soci ln politika iii mezin rodn aspekty soci ln politiky n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Sociální politika III. Mezinárodní aspekty sociální politiky PowerPoint Presentation
Download Presentation
Sociální politika III. Mezinárodní aspekty sociální politiky

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 56

Sociální politika III. Mezinárodní aspekty sociální politiky - PowerPoint PPT Presentation


  • 109 Views
  • Uploaded on

Sociální politika III. Mezinárodní aspekty sociální politiky. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. USA chystají novou korejskou válku, tvrdí náměstek ministra z KLDR.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Sociální politika III. Mezinárodní aspekty sociální politiky' - cricket


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
soci ln politika iii mezin rodn aspekty soci ln politiky

Sociální politika III.Mezinárodní aspekty sociální politiky

Jabok, ETF 2010

Michael Martinek

usa chystaj novou korejskou v lku tvrd n m stek ministra z kldr
USA chystají novou korejskou válku, tvrdí náměstek ministra z KLDR
  • Americká politika vůči severokorejskému režimu dovedla Korejský poloostrov krok od jaderné války. Na Valném shromáždění OSN to prohlásil náměstek ministra zahraničí KLDR Pak Kil-jon. Spojené státy podle něj dokončily plány na novou korejskou válku a "čekají na šanci, jak je realizovat".
  • "Kvůli pokračující nepřátelské politice Spojených států vůči KLDR na Korejském poloostrově stále přetrvává začarovaný kruh konfrontace a prohlubování napětí. Korejský poloostrov se stal nejnebezpečnějším krizovou oblastí na světě, kde může jiskra spustit termonukleární válku," řekl Pak Kil-yon.
  • Rada bezpečnosti OSN uvalila Severní Koreu sankce kvůli jejím jaderným zkouškám v letech 2006 a 2009. Pchjongjang tvrdí, že potřebuje jaderné zbraně, aby se mohla bránit, když Spojené státy mají základny v Jižní Koreji a v Japonsku. Šestistranná jednání o jaderném odzbrojení Severní Koreje jsou na mrtvém bodě od roku 2008.
  • Podle severokorejského představitele občané KLDR jsou sjednoceni za svým novým vůdcem KimČong-unem, který nastoupil po smrti svého otce KimČong-ila loni v prosinci. "Náš lid následuje drahého váženého maršála KimČong-una, má v něj naprostou důvěru a energicky míří ke konečnému vítězství s optimismem stran budoucnosti," řekl.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

dokument projev prezidenta v clava klause na valn m shrom d n osn 26 z 2012
DOKUMENT: Projev prezidenta Václava Klause na Valném shromáždění OSN (26. září 2012)
  • Je třeba si klást také otázku, jaký je úspěch mírových jednání a mezinárodních misí? Zlepší vnější intervence situaci nebo naopak ji zhorší, protože zablokuje spontánní procesy, které by v regionu nastolily stabilitu možná za cenu menších obětí, než si vyžádala vnější intervence? Je například vývoj v Iráku, stále otevřená Kyperská otázka nebo nezávislost Kosova úspěchem OSN nebo nikoli?
  • Dovolte mi říci několik slov o Sýrii. Česká republika, jako země, která má svou čerstvou historickou zkušenost s přechodem k demokracii, přeje Sýrii, aby mohla jít obdobnou cestou, avšak nyní nevidíme žádné uskutečnitelné řešení. Naše bezprostřední úsilí se však musí zaměřit na pomoc lidem, kterých se současná neospravedlnitelná situace v zemi dotýká. Česká republika již poslala do Sýrie a těm, kteří prchají ze Sýrie do sousedních zemí, humanitární pomoc.
  • Česká republika se i nadále bude účastnit mírových operací OSN, stejně tak jako humanitárních a rozvojových programů. Podporujeme také snahy o reformu OSN, včetně Rady bezpečnosti, které začaly v roce 2005, mají reagovat na změněné mezinárodní prostředí a směřovat k vyváženějšímu zastoupení jednotlivých světových regionů a států.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

euroz na st p e ije n kdo asi odejde ekl slovensk premi r fico 1 jna 2012
Eurozóna stěží přežije, někdo asi odejde, řekl slovenský premiér Fico (1. října 2012 )

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

slide6

„Přijde čas, kdy některé země nebudou s to dodržovat tempo upevňování veřejných financí a plnit si své povinnosti. Jeden, možná dva státy poté nezůstanou v eurozóně," řekl podle AFP Fico ve slovenské televizi Markíza.

  • Zmínil se v této souvislosti o Řecku, které si podle něj nyní své povinnosti neplní. Pokud nebude Řecko s to dále plnit své povinnosti, bude nutný "kontrolovaný odchod" této země z eurozóny, řekl Fico. Premiér vyjádřil přesvědčení, že „nekontrolovaný odchod" Řecka by poškodil ekonomický vývoj Slovenska.
  • Slovensko jako jediná země eurozóny odmítla v roce 2010 podílet se na finanční pomoci Řecku. Levicová Ficova vláda přijala přísná úsporná opatření s cílem udržet na uzdě státní finance po dobu ekonomické krize, poznamenala AFP.
  • Slábnoucí poptávka po slovenských výrobcích ve světě i úsporná opatření vlády způsobí podle slovenského ministerstva financí v příštím roce zpomalení hospodářství Slovenska, které je druhou nejchudší zemí eurozóny.
  • Ministerstvo v září snížilo odhad růstu ekonomiky Slovenska v roce 2013 z 2,6 na 2,1 procenta.
  • Slovensko, kde žije na 5,4 milionu obyvatel, vstoupilo do Evropské unie jako Česko v roce 2004. V roce 2009 se stalo i členem eurozóny a vyměnilo slovenské koruny za eura. Česko s podobným krokem v dohledné době nepočítá.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

5 evropsk unie historie dal organizace
5. Evropská unie – historie, další organizace

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

snahy o evropskou integraci v minulosti
Snahy o evropskou integraci v minulosti
  • Římská říše (- 500 – 486)
  • Karel Veliký (800 – 14. stol.): pokus o obnovení Římské říše – území zahrnovalo Francii, Švýcarsko, Německo, Lucembursko, Belgii, Nizozemí; jednotná měna.
  • Jiří z Poděbrad (1462): návrh vytvořit evropskou konfederaci s pětiletým předsednickým rotováním; rozhodování kvalifikovanou většinou.
  • Jean Jacques Rousseau (18. stol.): zastánce Evropské federativní unie národů
  • Immanuel Kant (1795): navrhoval přijetí Evropské ústavy, unifikovaný právní systém, vytvoření federace
  • Napoleon Bonaparte (1795 – 1815): Francie, Belgie, Nizozemí, část Itálie; snaha o propojení společným právem, soudem, měnou, systémem měrných jednotek.
  • Victor Hugo (1848): vytvoření Spojených států evropských jako protiváhy USA

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

e karla v habsbursk ho 1531
Říše Karla V. Habsburského 1531

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

richard hrab coudenhove kalergi
Richard hrabě Coudenhove-Kalergi
  • Hrabě Coudenhove-Kalergi se narodil v Tokiu, vyrůstal v Rakousku, jeho domovem byla Francie a měl československé občanství. Když mu byl jeden rok, přestěhovali se jeho rodiče do Poběžovic v Čechách.
  • Rozvinul vizionářskou „pan-evropskou“ ideu, kterou se zabýval po celý svůj život. Svůj cíl, zřídit Paneuropu v mezinárodním měřítku, pojal v roce 1922, když mu bylo 28 let. Jím navrhovaný politický a hospodářský svazek evropských států měl zmírnit hrozbu nové světové války.
  • V roce 1923 zakládá Paneuropa-Union, nejstarší z hnutí pro Sjednocení Evropy, k němuž patřili mimo jiné i Albert Einstein, Thomas Mann, AristideBriand, Otto vonHabsburg či KonradAdenauer. Tím se Coudenhove-Kalergi stal předchůdcem dnešní evropské myšlenky a evropské identity.
  • Jednotná Evropa v chápání Kalergiho měla stát na principech svobody, míru, blahobytu a kultury. Spatřoval jednotnou Evropu v hospodářském, ale také kulturním a politickém ohledu jako protiváhu k USA, Rusku a Asii.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

sou asn evropa
Současná Evropa

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

evropa po prvn sv tov v lce 1923
Evropa po první světové válce (1923)

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

evropa po druh sv tov v lce vznik v chodn ho bloku
Evropa po druhé světové válce – vznik východního bloku

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

kancl erhard cht l v 60 letech od sssr koupit v chodn n mecko
Kancléř Erhard chtěl v 60. letech od SSSR koupit východní Německo
  • Někdejší západoněmecký kancléř LudwigErhard chtěl v první polovině 60. let od Sovětského svazu vykoupit sjednocení Německa. Podle dokumentů americké diplomacie a CIA, které má k dispozici magazín Der Spiegel, nabízel Moskvě 100 miliard marek.
  • Erhard, otec poválečného hospodářského zázraku západního Německa a šéf bonnské vlády v letech 1963 až 1966, podle Spiegelu sázel na zhoršující se ekonomickou situaci SSSR. Vedle peněz plánoval poskytnout Moskvě i průmyslová zařízení pro rozvoj Sibiře.
  • Věřil přitom, že tehdejší sovětský vůdce NikitaChruščov bude na oplátku souhlasit s postupným uvolňováním ochranné ruky nad komunistickou Německou demokratickou republikou a jejím spojením se západoněmeckým státem.
  • Jako prostředník v jednání měly vystupovat Spojené státy, které však Erhardův plán považovaly za nerealistický, a proto se nakonec neuskutečnil. Německo se tak sjednotilo až 3. října 1990.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

motivy vedouc k evropsk integraci
Motivy vedoucí k evropské integraci

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

rada evropy
Rada Evropy
  • angl. CouncilofEurope, něm. Europarat, fran. Conseil de l´Europe
  • Mezinárodní organizace evropských zemí. Byla zřízena Londýnskou smlouvou, uzavřenou v srpnu 1949 mezi Belgií, Dánskem, Francií, Irskem, Itálií, Lucemburskem, Nizozemskem, Norskem Švédskem a Velkou Británií. Později přistoupily další země; Česká republika, Estonsko, Litva, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko – 1993; pozorovatelé: Izrael, Vatikán.
  • Podle zakládací smlouvy je cílem Rady Evropy usilovat o hospodářskou, sociální, kulturní, vědeckou a právní spolupráci. V popředí zájmu je také problematika lidských práv a postavení národnostních menšin. Významnou součástí činnosti RE je harmonizace právních řádů členských zemí a mezinárodní zákonodárství na některých úsecích (např. životní prostředí, průmyslová práva).

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

hlavn org ny rady evropy
Hlavní orgány Rady Evropy
  • Generální tajemník a sekretariát – sídlo ve Štrasburku (Francie). Současným generálním tajemníkem je Nor, ThorbjørnJagland.
  • Výbor ministrů (složený z ministrů zahraničí členských zemí), který může dávat doporučení členským státům a požadovat od nich informace; tento výbor má řadu pomocných orgánů.
  • Parlamentní shromáždění (281 členů), složené ze zástupců parlamentů členských států (Palác Evropy – Strasbourg)
  • Kongres místních a regionálních samospráv (také 281 členů)

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

dokumenty a instituce re
Dokumenty a instituce RE
  • Úmluva o lidských právech a základních svobodách (1950),
    • Evropská komise pro lidská práva
    • Evropský soud pro lidská práva (1950)
    • Komisař pro lidská práva 1999
    • Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti (1993)
  • Evropská sociální charta (1961)
    • Evropský výbor sociálních práv
  • Úmluva o prevenci mučení (1989)

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

st l mise r p i rad evropy
Stálá mise ČR při Radě Evropy
  • Mgr. Tomáš Boček, Velvyslanec, stálý představitel ČR při Radě Evropy (od 29. 1. 2010)
  • Stálá mise reprezentuje a hájí zájmy České republiky v Radě Evropy  a zastupuje ji ve výkonném orgánu této mezinárodní organizace, Výboru ministrů. Diplomaté Stálé mise zastupují ČR na jednáních Výboru delegátů ministrů (takto je Výbor ministrů označován, když zasedá na úrovni velvyslanců).
  • Stálá mise zprostředkovává kontakty a zajišťuje spolupráci s řadou specializovaných orgánů Rady Evropy, které monitorují plnění smluvních závazků. Vlastní spolupráci z české strany zajišťuje zpravidla příslušné ministerstvo, Stálá mise se na ní aktivně podílí ve fázi, kdy je výsledné doporučení či závěr monitorovacího orgánu projednáván ve Výboru ministrů.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

evropsk soud pro lidsk pr va
Evropský soud pro lidská práva
  • Evropský soud pro lidská práva, ( EuropeanCourt o fHumanRights): Orgán Rady Evropy - skládá se z 15 soudců, volených Parlamentním shromážděním, sídlí ve Štrasburku.
  • Projednává konkrétní stížnosti (mohou je podat členské země nebo Evropská komise pro lidská práva), zkoumá slučitelnost předpisů a praxe členských států s Evropskou úmluvou o lidských právech. Úmluva byla přijata v roce 1950 a je mezinárodní smlouvou, jejímž prostřednictvím se velký počet států zavázal zachovávat určitá základní práva jednotlivce. Tato práva jsou formulována jednak v Úmluvě samotné, jednak v protokolech č. 1, 4, 6, 7 a 13 (dále jen Protokoly), které byly ratifikovány některými členskými státy.
  • Jednotlivec se může na Evropský soud obrátit jen prostřednictvím Evropské komise pro lidská práva nebo státu, jehož je členem. Existuje však také zvláštní režim, v němž dávají státy všeobecný souhlas a umožňují svým občanům, aby se na soud obraceli přímo.
  • http://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/chcete-si-stezovat/zivotni-situace-problemy-a-jejich-reseni/evropsky-soud-pro-lidska-prava-jak-se-na-nej-obracet/

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

evropsk soud pro lidsk pr va zam tl st nost n kdej prokur torky bro ov polednov
Evropský soud pro lidská práva zamítl stížnost někdejší prokurátorky Brožové-Polednové
  • "Evropský soud konstatoval, že stěžovatelka byla odsouzena na základě zákona účinného v době činu a že jeho aplikace a výklad provedené vnitrostátními soudy nebyly svévolné. Dodal dále, že striktní výklad příslušných trestněprávních ustanovení byl v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, která nemůže poskytovat ochranu likvidování politických oponentů prostřednictvím trestů smrti ukládaných v řízení, které zjevně porušuje právo na spravedlivý proces a zejména právo na život," informuje rezort na svých internetových stránkách.
  • Brožová-Polednová neuspěla ani s argumentem, že se pouze řídila pokyny nadřízených, ve které měla plnou důvěru.
  • "Soud připomněl, že také na ni se vztahovala zásada 'neznalost zákona neomlouvá'. Podle tribunálu navíc v dané době měla určité právnické vzdělání i zkušenosti z jiných procesů. Shromážděné důkazy pak prý svědčí o tom, že si musela být vědoma toho, že proces byl dopředu zmanipulován," tlumočí ministerští úředníci rozhodnutí štrasburských soudců na webu.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

slide25

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva vydal dne 13. listopadu 2007 rozsudek v případu D. H. a ostatní proti České republice a konstatoval nepřímou diskriminaci romských dětí jejich zařazováním do zvláštních škol.

  • Přehled rozsudků Evropského soudu pro lidská práva
  • Tento časopis jako jediný v ČR přináší každé dva měsíce přehled aktuálních rozsudků Evropského soudu pro lidská práva; je nezbytným zdrojem informací nejen pro soudce, státní zástupce a advokáty, ale i pro poslance, senátory, státní správu, policii a všechny, kteří se zabývají otázkami lidských práv, nebo jejichž lidská práva jsou porušována či ohrožována. Časopis obsahuje vybrané komentované rozsudky Soudu; texty jsou pouze v českém jazyce. Dále zde čtenář najde seznam všech rozsudků za období od předcházejícího vydání časopisu. Periodicita: dvouměsíčník, formát: B5, obvyklý rozsah: 64 str.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

mezin rodn soudn dv r
Mezinárodní soudní dvůr
  • Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) se sídlem v nizozemském Haagu je základním soudním orgánem OSN. Řeší spory mezi členskými státy a předává OSN a jejím specializovaným organizacím odborné posudky. Jeho statut je nedílnou součástí Charty OSN.
  • Soudní dvůr je otevřen všem signatářům jeho statutu, tedy všem členským státům Organizace spojených národů. Soudních procesů se mohou účastnit a své spory mohou soudu předkládat pouze státy. ICJ se nezabývá případy soukromých osob, právních subjektů ani mezinárodních organizací. Valné shromáždění i Rada bezpečnosti mohou ale ICJ požádat o posudek k jakékoliv právní otázce. Další orgány OSN a specializované organizace OSN mohou požádat o posudek právních případů spadajících do jejich činnosti, potřebují k tomu však souhlas Valného shromáždění.
  • Soud tvoří 15 soudců volených v oddělených hlasováních Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou vybíráni na základě své kvalifikace. Snahou je, aby byly zastoupeny hlavní právní systémy světa, přičemž žádní dva soudci nemohou být občany téhož státu. Soudci jsou voleni na devět let s možností znovuzvolení. V průběhu funkčního období nemohou vykonávat žádnou jinou činnost.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

slide27

Dark green: ten original members

Light green: joined subsequently

Yellow: observer at the Parliamentary Assembly

Orange: observer at the Committee of Ministers

Red: official candidate

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

slide28

Sídlo

Rady Evropy - Strasburg

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

vznik evropsk ch instituc
Vznik evropských institucí
  • Byly zakládány postupně, ve svých cílech se překrývaly, dnes existují paralelně.
  • 1948: Benelux – celní unie
  • 1949: Rada Evropy
  • 1950: Robert Schuman, francouzský ministr zahraničí navrhl vytvoření jednotného společenství uhelného a ocelářského průmyslu Francie a Německa.
  • 1951: Pařížská smlouva - Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a Spolková republika Německo založily Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO)
  • 1957: Římské smlouvy - Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a Spolková republika Německo vytvořily Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM)
  • 1961: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD
  • 1965: Sjednocovací smlouva - sjednocení orgánů všech tří společenství ESUO, EHS, EURATOM – Evropská společenství.
  • 1975: Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE)
  • 1995: Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

robert schuman
Robert Schuman
  • 1948: ministr zahraničí v celkem osmi francouzských vládách (až do roku 1952). Již v této době začíná koncipovat příští vzhled Evropy, později se jeho snahám říká Schumanův plán.
  • 9. května 1950: historické Vyhlášení o novém uspořádání Evropy (tzv. Schumanova deklarace), počínající vznikem Montánní unie, která vyústí do vzniku Evropské federace. Montánní unie samotná byla v Paříži 18. dubna 1951 založena, Schumanovy plány na evropské společenství však ve Francii nenalezly podpory, a tak se Schuman v roce 1952 vzdal svého úřadu.
  • Zadostiučinění se dočkal roku 1957 přijetím Římských smluv; o rok později byl zvolen prvním prezidentem Evropského parlamentu, v témže roce mu byla udělena Karlova cena města Cáchy.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

konference o bezpe nosti a spolupr ci v evrop
Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
  • Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě - KBSE (předchůdce OBSE) byl systém mezinárodních jednání o problémech zajištění míru a rozšíření mezinárodní spolupráce v Evropě.
  • Chronologie:
    • 1966 - návrh zemí Varšavské smlouvy na svolání KBSE
    • 1967-73 - Ostpolitik oficiální politikou SRN
    • 1973 - zahájení jednání o snížení počtu konvenčních zbraní v Evropě
    • červenec 1973 - stanovení procedurálních pravidel KBSE
    • září 1973 - červenec 1975 - jednání o Závěrečném aktu KBSE v Ženevě
    • červenec 1975 - podpis Závěrečného aktu KBSE v Helsinkách
    • 1977-78 následná schůzka v Bělehradě
    • 1980-83 následná schůzka v Madridu
    • 1986-89 následná schůzka ve Vídni
  • Závěrečný akt KBSE byl podepsán na závěr třetí (helsinské) fáze jednání nejvyššími představite­li 33 evropských zemí, Kanady a USA 1. srpna 1975.; skládá se z 5 částí:
    • otázky bezpečnosti v Evropě,
    • spolupráce v oblasti hospodářství, vědy a techniky a životního prostředí,
    • bezpečnost a spolupráce ve Středomoří,
    • spolupráce v humanitární a jiných oblastech,
    • další kroky po. konferenci (mj. dohoda o svolání následné Bělehradské schůzky účastníků KBSE v roce 1977).

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

d sledky helsinsk konference
Důsledky Helsinské konference
  • Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě smluvně potvrdila uznání statusu quo v Evropě. Významně ovlivnila politickou situaci v celosvětovém měřítku, iniciovala nové trendy v politice (mj. vznik československé Charty 77), které vedly koncem 80. let k zásadním změnám v politické struktuře Evropy.
  • Od 1. 1. 1995 se Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě transformovala ve stálou Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
  • Iniciativa ke svolání KBSE souvisela s přijetím dvou dokumentů OSN:
    • Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech
    • Mezinárodní pakt o občanských a politických právech.
  • Dokumenty byly přijaty VS OSN v roce 1966, ale vstoupily v platnost až v roce 1976, kdy je ratifikoval požadovaný počet států. Československo pakty podepsalo v říjnu 1968, ale ratifikační listiny předalo generálnímu tajemníkovi OSN až v prosinci 1975

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

organizace pro bezpe nost a spolupr ci v evrop obse
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě - OBSE
  • angl. OSCE - OrganisationforSecurityandCooperation in Europe
  • Členem je 56 států, kromě států v Evropě a při Středozemním moři také státy zakavkazské, středoasijské a USA s Kanadou.
  • Nově jsou poslání a bezpečnostní úkoly OBSE vyjádřeny v Chartě OBSEk Evropské bezpečnosti z 19. listopadu 1999, která obsahuje mezi jiným i širší bezpečnostní zaměření organizace.
  • Orgány
    • Následná schůze: nejvyšší orgán; shromáždění nejvyšších představitelů států (nepravidelné)
    • Summit
    • Ministerská rada
    • Vysoká rada = Ekonomické fórum (jednou ročně)
    • Stálá rada
    • Fórum pro bezpečnostní spolupráci
  • Instituce
    • Výkonný předseda: řídí OBSE v době, kdy nezasedá

Následná schůze nebo Summit;

    • Generální tajemník (sídlo ve Vídni); Sekretariát (sídlo ve Vídni)
    • Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (sídlo ve Varšavě)
    • Vysoký komisař pro národnostní menšiny (sídlo v Haagu)
    • OBSE uskutečňuje mise v krizových oblastech Evropy (Bosna a Hercegovina, Makedonie, Kosovo, Chorvatsko, Gruzie) s cílem pokoušet se o nastolení demokratických systémů

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

lensk st ty obse
Členské státy OBSE

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

hlavn aktivity obse
Hlavní aktivity OBSE
  • podpora a rozvoj plně demokratické společnosti
  • prevence lokálních konfliktů
  • obnovování stability a míru ve válečných oblastech
  • prosazování kolektivní bezpečnosti
  • odstraňování rozdílů mezi státy

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

organizace pro hospod skou spolupr ci a rozvoj oecd
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD
  • OECD (z angl. OrganisationforEconomic Co-operationandDevelopment) je mezivládní organizace 34 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky.
  • OECD vznikla v roce 1961 (zakládací dokument byl podepsán 14. prosince 1960) transformací Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která byla původně zřízena roku 1948 k administraci poválečného Marshallova plánu.
  • OECD koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Cílem OECD je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů.
  • OECD poskytuje prostředí, ve kterém mohou jednotlivé vlády vzájemně porovnávat svoje zkušenosti s různými typy politik, hledat odpovědi na běžné problémy, poznat dobře fungující praxi a koordinovat domácí a zahraniční politiku. Mandát OECD je velmi široký, protože pokrývá řadu záležitostí vztahujících se k ekonomice, životnímu prostředí a sociální politice.
  • Spolupráce mezi jednotlivými vládami pramení z informací a analýz, poskytovaných sekretariátem v Paříži. Ten shromažďuje data, monitoruje trendy a analyzuje a předpovídá další ekonomický vývoj. Snaží se také zachytit sociální změny nebo rozvoj v obchodu, ochraně životního prostředí, zemědělství, technologiích, zdanění a dalších oblastech. OECD je také známá jako jedna z nejlepších statistických agentur, jelikož publikuje velmi zajímavé průzkumy s množstvím informací a širokým zaměřením.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

kdo d pr ci oecd
Kdo řídí práci OECD?

Rada

Dohled a strategické řízení

Reprezentanti členských zemí a Evropské komise; rozhodnutí přijímána konsensem

Sekretariát

Výbory

Analýza a návrhy

Diskuze a implementace

Generální tajemník

Náměstci generálního tajemníka

Ředitelství

Reprezentanti členských zemí a přizvaných nečlenských zemí pracují spolu se sekretariátem na jednotlivých problémech

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

innost oecd
Činnost OECD

2. Analýzy

  • Sběr dat

OECD je na základě Konvence zmocněna přijímat k plnění cílů rozhodnutí (Decisions), činit doporučení (Recommendations) a uzavírat smlouvy s členskými i nečlenskými státy a mezinárodními organizacemi. Rozhodnutí, doporučení, smlouvy, příp. jiné dokumenty OECD (deklarace, ujednání apod.) týkající se členských států jsou označovány za instrumenty OECD.

3. Společná

politická diskuze

4. Rozhodování

5. Implementace

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

n kter fakta o oecd
Některá fakta o OECD

Ústředí OECD

sídlí

v Paříži

ve Francii

Dva oficiální

jazyky:

Angličtina a

Francouzština

Zaměstnanci

sekretariátu:

přes 2500

Generální tajemník

OECD jep. Angel Gurría

Celkový

Rozpočet OECD

činí

342.9 miliónů eur

(2008)

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

gener ln tajemn k oecd angel gurr a
Generální tajemníkOECD Angel Gurría

Stálá mise České republiky při OECD v Paříži

Velvyslanec a stálý představitel ČR při OECD

Prof. Ing. Karel Dyba, CSc.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

slide42

Rozšiřování Evropské Unie

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

roz i ov n eu v 90 letech
Rozšiřování EU v 90. letech
  • V roce 1995 se EU-12 rozšířila o tři vyspělé země (EU-15):
    • Finsko
    • Rakousko
    • Švédsko
  • V prosinci 1997 se Evropská rada rozhodla zahájit přístupová jednání s nejlépe hodnocenými státy bývalého Sovětského bloku – Českem, Estonskem, Kyprem, Maďarskem, Polskem a Slovinskem, přičemž samotná přístupová jednání začala v březnu příštího roku.
  • V Helsinkách v roce 1999 zahájila Evropská rada jednání se zbývajícími kandidáty – Bulharskem, Litvou, Lotyšskem, Maltou, Rumunskem a Slovenskem. Turecko podalo přihlášku o plné členství do EHS již v roce 1987, ale ta byla o dva roky později odmítnuta kvůli „nestabilnímu politickému prostředí“. Po summitu v Helsinkách v roce 1999 byl Turecku přiznán oficiální status kandidátské země EU.
  • Pro deset nejlépe připravených zemí byla jednání uzavřena v prosinci 2002 na summitu v Kodani, přijaty 2004 (EU-25).

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

vznik evropsk ch instituc1
Vznik evropských institucí
  • Byly zakládány postupně, ve svých cílech se překrývaly, dnes existují paralelně.
  • 1948: Benelux – celní unie
  • 1949: Rada Evropy
  • 1950: Robert Schuman, francouzský ministr zahraničí navrhl vytvoření jednotného společenství uhelného a ocelářského průmyslu Francie a Německa.
  • 1951: Pařížská smlouva - Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a Spolková republika Německo založily Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO)
  • 1957: Římské smlouvy - Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a Spolková republika Německo vytvořily Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM)
  • 1961: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD
  • 1965: Sjednocovací smlouva - sjednocení orgánů všech tří společenství ESUO, EHS, EURATOM – Evropská společenství.
  • 1975: Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE)
  • 1995: Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

dal v voj evropsk ch spole enstv
Další vývoj Evropských společenství
  • Sedmdesátá, osmdesátá léta: stagnace
  • V červnu 1979 proběhly první přímé volby do Parlamentního shromáždění (dnešní Evropský parlament)
  • Evropský měnový systém (EMS), ECU: rozpad Brettonwoodského měnového systému; zrušení navázání měn na americký dolar a přechod na floating (režim volných měnových kurzů). V roce 1979 se evropské státy rozhodly zamezit možným velkým fluktuacím v měnových kurzech zavedením Evropského měnového systému (EMS), čímž se zavázaly udržovat své měnové kurzy ve stabilních poměrech. Zavedla se také košová měnová jednotka ECU (European currency unit) sloužící ke zúčtování mezinárodních měnových operací.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

odstra ov n bari r
Odstraňování bariér
  • Jednotný evropský akt (JEA): 1987; nejvýznamnější zásah do Římských smluv. Jeho hlavním cílem bylo dokončení jednotného vnitřního trhu do roku 1992 a identifikoval překážky, které ještě zbývaly k jeho dovršení:
    • fyzické – odstranění kontrol na vnitřních hranicích ES pro osoby, služby, zboží a kapitál
    • technické – odstranění rozdílů v předpisech a normách a tedy omezení tzv. netarifních překážek obchodu
    • daňové – jednalo se zejména o daňovou harmonizaci, toto téma je dosud nedořešené a velice politicky citlivé
  • V roce 1985 byla představiteli pěti zemí podepsána Schengenská dohoda, jejímž cílem bylo odstranění kontrol na vnitřních hranicích a spolupráce při ochraně hranic vnějších. Tato dohoda nebyla součástí právního řádu Evropských společenství, stala se jí až od Amsterdamské smlouvy. Signatářskými zeměmi byly v roce 1985 Německo, Francie, Belgie, Nizozemí a Lucembursko.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

maastrichtsk smlouva
Maastrichtská smlouva
  • Podepsáním Maastrichtské smlouvy v roce 1992 uzavřeli vrcholní evropští představitelé výraznou reformu zakládajících smluv. Nově se na evropské úrovni začalo spolupracovat v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a justičních záležitostí. Smlouva změnila název „Evropského hospodářského společenství“ na „Evropské společenství“, protože integrační aktivity spadající pod tuto instituci již přesáhly původní pouze ekonomické záměry. Což ale bylo hlavní, podpisem Maastrichtské smlouvy vznikla Evropská unie, zastřešující všechny existující integrační aktivity. Ty se od Maastrichtské smlouvy začaly dělit do tří hlavních kategorií, čemuž úředníci říkají, že Evropská unie „stojí na třech pilířích“:
    • 1. pilíř – Evropské společenství: spadají sem všechny aktivity realizované již před Maastrichtem; mimo jiné politiky zemědělská, obchodní, regionální, sociální aktivity spadající pod další dva pilíře byly zavedeny až Maastrichtskou smlouvou:
    • 2. pilíř – Společná zahraniční a bezpečnostní politika
    • 3. pilíř – Justice a vnitřní bezpečnost

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

amsterodamsk smlouva
Amsterodamská smlouva
  • Amsterodamská smlouva (1997/1999) přesunula spolupráci v oblasti imigrační politiky, azylové politiky a ochrany menšin ze Třetího pilíře do prvního (tzv. komunitarizace části třetího pilíře), definovala základní práva občanů EU a základní principy společné zahraniční politiky. Schengenské dohody se staly součástí právního systému EU.
  • Amsterodamská smlouva přinesla následující změny:
    • bude změněn systém obsazování Komise v neprospěch velkých států
    • pro hlasování v Radě EU bude upravena velikost kvót pro případy tzv. váženého hlasování
    • počet poslanců v Evropském parlamentu nepřesáhne číslo 700
    • Evropská rada bude moci označit členský stát, jenž se neřídí základními zásadami EU (svoboda, demokracie, lidská práva a základní svobody, právní stát) a hrubě je porušuje. Takovému státu mohou být, za stálé platnosti povinností, pozastavena některá práva, zejména právo hlasování v Radě EU
    • v rámci rozvoje Unie jako oblasti svobody, bezpečnosti a práva bude mít Rada právo na návrh Komise a po konzultaci s parlamentem rozhodovat o vybraných otázkách vízové povinnosti
    • v některých otázkách třetího pilíře (vnitro a justice) získá Rada oprávnění rozhodovat upravenou kvalifikovanou většinou na rozdíl od jednomyslnosti budou podstatnou měrou posíleny pravomoci institucí EU v boji proti finanční kriminalitě
    • začlenila Schengenskou smlouvu do právního systému Evropské unie

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

smlouva z nice
Smlouva z Nice
  • Smlouva z Nice měla připravit evropské instituce, aby byly i po plánovaném rozšíření akceschopná. Omezila tedy národní veto a přerozdělila počet hlasů v Radě ministrů tak, aby odpovídal počtu obyvatel jednotlivých států.
  • Smlouva z Nice změnila způsob rozhodování v Evropské unii: v mnoha oblastech se začalo hlasovat kvalifikovanou většinou (místo principu jednomyslnosti). Dále zavádí systém tzv. trojité většiny (od posledního rozšíření v roce 2007 je pro přijetí návrhu nutno 255 z celkem 345 hlasů členů v Radě Evropské unie (členské státy mají podle velikosti od 3 do 29 hlasů, Česká republika má 12) a více než polovina členských států; dále může být na žádost členského státu ověřeno zda kvalifikovaná většina reprezentuje alespoň 62 % obyvatel Unie). Smlouva z Nice dále zvýšila počet poslanců Evropského parlamentu na 732 a přerozdělila hlasy mezi jednotlivými státy v Radě Evropské unie a Evropském parlamentu.
  • Většina opatření zavedených Smlouvou z Nice měla připravit Evropskou unii na rozšíření o 10 nových zemí a zabezpečit její akceschopnost do budoucna.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

slide51
Euro
  • V lednu 1999 se 11 zemí Evropské unie (státy Beneluxu, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Portugalsko, Rakousko, Španělsko) dohodlo, že zavedou společnou měnu euro a přestanou používat své národní měny. Řecko vstoupilo do Eurozóny o dva roky později, v roce 2001.
  • Od 1. ledna 2002 vešly euromince a eurobankovky do oběhu. O pět let později, od 1. ledna 2007 je též členem eurozóny i Slovinsko. Od 1. ledna 2008 také Malta a Kypr a od roku 2009 Slovensko.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

vlajka eu
Vlajka EU
  • Rada Evropy hledala symbol, kterým by se mohla označovat. Po dlouhých diskusích byl přijat současný návrh - kruh dvanácti zlatých hvězd na modrém pozadí.
  • Číslo dvanáct je v mnoha tradicích symbolem dokonalosti. Je to samozřejmě také počet měsíců roku a počet hodin na ciferníku. Kruh je mimo jiné i symbolem jednoty. A tak se zrodila evropská vlajka, která zobrazuje ideál jednoty národů Evropy.
  • Rada Evropy pak vyzvala ostatní evropské instituce, aby tuto vlajku také začaly používat. V roce 1983 tuto výzvu přijal Evropský parlament. Nakonec byla vlajka přijata jako oficiální symbol Evropských společenství, dnešní Evropské unie, hlavami států a předsedy vlád v roce 1985.
  • Od začátku roku 1986 ji užívají všechny evropské instituce. Evropská vlajka je jediným znakem Evropské komise - výkonného orgánu EU. Ostatní instituce a orgány EU používají kromě evropské vlajky i vlastní znaky

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

hymna eu
Hymna EU
  • Melodie Ódy na radost ze závěrečné věty Deváté symfonie, kterou v roce 1823 složil Ludwig van Beethoven. V roce 1972, kdy byla evropská hymna Radou Evropy schválena, Evropská unie existovala ještě jako Evropské hospodářské společenství. To ji za svou oficiálně přijalo až v roce 1985.
  • Ódu na radost napsal německý básník Friedrich Schiller půl století předtím, než ji zhudebnil Beethoven, jehož zaujala myšlenka o sbratření národů, která je v ódě zahrnuta a kterou sám sdílel. Stejná myšlenka je ostatně jedním z pilířů evropské identity.
  • Evropská hymna nemá text, slavnostní tóny Ódy na radost vyjadřují ale ideály svobody a mezilidské solidarity stejně dobře jazykem hudby.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

lisabonsk smlouva
Lisabonská smlouva
  • Po neúspěchu Smlouvy o Ústavě pro Evropu („Ústavy EU“), odmítnuté referendy v Nizozemsku a Francii v roce 2005, má podle názoru příznivců prohlubování evropské integrace právě Lisabonská smlouva zajistit efektivní fungování Evropské unie do budoucna. Smlouva byla ratifikována všemi členskými státy EU a 1. prosince 2009 nabyla platnost - první den měsíce následujícího po tom, co Česká republika uložila svou ratifikaci v Římě, k čemuž došlo dne 13. listopadu 2009.
  • Na rozdíl od Smlouvy o Ústavě pro Evropu – která dosavadní smlouvy měla nahradit – má Lisabonská smlouva změnit stávající smlouvy, které v pozměněné podobě zůstávají dále v platnosti.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

hlavn zm ny
Hlavní změny
  • Lisabonská smlouva obsahuje dva články pozměňující:
    • Smlouvu o Evropské unii (Smlouvu o EU, Maastrichtskou smlouvu)
    • Smlouvu o založení Evropského společenství (Smlouvu o ES, Římskou smlouvu), ta má být nově nazvána Smlouvou o fungování Evropské unie
  • Dále stanovuje, že na těchto dvou smlouvách je Evropská unie (EU) založena, že nahrazuje Evropské společenství (ES) a je jeho nástupkyní. Text mandátu také uvádí, že „všechna ustanovení Mezivládní konference z roku 2004 budou začleněna do těchto dvou smluv“, tedy to že Ústava EU, kterou tato Konference schválila, je jejich obsahem.
  • Evropská unie má mít jednotnou právní subjektivitu, jak už navrhovala Ústava EU.
  • Listina základních práv Evropské unie sice nemá být – na rozdíl od Ústavy EU – částí Lisabonské smlouvy, má však na základě nového znění čl. 6 Smlouvy o Evropské unii získat „stejnou právní sílu jako Smlouvy“, tzn. právní závaznost, s výjimkou Velké Británie, Polska a České republiky.
  • Dochází též ke změně váhy jednotlivých států při hlasování v Radě.
  • Jako kompromis – Velká Británie zprvu zcela odmítala Evropského ministra zahraničí navrženého Ústavou EU – má být tato funkce pojmenována „Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku“. Na žádost Velké Británie má smlouva v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech některým členům umožnit pokračovat v další práci na určitém aktu, zatímco jiným umožní se jí neúčastnit.
  • Označení „zákon“ EU a „rámcový zákon“ EU mají být vypuštěna, zůstat mají dosavadní označení „nařízení“, „směrnice“ a „rozhodnutí“. Na rozdíl od Ústavy EU neobsahuje Lisabonská smlouva žádnou zmínku o symbolech, jako vlajka nebo hymna. Vynechán byl rovněž pojem „Ústava“.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek