1 / 28

Pedagogika I/8

Pedagogika I/8. Sociální aspekty učení Vyplývají ze sociálních vztahů v prostředí, v němž se člověk učí. Jsou součástí vnějších podmínek. Obsah:. Sociální skupiny nejvíce ovlivňující učení Rodina a její společensko-ekonomický a kulturní status

marinel
Download Presentation

Pedagogika I/8

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Pedagogika I/8 Sociální aspekty učení Vyplývají ze sociálních vztahů v prostředí, v němž se člověk učí. Jsou součástí vnějších podmínek.

  2. Obsah: • Sociální skupiny nejvíce ovlivňující učení • Rodina a její společensko-ekonomický a kulturní status • Sociálně podmíněné faktory ovlivňující učení • Vliv aspirace na vzdělání a na status zaměstnání • Selektivita ve vzdělávání • Škola; sociální klima ve škole • Skupina vrstevníků • Další sociální skupiny, komunity, sociální sítě

  3. Sociální skupiny, v nichž se učíme – formálně, neformálně, informálně: • Rodina • Škola • Skupina vrstevníků • Jiné skupiny, komunity, sociální sítě (reálné i virtuální) • Společnost

  4. Rodina: pro učení nejvýznamnější Faktory (tvoří vzájemně provázanou síť): • Sociální vztahy v rodině • Sociální pozice rodiny • Vzdělanostní aspirace rodičů: vzdělání jako důležitý cíl • Vzdělání rodičů (vliv vzdělání matky!) • Povolání rodičů • Úroveň jazykové komunikace • Kulturní faktory působící v rodině • Podmínky pro učení

  5. Moderní rodina Velké proměny v posledních desetiletích: • Mění se struktura rodiny a životní styl – nukleární rodiny, singles, neprovdané páry, odkládání narození dětí, akceptace rozvodu • Ekonomicky aktivní jsou oba partneři • Žena získává značnou samostatnost osobní, ekonomickou a společenskou • Mění se role muže a ženy • Mění se hodnotové orientace rodiny • Péče o děti není výsadní prioritou

  6. Měření vlivu rodiny na (výsledky) učení žáka: Index sociálního, ekonomického a kulturního statusu – ESCS • Dosažené vzdělání rodičů • Vykonávané povolání • Vybavenost domácnosti • Kulturní a vzdělávací zdroje rodiny

  7. Experimentálně zjištěné faktory, které nejvíce ovlivňují výsledky učení žáka • Aspirace žáka na dosažené vzdělání • Aspirace žáka na status zaměstnání • Vztah k matematice (projevuje se i u nematematických testů!) • Vztah žáka ke škole, k výuce • Zájem = relativně proměnné faktory (motivační) • Žákovo socioekonomické a kulturní zázemí • Typ školy • Velikost sídla školy • Pohlaví žáka = relativně pevně dané faktory, objektivní a subjektivní (vnější a vnitřní) kognitivní předpoklady

  8. „Všechny až dosud provedené výzkumy ukazují, že vzdělanostní aspirace jsou silným prediktorem toho, jaké vzdělání nakonec člověk získá.“ (Katriňák, in: Nerovné šance na vzdělání. Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Academia: Praha) Aspirace na dosažené vzdělání je jedním z nejsilnějších vlivů na výsledky všech testů PISA. Čím vyšší aspirace žáka, tím lepší je jeho očekávaný výsledek.

  9. Selektivita vzdělávacího systému a spravedlnost v přístupu ke vzdělávání • Selektivní vzdělávací systém: diverzifikace vzdělávání podle schopností a zájmů žáků do různých typů škol či vzdělávacích proudů • Spravedlivý systém: přístup ke vzdělávání na všech úrovních a ve všech segmentech vzdělávacího systému se odvíjí od žákova nadání, motivace a píle; v nespravedlivém vzdělávacím systému je přístup ke vzdělávání ovlivněn jinými faktory, především žákovým sociálním zázemím • Selektivita a spravedlnost vzdělávacího systému spolu úzce korelují • Míra selektivity a spravedlnosti vzdělávacího systému má významný vliv na vzdělanostní reprodukci a reprodukci sociální struktury země

  10. Za větší částí příčin nerovného přístupu ke vzdělávání stojí rozdílnost aspirací (a ta je v našem společenském prostředí ovlivňována ve velké míře socioekonomickým statusem rodiny) • Když už se žák rozhodne o volbě školy (např. i víceletého gymnázia), je přijat na základě svých skutečných výsledků (fér); jde o to, že rodiny s nízkými aspiracemi nepodpoří rozhodnutí svého dítěte o volbě školy, která by mu do budoucna dala lepší podmínky pro další vzdělávání a pro vyšší profesní status.

  11. Index ESCS žáků různých typů škol v ČR (PISA 2006) *) *) Palečková, J. a kol.: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2006. Praha: ÚIV, 2007

  12. Zastoupení žáků různých typů škol v ČR na úrovních způsobilosti (PISA 2006 – přírodovědná gramotnost) *) *) Palečková, J. a kol.: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2006. Praha: ÚIV, 2007

  13. Škola Dimenze školního prostředí: • Materiální: stavební charakteristiky vnější a vnitřní, vybavení školy • Organizační a provozní: velikost školy, počet a struktura zaměstnanců, ekonomické zajištění, způsob řízení • Kulturní a estetická: architektonické řešení exteriéru (vlastní budovy, zahrady, hřiště apod.) a interiéru školy, síla tradice školy, orientace na kulturní aktivity, „image“ školy navenek • Společenská: společenské prostředí vnitřní, tvořené žáky, učiteli, vedením školy a dalšími pedagogickými a nepedagogickými pracovníky, a vnější, do něhož je škola zasazena (sídlo školy, jeho velikost a další charakteristiky, vazby na instituce mimo školu – včetně veřejné správy …) • Pedagogická: pedagogická „filosofie“ školy, typ a kompetence učitelů, převažující způsoby (metody, formy) jejich pedagogické práce, promyšlenost cílů vzdělávání, způsoby hodnocení žáků, učitelů, způsob vlastního hodnocení školy … • Sociální: souhrn sociálních vztahů mezi aktéry školy, způsob jejich komunikace a kooperace; sociální dimenze je vyjádřena v pojmu sociálního klimatu (školy, třídy, učitelského sboru)

  14. Jaká škola je dobrá (kvalitní)? • Dobrá škola: dotazník – evaluační nástroj pro autoevaluaci školy vytvořený v rámci projektu ESF „Cesta ke kvalitě“

  15. Sociální klima školy, školní třídy, učitelského sboru • ustálené postupy vnímání, prožívání, hodnocení a reagování všech aktérů školy, školní třídy, učitelského sboru na to, co se ve škole, školní třídě, učitelském sboru odehrálo, právě odehrává nebo má v budoucnu odehrát • sociální klima školy, školní třídy a učitelského sboru se vzájemně ovlivňují

  16. Sociální klima třídy • zahrnuje dlouhodobé jevy, jsou po několik měsíců i let typické pro konkrétní třídu • každá školní třída je svým klimatem jedinečná • sociální klima třídy ovlivňuje efektivitu učení žáků • sociální klima ovlivňuje pedagogickou práci učitele ve třídě i jeho pocit z výkonu povolání

  17. Jaké jsou pozitivní a negativní rysy sociálního klimatu?

  18. Skupina vrstevníků • Skupina vrstevníků s níž se žák či žákyně kamarádí, na jejíž mínění dá: referenční skupina • Referenční skupina mívá (zejména na dospívající) mnohem větší vliv, než učitelé a rodiče • Společensky integrovaná a společensky neintegrovaná skupina vrstevníků

  19. Společnost a vzdělávací systém:Selektivita a spravedlnost v přístupu ke vzdělávání • Selektivní vzdělávací systém: diverzifikace vzdělávání podle schopností a zájmů žáků do různých typů škol či vzdělávacích proudů • Spravedlivý systém: přístup ke vzdělávání na všech úrovních a ve všech segmentech vzdělávacího systému se odvíjí od žákova nadání, motivace a píle; v nespravedlivém vzdělávacím systému je přístup ke vzdělávání ovlivněn jinými faktory, především žákovým sociálním zázemím • Selektivita a spravedlnost vzdělávacího systému spolu úzce korelují • Míra selektivity a spravedlnosti vzdělávacího systému má významný vliv na vzdělanostní reprodukci a reprodukci sociální struktury země

  20. Vliv kulturního a sociálně ekonomického statusu na výsledek žáků na úrovni žáka a školy (PISA 2000) *) *)Straková, J. a kol.: Vědomosti a dovednosti pro život. Čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost patnáctiletých žáků v zemích OECD. Výsledky výzkumu PISA 2000. ÚIV, Praha 2002

  21. Index ESCS žáků různých typů škol v ČR (PISA 2006) *) *) Palečková, J. a kol.: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2006. Praha: ÚIV, 2007

  22. Zastoupení žáků různých typů škol v ČR na úrovních způsobilosti (PISA 2006 – přírodovědná gramotnost) *) *) Palečková, J. a kol.: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2006. Praha: ÚIV, 2007

  23. Výsledky, rodinné zázemí a vzdělávací aspirace žáků (PISA 2003) *) *) Koucký, J. a kol.: Učení pro život. Výsledky PISA 2003. ÚIV, Praha 2004)

  24. Česká republika patří k zemím s vysoce selektivními vzdělávacími systémy doprovázenými nerovnostmi v přístupu ke vzdělávání • Za větší částí příčin nerovného přístupu ke vzdělávání stojí rozdílnost aspirací; • ta je v našem společenském prostředí ovlivňována ve velké míře socioekonomickým statusem rodiny; • přímý vliv rodiny je ještě posilován prostřednictvím školy; • když už se však žák rozhodne o volbě školy, je přijat na základě svých skutečných výsledků; jde o to, že rodiny s nízkými vzdělanostními aspiracemi (a školy, do nichž se žáci selektují) nepodpoří rozhodnutí žáka o volbě školy, která by mu do budoucna dala lepší podmínky pro další vzdělávání a pro vyšší profesní status

More Related