Návrh nových nařízení pro politiku soudržnosti

1. Návrh nových nařízení pro politiku soudržnosti Doc. RNDr. Jiří Blažek, Ph.D., katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK Brno, 28. 11.2011

2. Měnící se kontext • 1) krize eurozóny – tlak na rozpočty mj. i čistých plátců---posílení snahy o omezení rozpočtu EU, zejm. na úkor politiky soudržnosti (špatný image) • 2) dlouhodobá rel. ztráta pozice EU (Čína, Indie, Turecko…) • Existují 2 zákl. strategie konkurenceschopnosti firem: • high-road (neustálé inovace) • vs. low-road (nízká cena) • EU ani ČR nemůže dlohodobě konkurovat nízkou cenou --- proto důraz na inovace

3. Současné přístupy k podpoře konkurenceschopnosti: • V současnosti existují 2 základní přístupy k podpoře konkurenceschopnosti: • 1) regionální inovační systémy(RIS) • 2) teorie globálních produkčních sítí,resp. globálních hodnotových řetězců, (GPN, resp. GVC). • společné je přesvědčení, že aktivita aktéra (např. firmy nebo VaV instituce) a její výsledky jsou ovlivněny okolním prostředím.

4. „okolní prostředí“ • V případě regionálních inovačních systémů je okolní prostředí chápáno především jako uznání role prostorové blízkosti a geografické koncentrace aktérů (firem, VaV institucí apod.) • tj. široce chápané aglomerační výhody • Základní myšlenka RIS: • cílená podpora konkurenceschopnosti firem a zlepšování jejich pozice na trhu prostřednictvím RIS • je podstatným doplňkem existujících spontánních synergických efektů vyplývajících z aglomeračních výhod.

5. Struktura RIS • V RIS lze rámcově rozlišit dva základní subsystémy, které jsou zapojeny do interaktivního učení: • 1) subsystém tvorby znalostí (podpůrná infrastruktura - veřejné i soukromé výzkumné instituce, VŠ, centra pro TT, specializované vzdělávací instituce apod.). • 2) subsystém znalosti ekonomicky zhodnocující, tj. výrobní základna regionu, tvořená především firmami. • Klíčová je nejen kvalita těchto subsystémů, ale i způsob jejich propojení

6. Globální produkční sítě (GPN/GVC) • Zatímco RIS apod. zdůrazňují především význam vazeb v rámci regionu • teorie GVC/GPN explicitně zdůrazňují význam nadlokálních, resp. přímo globálních vazeb. • Teorie GVC/GPN vycházejí mj. ze skutečnosti, že mnoho výrobků je vyráběno prostřednictvím spolupráce mnoha firem.

7. Výrobu řídí vedoucí firmy, kterými jsou zpravidla velké nadnárodní firmy. • Tyto vedoucí firmy si pak organizují a řídí řetězec či síť subdodavatelů různých typů. • Zastánci GPN proto tvrdí, že hlavní podněty pro rozvoj firmy přicházejí od odběratelů příp. i dodavatelů působících v rámci daného řetězce či sítě, přičemž tyto firmy se často nacházejí mimo region.

8. Základní struktura GPN • Vedoucí firmy stojí buď na vrcholu produkční pyramidy (Ford či Volkswagen) • nebo na konci odbytového řetězce (v případě nákupem řízených GPN; (Tesco či Ahold). • Různé úrovně dodavatelů: • Dodavatel 1. stupně dodává celé složité funkční celky, např. přístrojovou desku a řídí dodavatele nižších stupňů • dodavatel 2. stupně (např. tachometr) • dodavatel 3. stupně dodává jen jednoduché dílčí komponenty, např. spojovací materiál (extrémní cenový tlak). • Častá výrazná mocenská asymetrie - vedoucí firma např. specifikuje nejen parametry výrobku, ale často i výrobní proces, nastavení kontrolních mechanizmů i formu balení a uspořádání dodávky).

9. Typ mocenské asymetrie v rámci GPN výrazně ovlivňuje možnost upgradingu (tj. zlepšování pozice) na úrovni jednotlivých zapojených firem, případně i celých regionů. • Upgrading - mimořádně velký potenciál pro praxi. • Hlavní typy upgradingu: • 1. aplikace efektivnějších metod výroby (procesní upgrading) („vždy a všude“), (a lá Toyota) • 2. zvyšování kvality výrobků (produktový upgrading), (časté) • 3. rozvoj funkcí s vyšší přidanou hodnotou (funkční upgrading) (žádoucí, ale těžké, Panasonic) • 4. mezisektorový upgrading (využití znalostí pro výrobu jiného produktu s vyšší přidanou hodnotou) Karsit • Ex. také downgrading (např. odběratel požaduje již jen surovinu a sám si jí zpracuje, Čína)

10. Nová Nařízení - úvod • Jedná se jen o návrh prostor pro změny – zřetelný vývoj, viz někt. změny provedené „na poslední chvíli“ • Řada nových prvků • Relativně málo velkých překvapení • Silná vazba na Agendu 2020 (inovace, ŽP a soc. soudržnost) x tradiční zaměření politiky soudržnosti (zejm. infrastruktura)

11. Hlavnízměny • 1) Tematická koncentrace v rámci ERDF i ESF (viz dále) • 2) Kondicionality (ex ante, makroek, ex post) • 3) Měřitelnost výstupů i výsledků

12. Některé dílčí změny • Capping zatím 2,5% HDP ČS • Velké projekty (50 MEUR+) se nebudou započítávat do N + 2 • DPH nemá být uznatelná pro infrastrukturní projekty (de facto snížení míry spolufinancování) • Požadavek předložit návrhy velkých projektů současně s OP • + soubor indikátorů (může vést k výrazné koncentraci v rámci tématických cílů, někt. indik. vágní, např. kapacita podpoř. zdrav. služeb, v někt. sférách indikátory chybí, např. vzdělávání, inkluze) • Zavádí 5% výkonnostní rezervu • Křížové financování jen 5% dané prioritní osy (čl. 88 (2))

13. Některé další změny • Joint Action Plan • „malý OP“ v rámci OP, schvaluje EK • Podobná struktura jako OP, mohou být i prioritní osy • Návrh bud současně s OP nebo i později, schválen může být nejdříve s daným OP • Může být financován i z více než 1 OP • Příjemcem je veř. subjekt • Min. velikost 10 MEUR nebo alespoň 20% OP

14. Joint Action Plan (čl. 93) • Řídící výbor (min 2x ročně), složení dle partnerství • Smysl - dosažení předem definovaných výstupů a výsledků schválených EK • - Náročná příprava i reporting (tj. složité na řízení) • + Velmi jednoduché pro konečné příjemce (platba dle jednotkových nákladů či paušálů def. EK) bez dokladování výdajů a bez fin. limitů • Nepodléhá auditu ani kontrole EK • ? Témata • ? 1 region nebo i pro 1 typ území • ? Max. počet na OP (25?) • EK připraví modelový JAP, • především pro ESF (vysloveně vylučuje infrastrukturní projekty, ale teor. by šlo pro podporu podnikání)

15. Podpora lokálního rozvoje (zejm. čl. 28 – 31 Společného Nařízení) • Strategie pro městské či jiné regiony (a lá LEADER, založeno na MAS) • z jednoho nebo více OP, • z 1 nebo více fondů • Přesně def. obsah strategií i zodpovědnost MAS • ČS musí definovat kritéria pro výběr lok. strategií • Výběr- komise zřízená ŘO příslušných OP • Až 25% může jít na náklady na admin. a řízení

16. Integrované investice do území (ITI) čl. 99 • Pro rozvoj měst či jiných území, které vyžadují integrovaný přístup podporou z více než 1 prioritní osy 1 nebo více OP • Řídit může 1 nebo více ZS (obec, RRA,…) • Relevantní OP musí identifikovat plánované ITI, včetně plánované alokace pro každý ITI.

17. Některé klíčové problémy: 1. Tématická koncentrace • u méně vysp. regionů 50% ERDF na 3 určené oblasti, v případě vyspělých regionů (Praha) 80%, a to na: • 1) R&I(výzkumná a inovační infra, TT, klastry, proof of concept fund atd. ) • 2) konkurenceschopnost MSP (vznik nových firem, internacionalizace atd.) • 3) nízkouhlíková ekonomika (OZE, úspory energie u MSP, veř. budov a bytů atd.). • Otázkou je zda neponechat např. volbu, na které 3 priority z 11 uvedených by se daný podíl koncentroval (tj. 50% či 80%)?

18. 2. „Opentličkování“ fin. prostředků • – tj. stanovení min. podílů na různé typy aktivit, alespoň 3 dimenze: • i) z různých fondů (např. min. 25% pro Cíl 1 z ESF, 52% pro Prahu) • ii) na různé typy aktivit (min. 6% / 20% na energ. úspory a OZE) (viz tématická koncentrace) • iii) pro různé typy příjemců (5% pro int. plány měst) • X různé regiony mají nepochybně různé potřeby, tato preskripce je v rozporu s partnerstvím, programováním i bottom-up přístupy).

19. 3. Poměrně malý důraz na zjednodušení systému i procedur • A) zjedndušení: • - např. příjmy generované projekty se mají brát v potaz až od projektů s celk. náklady přes 1 MEUR • dotace na projekt (nebo její část) může mít povahu jednorázové částky ve formě lump-sum ve výši do 100 tis. EUR, bez nutnosti vyúčtování nákladů • příp. možnost použít standardní jednotkové náklady • Toto zjednodušení je u ESF povinné u projektů do 50 tis. EUR • Projekty do 100 tis. EUR mají být kontrolovány auditními orgány max. 1x, větší projekty max. 1x ročně. • U ESF může být použita flat rate až 40% osobních nákladů.

20. Zjednodušení či zesložitění? • b) Naopak mnoho nových požadavků a pravidel (kondicionality, integrované plány, koordinace mezi fondy i OP, reporting…), • c) zjednodušení je požadováno po členském státě, resp. po každém ŘO OP.

21. 4. Zavedení „milestones“ pro r. 2016 a 2018,(cíl 2022) • Racionální, ale velmi obtížné • Nebezpečí - přetížení ŘO a ZS novými požadavky na počátku prog. obd. (kondicionality, reporting atd.) • a přitom dosažení milestones vyžaduje oproti současnosti dosti jiný strategický přístup. • Stanovení „milestones“ těžké, jiná pravidla i měnící se vnější podmínky • Možnost tvrdých sankcí….

22. Některé dílčí poznámky • 1. OP mohou být předloženy jen najednou a jen s Partnerskou smlouvou a současně i s příslušnými ex ante hodnoceními (1 OP tak může blokovat vše). • 2. Každý OP (kromě OP TP) musí stanovit indikativní objem prostředků zaměřených mj. na změnu klimatu • 3. Podstatné rozšíření záběru ex ante hodnocení přitom některé sféry externí experti mohou jen obtížně hodnotit (posouzení admin. kapacity ŘO a IB řídit OP, procedury pro monitorování atd.). X akreditace • 4. Bydlení? Z Nařízení není příliš jasné za jakých podmínek a jakou formou bude možno podporovat bydlení. Physical and ec. regeneration of deprived urban and rural communities?

23. Někt. dílčí poznámky • 5. Urban development platform? • Poněkud násilná forma shora řízené kooperace. • 6. Daleko větší důraz kladen na fin. nástroje – u firem a u projektů generujících příjem se předpokládá dominantní využití fin. nástrojů. • 7. Všechny evaluační zprávy mají být veřejné, ale v případě ročních implementačních zpráv jen „shrnutí pro občany“. Proč?

24. 8. Snížení míry spolufinancování ze strany EU • Kontroverzní bod, nakonec návrh zachovává vysokou míru spolufinancování, tj. 85% v Cíli Konvergence, • 75% v případě Evropské územní spolupráce • razantní pokles na 50%v případě vyspělých regionů (Praha) • - větší tlak na veř. rozpočty • - Nemalou admin. zátěží tak bude zatížen větší počet projektů • + větší tlak na hospodárnost a potřebnost projektů, když se zvýší podíl požadovaných „vlastních“ zdrojů • + vyhoví se většímu počtu žadatelů (férovost)

25. Hl. výzvy pro budoucí politiku soudržnosti v ČR • 1. Jak zajistit efektivnost nemalých prostředků? (výběr strategického zaměření, hodnocení potřebnosti dané intervence a jejího reálného přínosu, souvisí mj. i s tématickou koncentrací), • důležitá otázka je i koncentrace podpory v rámci tématických cílů, mj. i na projekty vhodné velikosti • 2. Jak zajistit férovost? (x korupce) • 3. Jak systém zjednodušit? (pro příjemce i pro pracovníky IS)…

26. Závěry • Před zahájením rozvojové strategie nutná: • 1) velmi dobrá znalost problémů hlavních aktérů různých typů • 2) uvědomění si pozice v národním i mezinárodním systému osídlení i image regionu/města (i státu!) • 3) realistické uvědomění si možností, jak pozici regionu zlepšovat • 4) identifikace klíčových aktérů a lídrů, kteří jsou schopni realizaci strategie podpořit, resp. zajistit a získání jejich podpory • na míru šitá regionální rozvojová strategie..

27. Děkuji za pozornost!