Kohezní politika a environmentální řízení měst

1. Kohezní politika a environmentální řízení měst 25. výroční konference Fyzickogeografické sekce ČGS, blok Environmentální témata Brno, 31. 1. 2008 Ing. Milan Půček, MBA, PhD., MMR ČR e-mail: milan.pucek@mmr.cz

2. Obsah prezentace: 1. Úvod 2. Kohezní politika 3. Strukturální fondy 4. Environmentální řízení měst 5. Závěr

3. 1. Úvod • Působení na ministerstvu pro místní rozvoj • Působení v samosprávách • disertační práce na téma „Inovativní přístupy environmentální řízení územních celků“- obhájena v listopadu 2006 v rámci oboru Environmentální geografie na Ostravské univerzitě • řada případových studií, například viz

4. 2. Kohezní politika: (politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti) Cíl Snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje jednotlivých regionů a snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů Právní základ Čl. 158 Smlouvy o založení Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství

5. Nástroje kohezní politiky : Strukturální fondy Evropský sociální fond Evropský fond pro regionální rozvoj Evropská investiční banka Jiné finanční nástroje

6. Budoucnost kohezní politiky : Rok 2013 „Česká republika a její regiony patří mezi nejrozvinutější země a oblasti Evropy a světa“ (zdroj „Národní strategický referenční rámec“) = Česká republika patří mezi tzv. „čisté plátce“ Programovací období 2014 + Bude Česká republika čerpat prostředky strukturálních fondů i po roce 2013?

7. 3. Strukturální fondy

8. Východiska pro Národní strategický referenční rámec • Rada Evropské unie stanovila • nařízením Rady (ES) č. 1083/2006: úlohu, cíle a organizace evropských fondů pro programovací období 2007- 2013 • rozhodnutím o Strategických obecných zásadách • Společenství pro hospodářskou, sociální a územní • soudržnost: orientační rámec pro intervenci evropských fondů • = východiska pro zpracování Národního strategického • referenčního rámce 2007-2013 • NSRR je promítnutím kohezní politiky do podmínek České republiky.

9. STRATEGICKÉ CÍLE NSRR ČR 2007-2013 Konkurenceschopná česká ekonomika Otevřená, flexibilní a soudržná společnost Vyvážený rozvoj území Atraktivní prostředí PRIORITY NSRR ČR 2007-2013 Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí Vzdělávání Vyvážený rozvoj regionů Konkurenceschopný podnikatelský sektor Rozvoj městských oblastí Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti Zlepšení dostupnosti dopravou Podpora kapacit V&V pro inovace Rozvoj venkovských oblastí Posilování sociální soudržnosti Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití potenciálů kulturního bohatství Rozvoj informační společnosti Region soudržnosti hl.m. Praha Smart administration Evropská územní spolupráce

11. 1. Plánování, zpracování a podání žádosti (co, proč, jak, kdy, kde, za co, s kým provádět) Cyklus projektového řízení 2. Čekání na rozhodnutí (schvální/neschválení/ odmítnutí/úprava podmínek) 4. Vyhodnocení, ukončení doúčtování, následné kontroly Fáze dotačního projektu 3. Realizace: řízení a kontrola projektu (splnit cíle, dodržet harmonogram a rozpočet) Dotační management Jednotlivé fáze řízení projektu financovaného ze strukturálních fondů

12. Alokace OP – podle cílů NSRR

14. Alokace OP- podle cílů kohezní politiky EU

16. Cíl – 3 Evropská územní spolupráce

17. 4. Environmentální řízení měst Environmentální geografii chápu jako disciplínu zabývající se zkoumáním procesů, mechanismů, nástrojů a aktérů, které mají vliv na harmonizaci vztahů mezi přírodou a společností v daném území. Environmentální řízení je řízení, které do svých rozhodovacích procesů ve všech prováděných činnostech a aktivitách respektuje šetrný přístup k životnímu prostředí a to jak v běžném operativním rozhodování, tak ve strategickém plánování. U měst či regionů to znamená respektovat ve všech svých aktivitách zásady udržitelného rozvoje. Základním produktem řízení měst je jejich rozvoj. Ten může být realizován a posuzován mnoha způsoby. Pokud je rozvoj realizován tak, že není prováděn na úkor budoucích generacích, jde o udržitelný rozvoj.

18. přírodní krajina původní krajina umělá krajina extenzivně kultivovaná krajina přeměněná krajina intenzivně kultivovaná krajina postupný rozklad na části s dominujícími funkcemi zemědělská krajina urbanizovaná krajina rekreační krajina krajina spec. funkcí kvalita řízení a plánování samovolný či špatně řízený tlak společnosti racionalizace a optimalizace vztahu společnost - příroda dlouhodobě intenzivně kultivovaná kulturní krajina devastovaná krajina velké náklady rekultivace krajina druhotně kultivovaná typy krajiny různých fází vývoje tlak společnosti hlavní směry vývoje krajiny ostatní směry vývoje krajiny. Schéma vývoje a přeměny krajiny(Zdroj: Bičík, Janský: Příroda a lidé Země. 2004, s. 127) Zdroj: Bičík, Janský: Příroda a lidé Země. 2004, s. 127

19. Příroda Společnost : služby ekosystémů: zásobovací - (potraviny, voda, dřevo …), podpůrné (tvorba půdy …), regulační (podnebí,čištění vody …), kulturní (estetické, duchovní …)  : záplavy, vichřice, katastrofy … Příroda Společnost : relativně harmonizovaná krajina, šetrnost k přírodě, uvážlivé užívání zdrojů  : devastovaná krajina, drancování zdrojů, plýtvání … Vztah příroda - společnost

20. Zkušenosti ze samosprávystrategie „malých kroků“ města Vsetín

21. Víme, co chtějí občané? Co musíme udělat, aby byli spokojení? Cyklus zlepšování strategického plánování Občanská (zákaznická) perspektiva Jaké zdroje musíme zajistit, aby byli občané spokojeni? Perspektiva učení se a růstu Finanční perspektiva STRATEGIE VIZE Perspektiva interních procesů Co všechno se musíme naučit, abychom to zvládli? Jakými procesy zajistíme spokojenost občanů a dostatek zdrojů? Vsetín – strategické řízeníBSC - Schéma metody BSC – Balanced Scorecard, Metoda vyvážených ukazatelů nebo též Vyvážený úspěch

22. Vsetín, srdce Valašska – příjemné město k životu, práci a zábavě; město usilující o zvyšování kvality života při respektování udržitelného rozvoje Bezpečné město Pracovní příležitosti Zdravé a půvabné město Dostupné bydlení Příležitosti k využití volného času Občan, klient Motivující pracovní příležitost Dostupné služby, péče, vzdělávání a možnosti spolkového, kulturního a duchovního života Možnosti pro zdravý životní styl a sportování Odpovídající bydlení a upravené město Prevence a bezpečnost Hospodárnost a financování aktivit Účelné hospodaření s finančními prostředky a majetkem města Zodpovědné financování a financování z různých zdrojů Kvalitní činnost radnice, městské policie, technických služeb, vlastních školských, kulturních,sportovních a ostatních zařízení Interní procesy Partnerství k realizaci záměrů, podnikání a vzdělanosti; podpora spolků a neziskových organizací Promyšlená příprava a realizace investičních akcí Učení se a růst Rozvíjení dovedností a znalostí, zavádění nových metod a efektivních technologií Zdokonalování procesu komunitního plánování a projektového řízení Posilování prostředí spolupráce, důvěry a zodpovědnosti BSC - Strategická mapa

23. Vsetín – Dynamická BSC rozvoje města Vsetín

24. Indikátor „Ekologická stopa“ města Vsetín Ekolog. stopa Vsetína ES = 3,80 gha/obyvatele (ČR 4,99 ) Ekologická stopa (ES) stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, město, region nebo celý stát spotřebují v daném roce. Ekologická stopa ukazuje, do jaké míry je náš životní styl udržitelný. Jde o ukazatel, který odpovídá na otázku, kolik země člověk potřebuje, ne tedy kolik lidí určitá plocha uživí. Kategorie lidské spotřeby jsou v rámci tohoto indikátoru převedeny na požadovanou plochu produktivní země, která tyto zdroje poskytuje a vstřebává zpět uvolněné odpady. Ekologická stopa je vyjádřena v "globálních hektarech". Každá jednotka odpovídá jednomu hektaru biologicky produktivních ploch s "globálně průměrnou produktivitou".

25. Zkušenosti ze samosprávy:odkazy na texty Řízení rizik a financí http://www.mepco.cz/projekt_vystup3.html, Udržitelná rozvoj, environmentální řízení a audity http://www.mepco.cz/projekt_vystup5.html Text o strategickém řízení pomocí Balanced Scorecard, text o modelu zlepšování CAF pro samosprávy: http://www.npj.cz/publikace_list.asp?hledej=P%C5%AF%C4%8Dek&dostupne=&orderby=nazev Řízení procesů výkonu státní správy: http://web.mvcr.cz/sprava/moderniz/vyk_stspr.pdf Měření spokojenosti v organizacích veřejné správy: http://web.mvcr.cz/odbor/moderniz/spokojenost_final.pdf

26. Zkušenosti ze samosprávy:odkazy na texty Přístup radnice k šetrnému využívání zdrojů, Přístup radnice k životnímu prostředí, Přístup radnice k NNO, další texty: http://www.spkp.cz/dokumenty/brozura_LCO_bez_obr.pdf, http://www.spkp.cz/dokumenty/NNO_web.pdf nebo http://www.mestovsetin.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=18676&id_ktg=16405&archiv=0&p1=6528

27. Myšlenky na závěr Každodenně tisíce a tisíce politických představitelů, manažerů a zaměstnanců ve veřejné správě na celém světě přijímají řadu velkých, ale také drobných rozhodnutí, která mají vliv na nastolování harmonie či disharmonie mezi přírodou a člověkem. Výsledky těchto rozhodnutí se v globální úrovni projevují jako ekologická krize. „Ekologická krize, které čelíme, má mnoho příčin. Zahrnují chudobu, nedbalost a hrabivost – a především selhání při správě Země.“ (viz Hák, Rynda 2001, s. 17). K tomuto selhání při správě daného území dochází na úrovni globální, národní, regionální i lokální. Peter Drucker uvádí dva důvody krize nebo selhání (viz Drucker 2004, s. 19): „Každá existující organizace rychle zkrachuje, pokud neinovuje. Naopak každá nová organizace se rychle zhroutí, pokud neřídí.“ To podle Druckera platí stejně v ziskovém i v neziskovém sektoru, samozřejmě včetně států, územních celků a jejich organizací. Můžeme tedy říci, že hlavní příčinou ekologické krize je selhání při správě daného území.

28. Myšlenky na závěr Stephen Covey: „Řízení znamená efektivnost postupu po žebříku úspěšnosti, vedení určuje, zda se žebřík opírá o správnou zeď.“ Někdy mám ve veřejném sektoru dojem, že se sice věci „posouvají lopotně nahoru“, ale žel je „žebřík opřen o špatnou zeď“. Děkuji za pozornost Kontakt: Ing. Milan Půček, MBA, PhD. náměstek ministra pro místní rozvoj E-mail: milan.pucek@mmr.cz