zrakov stroj n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Zrakové ústrojí PowerPoint Presentation
Download Presentation
Zrakové ústrojí

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 36

Zrakové ústrojí - PowerPoint PPT Presentation


  • 88 Views
  • Uploaded on

Zrakové ústrojí. „Horší než být slepý je mít v pořádku zrak a nevidět.“. Oko z hlediska biologie. Zrakový orgán. tvořen: oční koule (= oko) přídatné orgány. 1) Oční koule - stěna. uložena v dutině očnice tvořena 3 vrstvami: a) zevní vazivová vrstva: bělima rohovka

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Zrakové ústrojí' - jabari


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
zrakov stroj
Zrakové ústrojí

„Horší než být slepý je mít v pořádku zrak a nevidět.“

zrakov org n
Zrakový orgán
  • tvořen:
  • oční koule (= oko)
  • přídatné orgány
1 o n koule st na
1) Oční koule - stěna
  • uložena v dutině očnice
  • tvořena 3 vrstvami:

a) zevní vazivová vrstva: bělima

rohovka

b) střední vazivová vrstva: cévnatka řasnaté těleso

duhovka

c) vnitřní vazivová vrstva: sítnice

a zevn vazivov vrstva
a) zevní vazivová vrstva

bělima (sclera)

= pevná tuhá vazivová blána

  • funkce: 1) ochranný obal hlubších oddílů oční koule

2) opora pro připojjící se se šlachy a okohybné svaly

  • prakticky bezcévná (proto bílá barva)
  • vzadu jí prochází zrakový nerv
  • vpředu přechází v průhlednou, vyklenutou rohovku (cornea)
  • zopakování: zevní vazovivá vrstva tovřena: bělimou a rohovkou

zajišťuje stabilitu tvaru oční koule

místo úponů šlach okohybných svalů

b st edn vazivov vrstva
b) střední vazivová vrstva

cévnatka (choroidea)

  • protkána cévami, obsahuje pigmentové buňky
  • zabezpečuje výživu oka
  • v přední části přechází v řasnaté těleso (corpus ciliare), na němž je zavěšena čočka (lens)
  • řasnaté těleso vylučuje oční komorový mok
  • od řasnatého tělesa odstupuje duhovka (iris),ta obsahuje pigment → zabarvení = „barva očí“
  • duhovka má uprostředkruhovitý otvor = zornice, panenka (pupilla) – jejím rozšiřováním či stahováním je regulování množství světla přicházejícího do oční koule

- zopakování: střední vazivová vrstva:

- obsahuje krevní cévy

- obsahuje pigmentové buňky

→ obsah pigmentu, mohutné cévy – světelně a tepelně izolační vrstva

- regulace množství vstupujícího světla

c vnit n vazivov vrstva
c) vnitřní vazivová vrstva

sítnice (retina)

  • tvořena 2 vrstvami:
  • zevní vrstva – epitelové buňky obsahují pigment – spolu s pigmentovou vrstvou cévnatky působí jako světelná izolační vrstva, pohlcuje dopadající světelné paprsky a zabraňuje jejich odrazu uvnitř oka („černá komora“)
  • vnitřní vrstva – obsahuje vlastní primární smyslové buňky – světločivné buňky = fotoreceptory a dále neurony – sbírají informace z fotoreceptorů a odvádějí je prostřednictvím zrakového nervu z oka do mozku

fotoreceptory: tyčinky - pro černobílé vidění, vnímají světlo za šera

- obsahují rodopsin

- umožňují periferní vidění

čípky – vnímání barev, rozlišují 3 základní barvy (červená, zelená, modrá)

slepá skvrna = místo, kde nejsou ani čípky ani tyčinky a sbíhají se zde nervová vlákna z celé sítnice – vystupují z oční koule v podobě zrakového nervu

žlutá skvrna = místo přímo za čočkou, kde jsou nakupeny pouze čípky – místo nejostřejšího vidění

zopakování: vnitřní vazivová vrstva - vlastní vidění

obsah o n koule
Obsah oční koule

= průhledné, čiré struktury, které propouštějí a lámou světelné paprsky tak, aby dopadly na sítnici

  • Čočka
  • Sklivec
  • Oční komora
  • Komorový mok
slide11
čočka (lens cristallina)
  • její plochy nestejně zakřivené – přední plocha méně vyklenutá než zadní
  • čočku připojena na řasnaté těleso – v něm buňky hladkého svalstva – při kontrakci určitého typu hladkého svalstva – tah závěsného aparátu se zmenší – čočka se vlastní pružností vyklene – zvětší se její optická mohutnost - vidění na blízko
  • při kontrakci jiných hladkých svalů – napřímení čočky – vidění do dálky

→ akomodace čočky

slide12
sklivec (corpus vitreum)
  • měkká a průhledná hmota
  • do přední strany vsazena čočka

oční komory (camera bulbi)

  • přední oční komora = prostor mezi zadní plochou rohovky a přední plochou duhovky
  • zadní oční komora = prostor mezi zadní plochou duhovky a přední plochou čočky
  • vyplněny komorovým mokem (humor aquosus)

- čirá tekutina, produkována výběžky řasnatého tělesa

- složení odpovídá tkáňovému moku

- slouží k zajištění metabolických funkcí předního segmentu oka a k regulaci nitroočního tlaku

(při poruše odtoku komorového moku do žilního systému se zvyšuje nitrooční tlak = zelený zákal = glaukom)

2 p datn o n org ny
2) Přídatné oční orgány
  • okohybné svaly – zajišťují pohyb oční koule

* přímé, šikmé, zdvihač horního víčka

  • hladké svaly očnice – regulace šířky oční štěrbiny
  • víčka – uzavírají oko v očnici a chrání ho

* mrkání – roztírání slz

* vnitřní strana pokryta tenkou blankou = spojivka(tunica conjunctiva) – přechází až na oční kouli po okraj rohovky

  • slzní žlázy – uloženy při vnějším okraji očnice

* slzy – antibakteriální účinky, zvlhčují oční kouli, odstraňují nečistoty

  • oko chráněno obočím a řasami – zachycování potu z čela
slzn stroj
Slzné ústrojí
  • slzný kanálek horní
  • slzný vak
  • přechod do slzného vaku
  • slzný vak
  • společné vyústění kanálků do slzného vaku
  • slzný kanálek dolní
  • slzná žláza
stavba z hlediska chemie
Stavba z hlediska chemie
  • Světlo vstupující do oka prochází postupně rohovkou, přední oční komorou obsahující oční mok, čočkou, prostorem naplněným sklivcem a konečně se soustředí na sítnici, která je vlastním vizuálním aparátem.
  • Vnější prostor rohovky je omýván slzami, vnitřní očním mokem. Obě izoosmotické tekutiny obsahují soli, albumin, globulin, glukosu a další složky.Oční mok zajišťuje výživu pro rohovku i čočku a odstraňuje z nich konečné produkty metabolismu.Sklivec je kolagenní nebo želatinová hmota pomáhající udržovat tvar oka.Hlavní metabolické palivo je glukóza (stejně jako u jiných tkání CNS).
  • struktura rodopsinu, zrakového pigmentu

tyčinek

chemick vlastnosti
Chemické vlastnosti
  • Rohovka:
  • H2O: vysoký obsah vody
  • Na+,K+: Endotelové buňky rohovky se aktivním transportem Na+ podílejí na dehydrataci rohovky – do rohovky totiž proniká ještě další voda ze slz a komorové vody. – tzv. endotelová pumpa
  • kerantan sulfát: spojení kolagenních vláken v rohovce

permeabilita = propustnost – důležitá vlastnost pro propustnost léků

transparence: schopnost propouštět světlo

metabolismus: Rohovka dýchá atmosferický kyslík ze slz, ve spánku kyslík z krve + převážně metabolismus glukózy

slide19
Čočka
  • endotelová pumpa – vyšší obsah Na+, K+ - udržování čočky v dehydratovaném stavu
  • kyselina askorbová, glutathion – ochranná funkce proti UV záření
  • hlavně metabolismus glukózy (glukóza se štěpí na kyselinu mléčnou anaerobní cestou, štěpí se ale také na fruktózu a sorbitol→ akumulace má indukční efekt na vznik katarakty = šedý zákal)
  • syntéza bílkovin malá
biochemie vid n
Biochemie vidění
  • Zrakový pigment – v tyčinkách a čípcích sítnice
  • zrakový pigment tyčinek = rhodpsin
  • zrakový pigment čípků = zelený, červený, modrý

Rhodopsin:

  • 2 složky: chromatofor (absorbuje světlo), opsin (bílkovina
  • Chromatofor = aldehyd vitaminu A = retinaldehyd = retinal

- v regenerovaném stavu retinal v 11-cis formě, kdy jeho tvar přesně zapadá do opsinové části molekuly

- ozaření – 11-cis forma se mění v transformu, vzniká relumirodopsin, ten se mění na lumirodopsin, metarodopsin I a metarodopsin II = aktivní rodopsin

- nakonec se rodopsin disociuje na transformu retinalu a opsin

regenerace rodopsinu z vitaminu A a opsinu = podstata adaptace na tmu:

- transforma retinalu je transportována do pigmentového epitelu, kde je přeměněna na 11-cis formu retinalu – dále se cis forma mění na aldehyd

- reakcí opsinu s aldehydem vzniká rodopsin (→ foton ….)

podstata biochemick ho procesu obecn
Podstata biochemického procesu (obecně)
  • foton způsobí izomeraci 11-cis formy retinalu na transformu
  • tato izomerace způsobá konformační změny bílkoviny (rodopsinu u tyčinek, červeného, zeleného a modého pigmentu u čípků)
  • tím je ovlivněn membránový potenciál buněk – vzniká elektrický signál přenášený nervy do mozku
l tky kter maj vliv na vid n
Látky, které mají vliv na vidění

Beta-karoten

- Z beta-karotenu vzniká v těle vitamin A, nehrozí u něj předávkování jako u vitaminu A. Působí antioxidačně, chrání tělní buňky, nejvíce sliznice a kůži, kde se podílí na ochraně před UV zářením. Beta-karoten je důležitý v obraně organismu proti nádorům, infekčním chorobám, dně a překyselení organismu. Je nezbytný pro správnou funkci zraku.

Lutein

  • karotenoid, důležitý antioxidant, zabraňuje peroxidaci tuků, která je značná v krevním séru, tak i v očích
  • váže se na oči (při vstupu do organismu a po vstřebání se lutein hromadí ve 2 oblastech očí:

1) ve žlutém bodě (macula lutea ) --- lutein ochraňuje tento bod, snižuje počet výskytu degenerace žlutého bodu v důsledku působení volných radikálů

2) na sítnici a v oční čočce --- ochraňuje před šedým zákalem

slide23
Borůvky

- účinné biolátky v borůvkách regenerují oční barvivo a dokáží zlepšit vidění, především při špatných světelných podmínkách.

Vitamin E

  • přírodní vitamin E s vysokou vstřebatelností a antioxidačním účinkem pro dobrou funkci zraku, pokožky a proti degenerativním onemocněním

Další potraviny a doplňky stravy, které napomáhají zlepšení zraku:

- šťáva z rajčat, hroznové slupky, extrakt z měsíčku a ze světlíku, kyselina listová, zinek…

fyzik ln podstata vid n
Fyzikální podstata vidění
  • Mechanismus vzniku obrazuOči přeměňují energii viditelného spektra na akční potenciály zrakových nervů. Vlnové délky viditelného spektra leží přibližně mezi 397 a 723 nm. Obrazy předmětů okolního prostředí se promítají na sítnici. Světelné paprsky, které na sítnici dopadají, způsobují pohyb Na+ a K+ a vznik biopotenciálů (tj. elektrické napětí naměřené mezi dvěma body tkáně) v tyčinkách a čípcích. Takto vzniklé vzruchy se ze sítnice přenášejí do mozkové kůry, kde vyvolávají pocit zrakového vjemu.
  • světlo – elektrické napětí na sítnici – vzruch – mozek
optick principy z konitosti
Optické principy, zákonitosti
  • 1) Zákon odrazu: Dopadá-li světlo na rozhraní dvou prostředí pod úhlem α, odráží se s úhlem α'. Velikost úhlu odrazu α ' se rovná velikosti úhlu dopadu α, tj. α = α '. Odražený paprsek leží v rovině dopadu.

- lom paprsku ke kolmici (při přechodu do „hustšího“ prostředí)

- lom paprsku od kolmice (při přechodu do „řidšího“ prostředí)

  • 2) Zákon lomu: Dopadá-li paprsek z prostředí s absolutním indexem lomu n1 do prostředí s absolutním indexem lomu n2, dochází k lomu paprsku. Lomený paprsek zůstává v rovině dopadu. Úhel dopadu značíme α, úhel lomu značíme β.Pro tyto úhly přitom platí: sin α / sin β = n1/n2.
slide27

Na rozhraní 2 fyzikálních prostředí, která jsou průhledná (zde vzduch – rohovka, komorová voda – čočka), se tedy část paprsků odráží, část prochází do druhého prostředí, kde se lomí.

Index lomu (n)

= fyzikální veličina, která udává hodnotu optické lomivosti

  • geometrická definice: poměr sinu úhlu dopadajícího paprsku a sinu úhlu paprsku procházejícího lomu (Snellův zákon) – relativní index lomu

n = sinα / sinαI

  • fyzikální definice – využívá se v optice: poměr rychlosti světla ve vakuu a rychlosti světla ve skle

n = c/v

- Oko se skládá z několika opticky různých prostředí – viz. tabulka

co se konkr tn d je v oku
k největšímu lomu dochází na povrchu rohovky a čočky

Světlo dopadá nejprve na rohovku - první část optického systému oka. Zde nastává první lom světla a jeho centrování do středu oka. Dále prochází zornicí k čočce přes komorovou vodu - zde nastává druhý lom světla. Dále se světlo dostává přes čočku. Každá z jejích vrstev přispívá k lomu světelného paprsku svým dílem, což dohromady vytváří jemný a stupňovaný efekt. Zadní část čočky je umístěna přibližně na 1/3 cesty světelného paprsku na jeho cestě k sítnici, kam se dostane přes sklivec. Na sítnici ho zaznamenají světločivé buňky a odehraje se přeměna světelné energie na elektrické nervové impulsy.

Po průchodu čočkou se paprsky jdoucí rovnoběžně s optickou osou čočky se sbíhají v bodě nazývaném ohnisko F. Vzdálenost ohniska od roviny čočky (myšlené roviny procházející středem čočky a kolmé na optickou osu) se nazývá ohnisková vzdálenost f. Tyto parpsky jsou zobrazivané v oblasti žluté skvrny.

Co se konkrétně děje v oku
dioptrie 1 f
Dioptrie (φ = 1/f)
  • Čím větší je zakřivení čočky, tím větší je její refrakce, tj. lomná schopnost (optická mohutnost). Optickou lomivost čočky udáváme v dioptriích. Dioptrie je převrácená hodnota hlavní ohniskové vzdálenosti, udávané v metrech. Tak např. čočka s hlavní ohniskovou vzdáleností 0,25 má optickou mohutnost (φ) 1/0,25 = 4 dioptrie.
  • Optická mohutnost oka je přibližně 60 dioptrií.
obraz na s tnici
Obraz na sítnici
  • věrný, zmenšený, převrácený
hlavn sti oka pod lej c se na vid n
Hlavní části oka podílející se na vidění
  • Rohovka – neměnná celková lomivost (43 dpt)
  • Čočka - bikonvexní, elastická a průhledná vazivová tkáň. Nitrooční tlak udržuje čočku plochou. Lomivost v klidu je 19,1 dpt (zploštělý stav, akomodace na dálku). Čočka s rohovkou, komorovou vodou přední oční komory a sklivcem spoluvytvářejí optický systém oka, nazývaný dioptrický aparát.
  • Duhovka se zornicí uprostřed - reguluje množství světla dopadajícího do oka
  • Ciliární sval – jeden z okohybných svalů - obkružuje čočku, jeho kontrakce způsobí, že se čočka, zvláště její přední plocha, silně vyklene: akomodace na blízko (zkracuje se ohnisková vzdálenost Akomodační schopnost klesá s věkem - ztracená lomivost je kompenzována brýlemi na čtení
  • Sítnice - obsahuje fotoreceptory tyčinky a čípky.
poruchy
Poruchy

krátkozrakost (myopie) dalekozrakost (hypermetropie)

  • paprsky světla usměrněné - paprsky světla usměrněné

čočkou se sbíhají před čočkou se sbíhají až za sítnicí

sítnicí - korekce: čočka spojka

- korekce: čočka roztpylka

dal poruchy
Další poruchy
  • astigmatismus: nepravidelně tvarovaná rohovka, popř. čočka (neostré, zkreslené, zamlžené vidění)
ilh n strabismus
Šilhání (strabismus)
  • Šilhání je zraková vada, při které je porušena vzájemná spolupráce obou očí. Každé oko míří jiným směrem.
  • šedý zákal = katarakta
  • zelený zákal = glaukom
poruchy barvocitu a barvoslepost
Poruchy barvocitu a barvoslepost
  • červenozelená záměna
  • žlutomodrá záměna
  • totální barvoslepost
zdroje a auto i
Zdroje a autoři
  • Internet
  • Fyziologie oka a vidění, nakl. GRADA
  • Iveta Basíková, Renáta Primasová, Zuzana Hynoušová
  • 3. C, 2006/2007