1 / 44

UNIVERZITA KARLOVA v Praze Centrum pro otázky životního prostředí

UNIVERZITA KARLOVA v Praze Centrum pro otázky životního prostředí. INDIKÁTORY EKONOMICKÉHO VÝKONU: standardní vs. alternativní (?) Milan Ščasný LETNÍ ŠKOLA Alternativ v ekonomii Křtiny, 3.-8. července 2004. MOTIVY PŘÍSPĚVKU.

knut
Download Presentation

UNIVERZITA KARLOVA v Praze Centrum pro otázky životního prostředí

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. UNIVERZITA KARLOVA v PrazeCentrum pro otázky životního prostředí INDIKÁTORY EKONOMICKÉHO VÝKONU: standardní vs. alternativní (?) Milan Ščasný LETNÍ ŠKOLA Alternativ v ekonomii Křtiny, 3.-8. července 2004

  2. MOTIVY PŘÍSPĚVKU „Musí-li Země ztratit velkou část svých přírodních krás ve jménu neomezeného růstu bohatství a obyvatelstvo je z ní vytrženo jen proto, aby se podporovalo jeho zvětšování, nikoli však jeho zkvalitňování a zvětšování jeho štěstí, potom úpřimně doufám, že jednou, a to dlouho předtím než ho k tomu donutí okolnosti, bude lidstvo spokojeno se stacionaritou.“ (J.S. Mill: Principy politické ekonomie, 1857) ”Insurmountable difficulties are posed by the search for a single composite measure of welfare or quality of life. Perhaps we should be glad that human life remains too rich be represented in one-dimensional terms.” (Ian Miles, Manchester University, in: Ekins et al. 1992) ”Not everything that can be counted counts, and not everything that counts can be counted.” (Nápis visící v Einstein’s Princeton University Office)

  3. OBSAH ... HDP a růst Jan Brůha • HDP a systém národních účtů • Kritika HDP • produkt vs. blahobyt • růst vs. udržitelnost • zásoby vs. toky 3. Úpravy národních účtů o enviro faktory 4. Konvenční úpravy produktu 5. Příklady WS: MEW, Anderson, „genuine“ savings, ISEW 6. Příklady SS: agregované indexy a fyzické indikátory ... Petra Kušková – eko-stopa, MFA, ...

  4. SYSTÉM NÁRODNÍHO ÚČETNICTVÍ:CÍL A HISTORIE • ”poskytnout popis toků představujících ekonomický pohyb během sledovaného období a stav jmění dané země a jeho změny” (Hronová et Hindls, 1996, s. 13) • 17. století a klasická politická ekonomie: • „političtí aritmetici (W.Petty, G.King) – odhady ukazatelů • „franc. statistici“ – F. Quesnay (1759): „Ekonomická tabulka“, de Lavoiser… • zlom po Velké Depresi a II-WW • J.M.Keynes, W. Leontieff – teoretické impulzy • J.E.Meade &J.R.N.Stone – 1. rozpočet založený na NÚ v UK-1941 • Standardizace systému národních účtů • standardizace SNA (UN 1952) • revize I - fin.toky, mezioborové toky, srovnatelné ceny (UN 1968) • revize II – SNA-1993 (UN 1993) • ESA-95 (Eurostat 1995) • Rozšíření systému NU o environmentální faktor: • London Group • INTEGROVANÝ SYSTÉM EKONOMICKÝCH A ENVIRONMENTÁLNÍCH ÚČTŮ • SEEA-1993 (UN 1993) • SEEA-2003 (UN, OECD, EUROSTAT, WB, IMF 2003)

  5. STANDARDNÍ MĚŘENÍ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI:SYSTÉM NÁRODNÍCH ÚČTŮ Ekonomická výkonnost – HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT = ekonomická hodnota vytvořená v národním hospodářství za uplynulé období (rok) = měří toky peněz v ekonomice = hodnota zboží a služeb domácího původu určených ke konečnému užití Rozdíl HDP a HNP HDP = „co je doma, to se počítá“ HNP = „pouze to, co vyrobí Češi“ = HDP – (saldo důchodů z práce a vlastnictví s RoW) + (čisté daně RoW)

  6. STANDARDNÍ MĚŘENÍ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI:SYSTÉM NÁRODNÍCH ÚČTŮ Měření HDP: • výrobní (odvětvová) metoda: celková (ekonomická) přidaná hodnota HDP = Σ hrubá PH + DPH - čisté daně z dovozu • spotřební (výdajová) metoda: hodnota výdajů na spotřebu konečného zboží a zvýšení bohatství HDP = konečná spotřeba  + HTFK  + + změna stavu zásob  + čité vývozy • důchodová metoda: hodnota rozdělovaných důchodů (mezd a zisků) HDP = odměny za práci + GOS + čisté daně

  7. HDP, RŮST & ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Výhoda HDP • nezávislý na arbitrárních předpokladech • objektivita: cena - dána trhem & množství - statisticky • jasnost, transparentnost, srozumitelnost Růst HDP • kritika růstu, není kritika ukazatele růstu • jaká dynamika ? • růst nebo stacionarita ? • je žádoucí pokles ? • jak velký pokles by mohl být žádoucí a za jakou cenu ? Růst HDP a životní prostředí • Environmentální Kuznetsova křivka – hypotéza: převrácené U • dlouhodobá EKC: převrácené W (Markandy et al. 2004) • „rezdvojení („de-coupling“) • jaké indikátory ? • jaká závislost nás vlastně zajímá ?

  8. KRITIKA HDP …“měří to, co by býtměřeno nemělo a neměří to, co by měřeno mít mělo“… (Zylicz 2004) I. PRODUKT vs. BLAHOBYT II. EKONOMICKÝ RŮST vs. UDRŽITELNOST III. ZÁSOBY vs. TOKY

  9. KRITIKA HDP: PRODUKT vs. BLAHOBYT Obecný model: BLAHOBYT = spotřeba + volný čas + znečištění 1) Ekonomické statky = pouze část blahobytu W = f (Y, EXT, ZDR, ŽP, DOM, ČAS, SOC, PSYCHO….) + +/- + + + + + +/- … Statky neprocházejících trhem: • práce v domácnosti • šedá ekonomika • využívání statků a služeb životního prostředí za nulovou cenu 2) Problém efektivita vs. rovnost (equity) • jaká je distribuce výsledků ? 3) ”obrana” před nežádoucími vedlejšími účinky výroby a/nebo systému

  10. KRITIKA HDP: EKONOMICKÝ RŮST vs. BLAHOBYT • 3) ”obrana” před nežádoucími vedlejšími účinky výroby a/nebo systému • - “defenzivní” výdaje (Leipert 1989; SEEA-2003 UN et al. 2003) • - ”regrettable expenditures” (Nordhaus et Tobin 1972), • - “vynucený konzum... reziduum vyvolané znečištěním” (Pearce 1991) • - “zprostředkující zboží” (Anderson 1991) • - “nákladné institucionální lubrikanty ” (Mishan 1993) • Zprostředkující výdaje (Nordhaus et Tobin 1972) • výdaje na obranu, • výdaje na veřejnou bezpečnost • výdaje na domácí spotřebiče • vládní výdaje • výdaje na některé služby • poskytované soukr. sektorem • výdaje na cestování a • dojíždění za prací • výdaje na vzdělání • výdaje na informační média • výdaje na snížení znečištění • Obranné výdaje • výdaje, které byly běžně vynaloženy za účelem předcházení škodě • neměří škody, ale reakci na ně • nejsou přímo spojené s růstem blahobytu • obsaženy v účtech jako investice, spotřební výdaje, veřejné výdaje • výše závisí od preferencí jednotlivců a kvality ŽP • 5% v 1970, 10% HDP v 1985 v Německu (Leipert 1989)

  11. KRITIKA HDP: EKONOMICKÝ RŮST vs. UDRŽITELNOST Udržitelný rozvoj „rozvoj, který vede k zajištění potřeb současných generací, aniž by byla snížena schopnost budoucích generací uspokojit jejich potřeby“. (Brundtland Commission, 1987) Udržitelný důchod • I. Fisher (1906), E. Lindahl (1933), J. Hicks (1939) důchod definován „...jako maximální částka, který může být spotřebovat a kapitál je udržen stále nedotčen“ interpretace: UD = spotřeba plus čistá akumulace kapitálu • Hicks (Value and Capital, 1946) – mezičasová dimenze ”maximální částku peněz, kterou jednotlivec může spotřebovat v tomto týdnu, a stále očekává, že bude schopen utratit stejnou částku v reálném vyjádření v každém následujícím týdnu.” • … tok zboží a služeb, který by mohl být generován ekonomikou, aniž by byla snížena její produkční schopnost • prodej domu – jednorázová transakce – není důchod • pronájem domu – trvalá transakce – (udržitelný) důchod

  12. KRITIKA HDP: EKONOMICKÝ RŮST vs. UDRŽITELNOST Mezičasová optimalizace (Koopmans): max ∫ SPOTŘEBA(t) v nekonečném horizontu s.t. ZDROJE(t∞) ≥ ZDROJE(t0) min ∫ ZDROJE(t) v nekonečném horizontu s.t. SPOTŘEBA(t) = SPOTŘEBA(konst.) pro t = (0, ∞) Problémy: • mezičasová substituce • mezifaktorová/kapitálová substituce Potenciál pro udržitelný růst a/?/nebo rozvoj • čisté investice do kapitálu(-Ů) • vyčerpávání kapitálu • zdroje pro tvorbu nového kapitálu • změna kvality kapitálu Forma udržitelnosti: • slabá udržitelnost (substituce možná) • (velice) silná udržitelnost (možnost substituce omezená nebo nemožná)

  13. KRITIKA HDP: ZÁSOBY vs. TOKY kvality zásoby → tok blahobytu • držba bohatství - „imputovaná renta, náhrada opotřebovaného, ale funkčního zboží apod. • environmnentální bohatství– snížení zásob přírodního kapitálu, zachování druhů • lidský kapitál - problém degradace špatnými pracovními podmínkami • poziční statky („position“ goods) - hodnota se snižuje se zvyšujícím se počtem účastníků spotřeby, př. auto na přeplněné silnici, vstupenka na vyprodaný koncert apod. • znehodnocování služeb plynoucích ze statků - zastarávání statků dlouhodobé spotřeby

  14. ÚPRAVY NÁRODNÍCH ÚČTŮ A HDP/HNP o environmentální fenomény A. DŮVOD ÚPRAVY (de Wit 1996; in Ščasný et al. 2002) Přístup blahobytu minus spotřeba fyzického kapitálu minus defenzivní výdaje minus čisté snížení přírodních zdrojů (obnovitelných a neobnovitelných) minus emise znečištění nad absorpční schopností plus blahobytu ze současného stavu ŽP Přístup udržitelnosti minus znehodnocení fyzického kapitálu minus čisté vyčerpání přírodních zdrojů minus znehodnocení životního prostředí emisemi minus environmentální defenzivní výdaje Přístup depreciace (znehodnocení) • fyzický kapitál • lidský kapitál • přírodní kapitál • sociální kapitál

  15. ÚPRAVY NÁRODNÍCH ÚČTŮ A HDP/HNP o environmentální fenomény B. FORMA UDRŽITELNOST Slabé udržitelnosti (Sollow-Hartwick) • předpoklad neomezené substituovatelnosti zdrojů • pouze monetární indikátory Silné (velmi silné) udržitelnosti • důraz na environmentální udržitelnost • indikátory ve fyzických jednotkách

  16. ÚPRAVY NÁRODNÍCH ÚČTŮ A HDP/HNP o environmentální fenomény C. MÍRA PROVEDENÉ ÚPRAVY 1. přičtení a/nebo odečtení určitých položek od HDP za účelem i) indikátor udržitelného důchodu ii) ohodnocení blahobytu 2. kombinace ANP s ostatními indikátory pro vytvoření celkového indexu blahobytu D. PROBLÉM (ne-)ROVNOSTI • mezigenerační rovnost • intra-generační rovnost (ISEW)

  17. ÚPRAVY NÁRODNÍCH ÚČTŮ A HDP/HNP o environmentální fenomény E. PROBLÉM SPOLEČENSKÉHO BLAHOBYTU • Je možné agregovat individuální užitky ? • Jaké je kritérium distribuční spravedlnosti ? • Jaké je společenské optimum ? • Společenská funkce blahobytu:

  18. ÚPRAVY NÁRODNÍCH ÚČTŮ A HDP/HNP o environmentální fenomény 1) Bergson-Samuleson SFB i=1,...,k ui(x'i,G')  ui(xi,G), poté W(x'1,...,x'k,G') W(x1,...,xk,G) společenského W ---???--- F(ui) 2) A) Bentham (utilitarian) SFB W(x1,...,xk,G) = Σ (ui(x,G)) B) Harsani utilitarian SFB W(x1,...,xk,G) = 1u1(x1,G)+...+kuk(xk,G), where 1,...,k0 If (1 ≠ ... ≠ k) than Wmax <=> zdroje uj(x1, xi,G) > um(x1, xi,G) If (1 = … = k) than Wmax <=> zdroje alokovány těm, kdo si je cení nejvíce 3) Bernoulli-Nash SFB (egalitarian) W(x1,...,xk,G) = Π (ui,G)ai 4) Rawls SFB W(x1,...,xk,G) = mini{u1(x1,G),...,uk(xk,G)} 5) Nietsche SFB W(x1,...,xk,G) = maxi{u1(x1,G),...,uk(xk,G)}

  19. ÚPRAVY NÁRODNÍCH ÚČTŮ A HDP/HNP o environmentální fenomény PROBLÉM MĚŘENÍ BLAHOBYTU a ALTERNATIV • arbitrární předpoklady • jaké a kolik položek ? • jaké jednotky měření ? • jaké váhy ? • snížení nejistoty a chyb: „expertní“ metody, statistické metody agregace a standardizace; ty nejsou nikdy „objektivní“

  20. KONVENČNÍ ALTERNATIVY:Koncepce environmentálně upravených makroekonomických indikátorů Běžný soubor aktiv Rošířený soubor aktiv

  21. Postupy úprav národního produktu I. OCEŇOVÁNÍ DEGRADACE: odhady založené na nákladech • environmentálně-upravený produkt • modelování zelené ekonomiky - geGDP • udržitelný národní důchod - SNI II. OCEŇOVÁNÍ DEGRADACE: odhady založené na škodách • důchod upravený o škody • environmentálně upravený NDP o náklady na udržení (zachování): eaNDP

  22. OCEŇOVÁNÍ DEGRADACE: odhady založené na nákladech environmentálně-upravený produkt Jaká by byla hodnota NDP pro stejnou úroveň aktivity, jestliže by všechny náklady poškození ŽP byly zahrnuty a internalizovány přes tržní ceny ? ex-post modelování

  23. OCEŇOVÁNÍ DEGRADACE: odhady založené na nákladech modelování zelené ekonomiky - geGDP Jaká úroveň HDP by mohla být dosažitelná, jestliže by výrobci a spotřebitelé byly postaveny před jiný soubor relativních cen v ekonomice v důsledku existence cen environmentálních služeb ? dopředu-hledící odhady

  24. OCEŇOVÁNÍ DEGRADACE: odhady založené na nákladech SNI – udržitelný národní důchod Jaká úroveň důchodu a environmentálních služeb může být udržena nekonečně ?

  25. OCEŇOVÁNÍ DEGRADACE: odhady založené na škodách důchod upravený o škody Jaká mají environmentální efekty na přírodní a fyzický kapitál a na lidské zdraví dopady na úroveň NDP ? • GARP – Green Accounting Research Project (Markandya et al. 2000) • odhady nákladů škod znečištění ovzduší zahrnuté do úprav agregátů NÚ

  26. OCEŇOVÁNÍ DEGRADACE: odhady založené na škodách environmentálně upravěný NDP o náklady na udržení (zachování): eaNDP Jaká by byla hodnota NDP, jestliže by hypotetické environmentální standardy byly splněny prostřednictvím užití stávajících cen a technologií ? eaNDP = GDP – CFC – vyčerpávání – náklady na udržení

  27. GENUINE SAVINGS Slabá udržitelnost • ostatní kapitály mohou substituovat vyčerpávání přírodního kapitálu • přírodní kapitál je v dostatečném množství („superabundant“) • technický pokrok může vyřešit zdrojové omezení Genuine vs. Net Savings • „genuine“ by Hamilton (1994): změny v zásobě (stavech) všech kapitálů, které mají relevanci k užitku (přírodní, lidský, sociální, fyzický) • „net savings“ – pouze pro vyrobený kapitál Indikace ekonomika je slabě udržitelná <==> GS ≥ 0 Ii ≥ dep(Ki), pro každý kapitál (i)

  28. GENUINE SAVINGS: výpočet GS = investice do fyzického kapitálu minus čisté zahraniční půjčky minusčisté zahraniční půjčky plus čisté transfery minus znehodnocení fyzického kapitálu minus znehodnocení přírodního kapitálu plus výdaje na vzdělání Investice do lidského (a sociálního) kapitálu • výdaje na vzdělání pouze proxy • nadhodnocení (ztráta K při smrti (Dasgupta 2001) • sociální kapitál nezahrnutý z důvodu těžké měřitelnosti Znehodnocení přírodního kapitálu • vyčerpávání zdrojů • ropa, plyn, uhlí, bauxit, měď, železo, olovo, nikl, zinek, fosfáty, cín, Au, Ag • lesy • Hotelling (1931): znehodnocení = (P – MC) * R • znečištění • odhad škod emisí CO2 dle Fankhauser 1995 (20 USD per 1t C)

  29. GENUINE SAVINGS: výsledky • Pearce et Atkinson 1993 • WB (1997, 2002); K. Hamilton • GS – WB’s Development Indicator • kladné GS: OECD, východní a jižní Asie • nula a mírně záporné GS: Latinská Amerika • záporné GS: Severní a subsahar Afrika, Střední Východ

  30. GENUINE SAVINGS: kritika • předpoklad pohybu po optimální trajektorii¨ • ceny nezahrnují internalizaci externalit • začarovaný kruh: udržitelnost vyžaduje „udržitelné ceny“ (Pezzey et Toman 2002) • GS bodový ukazatel ne ukazatel trajektorie ==> GS < 0 ==> signál o neudržitelnosti GS > 0 ==> ??? (nemožnost potvrdit udržitelnost) • technologie • technologický pokrok je plně odražen v kapitálu • což neplatí pro rozvojové země (potenciál rozvoje) • růst populace • předpoklad: nulového růstu • odhad vyčerpávání přírodního kapitálu • El Serafy uživatelské náklady („user costs“): (P – AC) * R * [ 1 / (1 + r)n+1] • obnovitelné zdroje (ne pouze lesy, ale také voda, půda, ryby, plus biodiverzita) • další znečišťující látky (ne pouze CO2, ale také SOx, NOx, PM) • policy-relevance: Jaká politika má být zavedena, jestli je GS záporný ?

  31. Ukazatel ekonomického blahobytu „Measure of Economic Welfare“ by W. D. Nordhaus - J. Tobin, in: „Is Growth Obsolete?“, 1972 Kategorie úprav HDP: 1) reklasifikace konečných výdajů HNP na spotřebu • odečtení instrumentální položek („regrettable expenditures“) a mezispotřeby • přeskupení položek mezi spotřebu a čisté investice (PDS, výdaje na vzdělání a zdravotnictví…) 2) zahrnutí služeb kapitálu, volného času a produktu práce v domácnosti 3) korekce vyplývající z urbanizace (5% HNP) • náklady migrace, kompenzace nepohodlí žití ve městě ve zvýšené mzdě

  32. HDP a BLAHOBYT:Sociální a environmentální indikátory (Anderson 1992) Problémy důchodu a produktu 1. neplacená domácí práce 2. nepeněžní transakce mimo domácností Problémy produktu a blahobytu A. Problém průměrování a srovnávání 3. rozdělování příjmu 4. rozdíly v potřebách a okolních podmínek (ledničky v Antarktidě, pleny u penzistů) 5. použití směnného kurzu v mezinárodním srovnání B. Problém znehodnocení zásob 6. bohatství a znehodnocení (logika imputovaných cen pro PDS) 7. znehodnocení environmentální bohatství 8. znehodnocení lidského kapitálu 9. “poziční” zboží (“positional goods”) C. Ostatní zdroje blahobytu 10. volný čas 11. kvalita pracovních podmínek D. Problémy neefektivnost v poskytování blahobytu 12. neefektivity v zajišťování blahobytu soukromými subjekty (zejm. ve spojení se zbožím charakteru veřejného statku) 13. neefektivity v rozhodování spotřebitelů při nákupech 14. neefektivity ve výrobě 15. ocenění produktu odrážející rozdělení příjmu 16. klesající mezní užitek peněz

  33. ISEW – Index of Sustainable Economic Welfare 1) Osobní spotřeba 2) vážení výdajů na spotřebu (rozdělování důchodu) • Gini, upravený Gini • Atkinson index: W = Y * (i (yi/y)(1-) * pi)(1/1-) • vážení spotřeby na začátku vs. vážení všeho na konci (Rakousko) 3) plus práce v domácnosti 4) minus ”defenzivní” výdaje • výdaje na zdraví, vzdělání a udržení životního stylu (náklady dojíždění) • hluk 5) toky kapitálových služeb zboží dlouhodobé spotřeby • minus výdaje na zboží dlouhodobé spotřeby • plus služby plynoucí ze zásoby

  34. ISEW – Index of Sustainable Economic Welfare 6) plus ”čistý růst kapitálu ” • čisté investice • část čistých investic odpovídající vybavenosti práce 7) minus znehodnocení životního prostředí • ztráta kvality životního prostředí – složky • akumulované budoucí dlouhodobé závazky z environmentálních škod (CO2) 8) minus ztráty přírodního kapitálu • ztráta přírodních stanovišť nebo druhů • vyčerpávání neobnovitelných přírodních zdrojů

  35. ISEW: revize Revize: • regionální indexy • nezaměstnanost • obnovitelné zdroje (lesy) • kriminalita (proxy pro sociální exkluzi) ISEW nezahrnuje položky: • veřejný dluh • rizika vyplývající ze systému penzijního pojištění, • lidský kapitál • volný čas • obnovitelné přírodní zdroje

  36. ISEW: aplikace • USA (Daly et Cobb, 1989; Cobb et Cobb, 1994) • UK (Jackson et al., 1994, 1997) • Německo (Diefenbacher, 1994) • Skotsko (Moffatt et Wilson, 1994) • Nizozemí (Rosenberg, Oegema et Bovy, 1995) • Švédsko (Jackson et Stymne, 1996) • Rakousko (Stockhammer et al., 1997) • Itálie (Guenno et Tiezzi, 1998) • Chile (Castaneda, 1999) • Polsko (Gil et Slezynski 2003) • Regionální ISEW: Španělsko (Fernandez, 2000) a Portugalsko • Genuine Progress Indicator pro Austrálii (Hamilton, 1999) • Redefining Progress pro USA (Cobb, Halstrad, Rowe, 1995; Anielski, 1999; Row, Anielski, 1999)

  37. ISEW: kritika nedostatek teoretických základů • volba položek ISEW: která položka IN, která OUT ? - • nerovnoměrné rozdělování příjmů • dynamická optimalizace (vyčerpávání a dlouhodobé škody) • kvalitativní stránka spotřebitelských výdajů z hlediska udržitelnosti • veřejné výdaje arbitrárně stanovené výchozí předpoklady propočtů položek ISEW • citlivostní analýza dlouhodobých environmentálních škod (akumulace ?) • ”skrytá” podpora hypotézy prahu (vyčerpávání): RC(t) = R(t) * 75 USD * 1.03(t-1998) metodologická nekonzistentnost samého sestavení ukazatele ISEW, • položky blahobytu • položky udržitelnosti

  38. ISEW: doporučení 1. Konzistentní přístup k položkám: defensivní výdaje 2. Rozlišovat mezi toky a stavy, do indexu zahrnovat pouze toky 3. ISEW interpretovat pouze v relativních vyjádřeních (index) 4. Připočíst všechny veřejné výdaje, které přispívají blahobytu, resp. udržitelnosti 5. Neodečítat žádnou část výdajů na vzdělání a výdaje na zdravotnictví 6. Přínos práce v domácnosti (započíst); citlivý výběr stínové ceny 7. Vážení spotřeby - vhodnější Atkinson index než (modifikovaný) Gini 8. neakumulovat dlouhodobé environmentální škody 9. oceňování neobnovitelných zdrojů a) rentní metoda - vycházet z hodnoty čerpání (produkce) zdroje, ne z jeho spotřeby - odečíst hodnotu uživatelských nákladů dle El Serafy metody, ne celkovou hodnotu renty zdroje b) metoda nákladů nahrazení - vycházet ze spotřeby - jaká míra neobnovitelného zdroje má být nahrazena ? - 3% faktor eskalace cen by neměl být použitý

  39. FYZICKÉ INDIKÁTORY • Ekologická stopa • MFA • Human appropriatness of net primary production (Vitoušek et al. 1986) • Environmentální prostor (Hille 1997) • Indikátory energií • EFA (IFF) • Emergy/exergy (Odum 1996, Herendeed 1999) • NAMEA • DPSIR

  40. AGREGOVANÉ INDEXY ESI – ENVIRONMENTAL SUSTAINABILITY INDEX HDI – HUMAN DEVELOPMENT INDEX • zdraví: délka dožití • vzdělání: počet let docházky + % gramotnosti • ekonomický výkon: HDP na osobu (vážený) Sustainable HDI • HDI plus vyčerpávání neobnovitelných zdrojů ISEW GPI

  41. ZÁVĚRY HDP má meze, ale i výhody úpravy: teorie napředuje aplikace jaký máme důvod pro úpravu jak minimalizovat arbitrárnost a subjektivity

  42. POZVÁNÍ 25.-27. říjen 2004 FSV UK v Praze Workshop: Lessons in environmental valuation 5. listopad 2004 COŽP UK v Praze Kulatý stůl: Environmentální účetnictví a indikátory udržitelnosti milan.scasny@czp.cuni.cz

More Related