kapit lov trhy n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Kapitálové trhy PowerPoint Presentation
Download Presentation
Kapitálové trhy

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 45

Kapitálové trhy - PowerPoint PPT Presentation


  • 135 Views
  • Uploaded on

Kapitálové trhy. 2. ročník. Druhy veřejných trhů. Burzy Organizované mimoburzovní trhy OTC trhy. Význam burzy v tržní ekonomice. Burza je nedílnou součástí každé tržní ekonomiky Její činnost přispívá k tvorbě tržních cen Považovány za vrcholné instituce s vysoce organizovanou formou trhu

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Kapitálové trhy' - koen


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
druhy ve ejn ch trh
Druhy veřejných trhů
  • Burzy
  • Organizované mimoburzovní trhy
  • OTC trhy
v znam burzy v tr n ekonomice
Význam burzy v tržní ekonomice
  • Burza je nedílnou součástí každé tržní ekonomiky
    • Její činnost přispívá k tvorbě tržních cen
    • Považovány za vrcholné instituce s vysoce organizovanou formou trhu
    • Agreguje se na ní veřejná nabídka s poptávkou, která umožňuje vznik odpovídajících cen (kurzů)
len n burz z hlediska p edm tu obchodu

BURZY SLUŽEB

BURZY FINANČNÍCH

AKTIV

BURZY KOMODITNÍ

Burzy cenných papírů

Burzy devizové

Burzy finančních derivátů

Členění burz z hlediska předmětu obchodu
len n burz z hlediska p edm tu obchodu1
Členění burz z hlediska předmětu obchodu
  • Burzy finančních aktiv
    • Jedná se o široký segment do něhož patří rozsáhlý soubor burz kam patří burza cenných papírů, na které probíhají promptní obchody s dlouhodobými cennými papíry majetkového a dluhového charakteru. Na burze devizové se stanovuje oficiální devizový kurz a realizují se zde nákupy a prodeje deviz a valut. Na burze finančních derivátů probíhá obchodování s finančními produkty neboli tkz. derivátními kontrakty, jejichž cena je závislá na ceně podkladových aktiv určených na promptním trhu.
  • Burzy služeb
    • Na burze služeb probíhá obchodování zejména s lodním prostorem a funkce této burzy postupně zaniká
  • Komoditní burzy
    • Na těchto burzách probíhá obchodování s více druhy zboží a může se jednat o burzy plodinové, burzy drahých kovů, ropy atd.
specifika burzovn ch obchod
Specifika burzovních obchodů
  • Obchodování na burzách je postaveno na principu oboustranné aukce spočívající v obchodování, umožňujícím jejich účastníkům průběžně měnit a upravovat nákupní a prodejní příkazy, co do množství i ceny.
  • K provozování burzovního obchodování je nutnost zvláštního povolení stanovujícím s jakými prostředky má daná burza právo obchodovat.
  • Předměty obchodu nejsou fyzicky umístěny na burze, existují v tzv. zastupitelné formě a jsou určitým způsobem standardizovány a jsou vzájemně zaměnitelné. U cenných papírů se musí jednat o zastupitelné cenné papíry se stejnými právy.
specifika burzovn ch obchod1
Specifika burzovních obchodů
  • Jsou stanovena nejnižší přípustná obchodovatelná množství a každá burza může disponovat loty jiné velikosti, které se ovšem musí vztahovat vždy k jednotlivé komoditě nebo cennému papíru, čímž je jednoznačně stanoveno, v jakých minimálních množstvích je možno sjednávat kontrakty.
  • Jsou předem stanoveny čas a místo burzovního obchodování. Burzovní obchody se konají pravidelně v určenou dobu na určitém místě. Tyto informace musí poskytovat burzovní kalendář. Předem jsou stanoveny burzovní hodiny, během nichž nelze realizovat žádné obchody.
  • Obchodování na burze může provádět pouze určitá skupina lidí (subjektů) splňující specifické požadavky dané zákonem. Burzy nejsou volně přístupnými trhy proto má každá burza svými předpisy stanovena pravidla pro určení osob a institucí, které mohou být přímými účastníky trhu. Může se jednat o burzovní obchodníky, nebo zástupce členských firem, popřípadě zprostředkovatele jmenované burzou.
burzy cenn ch pap r
Burzy cenných papírů
  • „Burzy cenných papírů představují nejprestižnější kapitálové, veřejné, vysoce organizované trhy, na kterých se obchoduje s již dříve emitovanými akciemi, obligacemi, podílovými listy uzavřených podílových fondů a hypotečními zástavními listy. Můžeme je členit na burzy promptní a termínové, přičemž burzy termínové mohou být buď burzami financial futures, nebo burzami opčními.“[1]

[1] Oldřich Rejnuš ,Teorie a praxe obchodování s cennými papíry str. 137

burzy cenn ch pap r1
Burzy cenných papírů

Nadnárodní burzy

  • Tyto burzy jsou brány za nejvýznamnější burzy cenných papírů, na nichž se dosahuje největšího množství objemu zobchodovaných cenných papírů a které dosahují nejvyšších tržních kapitalizací za které jsou považovány burzy jako New York Stock Exchange, International Stock Exchange London nebo Tokyo Stock Exchange, jsou považovány za nejprestižnější kapitálové trhy, kde se emitují nejkvalitnější cenné papíry.

Burzy mezinárodní

  • Doplňující burzy nadnárodního charakteru, a na kterých jsou realizovány menší objemy zobchodovaných cenných papírů s nižší tržní kapitalizací. Dále je zde oproti nadnárodním burzám menší zastoupení zahraničních cenných papírů. Jedná se například o burzy ve Frankfurtu ,v Paříži a v jiných velkých světových metropolích.

Burzy národní a regionální

  • Jedná se o méně významné burzy existující ve všech rozvinutých zemích, které jsou doplněny ve větších zemích o burzy lokální. Na těchto burzách se neobchodují významné zahraniční cenné papíry a jejich význam v souvislosti s globalizací finančních trhů postupně zaniká.
mimoburzovn trhy
Mimoburzovní trhy

Organizované mimoburzovní trhy

OTC trhy

burzovn syst m
Burzovní systém
  • Subsystém obchodování
  • Subsystém vypořádání
  • Subsystém informační
obchodov n na burze
Obchodování na burze
  • Druhy obchodních systémů
    • Obchodní systém řízený příkazy
    • Obchodní systém s centrální příkazovou knihou
    • Obchodní systém řízený cenou
    • Obchodní systém řízený kotacemi
    • Aukční obchodní systém
    • Aukční obchodní systém s jednotnou cenou
obchodov n na burze1
Obchodování na burze
  • Burzovní příkazy
    • Předmět obchodu
    • Koupě/prodej
    • Cenová dispozice („at best order“ / „limit order“)
    • Objem
    • Časové omezení
    • Další upřesnění
burzovn informace indexy
Burzovní informace - indexy
  • Ke každé burze cenných papírů neodmyslitelně patří její indexy vystupující v roli indikátorů akciového trhu, které koncentrují pohyby cen mnoha stejnorodých akcií do jediného čísla, čímž vypovídají o jednotlivých tendencích trhu.
  • Vzhledem k faktu, že odrážejí nejen současný stav vývoje kurzů cenných papírů, ale i dlouhodobé trendy, stávají se určitým měřítkem pro posouzení dlouhodobých kapitálových výnosů.
  • Indexy jsou v převážné většině vytvářeny přímo burzami, ale v některých případech může dojít k tomu, že známější než oficiální indexy zveřejňované jednotlivými burzami jsou indexy zpravidla známých finančních institucí.
burzovn informace indexy1
Burzovní informace - indexy
  • 3 základní metody konstrukce indexů:
    • Cenově vážený index (váhami jsou aktuální ceny akcií => citlivé na změny akcií s vyššími kurzy) – DJIA, NIKKEI 225
    • Hodnotově vážený index (akcie vážena svou tržní kapitalizací na celkové tržní kapitalizaci indexu) – SP500, PX
    • Stejně vážený index (každá akcie má stejnou váhu)
burzovn informace indexy2
Burzovní informace - indexy
  • Nejevýznamnější indexy USA
    • Dow Jones Industrial Average

V r. 1896 představil Charles H. Dow

Jedná se o nejstarší burzovní index pro kontinuální užití

30 nejvýznamnějších amerických společností obchodovaných na NYSE (tzv. blue-chips)

Cenově vážený

    • Standard and Poors 500 (SP 500)

500 vybraných akcií obchodovaných na amerických trzích

Hodnotově vážený index

    • Nasdaq Composite Index

Zahrnuje všechny (i zahraniční) akcie zapsané na NASDAQu

Hodnotově vážený index

burzovn informace indexy3
Burzovní informace - indexy
  • Nejevýznamnější indexy v Japonsku a Asii
    • Tokyo Stock Price Index (TOPIX)

Tokijská burza, nejvýznamnější akcie

    • NIKKEI 225

Index firmy Nihon Keizai Shimbun Inc. Zabývající se finančními informacemi.

Cenově vážený index

    • Hang Seng

35 akciových titulů kotovaných na burze v Hongkongu

burzovn informace indexy4
Burzovní informace - indexy
  • Nejevýznamnější indexy v Evropě
    • FTSE 100

London Stock Exchange se spolupráci s Financial Times a Institute od Actuaries, r. 1984

Ukazatel výkonu 100 největších britských společností

    • DAX

Publikován Frankfurtskou burzou

30 nejobchodovanějších německých blue-chips kotovaných na Deutsche Boerse

    • CAC 40

40 akciových titulů kotovaných na burze v Paříži

    • EuroStoxx 50

50 nejvýznamnějších akciových titulů Evropy

finan n deriv ty vymezen
Finanční deriváty - vymezení
  • Deriváty jsou instrumenty odvozené od jiných (bazických) instrumentů, jejichž cena ovlivňuje cenu derivátu
  • Deriváty mají termínový charakter
  • Se sjednáním (investicí) derivátů je spojena nižší počáteční investice (vyznačují se pákovým efektem)
finan n deriv ty d len podle druhu rizika
Finanční deriváty – dělení podle druhu rizika
  • Deriváty na tržní rizika
  • Deriváty na úvěrová (kreditní) rizika
  • Deriváty na jiná rizika
finan n deriv ty podle charakteru pr va
Finanční deriváty podle charakteru práva
  • Nepodmíněné (pevné) deriváty
    • Forwardy (mimoburzovní deriváty na budoucí prodej či nákup určitého instrumentu
    • Futures (standardizované forwardy obchodované na burze)
    • Swapy (kontrakty představující směnu předem stanoveného cashflow mezi dvěma či více subjekty v určitých termínech v budoucnosti
  • Podmíněné (opční) deriváty
    • Kontrakty, při nichž subjekt jejich zakoupením získává právo, nikoli však povinnost, na provedení určitého obchodu v budoucnosti za předem pevně sjednaných podmínek, resp. na určité plnění, pokud nastanou stanovené okolnosti. Naproti tomu prodávající má povinnost na požádání kupujícího provést sjednaný obchod.
vyu it finan n ch deriv t
Využití finančních derivátů
  • Zajištění (hedging)
  • Spekulace
  • Arbitráž
opce op n smlouvy
Opce (opční smlouvy)
  • Opční smlouva obsahuje dohodu mezi dvěma subjekty – kupujícím a prodávajícím opce, na základě které kupující (majitel) opce získává koupí opce za opční prémii (opční cenu) právo
    • koupit (call option) / prodat (put option)
    • určité pevně sjednané množství (velikost kontraktu)
    • stanoveného finančního instrumentu (bazický instrument, underlying asset)
    • za předem pevně dohodnutou cenu (realizačni cena, exercise/strike price)
    • v předem pevně stanovený den („americké opce“) / kdykoliv ve lhůtě do tohoto dne („evropská opce“).
koup kupn opce long call

Zisk

SP

SP+P

Kurz podkladového aktiva

P

SP = strike price (realizační cena)

P = opční prémie (cena opce)

Ztráta

Koupě kupní opce – long call

Subjekt v pozici long call má právo koupit za danou realizační cenu určené množství podkladového aktiva (bazického instrumentu). Za zakoupení pozice musí zaplatit opční prémii. Pozice dává majiteli teoreticky neomezený ziskový potenciál, s růstem kurzu podkladového aktiva roste její výhodnost. Maximální ztráta je naopak omezena výší zaplacené opční prémie.

prodej kupn opce short call

Zisk

SP = strike price (realizační cena)

P = opčí prémie (cena opce)

P

SP

SP+P

Kurz podkladového aktiva

Ztráta

Prodej kupní opce – short call

Pozice short call je zrcadlovou pozicí k long call. Subjekt v pozici short call prodal opci, a proto má povinnost na požádání majitele opce prodat za realizační cenu příslušné podkladové aktivum. Za tuto povinnost vyplývající z prodeje opce inkasuje opční Majitel pozice short call má maximálně možný zisk omezen výší inkasované opční prémie. Naopak jeho potenciální ztráta je teoreticky neomezená.

koup prodejn opce long put

Zisk

SP = strike price (realizační cena)

P = opčí prémie (cena opce)

SP-P

SP

Kurz podkladového aktiva

P

Ztráta

Koupě prodejní opce – long put

Subjekt v pozici long put má právo prodat za danou realizační cenu určené množství podkladového aktiva. Za zakoupení pozice musí zaplatit opční prémii. S poklesem kurzu podkladového aktiva roste výhodnost této pozice, ziskový potenciál je omezen možností poklesu kurzu podkladového aktiva na nulovou hodnotu. Maximální ztráta je limitována výší zaplacené opční prémie.

prodej prodejn opce short put

Zisk

SP = strike price (realizační cena)

P = opčí prémie (cena opce)

P

SP-P

SP

Kurz podkladového aktiva

Ztráta

Prodej prodejní opce – short put

Pozice short put je zrcadlovou pozicí k long put. Subjekt v pozici short put prodal opci, a proto má povinnost na požádání majitele opce odkoupit za realizační cenu příslušného podkladového aktiva. Za tuto povinnost vyplývající mu z prodeje opce inkasuje opční prémii. Majitel pozice short put má maximálně možný zisk omezen výší inkasované opční prémie. Naopak jeho potenciální ztráta je takřka neomezená, resp. přesněji je omezená tím, že kurz podkladového aktiva může klesnout maximálně na nulovou hodnotu.

op n pr mie
Opční prémie
  • Opční prémie je cena, za kterou jsou opce obchodovány, tzn. cena, kterou platí kupující opci prodávajícímu. Představuje tedy náklady na zakoupení opčního práva. Opční prémie se skládá ze dvou komponentů, vnitřní hodnoty a časové hodnoty. Platí tedy:

Opční prémie = vnitřní hodnota + časová hodnota.

  • Vnitřní hodnota opce ukazuje na výhodnost okamžitého využití opce. To znamená, že vnitřní hodnota opce je zisk, kterého by majitel opce docílil jejím okamžitým využitím.
  • Časová hodnota opce je dána rozdílem mezi opční prémií a vnitřní hodnotou opce. Jde de facto o určitou „odměnu“, kterou platí kupující opci prodávajícímu za to, že během doby do splatnosti opce se změní podmínky na trhu (především kurz podkladového aktiva) oproti aktuálnímu stavu a využití opce se stane výhodné, resp. výhodnější (neboli opce zvýší vnitřní hodnotu).
op n pr mie1
Opční prémie
  • Opční prémie je jako každá jiná cena ve své podstatě dána vztahem mezi nabídkou a poptávkou. Za nejdůležitější faktory ovlivňující poptávku a nabídku po té které opci, a tedy po její opční prémii, můžeme považovat:
    • kurz podkladového aktiva a realizační cenu opce. To jsou dva faktory determinující výši vnitřní hodnoty opce. Vzhledem k tomu, že čím větší je vnitřní je hodnota opce, tím větší je i opční prémie, potom musí platit, že čím vyšší je kurz podkladového aktiva, tím vyšší bude cena kupní opce a nižší cena prodejní opce;
    • dobu do konce splatnosti opce. Ta ovlivňuje časovou hodnotu opce. S poklesem doby do konce splatnosti klesá časová hodnota opce, což vyplývá z poklesu pravděpodobnosti, že kurz podkladového aktiva se bude vyvíjet pro majitele opce příznivým způsobem. Z tohoto důvodu znamená delší doba do konce splatnosti i vyšší opční prémii jak u kupních, tak i prodejních opcí;
    • tržní úrokovou míru;
    • volatilitu kurzu podkladového aktiva.
kolektivn investov n
Kolektivní investování

„shromažďovánípeněžních prostředků od veřejnosti, upisováním akcií investičního fondu nebo podílových listů podílového fondu, jejich investování na principu rozložení rizika a obhospodařováni tohoto majetku“

principy kolektivn ho investov n
Principy kolektivního investování

1) princip rozložení rizika

2) princip ochrany investorů

3) princip profesionálního řízení

4) princip nižších transakčních nákladů (úspory z rozsahu)

5) princip přístupu k široké paletě investičních instrumentů

z kladn pojmy
Základní pojmy
  • Investiční společnost – právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování (k činnosti třeba povolení ČNB; označení)
  • Investiční fond – právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování (k činnosti třeba povolení ČNB; označení „uzavřený investiční fond“)
  • Podílový fond – není právnickou osobou!, je to soubor majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů podílového fondu, a to v poměru podle vlastněných podílových listů
  • Podílový list – cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu
  • Statut (prospekt) – dokument obsahující informace o způsobu investování fondu a další nezbytné informace pro investory k přesnému a správnému posouzení investice, zpracované formou srozumitelnou běžnému investorovi (zjednodušený statut, KII)
  • Depozitář – eviduje majetek fondu a kontroluje, zda fond nakládá s majetkem v souladu se zákonem a statutem (v ČR depozitářem pouze banka)
organizace a fungov n fondu pod lov fond
Organizace a fungování fondu (podílový fond)
  • Investiční společnost – zakládá podílový fond, vydává a odkupuje podílové listy
  • Správce fondu/portfolio manager – investuje prostředky fondu
  • Depozitář (custodian) – střeží majetek fondu, vede účet fondu
  • Administrátor emise – vede registr podílových listů, zajišťuje převody podílových listů, provádí každodenní výpočet NAV
  • Distributor - nabízí prodej podílových listů fondu
2 z kladn modely fond
2 základní modely fondů
  • Investiční model – podobné principy jako akciová společnost, prostředky získávány emisí akcií, investoři jsou akcionáři fondu a podílejí se na jeho řízení (v USA, GB = investment trust, Francie = SICaV, ČR = investiční fondy)
  • Podílový model – fondy nemají právní subjektivitu, fond zakládá investiční společnost, majetek však oddělen od majetku investiční společnosti, investor je podílníkem na majetku fondu (za vložený kapitál získává podílový list), investoři se nemohou podílet na správě fondu
d len fond podle instrument
Dělení fondů podle instrumentů
  • Fondy peněžního trhu
  • Dluhopisové fondy
  • Akciové fondy
  • Smíšené (balancované) fondy
  • Fondy fondů
  • Komoditní fondy
  • Nemovitostní fondy
fondy pen n ho trhu money market funds
Fondy peněžního trhu(money market funds)
  • Investují do nástrojů peněžního trhu obvykle se splatností do 1 roku
  • Riziko nízké – je preferována jistota před výnosem
  • Vhodné pro krátkodobé investory, investory hledající jistotu a ochranu investovaných prostředků
  • Výnosy obvykle srovnatelné s výnosy na termínovaných vkladech
  • Zvyšování rizikovosti některých FPT
dluhopisov fondy
Dluhopisové fondy
  • Dluhopisy s různou dobou splatnosti
  • Dluhopisy státní, municipální, korporátní
  • Riziko nízké až střední dle konkrétního zaměření
  • Výnosy jsou obvykle vyšší než u fondů peněžního trhu, doporučený delší investiční horizont (obvykle 2 roky a více)
akciov fondy
Akciové fondy
  • Investuje převážnou část portfolia do akcií
  • Riziko je vysoké
  • Doporučená doba investice alespoň 5 let a více
  • Výnosy v dlouhodobém horizontu nejvyšší
  • De facto neomezená nabídka různých akciových fondů
  • Konkrétní způsob investování nutno vždy hledat ve statutu fondu
sm en balancovan fondy
Smíšené (balancované) fondy
  • Investuje do akcií, dluhopisů i nástrojů peněžního trhu (zastoupení v portfoliu závisí dle zaměření fondu)
  • Riziko střední
  • Investiční horizont dle zaměření fondu a rizika
  • Vhodné pro investory hledající optimální vyvážení mezi výnosem a rizikem v jediném fondu
komoditn fondy
Komoditní fondy
  • Investuje do nástrojů, jejichž hodnota je odvozena od vývoje cen různých komodit
  • POZOR – někdy zaměňovány s fondy investujícími do akcií společností zabývajícími se komoditami (např. akcie ropných společností nebo společností těžících zlato apod.)
poplatky n klady investora p i investov n do fond
Poplatky – náklady investora při investování do fondů
  • Vstupní poplatek (0 – 5% z investované částky) – částka stržená při nákupu podílových listů
  • Poplatek za správu (management fee; 0 – 4% ročně z majetku fondu) – účtuje si správce fondu
  • Další náklady – uvedeny ve statutu, obsahují poplatek depozitáři, náklady na nákup a prodej cenných papírů v majetku fondu, daň, náklady na audit, registraci a vedení podílníků, právní služby, zveřejňování NAV, výroční zprávy atd.
  • Výstupní poplatek
  • Přestupní poplatek
  • TER = total expense ratio
poplatky je d le it j vstupn poplatek nebo ter
Poplatky – je důležitější vstupní poplatek nebo TER?
  • Chceme investovat 100.000 Kč do fondu na 10 let. Výběr máme ze dvou fondů:
  • Fond B je při nákupu sice o 0,5% dražší, ale každý následující rok o 0,6% levnější. Za 10 let tak ušetříme na poplatcích cca 6%
v hody kolektivn ho investov n
Výhody kolektivního investování
  • Profesionální správa – investor nemusí mít znalosti ohledně investování
  • Princip diverzifikace
  • Dohled nad výkonem kolektivního investování ze strany regulačních orgánů
  • Nižší transakční náklady (úspory z rozsahu)
  • Dostupnost atraktivních cenných papírů, které by jinak byly pro drobného investora nedostupné
  • Daňová výhoda (po 6 měsících nepodléhá zisk z prodeje podílových listů/akcií fondů dani)
  • Právo zpětného odkupu = vysoká likvidita
nev hody kolektivn ho investov n
Nevýhody kolektivního investování
  • Ztráta investiční volnosti
  • Náklady za správu