Marek v cha 2014
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 131

Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu PowerPoint PPT Presentation


  • 64 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Marek Vácha 2014. Světové problémy nejsou způsobeny geneticky postiženými, nýbrž naopak lidmi s vynikajícími geny, kteří ovšem svůj talent propůjčují k nemorálním cílům. Theodosius Dobzhansky. Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu. Eugenika. eu = dobrý, pravý, správný

Download Presentation

Od eugeniky 19. století po Projekt lidského genomu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Marek v cha 2014

Marek Vcha

2014

Svtov problmy nejsou zpsobeny geneticky postienmi, nbr naopak lidmi s vynikajcmi geny, kte ovem svj talent propjuj k nemorlnm clm.

Theodosius Dobzhansky

Od eugeniky 19. stolet poProjekt lidskho genomu


Eugenika

Eugenika

  • eu = dobr, prav, sprvn

  • genus = rod

  • Jedenct vydn The Encyclopedia Britannica definuje eugeniku jako

  • organick zlepen rasy skrze moudr uvn zkon ddinosti.


Historie

Historie


Plat n

Platn

  • Platn poaduje, aby:

  • nejlep mui obcovali snejlepmi enami co nejastji, kdeto nejhor mui snejhormi enami naopak, a dti onch prvnch maj bt vychovvny, tchto vak ne, m-li bti chov co nejdokonalej; a provdn veho toho mus zstat tajemstvm (Platn, stava OYKOYMENH, Praha 1996, s.153-154)

  • ale dti horch rodi a narod-li se co neduivho zonch prvnch, ty odstran, jak slu, na mst tajnm a nezjevnm. (tamt, s.154)


Plat n1

Platn

  • lkastv je forma politiky, neboli, jak sm k, dobr politik byl Asklpios.

  • lkask umn nesm za svj cl povaovat prodlouen ivota, nbr pouze zjem sttu. (Popper K., Oteven spolenost a jej neptel I. OIKOYMENH, Praha 1994 s. 128)


Velk brit nie a usa

Velk Britnie a usa


Herbert spencer

Herbert Spencer

  • socildarwinismus Herberta Spencera

    • pokud je v prod boj silnch proti slabm, je to tak sprvn i pro lidskou spolenost

    • Spencer je autorem sloganu survival of the fittest (=peit nejschopnjch)

    • Politick poselstv socildarwinismu: kolonialismus, imperialismus, kapitalismus voln soute a kiklav rozdly v bohatstv, to ve je novou filosofi ospravedlnno a podporovno

    • hls se k nmu rovn marxist ve jmnu boje mezi jednotlivmi tdami


Vztah mezi p rodn mi v dami a filosofi kritika soci ln ho darwinismu

Vztah mezi prodnmi vdami a filosofikritika socilnho darwinismu

  • prodn vdy zkoumaj co je

  • etika zkoum co by mlo bt

  • pouze lovk je proputnec prody - je morln bytost a jako jedin z tvor je schopen volby mezi dobrem a zlem

  • v prod nelze hledat morln vzory

  • ponvad tam nejsou!

  • proda nen ani laskav, ani krut, ani moudr, ani neltostn - proda je


Friedrich nietzsche 1844 1900

Friedrich Nietzsche(1844 1900)

  • Slab a nezdaenci a zhynou, to prvn pkaz na lsky k lidem. A jet jim k tomu dopomozme.


Francis galton 1822 1911

Francis Galton(1822 1911)

  • 1863 termn nature nurture

  • 1883 termn eugenika

  • eugenika tedy vznik bez jakkoli pedstavy o tom, co je to genetika! (Mendel bude objeven a 1900)


Francis galton 1822 19111

Francis Galton(1822 1911)

  • "Kdykoli me, potej."

  • Eugenika by mla bt "zavedena do nrodnho povdom jako nov nboenstv."

    • Sandel, M.J., (2007) The Case Against Perfection. The Belknap Press of Harvard University Press. Cambridge, MA and London, England.p.63


Francis galton

FrancisGalton

  • Bylo velmi dobe znmo, e farmi a milovnci kvtin mohli promylenou selekc obdret linie kvtin a domcch zvat obzvlt silnch v danch vlastnostech.

  • Mohli by lid bt vylepeni podobnm zpsobem?

  • Mohli by lid s nedoucmi vlastnostmi bt vymceni a lid s doucmi vlastnostmi bt rozmnoeni?

  • Mohli bychom my lid, konen vzt do svch rukou smr sv evoluce?

  • (Kevles, D.J., In the name of eugenics: genetics and the uses of human heredity. (1985) University of CaliforniaPress, Berkeley and Los Angeles. p. 3)


  • Francis galton1

    FrancisGalton

    • Obalovval katolickou crkev ze svho lpn na celibtu mnich, nebo toto omezen sniovalo propagaci intelektuln zdatnch.

    • nboensk dogmatismus...

      • "zniil zvdavho ducha, lsku k pozorovn prody, cestu induktivnho uvaovn, nvyk nezvislho mylen."

    • (Kevles, D.J., In the name of eugenics: genetics and the uses of human heredity. (1985) University of California Press, Berkeley and Los Angeles. p. 3)


    Francis galton 1822 19112

    Francis Galton(1822 1911)

    • pinesl mylenku, e otisky prst by mohly slouit policii ve vyetovn

    • pi svch cestch po Velk Britnii tajn vytvel mapu krsy jednotlivch mst, se zvrem e nejvy incidence krsnch dvek je v Londn a nejni v Aberdeenu.

    • Galton rovn oivoval nezajmav vdeck konference tm, e se snail mit rove nudy tak, e potal vrtn a ovn poslucha na minutu pednky. Studii potom uveejnil v asopise Nature.


    Francis galton 1822 19113

    Francis Galton(1822 1911)

    • Galton uzavel, e modlitba nefunguje, nebo spotal, e vysoc crkevn hodnosti umraj v piblin stejnm vku jako pslunci jinch profes, jako napklad prvnci...

    • ...a e lodi vezouc do zmo misione se potpj stejn asto jako lodi vezouc zbo nebo prostitutky.


    Francis galton 1822 19114

    Francis Galton(1822 1911)

    • Kdyby se dvacetina sil a financ, kter vnujeme lechtn kon nebo krav vnovala na vylepen lidsk rasy, jakou galaxii gni bychom mohli stvoit! Mohli bychom do svta uvst proroky a veleknze civilizace, podobn jako bychom mohli uvst do ivota idioty mnoenm kretin. Mui a eny souasnosti jsou, ve srovnn stm, jak bychom mohli pivst do existence, podobni prijskm psm Vchodnho msta ve srovnn svysoce vylechtnmi rasami

    • Galton, F., (1864) Hereditary talent and character. MacMillans Magazine.11,157-165 p.165-166


    Francis galton 1822 19115

    Francis Galton(1822 1911)

    • v pedmluv ke sv knize Hereditary Genius:

    • v tto knize chci ukzat, e pirozen schopnosti lovka jsou zeny ddinost, podle stejnch zkon a se stejnmi limity jako nachzme u forem a fyziklnch rys celho organickho svta. Nsledn, tak jak je snadn, bez ohledu na tyto limity, pozornou selekc a neustlm kenm obdret kon nebo psy se obzvlt dobrmi schopnostmi k bhu, i k dln ehokoli jinho, je podobn provediteln vyprodukovat vysoce obdaen rasy lid moude provedenmi manelstvmi v prbhu nkolika nslednch generac.


    Francis galton 1822 19116

    Francis Galton(1822 1911)

    • Francis Galton nalhal, aby se nejinteligentnj a nejzdravj jedinci brali mezi sebou navzjem. Za ideln povaoval situaci v Nmecku, kde si univerzitn profesoi (vichni mui) brali obvykle za manelky dcery jinch profesor nebo postgraduln studentky.


    1859 vych z o p vodu druh

    1859: Vychz "O pvodu druh"


    Charles darwin

    Charles Darwin

    • "V uritm smyslu jsi ze m uinil konvertitu" napsal Darwin Galtonovi, "nebo jsem se vdy domnval, e s vjimkou duevn nemocnch se lid mezi sebou neli ani tak intelektem, jako spe horlivost a tvrdou prac".

    • "Nyn vme, e genialita... m tendenci bt ddna".

    • (Kevles, D.J., In the name of eugenics: genetics and the uses of human heredity. (1985) University of California Press, Berkeley and Los Angeles. p. 20)


    William graham sumner

    William Graham Sumner

    • Vlda by se nemla vmovat do uzavrn manelstv, ve spolenosti se sama od sebe ustanov

    • tda gni

    • tda talentovanch

    • tda prmru

    • tda defektivnch

      • kte od spolenosti oderpvaj jej zdroje. Ti by mli bt ponechni sami svmu osudu to sink or swim (utop se nebo plav)

    • tda delikvent (kriminlnci, delikventi)

      • by mli bt eliminovni ze spolenosti


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • Francis Galton:

    • "Co proda in slep, pomalu a nemilosrdn, me lovk uinit prozrav, rychle a milosrdn."


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    J.G. Mendel

    1862

    J.G. Mendel

    1880


    Eugenika1

    Eugenika

    • Negativn eugenika: zbavit se nevhodnch:

      • segregace

      • sterilizace

      • genocida

    • Pozitivn eugenika: rozmnoit vhodn


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • Eugenika se zrodila ze strachu z degenerace a vidla ve vd een

    • Vda ovem zkoum co jest, co po danm ken lze oekvat a co nelze oekvat

    • Nap. Sterilizan zkony jsou politick volba

      • Ve Velk Britnii nikdy nebyly zavedeny, a zde byly siln eugenick skupiny, kter o to usilovaly


    Propag to i eugeniky

    Propagtoi eugeniky

    • FrancisGalton

    • Charles Davenport

      • nejpokrokovj revoluce v historii by mohla bt dosaena, kdybychom satky lid postavili na stejn vysokou rove a vnovali mu stejnou pozornost, jakou vnujeme ken kon

    • Karl Pearson

    • Alexander Graham Bell

    • G.B. Shaw

    • Winston Churchill


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • Theodor Roosevelt pe Davenportovi:

      • "Jednoho dne si uvdomme, e nae nejpednj povinnost, povinnost ze kter nelze uniknout je, aby oban sprvnho typu zanechali za sebou ve svt svou krev; a e v dnm ppad nememe dovolit pokraovn lini oban nesprvnho typu."

      • Sandel, M.J., (2007) The Case Against Perfection. The Belknap Press of Harvard University Press. Cambridge, MA and London, England.p.64


    J b s haldane a ectogenic children

    J.B.S. Haldane a "ectogenicchildren"

    • "Spolu s jinmi biology nap politickm spektrem spojil Haldane vdu eugeniky se socilnm pokrokem. Nov laboratorn techniky by mohly vytvoit tzv. "ektogenn dti", kter by se narodily z embry oplozench a kultivovanch mimo dlohu matky.

    • (Byly to Haldaneovy ektogenn fantazie, kter inspirovaly AldouseHuxleyho k napsn knihy "Bjen nov svt" a popularizovn pedstavy dt ze zkumavky.

    • (Rothman, S.M., Rothman, D., (2004) ThePursuit of Perfection. VintageBooks, A Division of Random House, INC, New York. p. 8)


    Teorie lov ka

    Teorie lovka

    • USA, Britnie a Nmecko: lovk je uren pedevm zrodenou plazmou (germ plasm), kter se pedv zgenerace na generaci a jej vliv je mnohem silnj ne vliv prosted. Tato vra byla poslena znovuobjevenm Mendelovch zkon 1900 faktory, pozdji nazvan geny ovlivuj fyzick i behaviorln rysy lovka.

    • Francie: osoba je spe urena prostedm, ovlivnno lamarckismem. Environmentalist se zajmali zejmna o positivn eugeniku a vnovali pozornost faktorm jako je viva, medicnsk pe, vzdln; mlo se za to, e by se mlo zat u mldee, pozdji draz penesen na dtstv, a pak dokonce na thotn matky, kter byly vyzvny, a se varuj alkoholu a poslouchaj koncerty vn hudby.


    Eugenika za tek 20 stol

    Eugenikazatek 20. stol.

    • jedinci sdobrmi geny jsou snadno rozpoznateln podle inteligence, pevnho charakteru, a podle majetku

    • Kriminalita, prostituce a duevn zaostalosti feeblemindedness byly chpny jako produkty patnch gen.


    Iq testy

    IQ testy

    • tzv. Stanford Binet testy IQ zaaly v roce 1920

      • kdy testy zaaly, ukzalo se, e dvky skruj mnohem lpe ne chlapci...

      • ...protoe se ale pedpokldalo, e to nen mon, otzky se upravily tak, aby ob pohlav skrovala stejn

      • kdy se ukzalo, e akademici skruj lpe ne emeslnci a bloi lpe ne ernoi...

      • ...chpalo se to jako objektivn vsledek

    • (voln podle Rose, S., (2005) Lifelines. Life Beyond the Gene. Vintage, London, p. 287)


    Eugenika2

    Eugenika

    • Negativn eugenika vUSA: snaha o zabrnn plivu imigrant a zabrnn manelstv snimi.

      • psn imigran kontroly maj zabrnit rozedn nrodnho genetickho ddictv

    • 1924 Imigran akt: velmi redukuje pliv imigrant zvchodn a jin Evropy

    • Mezi lety 1907 1930, 30 stt vUSA odsouhlasilo zkon, naizujc povinnou sterilizaci mentln postiench a zloinc, zejmna Kalifornie, kde bylo sterilizovno vce lid ne ve vech ostatnch sttech USA dohromady.

    • celkem v USA sterilizovno mezi lety 1907 - 1963 pes 60 000 (!) mentln nemocnch


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    Order for Sexual Sterilization of an inmate in a state hospital in Virginia (USA).

    Pokud komise nalezne, e chovanec je duevn nemocn, idiotick, imbeciln, slabomysln nebo epileptick a pokud je podle zkon ddinosti pravdpodobn, e je potencilnm rodiem potomka podobn postienho, potom me bt tento chovanec sterilizovn, ani se zpsob jma jeho obecnmu zdrav, a zlep se touto sterilizac jeho blaho a blaho spolenosti


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • USA: odhaduje se, e mezi lety 1920 a 1940 bylo nedobrovoln sterilizovno 30 000 - 35 000 lid.

    • nazen sterilizace uritch td lid byla provdna v 30ti sttech USA mezi lety 1907 - 1963.

    • Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.120


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    1924: Oliver WendellHolmes a jeho soudn tribunl obhajuje prva stt na sterilizaci inferiornch jedinc proti jejich vli:

    (Richards, J.E., Hawley, R.S., (2005) The Human Genome. A Users Guide. 2nd ed. Elsevier Academic Press, Burlington, MA, USA, p.433)


    Charles darwin1

    Charles Darwin

    • Budujeme tulky pro duevn nemocn, tlesn postien a nemocn, zavdme zkony na ochranu chudch; a nai lkai vykonvaj sv nejlep dovednosti, aby chrnili ivot kadho do poslednho momentu. Nikdo, kdo m zkuenosti s kenm domcch zvat nebude pochybovat o tom, e takovto praxe vysoce kod lidsk rase. Pokud jsou v njakm ohledu inferiorn na tle nebo na dui, mly by se ob pohlav zdret od uzavrn manelstv. (Charles Darwin: Descent of Man)


    Leonard darwin

    Leonard Darwin

    • Nucen izolujeme kriminlnky, lence a mentln defektivn; tento princip musme rozit i na ty, kdo by tm, e by mli potomstvo, vn pokodili budouc generace.

    • Darwin, L., (1925) Race deterioration and practical politics. Eugenics Review. 141-143


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • William Graham Sumner (1840-1910)

    • necht je znmo, e ped nmi le pouze jedna alternativa: svoboda, nerovnost, peit nejvhodnjch; nikoli svoboda, rovnost, peit nejmn vhodnch.

    • Prvn z alternativ povede spolenost vped a bude upednostovat jej nejlep leny; druh alternativa povede spolenost zpt a bude upednostovat jej nejhor leny. (cit. v Oldroyd 1980)


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • V roce 1903 vznik Americk lechtitelsk asociace (the AmericanBreedersAssociation). Asociace si vytyila za kol penst Mendelovy ideje do Spojench stt. Asociace se zabvala pedevm lechtnm kon a dalch zvat, tak se ovem zabvala teoretickmi otzkami lechtn lid, kter nastolil ji FrancisGalton.

      • bylo objeveno, e moeplavectv (seafaringness) le na chromosomu Y

        • na tom ovem nebylo nic divnho pokud uvme, e vichni tehdej nmonci byli mui...

      • v tto dob existovaly rodokmeny pro idiocii, hloupost, nomdstv, tulctv i kriminalitu.


    N mecko po prvn sv tov v lce

    Nmecko po prvn svtov vlce

    • Nai nejlep mui zemeli ve vlce, m zpsobili ztrtu celmu nrodu, ztratily se jeho nejlep geny. Geny tch, kte nebojovali (nejhor geny), se potom voln rozmnoovaly, m zrychlily biologickou a kulturn degeneraci nroda.

    • Robert Jay Lifton, The Nazi Doctors: Medical Killing and the Psychology of Genocide, Basic Books 1986, 46


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • Jde o to, obrtit stvajc trend sniovn mry porodnosti u schopnjch obyvatel a neomezovanho rozmnoovn lid ddin zatench, duevn mncennch,slabomyslnch a osob s ddinmi kriminlnmi sklony.

    • (Dr. Walter Gross, editel adu pro osvtu v populan politice a rasovou pi)

    • Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologick nakladatelstv. Praha, str. 112


    Adolf hitler

    Adolf Hitler

    • Proda je krut, proto i j jsem krut.


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • Silnj rasa mus nahradit slab, nebo sla lidstv ve sv konen podob zni vechny smn mantinely takzvan lidskosti jedinc, aby udlala prostor pro lidskost prody, kter ni slab, aby vytvoila msto silnm. (Adolf Hitler)

    • cit. v Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.119


    Sklen n mu

    Sklenn mu

    • byl vytvoen v roce 1935 pro Muzeum rasov hygieny v Dranech za elem vstavy tkajc se genetickho zdrav.


    Glass man

    Glass man

    • poprv mohli lid vidt lidsk orgny a architekturu lidskho tla

    • symbol novho lidstv, nov rasy

    • zvstovatel "konenho een"...

      • Mus bt povinnost rasov hygieny, aby byla pipravena k mnohem psnj eliminaci inferiornch lidskch bytost ne je dnes...


    Glass man1

    Glass man

    • poprv mohli lid vidt lidsk orgny a architekturu lidskho tla

    • symbol novho lidstv, nov rasy

    • zvstovatel konenho een...

    "Sklenn mu" dnes, Drany


    Propagandistick plak ty

    Propagandistick plakty

    1936


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • V prehistorickch asech lidstva probhala selekce pro vytrvalost, heroismus, sociln uitenost a podobn vhradn silou nepznivch vnjch vliv. Tuto roli dnes mus pevzt lidsk spolenost sama; jinak bude lidstvo, kvli absenci seleknch faktor, znieno degenerativnmi jevy kter obecn provzej domestikaci.

    • Konrad Lorenz, cit v. Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p. 121


    N mecko ii sv tov v lka program lebensborn

    Nmecko, II. svtov vlkaprogram lebensborn


    Nestoj me sami

    Nestojme sami

    ena dr v rukou dt, mu tt s nmeckm zkonem o povinn sterilizaci (Law for the Prevention of Hereditarily Diseased Offspring), v okol vlajky stt, kter ji podepsaly (vlevo) nebo projednvaj (vpravo) podobnou legislativu


    Program lebensborn

    Program lebensborn

    • Na potku programu programu "lebensborn" byly jesle pro rodinn pslunky SS.

    • Za elem vytvoen "superrasy" byly tyto jesle pemnny na "msta setkn" "rasov istch" Nmek, kter chtly mt dti s dstojnky SS. Dti byly vychovvny SS a je mono je rovn povaovat za obti vlky. Bez kontaktu se svmi matkami a bez jakkoli rodiovsk lsky u nich asto vznikaly psychick poruchy.


    Program lebensborn1

    Program lebensborn

    • organizace Lebensborn e.V. (eingetragener Verein) zaloena 12. prosince 1935

    • pvodn smysl: povzbudit Nmce, zejmna pslunky SS, aby mli vce dt


    Program lebensborn2

    Program lebensborn

    • Od roku 1939 dl nastv jedna z nejdsivjch forem programu "lebensborn". Jednalo se o nosy dt "rasov dobrch" z vchodnch okupovanch zem. Tyto nosy byly organizovny SS a jednalo se o dti, kter splovaly rasov kritria (jako modr oi a svtl vlasy). Tisce tchto dt byly transferovny do "lebensborn" center a byly ponmeny.

    • http://www.jewishgen.org/forgottenCamps/General/LebensbornEng.html


    Program lebensborn3

    Program lebensborn

    Nmeck eny zskvaj tyto ke jako vyznamenn za poet narozench a vychovanch dt


    Program lebensborn4

    Program lebensborn


    Holocaust

    Holocaust


    Eutan zie v n mecku

    Eutanzie v Nmecku

    • 1929 zaloena Lkask liga nrodnho socialismu

    • 1937 poet lka, len SS je 7x vt ne pslunk jinch profes

    • Elie Wiesel: zatmco spisovatel a bsnci emigrovali (mezi nimi i neid Bertold Brecht a Thomas Mann), lkai zstali.

    • Nacistit vdci mluv o nrodnm socialismu jako o form aplikovan biologie


    D tsk eutan zie

    Dtsk eutanzie

    • kauza baby Knauer

    • konec 1938 nebo zatek 1939: otec dtte, kter se narodilo slep a jemu chybla noha a st ruky, a kter, podle svdectv Hitlerova lkae vypadalo jako idiot, podal psemn Hitlera, aby jej dtte zbavil. Karl Brandt a Filip Bouhler pak jsou Hitlerem vyzvni, aby vpodobnch ppadech jednali obdobn.

    • uvn termn lebensunwertes Leben


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    Karl Brandt Philipp Bouhler

    Philip Bouhler spchal sebevradu 19. kvtna 1945, pedtm, ne mohl bt zajat Spojenci.


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    Nazi physician Karl Brandt, director of the Euthanasia Program. August 27, 1942.


    D tsk eutan zie1

    Dtsk eutanzie

    • Kad zlka napsal ervenou tukou znamnko + nebo modrou tukou znamnko

    • erven kek znamenalo rozhodnut dt zabt, modr znamenalo rozhodnut proti zabit.

    • Ti kky znamenaly konen ospravedlnn dt zabt a jeho pevezen na specializovanou kliniku, kde dt zemelo injekc, nebo hladem nebo zimou. Rozhodnut muselo bt jednotn. Pokud nebylo, dt bylo dno na pozorovn a pozdji opt podrobeno dalmu rozhodovn.


    Program d tsk eutan zie

    Program dtsk eutanzie

    • 1939: evidence dt s:

    • idiocie a mongolismus (obzvlt ve spojen se slepotou a hluchotou)

    • mikrocephalie

    • hydrocephalus (vraznjho stupn nebo progresivn povahy)

    • deformity vech druh

    • obrny


    Program t4

    Program T4

    • 1000 : 10 : 5 : 1

    Tiergartenstrae 4


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    Tento obraz pochz z filmu produkovanm skm Ministerstvem propagandy. Npis: Morln a nboensk koncepce ivota d prevenci ddin nemocnch potomk. Nacistick propaganda usilovala o podporu veejnosti ve svm sil o nucen sterilizace.


    Eutan zie dosp l ch

    Eutanzie dosplch

    • nelo ji jen o to zbavit se lebensunwertes Leben, nbr i o uvolnn lek a personlu pro pliv rannch z fronty


    Eutan zie dosp l ch1

    Eutanzie dosplch

    • Jednalo se o pacienty trpc:

    • Schizofrenie, epilepsie, nemoci st (senile disorders), neliteln paralza, syfilis, encephalitida, Huntingtonova nemoc a dal neurologick onemocnn

    • Ty kdo byli vstavu minulch 5 let

    • Nebo nemli nmeck obanstv nebo nebyli pokrevn nmci, jako id, ernoi a Romov


    Eutan zie dosp l ch2

    Eutanzie dosplch

    • Veden programu se nakonec ujal Christian Wurth.

    • Program byl natolik spn, e profesor Wurth si stoval kdy eliminujeme vechny tyto mentln nemocn, kdo bude chtt dl pokraovat ve vzkumu na slibn se rozvjejcm poli psychiatrie? (Wiesel, E., Without conscience www.nejm.org)

    • Zde se poprv pouil plyn (CO) vhermetickch mstnostech, upravench jako sprchy. Pacienti byli ovem pedtm pod vlivem injekc. Vkadm centru bylo krematorium.

    • Rodinm bylo oznmeno, e smrt nastala zmedicnskch pin, jako infarkt nebo zpal plic. Ovem neekan velk poet zesnulch stejn jako kou zkrematori vzbuzovaly vobyvatelstvu podezen a strach


    Eutan zie dosp l ch3

    Eutanzie dosplch

    • 3. srpna 1941 katolick biskup Clemens August Graf von Galen

    • 23. srpna 1941 Hitler oficiln T4 zastavil

    • do konce vlky ovem zabito jet dalch 70 000 lid

    • zajmav je, e rozhodujc impuls nepiel od lka


    Eutan zie dosp l ch4

    Eutanzie dosplch

    • pacienti budou brzy zabiti. Zjakho dvodu? ()Tito neastn pacienti mus zemt protoe, podle nzoru uritho departmentu, nebo svdectv urit komise, ij bezcenn ivot. Argumentem je to, e ji nejsou vce schopn vytvet komodity, jsou jako star stroje, kter ji nefunguj, jako sta kon, kte jsou neliteln kulhav, jako krvy, kter ji nedvaj mlko.

      Co se stane stakovmto starm strojem? Odhod se na smetit. Co se stane skulhavm konm nebo neproduktivn krvou?

      Nechci toto pirovnn dotahovat do konce ()

      Mte vy nebo mm j prvo t pouze pokud jsme produktivn, nebo pokud jsme druhmi povaovni za produktivn?


    Eutan zie dosp l ch5

    Eutanzie dosplch

    • Dm vm pklad toho co se dje. Jeden zpacient vMarienthalu byl mu star 55 let, farm zvenkova zokol Mnsteru mohl bych uvst jeho jmno kter trpl uritou mentln poruchou a byl proto pijat do nemocnice vMnsteru. Nebyl mentln nemocn vplnm smyslu slova: mohl pijmat nvtvy a vdy byl astn, kdy za nm pili jeho rodinn pslunci. Ped pouhmi 14 dny jej pila navtvit jeho manelka a jeden zjeho syn, vojk, kter se vrtil na chvli zfronty. Syn velmi lpl na svm otci a louen bylo smutn: nikdo nemohl ct, zda se jet vrt a uvid svho otce, nebo syn me padnout na bitevnm poli. Syn, vojk, ji otce na tto zemi skuten neuvid, nebo otec byl mezitm dn na listinu neproduktivnch. Pbuzn, kte chtli vidt svho otce tento tden vMarienthalu, byli u dve vrceni zpt spoznmkou, e pacient byl pevezen jinam podle instrukc Sttn rady nrodn obrany (Council of State for National Defence). Nebyly poskytnuty dn informace o tom, kam byl pacient pevezen, sdodatkem, e pbuzn budou informovni bhem nkolika dn. O em budou informovni? Dozv se to sam jako obvykle? e mu zemel, byl splen a e popel bude vydn po zaplacen pslunho poplatku? Potom onen vojk, riskujc svj ivot na bojiti pro sv krajany neuvid svho otce ji nikdy na tto zemi, nebo tito krajan jej zabili.


    Eutan zie dosp l ch6

    Eutanzie dosplch

    • Pokud ustanovme princip, podle kterho meme zabt neproduktivn lidsk bytosti, potom bda nm vem, a se staneme starmi a nemocnmi! Pokud ustanovme prvo zabjet neproduktivn, potom bda vem invalidm, kte se opotebovali, kte obtovali sv zdrav a sly vproduktivnm procesu. Pokud je dovoleno nsiln odstraovat neproduktivn lidsk bytosti, potom bda vem naim vojkm, kte se vrac zvlenho pole vn zranni, jako mrzci i invalidov. ()


    Eutan zie dosp l ch7

    Eutanzie dosplch

    • Potom dn znaich ivot ji nen vce vbezpe. Njak komise ns me zapsat na seznam jako neproduktivn, ns, kdo podle jejho nzoru zaneme t bezcenn ivot. A dn politick sla ns nezachrn a dn soud se nebude zabvat na vradou a nepotrest nae vrahy.

      Kdo dnes me jet dvovat svmu doktoru?


    6 m st kde se prov d la eutan zie

    6 mst, kde se provdla eutanzie

    Brandenburg near Berlin (January 1940 - September 1940),Grafeneck near Stuttgart (January 1940 - December 1940),Hartheim near Linz in Austria (January 1940 - December 1944),Sonnenstein/Pirna near Dresden (April 1940 - August 1943),Bernburg near Magdeburg (September 1940 - April 1943),Hadamar near Koblenz (January 1941 - August 1941).

    Hadamar na dobovm snmku

    Po CO se zde zkouel cyklon B


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    Autobusy vyuvan k transportu pacient do centra pro eutanzii v Hadamaru. Okna jsou zatena barvou, aby lid venku nemohli vidt dovnit.

    Nmecko, mezi kvtnem a zm 1941.


    Propagandistick plak ty1

    Propagandistick plakty

    1936


    Konec programu t4

    Konec programu T4

    • 24. srpna 1941 Hitler program T4 oficiln zastavil - do t doby se odhaduje, e bylo zabito na 70 000 lid

    • program neoficiln pokrauje dl a do roku 1945


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    Tato osoba trp ddinm defektem a bhem jejho ivota na n spolenost vynalo 60 000 skch marek.

    Ptel Nmci, jsou to i vae penze.


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    Lid tlesn a duevn handicapovan pedstavovali sloitj ppad vyadujc nov, originln pstup: nebylo mono je vyhnat i odsunout, protoe sprvn nenleeli k dn "ciz rase", ale ani si nezaslouili vstup do tiscilet e.

    Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologick nakladatelstv. Praha, str. 113

    Nacistick plakt, nesouc text: Tento siln a zdrav zdravotnk je zde jen proto, aby se staral o tohoto nebezpenho lence. Nemli bychom se stydt?


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    Nacismus


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • "Kad sedlk v, e kdyby dal nejlep kusy svch domcch zvat bez potomk na porku a kdyby naopak choval slab jedince, jeho chov by beznadjn zdegeneroval. Zatmco sedlk by se u svch zvat a pstovanch rostlin tto chyby nedopustil, my dovolujeme, aby se ve velkm mtku opakovala pmo mezi nmi. Nai dnen lidskost musme odinit tm, e dohldneme na to, aby se tito podadn lid nerozmnoovali. (...) Vymrn a zchrana jsou dva ply, kolem nich se to veker kultivace rasy (...) kolem je zachrnit lidi ped tm, aby je perostl plevel. (biolog Erwin Baur a antropolog Martin Stmmler)

    • Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologick nakladatelstv. Praha, str. 118


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    T 4

    • Je pro m nesnesiteln pedstava, kdy pomyslm, e nai nejlep chlapci, vkvt naeho mld mus ztratit svj ivot na front kvli tomu, aby slabodu (feebleminded) a neodpovdn sociln elementy mli zajitnou existenci v asylovch domech.

    • Dr Hermann Pfannmller


    Osv tim

    Osvtim

    • Vztah k konenmu een je jednoznan, plyn byl pouit prv pro akci eutanzie.

    • Tit lkai, sestry a technick personl a technologie se pesunuli do Majdanku, Osvtimi a do Treblinky


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    dkazy Norimberskho soudu - asi 275 000 lid zabito

    vc ne 8 000 dt zabito v rmci dtsk eutanzie

    v jnu 1939 Hitler program roziuje i na dospl (1. z 1939 bylo napadeno Polsko)

    snaha zbavit se neuitench jedlk (useless eaters)


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    Dlaba na chodnku u Tiergartenstrae 4 dnes pipomn pamtn deskou obti programu T4


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • 20. ledna 1942 - konference ve Wannsee trv jen hodinu a pl...

    • ...a je zde rozhodnuto o "konenm een"

    • vce ne polovina astnk mla titul "doktor"

      • jednalo se zejmna o doktory medicny

      • ...a tak doktory filosofie


    Slippery slope

    Slipperyslope

    Baby Knauer

    dtsk "eutanzie"

    T4: "eutanzie" dosplch

    Auschwitz


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • Program byl provdn lkai a psychiatry, z nich jen hrstka protestovala.

    • Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.120

    • Jak smysl m nae vda, filosofie a nboenstv, jestlie nedokzaly zabrnit Osvtimi? (Th. Adorno)


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • Ale pro mne by pak otzka Osvtimi byla spe otzkou antropodicey, kter stle jet plat: Kde byl lovk, kdy byly pleny miliony lid? Kde byl onen vrn obraz Boha, ktermu byla dna pikzn? Kde byla ona poktn Evropa,kter byla po edest generac rabnem z Nazareta vychovvna v lsce, lsce k blinmu a lsce k nepteli, kdy jejich rodn bratry plili jako obtn hmyz?

    • Frankl, V.E., Lapide, P., (2011) Bh a lovk hledajc smysl. Cesta, Brno, p.57


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • Nejdsnj zprvou, kterou nm holocaust a to, co jsme se dozvdli o jeho pachatelch, pinesly, nebyla pravdpodobnost, e se "to" mohlo stt nm, nbr pedstava, e jsme to mohli spchat my.

    • Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologick nakladatelstv. Praha, str. 214


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • Od nynjka vme, e lovk me st veer Goetheho a Rilkeho, e me hrt Bacha a Schuberta, a rno jt do svho denn prce v Auschwitz.

    • George Steiner, cit. v Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p. 85


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • Snad nejuniktnjm vdobytkem modern civilizace je, e umouje obyejnm lidem, "prost dobrm pracovnkm", podlet se na zabjen - a e toto zabjen je v n komplexn, dkladn, ist, efektivn a morlkou neinfikovan jako nikdy dve.

    • Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologick nakladatelstv. Praha, str. 328


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • A kdy pak nastane takov doba jako napklad lta druh svtov vlky, jej pobuujc udlosti pesahuj nae chpn, pak se nechpav a oteseni, zmateni a zrann ptme: Jak to bylo jen mon? Jak mohl bt rozpoutn tento svtov por? Kdo, ano, kdo to chtl? A kad bude sopravdovm pesvdenm a tak sjistm oprvnnm kat: nikdo! Nebo si vtichu pomysl: ti druz!. A kad bude pitom mnit ty druh ve svt venku a nikomu nenapadne, e tento druh pebv vns samch, vnaich nevdomch, neznmch hlubinch a mohl by bt kusem, monost na vlastn due.

    • Jacobi, J., Maska due. peklad Karel Plocek.


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • Znovu si pipomeme, e zkladn otzkou bylo, zda by mohl bt nkter zpadn, civilizovan nrod takov vci schopen. A pak, brzy po roce 1945, se tato otzka pln obrac a my se zanme ptt: Existuje njak zpadn nrod, kter toho schopen nen? ... V roce 1941 se s holocaustem nepotalo a v tom spov dvod naich pozdjch obav. U si netroufme vylouit nepedstaviteln.

    • RaulHilberg "Significance of the Holocaust" v The Holocaust: Ideology, Bureucracy, and Genocide, s. 98-99

    • v Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologick nakladatelstv. Praha, str. 271


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • Krize dvryhodnosti modern univerzity vyvstv ze skutenosti, e tbory smrti neplnovali a nebudovali a schma jejich fungovn nenavrhovali nevzdlanci, negramotn a zaostal primitivov. Vradc centra byla tak jako ti, kdo je vynalezli, produktem univerzitnho systmu, kter byl po cel generace jednm z nejlepch na svt... (Franklin H. Littel)

    • Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologick nakladatelstv. Praha, str. 184


    Kultura ivota a kultura smrti

    Kultura ivota a kultura smrti

    Kultura ivota

    Kultura smrti

    • dt se rod do kulturnho kontextu

    • nboenskho kontextu

    • dtti dno jmno

    • obleen

    • rodie v nm podporuj rst individuality

    • osobnost, nzory

    • v manelstv daruje svoje tlo

    • lovk je zbaven sv kultury

    • svho nboenstv

    • jmna

      • msto jmna na zpst vytetovno slo

    • obleen

    • vlas

    • individuality

    • tla


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • Pachatel nacistickch zloin... "byli a stle jsou dsiv normln" (Hannah Arendtov)


    T i podm nky holocaustu z bauman

    Ti podmnky holocaustu (Z. Bauman)

    • nsil je schvleno autoritou

    • jednn je rutinizovno (a rozkouskovno)

    • obti jsou dehumanizovny ("zbaveni tve")


    T i podm nky holocaustu

    Ti podmnky Holocaustu

    • est ednka ve sttn slub spov v jeho schopnosti svdomit vykonat pkaz nadzench autorit tak, jako by byl v souladu s jeho vlastnm pesvdenm. To plat, i kdy je pkaz podle nho patn, ale nadzen na nm navzdory vhradm ednka trv. (podle Maxe Webera)

    • viz Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologick nakladatelstv. Praha, str. 56


    Dal pozn mky

    dal poznmky


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    Dr. Herta Oberhauser

    Ravensbrck

    Prof. Dr. med. Carl Clauberg

    Dr. med. Dr. phil. Josef Mengele


    Od eugeniky 19 stolet po projekt lidsk ho genomu

    • Hitler chtl v posledku sesadit Boha z trnu, aby sm sebe korunoval na pna ivota a smrti. Odpov nebe byla stejn, kterou prorok Ezechiel pednesl velikskmu krli z Tru:

      • Protoe sv srdce vydv za srdce bosk, hle, pivedu na tebe ciz, krut pronrody; na krsu tv moudrosti vytas sv mee, znesvt tvou skvlost. Spust t do jmy, zeme smrt skolench v srdci mo. Budejetprohlaovat: Jsem Bh, ped tm, kdo t zabije? Jsi lovk, a ne Bh,jsiv rukou tch, kdo t skol. (Ez 28,6-9)

    • Tak bylo psno v Jeruzalm ped 2 500 lety. Tak se i stalo v Berln v roce 1945.

    • Frankl, V.E., Lapide, P., (2011) Bh a lovk hledajc smysl. Cesta, Brno, p.87


    Rijsk p vod

    rijsk pvod

    • Naziracialtheorywas as confused as itsmilitarystrategy. Russia has three major Y lineages, eachmarked by a shift in the single-lettercuesof identity, the most frequentborne by half ofitsmen. Thatsequenceisclose to thatofthehistoricalAryaofIranbut in Germanyisalmostabsent. Instead that nation has many copies of a differentversion of the Y, whichisitselfabundant in the MiddleEast.

    • TheancientAryanwarriors hence have more in commonwithmodernSlavsthanwithGermans, andtheTeutonicpuristswhosawtheArya as theirownancestors had on average a closertiewiththeJewishmentheydespised.

    • Jones, S., (2013) TheSerpents Promise. The Bible Retold as Science.Hachette Digital. London (loc 560)


    Po v lce

    po vlce


    Po ii sv tov v lce

    Po II. svtov vlce

    • Ve 30. letech ovem tak britt a amerit biologov chtj vzksit starou Galtonovu mylenku a zakldaj humnn genetiku, kterou chtj zaloit zkostliv na vdeckch zkladech a odstranit zn sociln a politick sklony.

    • Tmto byly dny zklady pro genetick poradenstv, kter zan kolem 50. let 20. stolet, a ve kterm nkte genetici vidli anci omezit incidence nedoucch gen vpopulaci a anci vylepit genetick pool populace.

    • Proto ada znich navrhuje, aby se jednotlivm prm nejenom poskytovaly informace, ale aby se jim i poradilo, zda dt maj mt nebo nemaj mt.


    Po ii sv tov v lce1

    Po II. svtov vlce

    • Na konci 50. let se ale situace obrtila od t doby se m za to, e snahou poradce by mla bt snaha o spokojenost rodiny, a e rodina m pednost ped genetickm zdravm spolenosti. M se za to, e dn poradce nem radit rodin nemt dt, i kdy je vszce couples welfare.

    • Vtto dob se genetick poradenstv omezuje pouze na rodokmeny, rodinn historie, od 60. let pak zan i amniocentza a spolu s rozvojem biochemie a znalost chromozm se zan ve vzrstajcch ppadech vdt, zda m konkrtn patn gen konkrtn rodi a zda ekan dt je nebo nen postien. Pokud dt takovou chorobu nos, rodie se mohou rozhodnout pro potrat


    Po ii sv tov v lce2

    Po II. svtov vlce

    • Reprodukn selekce zaloen na screeningu rodi, amniocentze a nslednm abortu zskv podporu liberlnch nboenskch skupin, sekulrnch etik a feministek, kde se zde chpe jako zvten svobody eny a monost kontrolovat prbh svho ivota a pispt krodinnmu "well-being."


    Po ii sv tov v lce3

    Po II. svtov vlce

    • Na druh stran mskokatolick crkev a nkter protestantsk skupiny odporuj potratu.

    • Rovn nkter feministky vid podobn praktiky (dnes zejmna IVF) jako degradaci eny na rozmnoovac stroj vpatriarchln spolenosti; jin zdrazuj psychickou zt pro thotnou matku i pro celou rodinu.

    • Genetick selekce je rovn negativn pijmna skupinou postiench ijcch, kte vn vid probuzen negativn eugeniky.

    • Handicapovan odporuj nzorm, e postien dt si zaslou potrat, nebo to podle nich stigmatizuje ijc.


    Po ii sv tov v lce4

    Po II. svtov vlce

    • Vroce 1988 vnsk provincii Gansu zaal platit zkon zakazuj satek mentln nemocnch, pokud by se nejprve nenechali sterilizovat;

    • tento zkon potom pejm ada dalch provinci a vroce 1991 se stv sttnm zkonem, podpoenm premirem Li Pengem.


    Po ii sv tov v lce5

    Po II. svtov vlce

    • Vsouasnosti rovn ekonomick zjmy. USA: pokud jsou vdaje na lbu geneticky nemocnch hrazeny ze sttnch zdroj tedy zdan vech oban, je relnou monost, e platii dan budou poadovat, aby rodie nepivdli geneticky pokozen dti na svt nikoli zfilosofickch dvod ale pro to, aby se omezily vdaje na zdravotnictv.

    • Na stran druh ptomnost zejm nen naklonna renesanci hnut za negativn eugeniku.


    Po ii sv tov v lce6

    Po II. svtov vlce

    • Daniel Kevles: eugenika vyaduje autoritsk reim, nejlpe totalitu, vdemokratickch zemch se j pli neda.

    • Instituce politick demokracie sice nedokzaly vzatku 20. stolet eugenick hnut zcela zastavit, ale zdailo se je vrazn omezit. Britnie nikdy nepijala sterilizan zkony, rovn jako tyto zkony nebyly pijaty ve vech sttech USA a i tam, kde pijaty byly, nebyly vdy dodrovny. Vdom krutosti a barbarstv minulosti ve sttech sponzorovanch eugenickch akc (Nmecko za II. sv. vlky) vyvolvaj obavy veejnosti i vdc.

    • Minority a geneticky postien maj takov prva, jako nikdy vminulosti, urit vt ne na zatku 20. stolet a maj mocn spojence vmedich a vmskokatolick crkvi.


    Po ii sv tov v lce7

    Po II. svtov vlce

    • Antieugenick hnut veden Benediktem Harlinem, lenem nmeck strany Zelench.

    • Hnut je vedeno obavami zznovuvzken eugenickch snah II. sv. vlky. Harlin zdrazuje, e eugenick hnut vdy vedla kstranm nsledkm a e aplikace humnn genetiky skoro vdy vsob zahrnuje rozhodnut kter jsou zcela eugenick o tom, co je normln a abnormln, pijateln a nepijateln, ivotn a neivotn, co se te lidskch bytost ped a po narozen.

    • Harlin Report varuje ped zkumavkovou eugenikou reproduknch technologi, kter je zkenj ne byly hrub formy eugeniky minulosti, ale kter je ve svch dsledcch dokonce jet radiklnj a totalitnj forma biopolitiky.


    Modern eugenika a jej kritika

    modern eugenika...a jej kritika


    Herman muller

    Herman Muller

    • "Povauje se za etick vyut jakoukoli uml prostedky abychom jedinci umonili se rozmnoovat... a to dokonce i v ppad, e jeho reprodukce pravdpodobn povede k udren a dalmu pokraovn genetick sestavy, kter tento stav zpsobila".

    • (Tento text m na mysli lkask pokrok, kter umonil diabetickm enm rodit dti, m se zvyuje poet diabetik ve spolenosti).


    Herman muller1

    Herman Muller

    • Od nynjka dle je evoluce to, co dlme.

    • evoluce se mus stt vdomm procesem (...). Tento vdom proces je mnohem innj silou ne postup prody na zklad pokus a omyl.

    • pokud lovk vid tak mohutn proces jakm je evoluce a pokud vid, e i on me bt soust tto hry, mus bez jakhokoli ostychu vyut svoji anci.

    • (Muller, H.J., (1959) "The Guidance of Human Evolution" Perspectives in Biology and Medicine 3, no 1 (Autumn 1959):1,8,42 in Rothman, S.M., Rothman, D., (2004) ThePursuit of Perfection. Vintage Books, A Division of Random House, INC, New York. p. 10)


    Modern eugenika

    Modern eugenika

    • 1. Inteligence lovka je do znan mry ddin.

    • 2. Civilizace zcela zvis na vrozen inteligenci. Bez vrozen inteligence by civilizace nikdy nevznikla. Kdy se zanik inteligence, zanik i civilizace.

    • 3. m vy je rove civilizace, tm je na tom populace lpe. Civilizace se ned vyjdit termny bu-anebo. Spe se d ct, e rove civilizace stoup a kles po stupnch. m je civilizace na vym stupni, tm se m kad jednotliv oban lpe. rove civilizace ovlivuje ivotn rove kadho obana.


    Modern eugenika1

    Modern eugenika

    • 4. Vsouasnosti se nae civilizace vyvj tak, e se vkad nov generaci stvme mn a mn inteligentnmi. Pro tomu tak je? Jednodue proto, e mn inteligentn lid maj vce dt.

    • 5. Pokud tento trend nezarazme nebo neobrtme, rove na civilizace bude nevyhnuteln klesat. padek civilizace zpsob adekvtn vzrst bdy


    Jacques monod n hoda a nutnost

    Jacques Monod: Nhoda a nutnost

    • Navc si musme uvdomit, e jet vnedvn dob dokonce i vpomrn nejpokroilejch spolenostech byli tlesn a duevn nejmn zdatn jedinci bez skrupul vyazovni. Vtina znich nedorostla ani do pubertlnho vku. Dnes mnoz ztchto geneticky postiench ij dost dlouho na to, aby zplodili potomstvo. Dky pokroku znalost a sociln etice dnes nefunguje proces, kter chrnval druh ped degenerac (co je nevyhnuteln vsledek, zastav-li se prodn vbr); leda krom nejhorch postien.


    Jacques monod n hoda a nutnost1

    Jacques Monod: Nhoda a nutnost

    • V souasnch spolenostech je uveden rozluka dokonna: odstranila vbr, pinejmenm ten pirozen vDarwinov smyslu. Do t mry, e i kdy je vbr pod psob, nepodporuje pevn nejschopnjch, tj. vmodernm pojet genetick pevn nejschopnjch cestou poetnjho potomstva. Inteligence, ctidost, odvaha a pedstavivost jsou ve spolenostech urit dl faktory spchu, ale osobnho, nikoliv genetickho jedinho, kter m vznam evolun. Pesn naopak. Jak znmo, statistiky odhaluj zporn vztah mezi inteligennm kvocientem (i kulturn rovn) a prmrnm potem dt na rodiovsk pr. Tyt statistiky na druh stran dokldaj, e existuje pozitivn korelace mezi inteligenc manelskch partner. Je ohroen nejlep genetick potencil tm, e se sousteuje na elitu, a je stle u.


    Modern eugenika2

    Modern eugenika

    • Dky medicn, jedinci kte by dve zemeli na diabetes nyn ij dost dlouho na to, aby pedali sv nemoc-zpsobujc geny.


    Kritika modern eugeniky

    Kritika modern eugeniky

    • neexistuje cl, na kter bychom mli lovka lechtit (u zvat: maso, mlko, rychlost)

    • inteligence tmto clem urit nen (Stalin x Matka Tereza)

    • pipomeme, e je mnohem jednodu identifikovat nedouc ne douc, zlo ne dobro. To, e diabetes, epilepsie, schizofrenie a hemofilie jsou nedouc je nekontroverzn .

  • "Ovem co je "lep" - chladn hlava nebo vel srdce, vysok citlivost nebo emocionln robustnost, vyrovnan nebo rebelujc povaha, a v jak proporci jedn distribuce spe ne jin: kdo o tom m rozhodovat a na zklad jakch znalost?"

  • (Jonas, H., (1974) Philosophical essays: from ancient creed to technological man. Prentice-Hall)


  • Kritika modern eugeniky1

    Kritika modern eugeniky

    • jak je vlastn cl lidstva?

      • a je?

    • jak je vlastn ideln lovk?

      • kdyby si ml kad z ns vybrat z nabzench rznch fyzickch a morlnch vlastnost podle svho idelu (tak jako ostatn v ad vlench potaovch her) ... zd se, e by vzniklo velik mnostv velmi rznch postav


    Neterapeutick modifikace

    Neterapeutick modifikace

    • zd se, e neexistuje ideln lovk

      • na rozdl od pedstav Herberta Spencera

      • a na rozdl od zastnc modern eugeniky

    • zaveden idelnho lovka by znamenalo uveden teleologie do evoluce


    Geny nekontroluj osud

    Geny nekontroluj osud

    • pedstava vylepen svta tm, e budeme selektovat lidi s dobrmi geny nen ani tak dobr vda, jako spe patn fantazie

    • Genetik Theodosius Dobzhansky zdraznil, e Svtov problmy nejsou zpsobeny geneticky postienmi, nbr naopak lidmi s vynikajcmi geny, kte ovem svj talent propjuj k nemorlnm clm.


  • Login