1 / 66

Ochrana přírody v mezinárodním a evropském komunitárním právu

Ochrana přírody v mezinárodním a evropském komunitárním právu. JUDr.Vojtěch Stejskal, Ph.D Olomouc 26.9. 2007. Doporučená literatura:. Vojtěch Stejskal: Úvod do právní úpravy ochrany přírody a péče o biologickou rozmanitost. Nakladatelství Linde, Praha 2006. 592 stran jana.hyklova@linde.cz.

morey
Download Presentation

Ochrana přírody v mezinárodním a evropském komunitárním právu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Ochrana přírody v mezinárodním a evropském komunitárním právu JUDr.Vojtěch Stejskal, Ph.D Olomouc 26.9. 2007

  2. Doporučená literatura: • Vojtěch Stejskal: Úvod do právní úpravy ochrany přírody a péče o biologickou rozmanitost. Nakladatelství Linde, Praha 2006. 592 stran • jana.hyklova@linde.cz

  3. Předmět ochrany přírody v právu: • Druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich přírodní stanoviště • Ekosystémy • Biologická rozmanitost • Krajina

  4. Biologická rozmanitost (biodiverzita) • Různorodost 1) živých organismů a mikroorganismů, včetně genů, na úrovni druhů a populací, 2) ekosystémů, 3) krajiny. • včetně vztahů mezi 1-3 (WWF, 1989)

  5. Jeden z globálních problémů životního prostředí • – Ztráta biologické rozmanitosti – člověk změnil přírodní ekosystémy za posledních 50 let rychleji a rozsáhleji než kdykoli v historii (UNEP, World Resources Institut 2005) - úbytek biologické rozmanitosti– důsledkem je ohrožení druhové biodiverzity – IUCN (2004): 16000 druhů ohrožených živočichů a rostlin

  6. Příčiny ohrožení biodiverzity • Poškozování a ničení původního prostředí; • Probíhající a očekávaná změna klimatu; • Nadměrné využívání populací divoké fauny a flóry člověkem; • Choroby; • Působení nepůvodních invazních druhů; • Kontaminace prostředí.

  7. Základní ekopolitické strategické dokumenty konstatující problém ztráty biodiverzity a zásady jejího zmírnění či zastavení • Deklarace o udržitelném rozvoji, Johannesburg 2002 • 6. Akční program ŽP ES 2002 • Strategie ochrany biodiverzity ČR 2005 • Zpráva Mezinárodního panelu o změnách klimatu 2007

  8. Vývoj právní úpravy ochrany přírody • Národní právo – od počátku 19.století, zejména státy v Evropě a v Severní Americe - první nařízení či zákony o zřízení přírodních rezervací, později národních parků, od poloviny 19.století první zákony k ochraně vybraných druhů živočichů, od počátku 20.století první komplexní zákony na ochranu přírody a přírodních památek • Supranárodní právo: - Mezinárodní úroveň – od poloviny 19.století dvojstranné, později vícestranné regionální dohody, od 20.století mnohostranné regionální a globální úmluvy - Evropské komunitární právo – až od konce 70.let 20.století v ES, později EU

  9. Ochrana přírody v mezinárodním právu Cíle mezinárodního práva: podporovat mezinárodní spolupráci v ochraně životního prostředí a přispět tak k ochraně fauny, flóry, přírodních stanovišť, krajinných celků, atd.

  10. Přístupy mezinárodněprávní úpravy ochrany přírody právními prostředky - Druhová ochrana – od 19.století - Územní ochrana (+ druhová) – od 20.století - Ekosystémová – od 90.let 20.století – integrovaný přístup ochrany a péče o suchozemské a vodní živé organismy a jejich společenstva a ekosystémy

  11. Prameny mezinárodního práva: • neexistence kodifikace práva ochrany přírody a péče o biologickou rozmanitost • Od 19.století mezinárodní úmluvy • od 80.let 20.století relativně samostatné protokoly k úmluvám • Od 60.let 20.století roste význam i soft law, např. Světová charta přírody 1982

  12. Dělení úmluv a protokolů podle předmětu na závazky které jsou potencionálně aplikovatelné: • Na všechny druhy a přírodní stanoviště na planetě Zemi • Na všechny druhy a přírodní stanoviště v určitém regionu • Jen pro určité 1) druhy, 2) přírodní stanoviště na globální, regionální či subregionální úrovni

  13. Nástroje mezinárodněprávní úpravy ochrany přírody • ochrana biodiverzity • ochrana migrujících druhů • ochrana druhů in situ - v rámci stanovišť; • ochrana druhů ex situ - mimo původní biotop; • regulace (zejména prevence) invazí geograficky nepůvodních druhů; • ochrana určitých přírodních společenstev • ochrana a udržitelné využívání konkrétních přírodních jevů, útvarů a lokalit • podmínky vytváření spojitých soustav chráněných území • ochrana krajiny a krajinného rázu • regulace mezinárodního obchodu s ohroženými druhy • úprava podmínek využívání druhů a jejich populací - zejména prostřednictvím lovu, odchytu, sběru • regulace udržitelného využívání přírodních zdrojů

  14. Vybrané typické znaky mezinárodní smluvní úpravy ochrany přírody 1) Kategorizace předmětu ochrany -druhy – např.ohrožený vyhubením -území (lokality) – chráněné území, např.národní park Vliv IUCN na legislativu

  15. Vybrané typické znaky mezinárodní smluvní úpravy 2) Seznamy – v přílohách úmluv a protokolů nebo vedené při sekretariátech úmluv či protokolů 2.1.- druhové seznamy   • 2.1.1. konkrétní druhy – např. CITES, • 2.1.2. kategorie druhu z hlediska stavu či významu - např.CBD 2.2.- seznamy územní ochrany • 2.2.1. seznamy konkrétních lokalit, přírodních společenstev, památníků, přírodních útvarů – např.Ramsarská úmluva, Úmluva o světovém a kulturním dědictví • 2.2.2. seznamy typů přírodních stanovišť – Bernská úmluva

  16. Vybrané typické znaky mezinárodní smluvní úpravy • 3) Formy ochrany – - obecná a zvláštní ochrana přírody - územní a druhová ochrana přírody • 4) Organizační struktura úmluv- konference smluvních stran, stálé řídící výbory, sekretariát, vědecké poradní orgány • 5) Spolupráce s nevládními občanskými - Greenpeace a vědeckými organizacemi - IUCN, Birdlife, Wetlands Int.

  17. Světový svaz ochrany přírody • 1948 Paříž • Sídlo: Gland u Ženevy • Od 1996 se pravidelně konají Světové kongresy ochrany přírody • Červené seznamy ohrožených druhů • Systém kategorií chráněných území • Závěry a doporučení IUCN mají charakter soft law

  18. Nedostatky mezinárodních úmluv • A) Obecnost předmětu úpravy, čím globálnější problém, tím méně konkrétní text • B) Dlouhý proces vyjednávání • C) Otázka podpory států (záleží na předmětu, financích, politice, atd.) • D) Závaznost úmluv (měkké a tvrdé normy, jen pro smluvní strany – státy) • E) Odpovědnost státu jen politická, možnost donucení splnění závazků slabá, neexistence sankcí (až na výjimky)

  19. Hlavní mezinárodní úmluvy na ochranu přírody a krajiny • Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam zvláště jako biotopy vodního ptactva • Podpis Írán, Ramsar, 1971 • Platnost 1975 • Sekretariát Švýcarsko, Gland • www.ramsar.org • V ČR sdělení FMZV č. 396/1990 Sb.

  20. Úmluva o mokřadech • První úmluva s celosvětovou účastí • Cíl zajištění co nejširší ochrany a rozumného využívání mokřadů a jejich zdrojů • Předmět ochrany - mokřady - vodní ptactvo na mokřady vázané

  21. Úmluva o mokřadech • Mokřad území s močály, slatinami, rašeliništi a vodami přirozenými nebo umělými, trvalými nebo dočasnými, stojatými i tekoucími, sladkými i slanými, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje 6 metrů

  22. Úmluva o mokřadech • Seznam mokřadů mezinárodního významu – Ramsar sites - 1526 mokřadů - cca. 129 milionu ha • Seznam ohrožených mokřadů – Montreux Record - mokřady, v nichž došlo, dochází nebo může dojít ke změnám ekologického charakteru a tím k jejich ohrožení případně zničení

  23. Úmluva o mokřadech • Povinnosti smluvních stran • - nahlásit do seznamů mokřady • -zajistit praktickou ochranu a udržitelné využívání • -zabezpečit právní ochranu • Sledovat stav mokřadů • -výměna informací

  24. CITES • Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin • Uzavřena: Washington 3.3.1973 • Vstup v platnost: 1.7.1975 • Česká rep. (ČSFR): publikace pod č. 572/1992 Sb.

  25. CITES • Cíle: • regulace a monitoring mezinárodního obchodu s vybranými živočichy a rostlinami • postavení mezinárodního obchodu pod společnou kontrolu všech zemí světa • zajistit, že mezinárodní obchod neohrozí přežití populací fauny a flóry v přírodě

  26. CITES Chráněné druhy - 3 kritéria - volně žijící živočichové a planě rostoucí rostliny - ohrožené nebo potenciálně ohrožené na přežití ve volné přírodě (též „podobné“ druhy) - poptávka ze strany mezinárodního obchodu 3 seznamy chráněných druhů: I a II + „národní seznam“: III Exemplář - živočich nebo rostlina, živé nebo neživé - jakákoliv část těla nebo výrobek (s výjimkami zejména u rostlin) - věc nebo výrobek, který v názvu nebo jinak deklaruje, že obsahuje chráněný druh

  27. CITES • Dovoz, vývoz – povolení (permit) • Nejpřísnější postup u exemplářů přímo ohrožených (Příloha I. Úmluvy) • Orgány úmluvy: • Výkonný – Ministerstvo životního prostředí • Vědecký – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR • kontrolní -zapojení složek určených k prosazování ochrany exemplářů podle CITES (celníci, policie, Interpol, Česká inspekce životního prostředí),

  28. Zavedení právního režimu podle CITES Přínosy • -posílení ochrany přírody a její propagace v jednotlivých státech, • -regulace snižování biologické rozmanitosti, • -prohloubení mezinárodní spolupráce, výměna informací • -získání statistických údajů jako podkladů pro zavádění ochranných opatření, včetně financování projektů ochrany přírody, Nedostatky: • zákazy a příkazy vyvolávají poptávky po exemplářích = černý obchod, • zvyšování cen na černém trhu

  29. Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů • Podpis 1979, Bonn, SRN • Platnost 1981 • Sekretariát UNEP, Bonn • www.cms.int • publikace pod č. 127/1994 Sb.

  30. Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů • Cíl ochrana ohrožených druhů ptáků a ostatních migrujících pozemních, sladkovodních a mořských živočichů v celém areálu jejich výskytu a zejména na tahových cestách Hlavní nástroje - podpora, spolupráce a propagace výzkumu • zajištění bezprostřední ochrany druhů • uzavírání dílčích dohod o ochraně jednotlivých ohrožených druhů

  31. Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů • 2 seznamy - ochrana pro kriticky ohrožené druhy v celém areálu rozšíření (vyloučení či zmírnění překážek migrace a omezení faktorů, které druhy ohrožují, zákaz úmyslného zabíjení, poškozování, rušení a odchytu těchto druhů) - druhy, u nichž záchovný status vyžaduje uzavření mezinárodních dohod a memorand pro jejich zachování Záchovný status: souhrn vlivů, působících na stěhovavé druhy, které se mohou projevit na jejich dlouhodobém rozšíření a početnosti

  32. Regionální dohody pro druhy z druhé přílohy Bonnské úmluvy, zaručující péči o síť stanovišť - D. o ochraně evropských populací netopýrů - D. o ochraně kytovců Černého moře, Středozemního moře a přilehlých oblastí Atlantického oceánu - D. o ochraně malých kytovců Baltického a Severního moře - D. o ochraně tuleňů ve Waddenském moři - D. o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků - D. o ochraně albatrosů a buřňáků

  33. Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků Podpis 16. 6. 1995, Nizozemí, Haag Platnost 1. 11. 1999 Strany 48 Sekretariát SRN, Bonn - www.unep-aewa.org ČR: č.92/2006 Sb.m.s. Předmět ochrany vodní ptáci a jejich stanoviště v celé oblasti jejich migrace

  34. Dohoda o ochraně evropských populací netopýrů • Podpis 1991, VB, Londýn • Strany 30 • Sekretariát SRN, Bonn • ČR: 208/1994 Sb. • Ochrana 48 druhů čeledi netopýrovitých a vrápencovitých • www.eurobats.org

  35. Tzv. memoranda pro záchranu vybraných druhů stěhovavých živočichů - M. o porozumění při ochraně jeřába sibiřského - M. o porozumění při ochraně kolihy tenkozobé - M. o porozumění při ochraně mořských želv atlanticko-afrického pobřeží - M. o porozumění při ochraně mořských želv Indického oceánu a jihovýchodní Asie - M. o porozumění při ochraně dropa velkého - M. o porozumění při ochraně jelena bukharského - M. o porozumění při ochraně rákosníka ostřicového • Připravuje se Memorandum o porozumění při ochraně západoafrické populace slona afrického

  36. Úmluva o biologické rozmanitosti Uzavřena 1992, Konference OSN UNCED, Rio de Janeiro Platnost 29. 12. 1993 Sekretariát Kanada, Montreal - www.biodiv.org V ČR: č. 134/1999 Sb.

  37. Cíl • ochrana rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů • udržitelné využívání složek biodiverzity • rovnoměrné a spravedlivé rozdělování přínosů, vyplývajících z využívání genetických zdrojů včetně soudobých biotechnologických postupů

  38. Závazky • plány ochrany a rozumného využívání druhového bohatství • zákonná ochrana ohrožených druhů i jejich prostředí • Zásady in situ a ex situ • rozšiřování zvláště chráněných území • posuzování vlivů projektů na jednotlivé složky biodiverzity • Biologická bezpečnost • Sdílení přínosů z využívání genetických zdrojů včetně soudobých biotechnologických postupů

  39. Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti • Přijat 29. 1. 2000, Kanada, Montreal • Jediný protokol k Úmluvě o biodiverzitě • Cíl zajištění ochrany a bezpečnosti při zacházení, využívání a přenosu živých modifikovaných organismů při přechodu státních hranic

  40. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví • Podpis 1972, Francie, Paříž • Platnost 1975 http://whc.unesco.org • ČR : č. 159/1991 Sb.

  41. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví Cíl • ochrana kulturních a přírodních památek výjimečné hodnoty • prohlašují se za součást světového dědictví lidstva Závazky • označení, ochrana, zachování a předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím

  42. Kulturní dědictví - památníky • skupiny budov • lokality (kombinovaná díla přírody a člověka) Přírodní dědictví • Přírodní jevy • Geologické a fyziografické útvary • Přírodní lokality

  43. Seznam světového dědictví • 628 památek kulturních (Versailles, Stonehenge, Velká čínská zeď, mírový památník v Hirošimě, hist. jádra Vídně, Salzburku, Krakova, Varšavy, Říma) • 160 památek přírodních (Bernské Alpy ve Švýcarsku, Kilimandžáro, Velký bariérový útes, Serengeti, Everglades, Grand Canyon) • 24 památek smíšených • Seznam světového dědictví v nebezpečí – Babylon (Irák), národní parky v Kongu

  44. Evropská úmluva o krajině • Podpis • 20. 10. 2000, Itálie, Florencie • Platnost 1. 3. 2004 • Strany 15 • www.coe.int • ČR:č. 13/2005 Sb.m.s. • ochrana všech typů krajiny v Evropě • přírodní, venkovská, urbánní i příměstská území

  45. Evropská úmluva o krajině • Krajina = „část území, tak, jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů“

  46. Evropská úmluva o krajině -závazky smluvních stran • osvěta • inventarizace a hodnocení krajiny • ochrana, • aktivní péče, • ohled na krajinu v rámci územního a sektorálního plánování a • udržitelné využívání krajiny jako celku

  47. Ochrana a udržitelný rozvoj Karpat • 2003 Kyjev, Rámcová úmluva • ČR: 47/2006 Sb.m.s. • Spolupráce 7 států regionu s cílem zlepšení kvality života obyvatel regionu, posílení místních ekonomik a ochrana a udržitelný rozvoj přírodního a kulturního dědictví

  48. Ochrana a udržitelný rozvoj Karpat • Konkretizace úmluvy v budoucích protokolech o biodiverzitě, krajině, udržitelném zemědělství, lesním hospodářství, hospodaření v povodích, cestovním ruchu, ochraně kulturního dědictví

  49. Podpis 1979, Švýcarsko, Bern Platnost 1. 6. 1982 Strany 45, řada pozorovatelů www.coe.int ČR:107/2001 Sb.m.s. Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť

  50. Cíle • ochrana planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů • ochrana jejich přirozeného výskytu • důraz na druhy a lokality, jejichž zachování vyžaduje spolupráci několika států • podpora spolupráce mezi státy • zvláštní důraz na ohrožené a zranitelné druhy a druhy stěhovavé

More Related