Vznik člověka

1. Dva vzpřímeně jdoucí tvorové zanechali tyto otisky v sopečném popelu před 3,5 miliony let (A. afarensis, Kenyanthropus platyops nebo nějaký doposud neobjevený hominid) 2013 Marek Vácha Vznik člověka

2. Naši lidoopí bratranci stále žijí ve stejných tropických pralesích ve stejných malých sociálních skupinách, a jí stejné ovoce, ořechy a trochu masa, stejně jak to dělali naši společní předkové. V průběhu posledních deseti tisíc jsme explodovali a stali se nejdominantnějším organismem na Zemi díky sofistikovaným technologiím a sofistikovaným sociálním systémům. Náš druh je spektakulární evoluční anomálie, takže bychom měli předpokládat že evoluční systém v pozadí je podobně anomální. (Richerson, P.J., Boyd, R., (2006) Not By GenesAlone. The University of Chicago Press. Chicago and London. p. 15)

3. Evoluční vztahy

6. Evoluce primátů Předpokládá se, že první primáti vznikli v křídě z řádu hmyzožravců, spekuluje se i o řádu tan nebo dokonce letuch. Předchůdcem primátů byl ale asi primitivní hmyzožravec. První primáti byli zřejmě drobní stromoví savci. Tvar těla našeho vlastního druhu byl tak tvarován požadavky života na stromech. Ramenní kloub například umožňuje brachiaci (=zhoupnutí se z jedné větve na druhou). Obratná přední končetina primátů je schopna uchopit potravu. Drápy byly u řady druhů nahrazeny nehty a prsty se stávají velmi citlivé. Oči primátů jsou blízko u sebe, čímž je umožněno stereoskopické vidění, které je velmi důležité při rychlém pohybu větvích. Rovněž je ze stejného důvodu velmi dobře rozvinuta koordinace mezi rukou a okem.

7. Primáti • těžko nějak charakterizovat: • končetiny uzpůsobené k uchopování • relativně velký mozek • malé čelisti • oči směřující vpřed

8. Primáti • velmi pohyblivá ruka ve všech kloubech – což je u ostatních savců spíše vzácností • nehty; na bříškách prstů kožní rýhy • palec v opozici – pouze u Homo bude palec plně v opozici (jen člověk umí „špetku“)

9. Evoluce primátů Savci věnují neobvykle mnoho energie do péče o mláďata, a primáti této péči věnují nejvíc ze všech savců. Řada primátů rodí jen jedno mládě, o které je pak velmi dlouho pečováno. Ačkoli lidé již dnes nežijí na stromech, mnoho našich lidských tělesných znaků vzniklo právě zde. Tana (rod Tupaia). Mnoho biologů se domnívá, že takto nějak mohli vypadat nejstarší předchůdci primátů.

10. Řád Primáti • Podřád Prosimiae (poloopice) • Podřád Anthropoidea • Platyrrhini (opice nového světa) • Catarrhini • Cercopithecoidea (opice starého světa) • Hominoidea • Hylobatidae (giboni) • Pongidae (orangutani, gorily, šimpanzi) • Hominidae (Australopithecus, Homo)

11. ProsimiaePoloopice Lemur katta Lemur catta Madagaskar Outloň váhavý Nycticebus coucang Asie Lemur bělohlavý Eulemur fulvus albifrons Madagaskar

12. Evoluční vztahy Z fosilních nálezů se předpokládá, že se podřád Prosimiae a Anthropoidea oddělily asi před 50 miliony lety. Lidoopi se od opic nového a starého světa oddělili před více než 30 miliony lety. Šimpanzi se oddělili od linie vedoucí k člověku před 4 – 6 miliony let. Šimpanzi mají blíž k člověku než ke gorilám či orangutanům.

13. Lidoopi Šimpanz učenlivý Šimpanz bonobo Gorila Orangutan Dnes se odlišují dva druhy gorily – gorila horská a gorila nížinná

14. Lidoopi

16. Šimpanz bonobo • objeven 1929 – v muzeu • odhadovaný počet: méně než 10 000 u řeky Kongo

17. Pan paniscus vlevo nahoře: matka si hraje s mládětem vpravo nahoře: vzpřímená chůze vlevo dole: mláďata v sexuální hře vpravo dole: kromě lidí jediný bonobo zná sex tvářemi k sobě

18. Pan paniscus • tlupy jsou female-centered, i když samci jsou podobně jako u šimpanzů učenlivých výrazně dominantní • tlupy jsou rovnostářské • sex je užíván jako častý nástroj sociálních kontaktů (konejšení atd.) a nejen mezi samci a samicemi • samice má mládě každých 5 – 6 let • bonobové se asi nikdy v evoluci nevzdálili z pralesů

19. Pan paniscus • na rozdíl od šimpanzů učenlivých mají méně rozvinuté či vůbec: • výrobu nástrojů, kooperativní lov, sdílení potravy, agresivitu • nejsilnější vazby jsou u šimpanzů učenlivých mezi samci, u bonobů mezi samicemi, nejsilnější samci bonobů jsou obvykle potomci nejsilnějších matek, samci spoléhají na pomoc svých matek

20. Pan paniscus • dožívají se v divočině cca 40 let, v zajetí 60 let • první mládě mají samičky v 14 – 15 letech • na rozdíl od šimpanzů nebyli nikdy pozorováni při lovu opic • po konfliktu se jedinci na uklidnění obejmou a dají si mouth-to-mouth kiss

22. Evoluce primátů - shrnutí

23. Evoluce člověka

24. Evoluce člověka

25. Moderní primáti Skupina Anthropoidea je dobře doložena fosilními materiály z doby kolem 40 miliónů let. V této době již byly od sebe kontinenty odděleny. Není jisté, zda opice nového světa pronikly do Jižní Ameriky ze Severní Ameriky a nebo nějak z Afriky. Faktem je to, že opice nového světa a opice starého světa se velmi dlouho vyvíjely odděleně.

26. Přibližně před 10 milióny lety vznikly Himaláje jako následek nárazu indického subkontinentu do Eurasie.

27. Opice nového světa a opice starého světa Většina opic obou skupin má denní aktivitu (výjimkou jsou mirikiny) a obvykle žijí ve skupinách s rozvinutým sociálním chováním • Všechny opice nového světa jsou stromové • Nozdry se otevírají do boku • Mají chápavý ocas • Opice starého světa jsou jak stromové, tak i adaptované k životu na zemi. • Nozdry se otevírají směrem dolů • Nemají chápavý ocas

28. Opice Nového světa Cebus apella, malpa hnědá

29. Opice Starého světa a Nového světa

30. Hylobatidae a Pongidae • Žijí pouze ve starém světě • S výjimkou gibonů jsou obvykle větší než opice, mají relativně delší přední končetiny v porovnání k zadním a chybí jim ocas • Ačkoli všichni ovládají brachiaci, pouze giboni a orangutani jsou primárně stromoví • Sociální organizace se u jednotlivých druhů značně liší Gibonům se říká „arm swingers“, protože se dokáží v pralese plynule kyvadlově pohybovat

31. Obvyklé omyly • Omyl:Člověk pochází z opic (Správně: Šimpanzi a člověk jsou ve skutečnosti dvě linie, které se vyvinuly ze společného předka) • Omyl: Vývoj člověka se dá chápat jako přehlídkový průvod na sebe navazujících druhů, které se mění plynule jeden ve druhý až k Homo sapiens (Správně: je zde mnoho prázdných míst, slepých a souběžných linií. V daném čase mohlo koexistovat několik druhů hominidů vedle sebe • Omyl: lidské znaky, např. vzpřímená chůze a velký mozek vznikají souběžně (Správně: zavádí se termín mozaikovitá evoluce – lidské znaky se vynořují nezávisle na sobě. Např. tvorové kteří začali chodit po dvou měli ještě velmi malý mozek)

33. Důležitá data • 2,4 milionů let – H. habilis a množství kamenných nástrojů • 1,8 milionů let – H. erectus • 1,4 milionů let – H. erectus umí ovládat oheň • 1 milion let – H.erectus opouští Afriku • 600 000 – archaický H. sapiens • 200 000 - pěstní klín se zkamenělou mořskou ježovkou uprostřed – první náznak estetiky

34. Důležitá data • 100 000 anatomicky moderní lidé • 72 000 začátek poslední doby ledové • 70 000 snad první umělecké předměty • 60 000 neandertálci pohřbívají mrtvého v Iráku a hrob zasypávají květy (dnes zpochybněno!) • 40 000 neandertálci ve Francii staví „svatyni“ z medvědích lebek • 40 000 osídlení Austrálie • 30 000 první jeskynní malby • 28 000 neandertálci začínají vymírat

35. Důležitá data • 20 000 v severní Africe vymyšlen luk a šípy • 18 000 vrchol poslední doby ledové; pšenice a ječmen pěstovány v Egyptě; na středním východě chov koz • 12 000 domácí pes vyšlechtěn z vlka • 10 300 konec ledové doby • 8 800 nejstarší město, Catal Huyuk, vzniká v malé Asii

36. Důležitá datadata se vztahují k dnešku • 7 700 – v Mexiku pěstována kukuřice • 5 500 – Sumerové vynalézají kolo • 4 600 – pyramidy v Gíze • 2 010 – narození Ježíše Krista • 0 – současnost

37. První členové skupiny AnthropoideaAegyptopithecus zeuxis Nejstarším nálezem je Aegyptopithecus zeuxis. Aegyptopithecus už nebyl poloopice, ale ještě ani opice a už vůbec ne lidoop. Žil před 35 miliony let. Byl velikosti kočky, žil na stromech a snad připomínal dnešního vřešťana. Zřejmě žil ve skupinách. Aegyptopithecus zeuxis Nalezen v severním Egyptě v lokalitě Fajjúm v roce 1966

38. Paleoanthropologie • Paleoantropologie k dnešnímu dni zná pozůstatky cca dvaceti vymřelých druhů, které mají blíže k lidem než k šimpazům • Těmto druhům říkáme hominini (=hominidé)

39. Dějiny • před 20 miliony lety narazila Indie do Asie, vznikly Himaláje (10 millionsyears) a klima v Asii a Africe se pozvolna stalo sušší • před 15 miliony lety pokrývaly pralesy Afriku od východu na západ • před 12 miliony lety vzniká velká příkopová propadlina, která rozděluje populace a dá vznik novým druhům; mění se klima a vznikají savany, místy i pouště

40. Dějiny • australopitékové zřejmě nežili vyloženě v savanách, spíše obývali mozaikovitou krajinu tvořenou ostrůvky lesů a savan • teprve před 1,9 miliony let (H.erectus) se vydá na dlouhé cesty po dvou

41. Sahelanthropus tchadensis(7 – 6 milionů let) • objeven 2002 • těžko říct, zda byl bipední (foramen magnum je spíše vzadu) • možná už to byl hominid, ale možná že žil ještě před rozdělením na hominidy a dnešní lidoopy Objem mozku 320 – 380 cm3

42. Sahelanthropustchadensis(7 – 6 milionů let)

43. Orrorin tugenensis(„Millenium man“)6 milionů let • Orrorin = „original man“; byl nalezen v Tugen Hills v Keni • nalezen v r.2000 • úlomky kostí • zřejmě chodil po dvou, ale uměl i šplhat

44. Ardipithecus ramidus(5,5 - 4,4 miliony let) • nalezen v Etiopii a Egyptě • snad nejstarší hominid • potrava: asi ovoce a listí • vážil asi jen kolem 40 kg nalezená část čelisti

45. "Ardi"4,4 miliónů let • increasingly bipedal • realtively large teeth

47. První hominidi • V roce 1994 objeven ve východní Africe u jezera Turkana Australopithecus anamensis – žil asi před 4 miliony let (4,2 - 3,9 mil.) a chodil po dvou • V Egyptě nedaleko Hadaru nalezen Ardipithecus ramidus – žil asi před 4,4 miliony lety, zřejmě na stromech; není jisté, zda se pohyboval po dvou či po čtyřech

48. Australopithecus afarensis„Lucy“4 – 3 miliony let • V 1974 nalezeno 40% kostry. Stáří Lucy je asi 3,2 miliónů let • Lucy byla asi 1 m vysoká a chodila po dvou • Hlava velikosti softballového míčku Lucy dostala své jméno po písni „Lucy with the sky with diamonds od Beatles

49. Australopithecus afarensis„Lucy“4 – 3 miliony let • Fosílie nalezené na začátku 1990 let nazančují, že A. afarensis existoval jako druh minimálně 1 milión let. • A. afarensis měl od krku dolů více odvozených lidských rysů než nad krkem. • Paže byly v proporci k tělu relativně dlouhé.

50. 3,5 miliónu let, Tanzanie