1 / 47

POLITICKÝ MARKETING – šance úspěšné komunikace

POLITICKÝ MARKETING – šance úspěšné komunikace. PhDr. Jan Kubáček inspirováno výstupy E. Bradové a mnohaletou praktickou zkušeností. Struktura prezentace. Politický marketing a volební kampaně Premoderní, moderní a postmoderní kampaně

aerona
Download Presentation

POLITICKÝ MARKETING – šance úspěšné komunikace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. POLITICKÝ MARKETING –šance úspěšné komunikace PhDr. Jan Kubáček inspirováno výstupy E. Bradové a mnohaletou praktickou zkušeností

  2. Struktura prezentace • Politický marketing a volební kampaně • Premoderní, moderní a postmoderní kampaně • Volební strategie, politická komunikace (PR v politice) • Tvorba kampaně • Vývoj a typy kampaní • Význam a účinky volebních kampaní v teorii a praxi • Příklady komunikace států

  3. Politický marketing (PM) • Pojem poprvé použit v roce 1956 (Stanley Kelley); přesto řada metod využívána již v prezidentských kampaních v 50. letech 20. st.) • Postupně pronikal do volebních kampaní a politické komunikace v anglosaských zemích – přesto skepse politologů ve věci vlivu na veřejnost a systémových účinků(i přes ni od 90. let 20. stol. dochází k rozšíření PM po celém světě, nehledě na formu vlády, stranický systém a typ politické kultury) • Interdisciplinární povaha – otevřenost přístupům jiných oborů a různorodým metodám • Důraz na manažerství, PR a komunikaci, reklamu, průzkum trhu a veřejného mínění, symboliku jednání, psychologii

  4. Politický marketing (PM) • Neomezuje se pouze na čas voleb, nýbrž je využíván v průběhu vládního období a v každodenním politickém rozhodování – nejen pro dosažení co největšího volebního zisku, ale také proto, aby prosadili potřebnou politickou agendu • PM je pro politiky vhodným nástrojem komunikace – umožňuje politikům kontrolu obsahu, formátu i způsobu prezentace sdělení směrem k veřejnosti

  5. PM - specifičnost • Na rozdíl od klasického marketingu pracuje se skepsí a spíše s nedůvěrou příjemců – nejprve ji musí vyvrátit a získat si jejich přízeň • Důvěra velmi citlivá a krátkodobá (nutnost systematické a dynamické komunikace) • Exkluzivita (pouze 1 hlas; 1 produkt x ekonomický marketing – je možná preference více produktů) • Nabízí člověka (ne ekonomický, technický produkt) • Spíše nefunguje lavinový efekt /osobní doporučení produktu/ - v ekonom. marketingu lidé častěji doporučují a garantují ekonomický produkt

  6. PM – definice přístupu I. • Orientuje se na potřeby a přání zákazníka (voliče; příjemce) a současnézajištění cílů výrobce (prodejce – státu; polit. strany; kandidáta) – nevztahuje se pouze na komunikaci, ale i na veškeré chování politické organizace • Význam politického trhu (elektorátu; příjemců) spočívá v potenciálu směny: zastoupení (vliv) výměnou za podporu • Předmětem směny je produkt v podobě zastoupení a vládních záměrů; image státu, strany, lídra, programu… • Povětšinou vzniká adresně, za konkrétním účelem - přesvědčit / manipulovat („tell our story“)

  7. PM – definice přístupu II. • Interdisciplinární koncept – neustále se proměňuje – výrazná inspirace ekonomickým marketingem, psychologií jednání, symbolikou • V současnosti nepřetržité využívání v rámci permanentní komunikace (kampaně) – jak formou pozitivní, tak i negativní

  8. Principy PM – „4P“ • Produkt (Product) – „Jaké je to sdělení“ (max. 20-30 sekund) • Image státu, strany, politika; program • Kvalita produktu ovlivňuje podporu státu/strany/programu.. • Opakovat jedno ústřední sdělení (po 10 je registrováno, po 100 je pamatováno a osvojováno) • Cena (Price) • Vklad subjektu k získání příjemců (voličů) • Ekonomická strategie subjektu – rozložení nákladů

  9. Principy pm – „4P“ • Propagace (Promotion) – „Jak to sdělit“ • Typ nabídky a komunikace dle viditelnosti a oslovitelnosti • Placené a neplacené prostředky • Uměle vytvořené události – pseudokauzy, happeningy • Umístění (Place/ment) • Podoba a charakter umístění • Tématické, lokální, specializované kampaně • Adresné oslovování a systematická komunikace

  10. PM – proces tvorby a analýzy • Marketingový proces • Předpoklady fungování trhu: všeobecné volební právo, soutěž 2 a více stran, soubor pravidel upravujících polit. soutěž, pluralita • Produkt (stát/pol. strana/kandidát/organizace) • Analýza prostředí a trendů • Definování cílové skupiny • Definování témat • Definování způsobu jak komunikovat • Marketingový mix – „4P“ • Politický trh (odlišné skupiny voličů + různý vliv) • Průzkum • Segmentace • Zacílení a načasování • Umístění (positioning) – strategie vedení kampaně

  11. Průzkum trhu, segmentace, zacílení a umístění I. • Průzkum trhu: kombinace kvalitativních (focus group) a kvantitativních (na reprezentativním vzorku cca. 1000 osob; ideálně 1x měsíčně) metod; flash průzkum (bleskový průzkum, ad hoc průzkum); bange mark (před kampaní rozbor voličského trhu a nálad poptávky) • Segmentace (členění) na sub-segmenty (odlišné potřeby, vlastnosti, chování, komunikace, hodnotové ukotvení) • Nerozhodnutí (Floating voters) mohou rozhodnout volby a většinou se i tak děje • Přehled o struktuře a chování elektorátu (příjemců)

  12. Průzkum trhu, segmentace, zacílení a umístění II. • Zacílení – strategie oslovení skupiny • Atraktivita: počet, budoucí vývoj, míra aktivity • Konkurence • Strategie zacílení • Koncentrovaný/nedifirenciovaný/diferenciovaný přístup • Základní volební dělení a voličská identifikace • Změna x kontinuita • Pravice x levice • Strana (kolektiv) x kandidát (individualita)

  13. Průzkum trhu, segmentace, zacílení a umístění III. • Umístění: taktika a strategie vedoucí k silnějšímu postavení na trhu • Nástroj uchopení podstaty vizí a tématických kroků státu/strany/kandidáta • SWOT analýza – obecné shrnutí vlastních kvalit – shrnutí nejpodstatnějších rysů, detailní rozbor vlastních nedostatků a možných (i domnělých) negativ • 3 aspekty: • Zhodnocení vnitřních možností • Analýza vnějších příležitostí • Strategie politického umístění a dynamiky /fázování/ komunikace

  14. Analýza postavení na trhu • Lídr • Soupeř • Stoupenec • Specialista • Podíl na trhu určuje volební zisk (nikoliv preference) • Komerční vs. politický trh: množství hráčů, působnost (nepřetržitá vs. periodická), odlišná podoba komunikace a řešení (komerční je více limitovaný; politický naopak citlivější na obsah sdělení); odlišná míra exkluzivity

  15. Lídr největší podíl na trhu - ne nutně inovativní; avšak musí být iniciativní 3 strategie ovládnutí trhu prohloubení podílu hájení postavení Ztráta postavení je častější než na trhu komerčním Soupeř Usiluje o pozici lídra, má potenciál (aktivní, agresivní) 3 způsoby útoku přímý (riskantní) konkurenti podobné velikosti/významu lokální/regionální konkurenti Přebírá agendu a styl lídra Nejednoznačný lídr, kartelová smlouva, vyvažování Postavení na trhu

  16. Stoupenec Stabilní, aktivní, dlouhodobý a nezanedbatelný podíl na trhu Strategie nápodobování lídra Klonování Napodobování Přizpůsobení se agendě lídra Častá účast na vládě, či na politické kooperaci Specialista Specializace na malý, úzce vyprofilovaný trh – hájení jeho zájmů 3 strategie Vytvoření specifické nabídky Rozšíření existujícího prostoru Ochrana existujícího prostoru a upevnění podpory Více malých trhů, obava z pohlcení, či vytunelování vlastní specializované nabídky Postavení na trhu

  17. Typy a vývoj politických kampaní I. • Premoderní kampaň • lokálně aktivní; krátkodobá, intenzivní a jednorázová kampaň • pol. 19. stol. – 50. léta 20. stol. • Moderní kampaň • celonárodní a univerzální; komunikace vedena skrze massmédia (zejména TV) a vizuály (plakáty) • 50. léta – konec 80. let 20. stol.

  18. Typy a vývoj politických kampaní II. • Postmoderní kampaň • metody komunikace smíšené (aktivní místní; celonárodní pasivní skrze média); specializovaná a adresná nabídka • využívání nových médií (zejména internetu a mobilní komunikace) • kontinuální využívání výzkumů veřejného mínění a analýz voličských nálad • od počátku 90. let 20. století doposud

  19. Vývoj volebních kampaní a politické komunikace • Od tradičních forem (lokální kampaň, přímý kontakt) k profesionalizovaným kampaním se specializovanou a tématickou volební nabídkou • Růst významu volebního marketingu a amerikanizace kampaní (zapojení odborníků z oblasti médií, reklamy, PR, výzkumu veřejného mínění, managementu, psychologie…) • Personalizace (kandidát sám je programem – nutnost výborných komunikačních schopností a „šarmu“ v TV– tzv. telegen) a elektronizace

  20. Vývojové fáze kampaní • Premoderní kampaň • Moderní kampaň • Postmoderní kampaň

  21. Premoderní kampaň • Přímá komunikace na lokální úrovni, krátkodobá, intenzivní, jednorázová ad hoc kampaň • Voliči stranicky ukotvení, přijímají informace skrze stranický tisk a pasivně skrze celonárodní massmédia • Klíčová role místních organizací – aktivní komunikace • Masové strany se stabilní voličskou podporou (celoživotní loajalita a pevné ukotvení) – „od kolébky až po hrob“ • Společnost rozdělena podle konfliktních línii na homogenní a uzavřené skupiny • Cílem kampaně mobilizace a aktivizace stoupenců (již předem ochotných podpořit svoji stranu) + upevnění podpory

  22. Moderní kampaň • 50. léta – pol. 60. let – ORIENTOVÁNA STRANICKY • 60. – 70. léta – ORIENTOVÁNA NA KANDIDÁTA • od konce 70. let do závěru 80. let – ORIENTOVÁNA NA VOLIČE • Kampaně více centralizované, personalizované, s univerzální nabídkou, profesionalizované (využívání výzkumů veřejného mínění a „televizní řeči“ – např. J.F.Kennedy, R. Reagan) • Hlavním prostředkem kampaní celonárodní TV kanály • Odstranění dílčích skupinových, stranických a sociálních vazeb, volební chování se individualizuje a stává se nevyzpytatelné (narůstá volební pasivita a proměnlivost nálad)

  23. Moderní kampaň • Po mediálním nasycení sledování předpokládaných potřeb voličů – prezentace adresné politické nabídky (kandidát je přidanou hodnotou a podtrhnutím programu) • Náročné na finance a propracovaný management – pravidelné výzkumy veřejného mínění; analýzy voličů a jejich chování a očekávání • Dlouhodobé kontinuální kampaně; intenzivní inzerce a komunikace skrze massmédia, manifestace a případové akce (zvýraznění cílů a politické nabídky)

  24. Postmoderní kampaň • Tato vývojová etapa kampaní se stále vyvíjí a uzpůsobuje (v reakci na neustálou proměnlivost prostředí a požadavky médií) • Kombinuje přístupy premoderní a moderní: návrat k lokálnímu aktivnímu přístupu (adresná, tématická nabídka a komunikace s voličem; interaktivní média) + pasivní celonárodní forma (komunikace skrze massmédia) – zdůraznění váhy volební nabídky • Fragmentarizované, složité mediální prostředí + nástup internetu (YouTube, facebook, virální komunikace, direct mailing) a digitálních médií – konec monopolu TV

  25. Postmoderní kampaň • Marketingové techniky – stoupá proměnlivost chování příjemců (voličů) + klesá politická angažovanost – snižuje se volební účast a přibývá nerozhodnutých • Prohlubují se taktiky pozitivní kampaně a zejména forem negativní kampaně (stále významnější) • Objevuje se srovnávací kampaň a zejména permanentní kampaň (nepřetržité komunikování s příjemci, zdůrazňování vlastního výkladu („tell our story“) + sledována zpětná vazba – podle ni uzpůsobována vrcholná politika) • od 90. let dodnes – MARKETINGOVĚ ORIENTOVÁNA KAMPAŇ • Členitost politického trhu a nárůst rozvrstvení voličstva

  26. Postmoderní kampaň • Posilování image strany a jejího lídra (stává se programem a filosofií strany) – reprezentuje volební manifest • Vstup odborníků do tvorby kampaní (image-makers; novináři; psychologové; analytici výzkumů veřejného mínění…)

  27. Volební strategie (vs) • vs = metody, jak dosáhnout maximálního volebního výsledku realizací politického programu a politického managementu • Utvrzovací – posílení vazby mezi příjemcem (voličem) a polit. stranou, zvýšení odolnosti (posílení loajality) vůči konkurenci a kritice • Rozšiřovací (mobilizační)– rozšíření základny podporovatelů a naklonění si dosud nerozhodnutých voličů • Neutralizační – znejistění a odrazení příznivců konkurence od hlasování • Obrácení – přetažení voličů konkurence ke své nabídce

  28. PR v politice • Snaha o vytvoření veřejné podpory pro činnost, či vybranou instituci skrze cílené informování, přesvědčování, přizpůsobení se • V současnosti je vědomé a cílené pěstování PR veřejně činnými subjekty nutností • Možnost cíleného šíření pozitivního obrazu a smysluplnosti organizace • Příležitost jednostranné komunikace – „tell our story“ • V současnosti důraz na image; komunikaci a integrační podprahové techniky (přímá komunikace; web; YouTube, facebook…)

  29. Politické PR jako proces • Analýza výchozí situace a prostředí • Tvorba programu PR činností (formulace cílů, určení cílových skupin příjemců, dynamiky a rozvrstvení politické komunikace) • Aplikace PR programu • Audit PR procesu • NEJDE ANI TAK O VYTVOŘENÍ DOBRÉHO PRODUKTU, ALE O JEHO EFEKTIVNÍ PROPAGACI • politická reklama: vizuální/symbolická (barva, grafika, slogan) – stále významný vliv „pomalých médií“ + oblíbenost plakátů, netradičních letáků

  30. Politické PR jako proces • Audiovizuální: posiluje se dobré image kandidáta + vazba s příjemcem a dopad sdělení • Interaktivní: zejména internet (webové stránky, on-line fóra, diskuse s voliči, dodávání „našich“ informací, posilování vazby s příjemcem - zažíváme spolu, okamžitě, mnohosmyslově…) • Přímý marketing: direct mail, komunikace se specializovanými skupinami příjemců, virální marketing

  31. Tvorba kampaně (informační lobbying) – tzv. „5M“ • Mission – poselství (poslání/cíl sdělení), definice priorit • Money – finanční nárok komunikace • Message – vzkaz, forma a rozsah sdělení • Media – způsoby a toky komunikace • Measurement – míra, intenzita, dynamika/fázování kampaně • Provokativní začátek (vytvoření povědomí o produktu) – informační střed kampaně (srovnávací kampaň) a popularizace programu – utvrzovací, gradační finále

  32. Tvorba kampaně (informační lobbying) – forma • Ofenzivní: jde o prosazení nového zájmu a nastolení vlastního tématu, určování debaty • Defenzivní: udržení současného stavu a nabídky • Přímá: jednání tváří tvář • Metoda „kulovnice“ – snaha o získání nejvlivnější osoby (opinion maker) • Metoda „brokovnice“ – stimulace co největšího počtu osob, jež se na rozhodování podílejí a se zájmy lobby sympatizují, ovlivňují mínění okolí • Nepřímá: zaměřuje se na získání podpory veřejnosti (aktivní zapojení veřejnosti), která se sama stává přesvědčovatelem

  33. Komunikace v kampaních • Technologie se v PM významně změnily a stále se mění, témata politických sdělení a spotů však zůstávají podobná těm, které se objevovaly již na počátcích • Pozitivní kampaň • Negativní kampaň • Srovnávací kampaň • Permanentní kampaň

  34. Pozitivní (obhajovací) kampaň • Soustřeďuje se zejména na komunikaci s vlastním voličstvem (utvrzovací fce) – v čase mezivolebním pozitivní, v době kampaně mixována s prvky negativní komunikace (např. B. Clinton) • V současnosti využívána kontinuální forma (Vláda ČR – „První rok změn pro budoucnost“; Snižujeme daně; Odstraňujeme bariery v podnikání…) – musí však být adresná, logická a propojená se skutečnou pracovní agendou • Mnohdy spojena s ambicí dosáhnout „zpětné vazby“ příjemce (vyvolat pocit zájmu a kompetence)

  35. Negativní kampaň • Na rozdíl od pozitivní kampaně (která zasahuje spíše svůj elektorát), negativní kampaň oslovuje jak své voliče, tak voliče soupeře a získává pozornost (zvláště) nerozhodnutých • Soustřeďuje se spíše na kritiku soupeře (či jeho programu, resp. strany) než na propagaci sebe (veřejnost je ochotna více akceptovat ataky vůči programu/straně než vůči kandidátovi) • Lidé inklinují k tomu volit proti než pro něco + je snadnější obracet se na emoce než na logiku + často je levnější než pozitivní kampaň

  36. Negativní kampaň • Cílem znevěrohodnit, oslabit, zničit nabídku protivníka (často skrze média) – např. „Černá kniha hříchů ČSSD“; „Opravdu chcete změnu podle ODS?“; „ODS mínus“; „slovenské experimenty“; „zdražení všeho“; „ODSouzeni k reformě“… • Zasahuje a komplikuje flexibilitu soupeře (atakuje jeho kompetentnost a solidnost) – omezuje nabídku konkurence, nastoluje své téma jako ústřední daného volebního klání • Míří nejen na voliče a věrohodnost programů soupeře, ale také na sebevědomí soupeře a jeho racionální (emocionální) stabilitu – chce vyvolat u soupeře paniku a defenzívu

  37. Negativní kampaň • Podle časové působnosti můžeme dělit na krátkodobou (obvykle do 2 týdnů) a dlouhodobou (měsíc a déle) • Předpokladem je kontinuální, flexibilní výzkum (testují se slabiny soupeře a efekty negativní kampaně, ale i nástroje, cíle, osobnosti soupeře) • Tato metoda je účinná a ofenzivní (voliči ji vnímají intenzivněji, lépe si ji pamatuji) • Je však velmi citlivá – některá tématika je pro využití tabu (rodinný stav, náboženství, sexuální orientace) – hrozba nebezpečí bumerangového efektu; riziko vlastní dehonestace

  38. Negativní kampaň - rizika • Bumerangový účinek • Negativní sdělení vyvolá více negativních pocitů směrem k zadavateli než vůči kandidátovi, na něhož je sdělení zaměřeno • Syndrom oběti • Použité sdělení vyvolá u veřejnosti pocit neférovosti a ztotožní se s napadeným (nabízí se možnost prezentace konkurenční nabídky) • Dvojnásobně poškozující účinek • Negativní reklama vyvolá negativní pocity jak směrem k soupeři, tak k zadavateli reklamy

  39. Negativní kampaň • K negativní reklamě je třeba nabízet i řešení (jinak hrozí nedůvěryhodnost politické nabídky) • Jistým pozitivem: odhaluje integritu kandidáta – jak bude jednat a reagovat po svém zvolení na kritiku, či tlak, jak se bude chovat k veřejnosti a jejich zájmům + kritická sdělení mají tendenci býti konkrétnější, v porovnání s pozitivní komunikací, která je často příliš vágní a obecná • Zvyšuje se zájem voličů o výsledek voleb a voliči si sdělení dokáží častěji vybavit (více ho i zvažují), oproti pozitivní reklamě

  40. Negativní kampaň - Srovnávací kampaň • Forma negativní kampaně postavená na vymezení se vůči reálné nabídce konkurenta • Na voliče nepůsobí tak agresivně jako čistě negativní typ sdělení • Rizika hrozí obdobná jako v případě ryze negativní kampaně (veřejnost je však vůči tomuto typu komunikace tolerantnější)

  41. Negativní kampaň - Permanentní kampaň • Negativní ataky pokračují dlouho po skončení voleb, popřípadě trvají celé funkční období (billboardová kampaň; kritické a srovnávací tiskové konference; tiskoviny – hodnocení konkurenční činnosti („100 dní skandálů, omylů, vulgarity a tmářství“) • Riziko: unavování voličů a nárůstu apatie (klesá ochota se v potřebný moment aktivizovat, či vnímat apel jako zásadní a fatální)

  42. Účinky volebních kampaní a vlivu PM v praxi • Odborníci jsou v hodnocení účinků dosud nejednotní a nenabízí jednoznačné závěry • Účinek podmíněn dalšími těžko měřitelnými faktory • Volební úspěch nejednoznačným měřítkem (vytváří často nárok na další úroveň a intenzitu komunikace) • Nejnáchylnější jsou nerozhodnutí voliči (rozhodují se až v průběhu kampaně, často až před jejím závěrem) – význam této skupiny společnosti stále roste (část podporuje vítěze; část se ztotožňuje se slabším)

  43. Účinky volebních kampaní a vlivu PM v praxi • Riziko bumerangového efektu, či „přehřátí“ volební komunikace • Medializace kampaně (nebezpečí manipulace) • Negativní kampaň – posílení animozit; riziko nárůstu pasivity, cynismu, nezájmu o politiku a protestního hlasování

  44. Příklady komunikace států • Pozitivní kampaň • http://www.pm.gov.uk/output/Page3054.asp (Tony Blair – den premiéra) • http://www.number-10.gov.uk/output/Page41.asp (Prohlídka sídla premiéra) • http://www.america.gov/multimedia/video.html?videoId=1498976413 (I Am America) • http://www.poland.gov.pl/Films,2508.html (Prezentace Polska) • http://www.tatsachen-ueber-deutschland.de/en/home1.html

  45. Příklady komunikace států • http://www.elysee.fr/accueil/ (Stránky franc. prezidenta) • http://czech.prague.usembassy.gov/aic_amerikauvas.html (Amerika u vás) • http://czech.prague.usembassy.gov/fotograficka_soutez.html (Propagace USA jinak) • Jak z negativa učinit pozitivum („polský instalatér“)

  46. Děkuji Vám za pozornost PhDr. Jan Kubáček politolog a politický konzultant pro oblast politické komunikace, politické sociologie, psychologie a politický marketing 775-949-127 jan.kubacek@centrum.cz

More Related