1 / 16

Mgr. Marek Šobáň

Od Tiziana přes Warhola až po návštěvníka: Využité a nevyužité možnosti Jubilejní výstavy MUO z pohledu muzejního pedagoga. Mgr. Marek Šobáň. 2. Od Tiziana po Warhola / Muzeum umění Olomouc 1951-2011. Muzeum moderního umění Arcidiecézní muzeum Olomouc 25. 10. 2012 — 31. 3. 2013

cwen
Download Presentation

Mgr. Marek Šobáň

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Od Tiziana přes Warhola až po návštěvníka:Využité a nevyužité možnosti Jubilejní výstavy MUO z pohledu muzejního pedagoga Mgr. Marek Šobáň

  2. 2.Od Tiziana po Warhola / Muzeum umění Olomouc 1951-2011 Muzeum moderního umění Arcidiecézní muzeum Olomouc • 25. 10. 2012 — 31. 3. 2013 • 1. Staré umění • Arcidiecézní muzeum Olomouc • 2. Výtvarná kultura 19. století • Muzeum moderního umění • 3. Výtvarná kultura 1890–1947 • Muzeum moderního umění • 4. Výtvarná kultura 1948–2011 • Muzeum moderního umění • 5. Dokumentace • Muzeum moderního umění

  3. 3. Doprovodné programy • animační programy (pro děti i dospělé) • komentované prohlídky • cyklus přednášek • workshopy pro dospělé a děti • koncerty (premiéra opery) • přehlídka filmů a videosnímků Celkem 35 doprovodných programů mimo animace

  4. 4. Realizované animační programy ke dni konference ( tj. ke 3. 12. 2012) • Počet všech realizovaných animačních programů: 46 • Řízená edukační činnost: 69 hod. • Přístupnost expozice: 264 hod. • Využití expozice pro řízenou edukační činnost v %: 26 Vzdělávání neorganizovaných návštěvníků?

  5. 5. Neorganizovaný návštěvník expozice Pomocí jakých prostředků se může sám vzdělávat na výstavě? • publikace Muzeum umění Olomouc 1951 – 2011 • informační panely • popisky • QR kódy (informace o vybraných umělcích a exponátech na YouTube)

  6. 6.Neorganizovaný návštěvník expozice - percepce Jak ale ukazují výsledky řady realizovaných výzkumů a evaluací, nelze opomíjet zjištěné aspekty percepce návštěvníka v muzeu, a to, že návštěvníci nečtou popisky, zřídkakdy siexponáty podrobně prohlížejí, nemění svůj úhel pohledu... (Jagošová, Jůva, Mrázková 2010, s. 171)

  7. 7. Cíle autorů expozice Od Tizianapo Warhola - výzkum Výzkumná metoda:rozhovor 1. Jaký je cíl vámi připravené expozice Od Tiziana po Warhola? • (např. prezentace sbírek, prezentace vědecké práce, vzdělávání návštěvníka, smysluplné naplnění volného času návštěvníka … apod.) 2. Jaké další cíle si kladete, když připravujete výstavu? 3. Pro jaké publikum je výstava od Tiziana po Warhola připravena? • (např. odborná veřejnost, laická veřejnost, dospělé publikum, dětské publikum, rodiny s dětmi… apod.)

  8. 8.Cíle autorů expozice Od Tizianapo Warhola: průběžné hodnocení výzkumu Otázka č. 1 prezentace sbírek MUO, splnění zadaného úkolu Otázka č. 2 představitzajímavé téma veřejnosti, vést veřejnost (mládež) ke kulturnímu dědictví, smysluplné naplnění volného času, vzdělávání publika, přinášet potěšení a zážitek, zpracování a prezentace výsledků bádání… Otázka č. 3 laická a odborná veřejnost, dospělý návštěvník, nejširší veřejnost…

  9. 9. Výstava a její návštěvník Muzejní výstava je, nezávisle na tématu, svého druhu umělecké médium tj. protiklad vědecké výpovědi. Není to nástěnka, nebo přehlídka zboží, nýbrž výsledek uměleckého spolupůsobení obsahových a formálních sil na základě vědeckých faktů. (Waidacher 2000, s. 24) Poznání, že muzeum je formou veřejné služby, tedy umístění návštěvníka do centra zájmu, představuje ve sféře kulturního dědictví v pravém smyslu fundamentální krok proměny filozofie a stereotypů myšlení a jednání. (Kesner 2005, s. 97)

  10. 10. Kurátor x lektor

  11. 11. Neorganizovaný dětský návštěvník Proč se jím vůbec zabývat? • právo dětí a mládeže na vlastní kulturu • Úmluva o právech dítěte (přijata 20. 11. 1989 v New Yorku) • Česká republika potvrdila platnost (1993) Článek 31 • Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte na odpočinek a volný čas, na účast ve hře a oddechové činnosti odpovídající jeho věku, jakož i na svobodnou účast v kulturním životě a umělecké činnosti. • Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají a zabezpečují právo dítěte na všestrannou účast v kulturním a uměleckém životě a napomáhají tomu, aby dětem byly poskytovány odpovídající a rovné možnosti v oblasti kulturní, umělecké, oddechové činnosti a využívání volného času. (Úmluva o právech dítěte, s. 38 – 39)

  12. 12. Způsoby muzejní edukace neorganizovaného dětského návštěvníka Samoobslužné pracovní listy • nejčastější (ekonomicky výhodné) • negativa: ničí vlastní důvod návštěvy muzea, je extrémně těžké je udělat dobře (G. K. Talboys); muzea jich chrlí velká množství, často na úkor kvality (M. V. Praët) • manipulují návštěvníka Jejich nadužívání redukuje muzeum na třídimenzionální příručku a porušuje tak jeden ze základních principů muzejní edukace v jedinečnosti a originalitě muzejního sdělení. (Talboys in Jůva, s. 116 – 117)

  13. 13. Dílčí část výzkumu preferencí dětského návštěvníka pří výběru exponátů Výzkumný vzorek: žáci 1. st. ZŠ (účastníci animací) Výzkumná metoda:2 otázky dotazníku 1. Napiš jméno díla z této místnosti, které by sis rád odnesl(a) domů: 2. Zdůvodni svůj výběr: • a) Líbí se mi, jak je vytvořeno (barva, materiál, tvar): • b) Líbí se mi, co znázorňuje (příběh): • c) jiný důvod:

  14. 14. Průběžné hodnocení výzkumu • dotazník vyplnilo 75 respondentů (k 3. 12. 2012) Otázka č. 1. 1. 2. Bohumil Kafka (1878–1942), Srna s mláďaty, 1905, bronz, v. 29 cm, značeno: „B. KAFKA / PARIS 1905“, MUO, P 265, získáno 1961 3. Josef Hoffmann (1870–1956), Polohovací křeslo (Sitzmaschine), (1905), ohýbané bukové dřevo, prořezávání, textilní polštáře, 110×65×82 cm, neznačeno, MUO, UŽ 17, získáno 1997 Otázka č. 2 a) 52 respondentů (69%) b) 23 respondentů (23%) c) 0

  15. 15. Přehodnocení role „obrazového poznání“ „Sémantická tíha obrazů“ a role „obrazového poznání“ hrají v možnostech vědních oborů a filozofie jednoznačně závažnější roli, než se dříve myslelo. Písemně zachycené poznání je nejprve poznání z pozorování a z vidění. Při všech možných způsobech pozorování docházíme k průniku všech těchto snah v tom, že role obrazů jako podstatných medií poznání a zprostředkování poznání je třeba brát velmi vážně nad rámec jejich pouhé estetické a názorné hodnoty. Předpokladem je však specifická obrazová kompetence, která ve vědě a vzdělání dochází stále větší pozornosti a stává se důležitou právě ve školním a muzejním vzdělávání. (Schulz 2007, s. 75)

  16. Použitá literatura: JAGOŠOVÁ, Lucie, Vladimír JŮVA a Lenka MRÁZOVÁ KRAJÍČKOVÁ. Muzejní pedagogika: metodologické a didaktické aspekty muzejní edukace. 1. vyd. Brno: Paido, 2010, 298 s. Kultura a edukace. ISBN 978-80-7315-207-9. JŮVA, Vladimír. Dětské muzeum: edukační fenomén pro 21. století. Brno: Paido, 2004, 264 s. ISBN 80-731-5090-5. KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1104-4. SCHULZ, Martin. Stichwort "Iconic Turn": Bilder und Bildwissenschaft an der Schnittstelle Museum - Schule. In: WAGNER, Ernst a DREYKORN Monika. Museum Schule Bildung: Aktuelle Diskurse Innovative Modelle Erprobte Methoden. 1. vyd. München: Kopaed, 2007, s. 75-79. ISBN 978-3-86736-019-7. WAIDACHER, Friedrich. Ausstellungen besprechen. Museologie Online: Publikationsorgan der VL Museen. Hagen: VL Museen, 2000a, s. 21-34, roč. 2. ISSN 1617-285X.

More Related