 l.jpg

P případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

MR(Q)=AR(Q)

P*

Q


Optim ln mno stv l.jpg
Optimální množství případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

P

MC(Q)

MR(Q)=AR(Q)

P*

Q

Q*


Slide82 l.jpg

P případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

MC(Q)

MC1050

MR(Q)=AR(Q)

P*

MC1000

Q

Q*

1000

1050


Odvozen funkce nab dky l.jpg
Odvození funkce nabídky případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

P

MC(Q)

MR3

P3

MR2

P2

MR1

P1

Q

Q1

Q2

Q3



Funkce nab dky v kr tk m obdob l.jpg
Funkce nabídky v krátkém období funkcí mezních nákladů.

P

MC(Q)

AC(Q)

AVC(Q)

P1

MR1=AR1

AVC1

Q1

Q


Slide86 l.jpg

P funkcí mezních nákladů.

MC(Q)

AC(Q)

AVC(Q)

P2

AVC2

MR2=AR2

Q2

Q


Slide87 l.jpg

P funkcí mezních nákladů.

MC(Q)

AC(Q)

AVC(Q)

P3=AVC3

MR3=AR3

Q3

Q


Slide88 l.jpg

AC(Q) funkcí mezních nákladů.

P

MC(Q)

AVC(Q)

  • Množství Q4 nebude firma v krátkém období na trhu nabízet.

AVC4

P4

MR4=AR4

Q4

Q


Slide89 l.jpg

  • Funkce funkcí mezních nákladů. mezních nákladů je v krátkém období nabídkou od průsečíku s průměrnými variabilními náklady.

P

MC(Q)

AVC(Q)

P3

Q5

Q


Funkce nab dky v dlouh m obdob l.jpg
Funkce nabídky v dlouhém období funkcí mezních nákladů.

P

MC(Q)

AC(Q)=AVC(Q)

P1=AC1

MR=AR

Q1

Q


Slide91 l.jpg


Dokonal konkurence kr tk obdob firma realizuje kladn ekonomick zisk l.jpg
Dokonalá konkurence krátké období (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).firma realizuje kladný ekonomický zisk

P

MC(Q)

AC(Q)

AVC(Q)

E

P1

MR1=AR1

AC1

Q1

Q


Dokonal konkurence kr tk obdob firma realizuje nulov ekonomick zisk l.jpg
Dokonalá konkurence krátké období (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).firma realizuje nulový ekonomický zisk

P

MC(Q)

AC(Q)

AVC(Q)

AC2=P2

MR2=AR2

Q2

Q


Dokonal konkurence kr tk obdob firma realizuje ekonomickou ztr tu l.jpg
Dokonalá konkurence krátké období (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).firma realizuje ekonomickou ztrátu

P

MC(Q)

AC(Q)

AC3

AVC(Q)

P3

MR3=AR3

Q3

Q


Slide95 l.jpg
Dokonalá konkurence krátké období (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).firma realizuje ekonomickou ztrátu ve výši fixních nákladů – maximálně možná ztráta

P

MC(Q)

AC(Q)

AVC(Q)

AC4

P4

MR4=AR4

Q4

Q


Dokonal konkurence dlouh obdob l.jpg
Dokonalá konkurence dlouhé období (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).

P

MC(Q)

AC(Q)

AC1=P1

MR1=AR1

Q

Q1


Slide97 l.jpg

P (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).

MC(Q)

AC(Q)=AVC(Q)

AC1=P1

MR1=AR1

Q1

Q


Efektivnost v podm nk ch dokonal konkurence l.jpg
Efektivnost v podmínkách dokonalé konkurence (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).

Rozlišujeme dva základní duhy efektivnosti:

1) efektivnost výrobní

2) efektivnost alokační


V robn efektivnost l.jpg
Výrobní efektivnost (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).

Firma je výrobně efektivní, jestliže v dlouhém období produkuje produkt při minimálních průměrných nákladech.

Firma, která působí v podmínkách dokonalé konkurence je výrobně efektivní.


Aloka n efektivnost l.jpg
Alokační efektivnost (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).

Alokační efektivnosti je dosaženo, jestliže žádné z možných přeskupení výroby nemůže znamenat, že na tom bude kdokoli lépe, aniž na tom bude někdo jiný hůře. V podmínkách alokační efektivnosti se tedy může zvýšit užitek jedné osoby pouze snížením užitku někoho jiného.

Firma je alokačně efektivní, jestliže platí následující rovnost: MU = MC.


Slide101 l.jpg

  • Cílem firmy je maximalizace zisku: (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).

    MC = P.

  • Z teorie užitku víme: MU = P.

  • Je zřejmé, že dokonale konkurenční firma je alokačně efektivní (firma produkuje takové množství produktu, že platí MU = MC).

  • Stejným způsobem lze odvodit, že celý dokonale konkurenční trh je alokačně efektivní.


Monopolistick konkurence l.jpg
Monopolistická konkurence (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).

Základní předpoklady modelu:

  • velký počet subjektů na trhu

  • všechny subjekty jsou vzhledem k velikosti trhu malé

  • výrobky jsou velmi blízkými substituty (produkt je diferencovaný) (křížová elasticita poptávky je kladná)

  • na trhu jsou dobré informace


Slide103 l.jpg

  • existují malé překážky vstupu do odvětví (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).(protože v dlouhém období není problém tyto překážky překonat, tak monopolisticky konkurenční firma realizuje v dlouhém období nulový ekonomický zisk)

    Z 3) a 4) plyne, že firma je cenovým tvůrcem (poptávka je negativně skloněná – cenová elasticita poptávky je velmi vysoká)


Z kladn funkce104 l.jpg
Základní funkce (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).


Popt vka po produktu firmy l.jpg
Poptávka po produktu firmy (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).

  • Rozhodujeme se, zda příslušný produkt prodávat za cenu 20,- Kč, nebo 15,- Kč za jednotku.

P

20

15

Q

10 000

15 000


Slide106 l.jpg

Změna TR je dána: (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).

  • Poklesem TR, ke kterému došlo z důvodu poklesu jednotkové ceny u všech prvních 10 000 jednotek.

  • Růstem TR, ke kterému došlo proto, že nyní jsme schopni prodat o 5 000 jednotek více – každou jednotku za 15,- Kč.


Mezn p jem l.jpg
Mezní příjem (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).

P

AR

MR

Q


Slide108 l.jpg

  • Příklad: (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).

Ukázali jsme, že pokud je funkce poptávky přímkou, pak funkce MR klesá dvakrát rychleji.


Slide109 l.jpg

  • Příklad: (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).


Optim ln mno stv a cena firma maximalizuje zisk l.jpg
Optimální množství a cena (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).FIRMA MAXIMALIZUJE ZISK

P

MC

P1

AR

MR

Q

Q1


Slide111 l.jpg
Funkci nabídky v nedokonalé konkurenci nemůžeme zkonstruovat. (VZTAH MEZI MNOŽSTVÍM A CENOU NENÍ JEDNOZNAČNÝ)TRH:

P

S

P1

P2

D1

D2

Q2

Q1

Q


Slide112 l.jpg

P zkonstruovat.

MC

  • Firma:

P1

AR1

P2

AR2

MR2

MR1

q

q1


Kr tk obdob kladn ekonomick zisk l.jpg
Krátké období zkonstruovat. kladný ekonomický zisk

P

MC

AC

P1

AVC

AC1

AR

MR

Q

Q1


Kr tk obdob nulov ekonomick zisk l.jpg
Krátké období zkonstruovat. nulový ekonomický zisk

P

MC

AC

AVC

P1

AR

MR

Q

Q1


Kr tk obdob ekonomick ztr ta l.jpg
Krátké období zkonstruovat. ekonomická ztráta

AC

P

MC

AC1

AVC

P1

AVC1

AR

MR

Q

Q1


Kr tk obdob ekonomick ztr ta ve v i fc maxim ln mo n l.jpg
Krátké období zkonstruovat. ekonomická ztráta ve výši FC - maximálně možná

AC

P

MC

AC1

AVC

P1

AR

MR

Q

Q1


Dlouh obdob117 l.jpg
Dlouhé období zkonstruovat.

P

MC

AC= AVC

P1

AR

MR

Q

Q1


Efektivnost v podm nk ch monopilistic konkurence l.jpg
Efektivnost v podmínkách monopilisticé konkurence zkonstruovat.

Domácí úkol:

  • Výrobní efektivnost:

  • Alokační efektivnost:

    V případě monopolistické konkurence je cena, za kterou je produkt prodáván vyšší než mezní náklady. Monopolistická konkurence je tedy alokačně neefektivní.


Maximalizace tr l.jpg
Maximalizace TR zkonstruovat.

P

MC

P1

AR

MR

Q

Q1


Oligopol l.jpg
Oligopol zkonstruovat.

  • Základní charakteristiky:

    (tyto charakteristiky je třeba vnímat orientačně)

  • Relativně malý počet velkých firem na trhu. (dvě, tři, čtyři, dominantní firma,…)

  • Produkt může být homogenní (ropa) i diferencovaný (oděvy).

  • Mohou existovat bariéry vstupu do odvětví. (např. přirozený oligopol)


Kartel smluvn oligopol l.jpg
Kartel – smluvní oligopol zkonstruovat.

  • Skupina firem, které na trhu působí se chová jako firma jediná s jednotlivými závody (jako monopol).

  • Jejich cíl je např. maximalizovat zisk celého odvětví.


P iny nestability kartelu l.jpg
Příčiny nestability kartelu zkonstruovat.

  • Kartelové smlouvy jsou zakázány a tím pádem i právně nevynutitelné.

  • Členské firmy nebývají ochotny poskytovat pravdivé informace o nákladech.

  • Členské firmy mají tendenci tajně zvyšovat produkci.

  • Není známa tržní poptávka.

  • Některé firmy realizují vyšší zisky než jiné.


Oligopol s dominantn firmou s cenov m v dcem l.jpg
Oligopol s dominantní firmou zkonstruovat. (s cenovým vůdcem)

  • Na trhu existuje jedna velká firma a skupina malých firem.

  • Velká firma určuje cenu – malé firmy cenu přebírají (malé firmy tvoří tzv. konkurenční lem).


Oligopol s dominantn firmou l.jpg
Oligopol s dominantní firmou zkonstruovat.

P

MC

d

P1

D

MR

Q

Q1

QT


Oligopol se zalomenou k ivkou popt vky sweezyho model l.jpg
Oligopol se zalomenou křivkou poptávky (Sweezyho model) zkonstruovat.

  • Na trhu existuje několik velkých firem.

  • Firmy vyrábějí diferencovaný produkt.

  • Model vysvětluje strnulé ceny.

    Pokud firma sníží cenu, je následována ostatními firmami na trhu.

  • Pokud firma cenu zvýší, nebude ji žádná další firma následovat – zvýší cenu jako jediná.


Slide126 l.jpg

P zkonstruovat.

MC2

MC1

d

P1

MR1

MR2

Q

Q1


Cournot v model l.jpg
Cournotův model zkonstruovat.

Předpoklady:

  • v odvětví existují pouze dvě firmy (i, j)

  • produkt je homogenní

  • firmy mají stejné nákladové křivky

  • firmy znají tržní poptávku


Slide128 l.jpg

  • i – zkonstruovat. tá firma považuje při rozhodování o velikosti svého výstupu výstup j – té firmy za konstantní


Slide129 l.jpg

  • i – zkonstruovat. tá firma si uvědomuje, že změna výstupu ovlivní cenu


Slide130 l.jpg



Chov n firmy i l.jpg
Chování firmy zkonstruovat. i

  • Firma i očekává, že firma j vyrobí qj.

    (Celkový výstup duopolu je Q= qi + qj a tržní cena bude P(Q) = P(qi + qj ).)


Ziskov funkce l.jpg
Zisková funkce zkonstruovat.


Slide134 l.jpg

  • Pro různé úrovně výstupu firmy zkonstruovat. j budou existovat různé výstupy firmy i. Tento vztah se nazývá reakční křivka (reakční funkce) firmy i. (Říká, jaká množství má produkovat firma i v závislosti na produkci firmy j, aby stále maximalizovala zisk.)


Rovnov ha duopolu l.jpg
Rovnováha duopolu zkonstruovat.


Slide136 l.jpg

q zkonstruovat. J

qi(qJ)

qJ*

qJ(qi)

qi

qi*


P klad l.jpg
Příklad: zkonstruovat.

  • Tržní poptávka: P=200-Q

  • Q=qi+qJ

  • Upravíme poptávku: P=200-(qi+qJ)

    P=200- qi-qJ

    Pro jednoduchost dále předpokládáme, že náklady firem jsou nulové.


Slide138 l.jpg


Slide139 l.jpg


Slide140 l.jpg


Slide141 l.jpg

q (máme dvě rovnice o dvou neznámých).J

200

qi(qJ)

100

66,66

qJ(qi)

qi

100

66,66

200


Stackelberg v model l.jpg
Stackelbergův model (máme dvě rovnice o dvou neznámých).


Monopol l.jpg
Monopol (máme dvě rovnice o dvou neznámých).

Základní předpoklady modelu:

  • na trhu působí jedna velká firma

  • výrobek je jedinečný

  • na trhu může docházet k výrazným informačním zpožděním


Slide144 l.jpg

4. existují velké překážky vstupu do odvětví (máme dvě rovnice o dvou neznámých).(proto v dlouhém období může firma realizovat ekonomický zisk, případně ekonomickou ztrátu)

Z 1), 2) a 3) plyne, že firma je cenovým tvůrcem (poptávka je negativně skloněná)


Hlavn p ek ky vstupu do odv tv l.jpg
Hlavní překážky vstupu do odvětví (máme dvě rovnice o dvou neznámých).

  • administrativní – např. zásah státu do ekonomiky

  • kontrola zdrojů nezbytných k výrobě produktu – (firma Alcoa – před druhou sv. válkou kontrolovala všechny zdroje bauxitu a byla jediným výrobcem hliníku v USA)


Slide146 l.jpg

3) (máme dvě rovnice o dvou neznámých).právní restrikce – patenty, ochranná práva

4) přirozené příčiny (přirozený monopol) – trh je vzhledem k optimální velikosti firmy příliš malý (v odvětvích, ve kterých se dlouho prosazují rostoucí výnosy z rozsahu);

-DVĚ FIRMY BY PRODUKT NABÍZELY ZA VYŠŠÍ JEDNOTKOVOU CENU, NEŽ FIRMA JEDINÁ


P irozen monopol l.jpg
Přirozený monopol (máme dvě rovnice o dvou neznámých).

P

AC

MC

MR

AR

Q


P irozen monopol c l firmy je maximalizace zisku l.jpg
Přirozený monopol (máme dvě rovnice o dvou neznámých).cíl firmy je maximalizace zisku

P

K

P1

L

AC1

AC

MC

MR

AR

Q

Q1


Administrativn monopol dlouh obdob l.jpg
Administrativní monopol (máme dvě rovnice o dvou neznámých).DLOUHÉ OBDOBÍ

P

MC

AC= AVC

P1

AC1

AR

MR

Q

Q1


V robn a aloka n efektivnost l.jpg
Výrobní a alokační efektivnost (máme dvě rovnice o dvou neznámých).

  • Monopol je výrobně neefektivní – je zřejmé z grafu dlouhého období.

  • Monopol je alokačně neefektivní – (většinou neplatí vztah MU=MC)


Aloka n efektivnost srovn n trhu dokonal konkurence a monopolu l.jpg
Alokační efektivnost (máme dvě rovnice o dvou neznámých).srovnání trhu dokonalé konkurence a monopolu

Monopol

Dokonale konk. trh

K

K

LMC

Stržní

A

P1

P1

E

E

MR

Dtržní

D

B

L

L

Q1

Q

Q1

Q


Aloka n neefektivnost monopolu se naz v ztr ta mrtv v hy je v grafu monopolu zachycena plochou abe l.jpg
Alokační neefektivnost monopolu se nazývá (máme dvě rovnice o dvou neznámých).ztráta mrtvé váhy – je v grafu monopolu zachycena plochou ABE.


Cenov diskriminace l.jpg
CENOVÁ DISKRIMINACE (máme dvě rovnice o dvou neznámých).

  • Cíl firmy: získání přebytku spotřebitele

  • Podstatou cenové diskriminace je stanovení rozdílných cen (různým spotřebitelům nebo různým množstvím), aniž by k tomu vedly nákladové příčiny.


Druhy cenov diskriminace l.jpg
Druhy cenové diskriminace (máme dvě rovnice o dvou neznámých).

  • Cenová diskriminace prvního stupně,

  • Cenová diskriminace druhého stupně,

  • Cenová diskriminace třetího stupně, atd.


Cenov diskriminace prvn ho stupn l.jpg
Cenová diskriminace prvního stupně (máme dvě rovnice o dvou neznámých).

  • Jde o teoretický problém – monopol stanoví každému spotřebiteli maximální cenu za každou koupenou jednotku.

  • MONOPOL TAK ZÍSKÁVÁ CELÝ PŘEBYTEK SPOTŘEBITELE.


Slide156 l.jpg

P (máme dvě rovnice o dvou neznámých).

MC

P1

P2

P3

P4

AR=MR

Q

1

2

3

4


Slide157 l.jpg

  • Cenová diskriminace prvního stupně je teoretickou abstrakcí, protože firma nezná maximální cenu, kterou je každý spotřebitel ochoten za každou jednotku zaplatit a není schopna tuto cenu zjistit.

  • V praxi je využívána nedokonalá cenová diskriminace prvního stupně – je založena na odhadech max. cen (daňový poradce).


Cenov diskriminace druh ho stupn multi part pricing l.jpg
Cenová diskriminace druhého stupně abstrakcí, protože (Multi-Part pricing)

  • Podstata: stanovení odlišných cen za jednotlivá kumulovaná množství daného statku.

    (jeden spotřebitel platí různé ceny podle odebraného množství)


Cenov diskriminace druh ho stupn l.jpg
Cenová diskriminace druhého stupně abstrakcí, protože

P

MC

P1

P2

P3

AR

Q

Q1

Q2

Q3


Cenov diskriminace t et ho stupn l.jpg
Cenová diskriminace třetího stupně abstrakcí, protože

  • Podobá se cenové diskriminaci prvního stupně – jde rovněž o diskriminaci podle spotřebitelů.

  • Podstata:

    Rozdělení spotřebitelů na několik skupin podle cenové elasticity jejich poptávkových křivek.


Slide161 l.jpg


Slide162 l.jpg

  • Příklad: cenovou elasticitou.

    Uvažujeme, že spotřebitele je možné rozdělit do dvou skupin.

    Vycházíme z následujících skutečností:

  • MR1=MR2

    V případě porušení rovnosti (tj. např. příjem z prodeje první skupině by byl vyšší než příjem z prodeje druhé skupině), přesunula by firma část výstupu do první skupiny – v té by klesla cena a v druhé skupině by cena vzrostla.


Slide163 l.jpg

b) MR cenovou elasticitou.1=MC=MR2

Pokud by se mezní příjmy rovnaly, ale současně by byly větší než mezní náklady, firma by mohla zvýšit zisk zvětšením výstupu. To by vedlo k poklesu cen u obou skupin spotřebitelů a tím i k poklesu mezního příjmu. Ten by se pak vyrovnal s mezními náklady.


Slide164 l.jpg

P cenovou elasticitou.

MRT … je horizontální

součet jednotlivých

křivek mezních příjmů

P1

D1

MC

P2

MR1

20

D2

MRT

MR2

Q2

QT

Q

Q1


Trh v robn ch faktor c l firmy maximalizace zisku l.jpg
Trh výrobních faktorů cenovou elasticitou.cíl firmy: maximalizace zisku

  • Řešíme otázku: Jaké množství určitého vstupu má firma nakupovat, jestliže je jejím cílem maximalizace zisku?



Slide168 l.jpg

  • MRP cenovou elasticitou.L

    ……… dodatečný příjem, který firma realizuje díky tomu, že najme dalšího pracovníka.

    (Firma najme dalšího pracovníka, ten vyprodukuje dodatečný produkt a příjem z prodeje tohoto dodatečného produktu je příjem z mezního produktu práce)


Slide170 l.jpg

  • MFC cenovou elasticitou.L

    ……….. dodatečné náklady, které firma musí vynaložit, jestliže se rozhodne najmout dalšího pracovníka


Nutn podm nka maximalizace zisku jak mno stv pr ce m firma nakoupit l.jpg
Nutná podmínka maximalizace zisku cenovou elasticitou.JAKÉ MNOŽSTVÍ PRÁCE MÁ FIRMA NAKOUPIT?


Pr m rn veli iny l.jpg
Průměrné veličiny cenovou elasticitou.

Příjem z průměrného produktu práce ARPL

…….je příjem firmy připadající na jednotku použité práce


Slide173 l.jpg

Průměrné náklady na faktor práce AFC cenovou elasticitou.L

……… jsou veškeré pracovní náklady na jednotku práce, která byla zapojena do výroby.

Průměrné náklady na výrobní faktor jsou

vždy totožné s funkcí nabídky výr. faktoru.


Slide174 l.jpg

  • Poznámka: cenovou elasticitou.

    Existuje dvojí chápání individuální nabídky

    výrobního faktoru:

  • Nabídka výr. faktoru jedné firmě.

    Tj. z hlediska jednoho poptávajícího.

    2. Nabídka daného výrobního faktoru (např. nabídka práce jednoho člověka). Tj. z hlediska jednoho nabízejícího.


Kr tk obdob175 l.jpg

V krátkém období existují fixní náklady. cenovou elasticitou.

Krátké období

Jestliže firma zastaví činnost, její ztráta je:


Slide176 l.jpg

Firma je ochotna pokračovat ve výrobě, jestliže na tom bude lépe než pokud zastaví činnost.


Dokonal konkurence na trhu produktu i na trhu v robn ho faktoru l.jpg
Dokonalá konkurence bude lépe než pokud zastaví činnost. NA TRHU PRODUKTU I NA TRHU VÝROBNÍHO FAKTORU

  • Dokonalá konkurence na trhu produktu:

    MRQ=P

  • Dokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru:

    MFCL =PL


Grafick zachycen k ivky mfc l l.jpg
Grafické zachycení křivky bude lépe než pokud zastaví činnost. MFCL

PL

MFCL

PL1

L


Grafick zachycen k ivky mrp l tvar t to funkce je v dy z visl na tvaru produk n funkce l.jpg
Grafické zachycení křivky MRP bude lépe než pokud zastaví činnost. L(tvar této funkce je vždy závislý na tvaru produkční funkce)


Slide180 l.jpg

Q bude lépe než pokud zastaví činnost.

Inflexní bod

X3

X2

X1

X

MP

MP

AP

AP

X2

X3

X1

X


Optim ln mno stv vstupu l.jpg
Optimální množství vstupu bude lépe než pokud zastaví činnost.

MRPL

PL

MFCL

PL1

L1

L


Grafick vyj d en funkce arp l l.jpg
Grafické vyjádření funkce ARP bude lépe než pokud zastaví činnost. L

ARPL

PL

L


Grafick vyj d en funkce afc l dokonal konkurence na trhu v robn ch faktor l.jpg
Grafické vyjádření funkce AFC bude lépe než pokud zastaví činnost. LDOKONALÁ KONKURENCE NA TRHU VÝROBNÍCH FAKTORŮ

PL

AFCL =MFCL

PL1

L


Nab dka v robn ho faktoru l.jpg
Nabídka výrobního faktoru bude lépe než pokud zastaví činnost.

PL

SL =AFCL =MFCL

PL1

L


Slide185 l.jpg

Odvození poptávky po výrobním faktoru bude lépe než pokud zastaví činnost. DOKONALÁ KONKURENCE NA TRHUVÝROBNÍHO FAKTORU

PL

MRPL=DL

SL1 =AFCL1 =MFCL1

PL1

SL2 =AFCL2 =MFCL2

PL2

SL3 =AFCL3 =MFCL3

PL3

L2

L3

L1

L


Popt vka firmy po v robn m faktoru v kr tk m obdob l.jpg
Poptávka firmy po výrobním faktoru v krátkém období bude lépe než pokud zastaví činnost.

PL

MRPL

AFCL1 =MFCL1

PL1

PL2

AFCL2 =MFCL2

ARPL

AFCL3 =MFCL3

PL3

DL

L2

L3

L4

L1

L


Slide187 l.jpg

P bude lépe než pokud zastaví činnost. L

PL1

ARPL

MRPL=DL

L

L1

L2


Nedokonal konkurence na trhu produktu l.jpg
Nedokonalá konkurence na trhu produktu bude lépe než pokud zastaví činnost.

  • Projeví se na funkcích:

    MRPL a ARPL

Grafy funkcí MRPL a ARPL budeme dále

kreslit jako paraboly. K přesnému zachycení by bylo třeba řešit průběhy funkcí.


Nedokonal konkurence na trhu v robn ho faktoru l.jpg
Nedokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru bude lépe než pokud zastaví činnost.

  • Projeví se na funkcích:

    MFCL a AFCL


Slide190 l.jpg


Slide191 l.jpg


Nedokonal konkurence na trhu v robn ho faktoru192 l.jpg
Nedokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru faktorů je rostoucí křivka nabídky daného výrobního faktoru příslušné firmě.

MFCL

PL

SL=AFCL

PL1

L


Druhy nedokonal konkurence na trhu v robn ho faktoru l.jpg
Druhy nedokonalé konkurence na trhu výrobního faktoru faktorů je rostoucí křivka nabídky daného výrobního faktoru příslušné firmě.

  • Monopson

  • Oligopson

  • Monopsonistická konkurence


Nedokonal konkurence na trhu v robn ho faktoru a dokonal konkurence na trhu produktu l.jpg
Nedokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru a dokonalá konkurence na trhu produktu

MFCL

PL

MRPL

SL=AFCL

PL1

ARPL

L1

L


Nedokonal konkurence na trhu v robn ho faktoru a nedokonal konkurence na trhu produktu l.jpg
Nedokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru a nedokonalá konkurence na trhu produktu

MFCL

PL

MRPL

SL=AFCL

PL1

ARPL

L1

L


Slide196 l.jpg

Poptávka firmy po výrobním faktoru v krátkém období nedokonalá konkurence na trhu produktu(pokud je na trhu výrobního faktoru nedokonalá konkurence, není možné poptávku zkonstruovat z důvodu nejednoznačného vztahu mezi množstvím a cenou)


Slide197 l.jpg

MFC nedokonalá konkurence na trhu produktuL1

PL

MFCL2

MRPL

SL2=AFCL2

PL2

SL1=AFCL1

PL1

L1

L


P klad198 l.jpg
Příklad: nedokonalá konkurence na trhu produktu

  • Firma usiluje o maximalizaci zisku v podmínkách dokonalé konkurence na trhu výrobních faktorů a trhu produktů. V krátkém období je variabilní pouze vstup X a všechny ostatní vstupy jsou fixní. Fungování firmy je popsáno následujícími funkcemi: TP(X) = 60X2–X3, P(Q) = 100, P(X) = 90000.


Slide199 l.jpg

  • a) nedokonalá konkurence na trhu produktuNapište krátkodobou funkci poptávky po faktoru.

  • b)Určete interval I (množina všech X, pro která graf funkce MRP(X) splývás grafem funkce krátkodobé poptávky po výrobním faktoru).

  • c)Určete interval všech funkčních hodnot MRP(X), pro která platí MRP(X) = D(X).

  • d)Určete, jaké množství X bude firma poptávat, pokud usiluje o maximalizaci zisku.

  • e)Určete, jaké množství produktu bude firma produkovat.


A ur en kr tkodob popt vky po v robn m faktoru l.jpg
a) nedokonalá konkurence na trhu produktuUrčení krátkodobé poptávky po výrobním faktoru:

Protože trh výrobního faktoru je dokonale konkurenční, je možné konstruovat funkci poptávky po výrobním faktoru.

(Část grafu funkce MRP(X) – příjem mezního produktu výrobního faktoru – splývá s grafem funkce krátkodobé poptávky firmy po výrobním faktoru.)


Slide201 l.jpg

Uvědomíme si, že nedokonalá konkurence na trhu produktuTP(X) = Q(X):

MRP(X) =(TR(Q(X)))´=

TR´(Q) . Q´(X) =

=MR(Q) . MP(X)

MRP(X) =MR(Q) . MP(X)


Slide202 l.jpg

Zadání: nedokonalá konkurence na trhu produktuTP(X) = 60X2–X3, P(Q) = 100, P(X) = 90000

MRP(X) = 12000X – 300X2.

poznámka


B ur en intervalu i l.jpg
b) nedokonalá konkurence na trhu produktuUrčení intervalu I:

1) Určíme maximum funkceARP(X).

Pro X > 0 a Q(X) > 0 platí:

ARP(X)= AR(Q(X)) . AP(X),

Poznámka:


Slide204 l.jpg

ARP(X) nedokonalá konkurence na trhu produktu= 100(60X – X2) = 6000X – 100 X2,

ARP´(X)=6000 – 200X = 200(30 – X).

Body podezřelé z extrému vypočteme z rovnice ARP´(X) = 0, tj. X=30.

Funkce ARP(X) je rostoucí pro 0<X <30

a klesající pro X>30.


Slide205 l.jpg

Vypočteme nulové body funkce nedokonalá konkurence na trhu produktuMRP(X) na intervalu (0; ∞):

12000X – 300X2=0, 300X(40 – X)=0 => X=40.

Na intervalu <30; 40) splývá graf funkce příjmu z mezního produktu s grafem funkce krátkodobé poptávky po výrobním faktoru.


Slide206 l.jpg

c) nedokonalá konkurence na trhu produktuUrčení intervalu funkčních hodnot MRP(X), pro které platí MRP(X) = D(X):

ARP(30) = 90000, 0<P(X) <90000.


D ur ete jak mno stv x bude firma popt vat pokud usiluje o maximalizaci zisku l.jpg
d) nedokonalá konkurence na trhu produktuUrčete, jaké množství X bude firma poptávat, pokud usiluje o maximalizaci zisku:

MRP(X) – MFC(X) =0

π´(X) = 12000X – 300X2 – 90 000= 0,

(X – 30) . (X –10)=0,

X1=10, X2=30.


E ur me mno stv produktu kter bude firma nab zet na trhu l.jpg
e) nedokonalá konkurence na trhu produktuUrčíme množství produktu, které bude firma nabízet na trhu:

TP(X) = 60X2–X3, TP(30) = 27000.