1 / 31

Časová propagace vlnové funkce na mřížce I I . ( propaga ční metody)

Časová propagace vlnové funkce na mřížce I I . ( propaga ční metody). (Lekce III). Evoluční operátor. úkol: získat řešení časové Schrödingerovy rovnice s danou počáteční podmínkou: počáteční podmínka (známe): neznámá je vlnová fce v čase t : pohybová rovnice:

aulani
Download Presentation

Časová propagace vlnové funkce na mřížce I I . ( propaga ční metody)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Časová propagace vlnové funkce na mřížce II.(propagační metody) (Lekce III)

  2. Evoluční operátor • úkol: získat řešení časové Schrödingerovy rovnice s danou počáteční podmínkou: • počáteční podmínka (známe): • neznámá je vlnová fce v čase t: • pohybová rovnice: • obecné řešení = evoluční operátor : • pro časově nezávislý Hamiltonián platí:

  3. Evoluční operátor • odvození evolučního operátoru z časové Schrödingerovy rovnice: • 1. Taylorův rozvoj pro časově závislou funkci: • 2. vyšší časové derivace dosadíme ze Schrödingerovy rovnice: • 3. dosazení do Taylorova rozvoje:

  4. Evoluční operátor • 4. srovnání s Taylorovým rozvojem exponenciely: • 5. srovnání s definicí evolučního operátoru: • numerická aplikace evolučního operátoru pro funkce na mřížce • není možná přímo • evoluční operátor je základem propagačních metod

  5. Příklad: Zdůvodněte, proč níže odvozený tvar evolučního operátoru platí pouze pro časově nezávislý Hamiltonián.

  6. Výčet propagačních metod • metoda diferencí 2. řádu „SOD“ (second order differences) • velmi jednoduchý k programování • vytváří kumulativní chyby • chyby se projevují v normě, která má poté tendenci vytvářet obrovská čísla • záludnost: chyby vlnové funkce vznikají dříve, než se projeví v normě • rozdělený propagátor (split propagator) • také přesnost do 2. řádu • chyby nemají takovou tendenci se kumulovat jako u SOD • ve srovnání se SOD dosahuje větší přesnosti pro stejné časové kroky • z definice zachovává normu

  7. Výčet propagačních metod • Taylorův rozvoj evolučního operátoru do vyšších řádů • jednoduchý • použití v kontextu metody (tt’) pro časově závislé Hamiltoniány • může být použit i pro běžnou propagaci s bezčasovým Hamiltoniánem • rozdělený propagátor do 4. řádu • poměrně jednoduchý • vylepšení přesnosti oproti obyčejnému rozdělenému propagátoru • Čebyševův propagátor • dlouhé časové kroky • nehodí se pro časově závislé Hamiltoniány ani jako aproximace • Lanczosův propagátor

  8. Taylorův rozvoj evol. op. • konstrukce propagačního kroku pomocí rozvoje evolučního operátoru do Taylorovy řady: • problém asymetrie pro konečný rozvoj: • exaktně platí symetrie pro zpětnou propagaci: • (1) napíšeme zpětnou propagaci pro konečný rozvoj

  9. Taylorův rozvoj evol. op. • (2) dosadíme za vlnovou funkci podle dopředné propagace: • (3) úprava sumy: • součet podle mocnin delta t …. • podmínky pro n’:

  10. n'=0 n'=5 n'=4 n'=3 n'=2 n'=1 Taylorův rozvoj evol. op. • (4) binomický trojúhelník… • součet binomických čísel pro jednotlivé řádky • pro m=0 získáme 1 • pro m>0 díky omezení M získáme nenulový součet m=0 M=1 m=1 M=2 m=2 m=3 M=3 m=4 m=5

  11. 1 m=0 1 -1 m=1 M=1 1 -2 1 M=2 m=2 1 -3 3 -1 m=3 M=3 1 -4 6 -4 1 m=4 1 -5 10 -10 5 -1 m=5 -20 n'=0 n'=1 n'=2 n'=3 n'=4 n'=5 Taylorův rozvoj evol. op. • M=1– přispívá m=0 a m=2: • M=2 – přispívá m=0 a m=4: • M=3: • Závěr: Aplikace Taylorova rozvoje pro výpočet evolučního operátoru nesplňuje přesně časovou symetrii, chyba je řádu M+1:

  12. Metoda diferencí II. řádu (SOD) • zajištění časové symetrie propagace: • jiné vyjádření evolučního operátoru: • pokud aproximujeme pravou stranu Taylorovým rozvojem sin, pak P(Δt)= –P(–Δt), a získáme symetrickou vlastnost propagace:

  13. Metoda diferencí II. řádu (SOD) • často používanou metodou je rozvoj do II. řádu (M=2) • chyba propagátoru je 3. řádu: • součin časového kroku a energie musí být u propagace založené na Taylorově rozvoji < < 1, např. 0.01 • průběh propagace:

  14. Metoda diferencí II. řádu (SOD) • inicializace propagace: • máme Ψt • potřebujeme Ψt–Δt • použití nesymetrického propagátoru pro 1. poloviční krok • další poloviční krok pomocí SOD: • získáme počáteční chybu 3. řádu, což je v rámci SOD v pořádku:

  15. Metoda diferencí II. řádu (SOD) • Příklad: • Navrhněte program pro propagaci vlnové funkce zadané v minulé lekci (Gaussián v Morseho potenciálu) metodou SOD. • Odhadněte maximální energii kvantové částice pro dané zadání a podle ní navrhněte vhodný časový krok. (Pro odhad maximální kinetické energie použijte vzdálenost bodů na mřížce x.) • Napište funkci, jejíž první vstupní parametr je vlnová funkce ψ na mřížce x a výstupní parametr je H ψ na mřížce, také v souřadnicové reprezentaci. (Návod: použijte metody Fourierovy transformace pro aplikaci kinetického operátoru.) • Napište funkci, jejíž vstupní parametr bude vlnová funkce ψ na mřížce x a výstupní parametr je funkce ψ(t) na mřížce x, kde t=NΔt, (N=100,1000, apod.).

  16. Metoda diferencí II. řádu (SOD) • …pokračování… • Během propagačního cyklu provádějte kontrolní výpočty a jejich výsledky tiskněte během propagace pod sebe na řádek: • výpočet normy vlnové funkce • výpočet kinetické, potenciální a celkové energie • *výpočet předpokládané chyby v normě a v energii • Dále přidejte do propagačního cyklu příkazy pro vykreslení propagované vlnové funkce pro každý n-tý krok (např. n=10 nebo 100). Pod funkcí vykreslete také potenciál. (Abyste dosáhli v Matlabu vykreslení grafiky v průběhu výpočtu, je nutné použít příkaz pause(a), který zastaví běh na a sec.)

  17. Kontrola správnosti výpočtu • zachování normy a energie • s přesností např. 0.001% • kontrola vlnové funkce v souřadnicové reprezentaci • vlnová funkce nesmí unikat z mřížky na okrajích • je dobré provést kontrolu také v log škále (tj. zobrazit log10|ψ|) – hodnota na okrajích by měla být o několik řádů nižší než max hodnota |ψ| • kontrola vlnové funkce v momentové reprezentaci • převedení ψ(x) a zobrazení ψtrans(p) • pokud vlnová funkce uniká na okrajích z mřížky v p  příliš velký interval Δx v souřadnicové reprezentaci, který neumožňuje dostatečnou kinetickou energii

  18. Rozdělený propagátor • aproximace založená na rozdělení evolučního operátoru na součin typu: • (1) chyba nejjednodušší aproximace: • ukážeme, že chyba je řádu (Δt)2, tato aproximace se v praxi nepoužívá • (2) a (3) symetrizované verze s chybou řádu (Δt)3 • (4) rozdělený propagátor 3. řádu

  19. Rozdělený propagátor • přesný evoluční operátor rozepíšeme podle Taylorovy řady takto: • V a T nekomutují, proto

  20. Rozdělený propagátor • aproximativní evoluční operátor (1) napíšeme jako součin dvou mocninných řad: • použijeme substituci m=n+n'… • aproximace oproti přesnému operátoru: • uvedená rovnost platí jen pro n<2

  21. Rozdělený propagátor • chyba u druhého řádu: • chyba u třetího řádu:

  22. Rozdělený propagátor • aproximativní evol. operátor získaný symetrizací jako aritm. průměr: • pozn. ukážeme, že chyba tohoto propagátoru je 3. řádu • chyba u 2. řádu • u 1. členu: • u 2. členu: • po sečtení se chyba u 2. řádu vyruší

  23. Rozdělený propagátor • chyba u 3. řádu: • u prvního členu: • u druhého členu: • po sečtení:

  24. Rozdělený propagátor • (ad 3) rozdělený propagátor 2. řádu získaný symetrizací součinu: • nejběžněji užívaný rozdělený propagátor • vyžaduje menší počet aritmetických operací nežli v předchozím případě • nebo analogicky:

  25. Rozdělený propagátor • chyba propagátoru: • rozložení exponenciálních členů do mocninných řad: • substituce m=n+n'+n„ • chyba v m-tém řádu:

  26. Rozdělený propagátor • chyba ve 2. řádu (m=2) • ukážeme, že je nulová… • pravá strana (napíšeme do tabulky) • součet:

  27. Rozdělený propagátor • chyba ve 3. řádu • použijeme podobného postupu jako v předchozím případě a získáme…: Příklad: Ověřte!

  28. Rozdělený propagátor • aplikace rozděleného propagátoru: • převedeme vlnovou funkci do p-reprezentace a aplikujeme kinetický evoluční operátor jako skalární součin (T komutuje s p) • převedeme získanou funkci zpět do x-reprezentace a aplikujeme potenciální evoluční operátor (V komutuje s x) • převedeme vlnovou funkci opět do p-reprezentace a aplikujeme kinetický evoluční operátor

  29. Rozdělený propagátor Příklad: Zopakujte předchozí úlohu, kde jsme počítali propagaci pomocí propagátoru SOD, nyní pomocí rozděleného propagátoru. Pokuste se také vypočítat odhad chyby. Srovnejte závislost chyby na energii u propagátoru SOD a rozděleného propagátoru. Svůj závěr doložte příkladem numerického výpočtu. literatura: R. Kosloff, Annu.Rev.Phys.Chem. 45 (1994) 145.

  30. Doplnění – kumulace chyby • Kumulace chyby u aproximace 1. řádu: • lze ilustrovat změnu normy vlastního vektoru Hamiltoniánu na jednotkové kružnici: • nastane změna fáze o která se zachová i u aproximativní propagace • nenastane změna normy, ale u aproximativní propagace ano:

  31. Doplnění – kumulace chyby • Závěr: pro vlnové klubko, které obsahuje větší množství energií nastanou tyto chyby: • soustavná chyba kvůli odlišné změně normy pro jednotlivé složky • zesílení vyšších energetických složek, jejichž původni norma byla na úrovni numerického šumu způsobí po čase nárůst normy do nekonečna • změna normy pro SOD viz TMF045_2.m Příklad: Dokažte, že se v každém druhém propagačním kroku změní norma vlastního vektoru Hamiltoniánu takto:

More Related