Zemědělství a ochrana přírody v CHKO Jeseníky

1. Zemědělství a ochrana přírody v CHKO Jeseníky Janovice 20. 9. 2011 www.jeseniky.ochranaprirody.cz

2. CHKO Jeseníky v systému české OPwww.nature.cz4 NP, 25 CHKO

3. vymezení CHKO Jeseníky740 km2

4. CHKO Jeseníky lesnatost - nejlesnatější CHKO - 80 % lesů - biotop rysa (4 ks?), jeřábka, (tetřeva †), sokola…

5. Důvody ochrany jesenické přírody Unikátní kombinace přírodních fenoménů a kulturní krajiny vysokohorské bezlesí smrkové pralesy rašeliniště vysoká lesnatost

6. kulturní krajina

7. zemědělství z pohledu OP • krajinotvorná funkce • podpora biodiverzity • ovlivnění vodního režimu

8. krátce z historie • Jeseníky osídleny od 13. století • Od 15. století využití horských holí (písemně doloženo k 2. polovině 17. století) • Zásadní změna: odsun Němců, socialistické zemědělství

9. Změny po roce 1950 • Odloučení od vlastnictví (Sudety vs. Valašsko) • Scelování pozemků – ztráta krajinné mozaiky • Zalesňování pozemků – ztráta nelesních biotopů • Odvodnění pozemků – ztráta cenných biotopů • Intezifikace – ztráta mezidruhových vazeb • Mechanizace a chemizace – ztráta druhů

11. Rejvíz před…

12. … a po odsunu

13. Změny po roce 1950 Výsledek – zásadní ochuzení krajiny o vodu (retence!), biotopy, biokoridory, společenstva a druhy od podhůří po vrcholky hor

14. horské hole

15. podhorské mezofilní louky

16. pastviny

17. podmáčené louky

18. slatiny

19. Role S CHKO Jeseníky v ochraně diverzity nelesních stanovišť - ruční mozaikovité kosení druhově bohatých nelesních biotopů – zpravidla podmáčených - ročně více než 1,2 mil. Kč. - nad hranicí lesa • celkem cca 50 ha

21. zadržení vody v krajině • zasakovací průlehy • revitalizace drobných toků • otevření meliorací • rybníky • tůně efekty • zvýšení retenční schopnosti • podpora biologické rozmanitosti • pestřejší, zdravější a stabilnější krajina

22. Saranče vrzavá (Psophus stridulus) Lehce poznatelná – při letu jasně červená křídla a chrastivý až cvrčivý zvuk Do poloviny 20. století jeden z nejběžnějších sarančat v pohorských až horských oblastech – pak změna hospodaření Dnes jen několik lokalit především v Karpatech Omezené možnosti migrace – samice jsou nelétavé, výskyt na lokalitách napovídá na dlouhodobé stabilní podmínky Preferuje osluněné, extenzivní pastviny, ale především dostatečné množství narušené půdy a zároveň i nižší vegetace V CHKOJ dvě lokality (Chebzí, Bělská stráň) Výzva ke spolupráci při mapování

23. Motýli Ohroženost denních motýlů: Hlavní příčiny ohrožení: Ohrožené druhy ustoupily po roce 1980 z více než 33,3 % mapových polí, druhy kriticky ohrožené z více něž 66,6 %, druhy vymírající pak žijí na posledních méně než 10 lokalitách a všem hrozí bezprostřední zánik. (v grafu nejen luční druhy) Zásadní význam zemědělského hospodaření pro přežívání vzácných druhů. Martin Konvička, 2004: Natura 2000 a denní motýli: lekce ze síťového atlasu, Ochrana přírody

24. Ochrana entomofauny • dotace vs. mozaikovitost • různé zdroje v různých životních fázích • nepokosené pásy = Ochuzování biodiverzity (pokud je to pro vás výhodné, neváhejte CHKO žádat o odložení nebo vynechání seče – podporujeme mozaikovitost) Vývoj populace motýlů na opuštěných pastvinách: počty druhů počty kusů

25. Projekt: Lepidopterologický výzkum na území CHKO Jeseníky (2010)Mgr. Josef Kašák • Cíle projektu: • Aktuální inventarizace motýlů ve vybraných lučních komplexech • Vytvoření nálezové databáze • Srovnání aktuálního stavu s daty z předchozích mapování • Vyhodnocení současného způsobu hospodaření • Doporučení vhodných managementových opatření

26. Mulčování • Dotace = produkce sena převyšuje jeho spotřebu – nasnadě je využít mulčování • Z pohledu OP není pravidelné mulčování vhodné: • Ničení běžných i vzácných druhů hmyzu • Dochází k eutrofizaci • Neefektivní využití dotací na OP Pro OP je přijatelné jednorázové (zimní) vyčistění (přemulčování) od křovin, především některých typů xerotermních lokalit.

27. Modrásci rodu Maculinea modrásek černoskvrnný, m. očkovaný, m. bahenní, m. hořcový a m. Rebelův Tři z nich jsou tzv. „Naturové druhy“ Životní cyklus: Kladení vajíček na živnou rostlinu – několik týdnů staré housenky padají na zem – mravenci je odnáší do mraveniště – housenky imitují larvy mravenců a nechávají se krmit nebo sami požírají larvy – po zakuklení opouští mraveniště jako dospělý motýl.

28. Závěry • kulturní krajina od 2. pol. 20. století prošla zásadními změnami s dopady na rozmanitost a retenci Požadavky OP na zemědělství • omezit (vyloučit) obnovu luk a mulčování • omezit hnojení a používání chemie • neodvodňovat zamokřené pozemky, vyplocovat mokřady na pastvinách • nezavádět energetické plodiny a rychlerostoucí dřeviny • nezalesňovat zemědělské pozemky