1 / 17

17. 9. 2014

Katedra práva. Právní skutečnosti. 17. 9. 2014. Pojem právní skutečnost. Obecně: Skutečnost, která je právně významná (pracuje s ní alespoň jedna právní norma) Definice „ Okolnost, s níž právní norma spojuje vznik , změnu nebo zánik právního vztahu.“

kiara
Download Presentation

17. 9. 2014

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Katedra práva Právní skutečnosti Tento studijní materil byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189. 17. 9. 2014

  2. Pojem právní skutečnost • Obecně: • Skutečnost, která je právně významná (pracuje s ní alespoň jedna právní norma) • Definice • „Okolnost, s níž právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu.“ • Nikoliv každá právně významná skutečnost je „právní skutečnost“ • skutečnosti z pohledu svého právního významu: • právní skutečnosti • právně relevantní skutečnosti (např. svědecká výpověď) • právně irelevantní skutečnosti

  3. Třídění právních skutečností • třídění právních skutečností: 1) Subjektivní (projevy lidské vůle) a) právní jednání (právní úkony, individuální právní akty) b) protiprávní jednání (tzv. delikt) 2) Objektivní (mimovolní skutečnosti) a) právní událost b) (proti)právní stav

  4. Právní jednání • právní jednání • právní úkony • definice - § 34 OZ x NOZ explicitně právní jednání • jednostranné x dvoustranné (zejména smlouvy) x vícestranné • ústní x písemné x konkludentní • adresované x neadresované • smlouvy • typové (příklady) • netypové, subsidiárně v zákoníku práce) • individuální právní akty konstitutivního charakteru • Výsledky rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci • působí „ex nunc“ - od nynějška • rozsudek o rozvodu (soukromoprávní), většina veřejnoprávních rozhodnutí (např. kolaudační rozhodnutí)

  5. Protiprávní jednání • Protiprávní jednání (delikty) • projev vůle, který je v rozporu s právními normami (porušení či nesplnění povinnosti) • komisivní (konáním) • omisivní (nekonáním) • Typy deliktů • soukromoprávní delikty (např. bezdůvodné obohacení) • správní delikty (přestupky + jiné správní delikty) • trestní delikty (trestné činy, provinění) • disciplinární delikty (soudci, státní zástupci, členové profesních komor atd.)

  6. Právní události • právní události • nastávají z objektivních příčin • Právní normy s nimi spojují právní následky • Například: • Narození – občanská práva • Smrt – přechod majetkových práv a povinností na dědice • věk – vznik volebního práva • plynutí lhůt – zánik či promlčení práva, vznik vlastnického práva apod.

  7. Právní události – plynutí času • Běh času • Typy lhůt • Prekluzívní (tj. propadná) • Promlčecí • Hmotněprávní • Procesní • Pořádková • Zákonné • Soudcovské • X Lhůty podle NOZ

  8. (Proti) právní stavy • Protiprávní stavy • Stavy způsobené okolnostmi nezávislými na lidské vůli • Např. • Živelní pohroma • Úder blesku • Potopení lodě, pád letadla • Okolnosti spočívající v povaze přístroje či určitého provozu • vznik objektivní odpovědnosti

  9. Právní úkony • Podstatou právního úkonu je jednota vůle a jejího projevu • Vůle a její vlastnosti • svobodná • omezení: fyzické donucení, bezprávná výhrůžka, tíseň (pouze OZ) • vážná • omezení: žert, legrace, situační kontext • prostá omylu (§ 37, §49a OZ) • omyl v : jednání (právním důvodu), předmětu, kvalitě, osobě X NOZ, viz dále

  10. Právní úkony – projev vůle • projev vůle a jeho vlastnosti • forma • libovolná forma, nestanoví-li zákon jinak (tzv. zásada bezformálnosti – soukromé právo) • písemná forma: • prostá • kvalifikovaná (notářský zápis, stejná listina...) • Je-li úkon učiněn elektronicky, telegraficky či dálnopisem (!!!) • srozumitelnost • otázka interpretace projevu vůle – direktivy: § 35 OZ, § 266 ObZ, • určitost • Dostatečná specifikace všech prvků právního vztahu (subjekt, objekt, obsah) X NOZ, viz dále

  11. Právní úkony - vady • vady právních úkonů a jejich následky • nicotnost/absolutní neplatnost • přihlíží se k ní „ex officio“ – z úřední povinnosti • relativní neplatnost • přihlíží se k ní až k „námitce“ jedné strany • nemůže se této neplatnosti dovolat ten, kdo ji způsobil • odstoupení od smlouvy • účinky „ex tunc“ – od tehdy; smlouva se od počátku ruší a strany jsou si povinny vrátit, co si poskytly (OZ) x účinky „ex nunc“ (ObZ) • např. tíseň, omyl • odporovatelnost (§ 42a OZ) • nepřípustný obsah právního úkonu – krácení nároků věřitele X NOZ, viz dále

  12. NOZ – Právní skutečnosti • Hlava pátá části první NOZ • § 545 a násl. • Legální definice: Právní skutečnost je okolnost, se kterou právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik práv a povinností.

  13. NOZ – Právní jednání • NOZ pojem právní úkon nahrazuje pojmem právní jednání. • Podle § 545 právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. • Porovnání s OZ

  14. NOZ – Právní jednání • Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit (§ 546). Právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu (§ 547). • Zákon upravuje i tzv. zdánlivé právní jednání. Ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží (§ 554). • O právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby (§ 551). O právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle (§ 552). O právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem (§ 553 odst. 1). Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku (§ 553 odst. 2).

  15. NOZ - Neplatnost • Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. • Neplatné je i právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného (§ 580). • Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. • Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat (§ 581).

  16. NOZ - Neplatnost • Není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních. • Není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona (§ 582). • Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné (§ 583). Týká-li se omyl vedlejší okolnosti, kterou ani strany neprohlásily za rozhodující, je právní jednání platné, ale osoba uvedená v omyl má vůči původci omylu právo na přiměřenou náhradu. Bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti (§ 584). Vyvolala-li omyl jednajícího osoba třetí, je právní jednání platné

  17. Shrnutí • Pojem právní skutečnosti • Subjektivní a objektivní • Právní jednání a právní události • Protiprávní stavy • Neplatnost • Rekodifikace

More Related