1 / 43

Historické souvislosti vzniku EU

http://eko.fsv.cvut.cz/jednotnytrheu/. Historické souvislosti vzniku EU. Jeden z nejvýznamnějších ekonomů dvacátého století J. A. Schumpeter při jedné své přednášce prohlásil: „Ekonom potřebuje za prvé, dobrou ekonomickou teorii, aby ho vedla,

Download Presentation

Historické souvislosti vzniku EU

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. http://eko.fsv.cvut.cz/jednotnytrheu/ Historické souvislosti vzniku EU

  2. Jeden z nejvýznamnějších ekonomů dvacátého století J. A. Schumpeter při jedné své přednášce prohlásil: „Ekonom potřebuje • za prvé, dobrou ekonomickou teorii, aby ho vedla, • za druhé, statistiku, aby mu poskytla kvalitní empirické údaje a • za třetí, potřebuje znát historii. Právě ekonomům chybí znalost historického rozměru.“

  3. Ekonomický vývoj před první světovou válkou • Velká Británie • Spojené státy • Francie • Německo

  4. Tempo růstu průmyslové produkce ve vybraných zemích

  5. Kvetl světový obchod … • před první světovou válkou, kdy byly Británie, Německo, Francie a Spojené státy jako přední průmyslové a obchodní země světa nejspolehlivějšími vzájemnými dodavateli i odběrateli.

  6. Británie před 1. světovou válkou • byla největší obchodní, průmyslová a finanční velmoc, • hrála klíčovou roli ve stabilizaci svět. ekonomiky, • nejotevřenější ekonomika, kvetl svět. obchod • textilní průmysl, těžba uhlí (produkovala téměř dvakrát více než Belgie a Německo), hutnictví a strojírenství, • nejhustší síť železnic, • Londýn - centrum světového obchodu, finanční centrum • největší obchodní loďstvo, • největší investice v zahraničí. • Válka vznikla jako důsledek krajního zostření rozporů mezi světovými mocnostmi v zápase o sféru vlivu, kolonie, zdroje surovin, odbytiště a trhy.

  7. Po 1. Světové válce • Do r. 1917 VB financuje válečné úsilí států Dohody. • Londýn jako světové finanční centrum utrpělo obrovské ztráty, finanční trhy se přesunuly do USA a Švýcarska. • Vyčerpala všechny finanční rezervy. • Z věřitele se stala dlužníkem. • Ztratila zahraniční trhy, zahr. investice. • Odkázána na dovoz potravin. • Přišla o obchodní flotilu. • Sociální nepokoje (nezaměstnanost 25%).

  8. USA před 1. světovou válkou • Nedostatek pracovních sil, proto Politika neomezeného přijímání přistěhovalců. • Vyšší mzdy, náboženská svoboda. • Limitující dopravní síť. • Velký trh bez umělých obchodních překážek. • Regionální specializace. • Z agrární země postupně průmyslová velmoc.

  9. 1. Světová válka • Zapojily se do války až r. 1917. • Z války vyšly USA silnější než před válkou. • Zabraly evropským výrobcům zahraniční trhy. • Vykazovaly příznivou obchodní bilanci. • Dvacátá léta znamenala pro USA období velkého ekonomického růstu. • Ekonomický růst byl podporován expanzivní politikou levných úvěrů. • Koncem dvacátých let situace směřovala k jeho zpomalení až zastavení. To bylo zřejmé například ze skutečnosti, že zásoby podniků byly v roce 1929 na trojnásobku úrovně roku 1928.

  10. Vývoj po 1. světové válce • Rozklad mezinárodního obchodu. • USA ženou cla na bezprecedentní úroveň. • Spustily tak přehnaný ekonomický nacionalismus. • Důvod sporů – vzájemné válečné dluhy vítězných spojenců a reparace vůči Německu. • USA trvají na jejich úhradě. • Změnily imigrační politiku. • V Evropě nastal hospodářský a měnový chaos (hyperinflace).

  11. V létě 1928 stažení amerických bank a investorů z Evropy (omezení nákupů obligací) s cílem investovat na newyorské burze. • Koncem léta 1929 Evropa pociťuje napětí v důsledku zastavení amerických investic a i newyorská burza stagnuje. • Jednou z příčin krize na NY burze byl všudypřítomný optimismus. Burza byla v té době ve znamení tzv. býčího (stoupajícího) trhu, kdy prakticky ráno investor investoval své peníze a ten samý den večer již viděl s jistotou svůj zisk. Toto vedlo k tomu, že na burzu přicházelo čím dál více „amatérských“ investorů, kteří si na své investice půjčovali od bank, což vedlo k nadhodnocenému růstu akcií nad jejich reálnou hodnotu • Na konci 20. let 20. století dosáhly ceny akcií svého maxima. • V roce 1929 začaly ceny akcií zvolna klesat a jelikož byl pokles trvalého rázu, začali akcionáři masově prodávat akcie, což zrychlovalo jejich propad. Tento vývoj akcií vyvolal mezi akcionáři paniku a především malí akcionáři, kteří tehdy vlastnili výrazné procento akcií, se pokoušeli prodávat za každou cenu.

  12. „černý pátek“ na NY burze • Ve čtvrtek 24. října 1929 bylo k prodeji nabídnuto přes 12 milionů akcií o něž nebyl zájem. Z tohoto důvodu byla Newyorská burza nucena v pátek 25. října oznámit krach. Tento krach vyvolal krach dalších amerických burz, protože se prodej přesunul na tyto burzy. Tento den bývá označován jako černý pátek a je chápán jako den vypuknutí krize.

  13. Poté začaly krachovat společnosti, které neměly dostatečný kapitál, což způsobilo prudký nárůst nezaměstnanosti. V důsledku toho vypukla panika, při níž se lidé snažili vybrat své úspory, banky však nedisponovaly dostatečným kapitálem, a proto mnoho z nich zkrachovalo. V USA nepřežilo třicátá léta téměř 10 000 bank - 1/3 ze všech. Tím se stalo, že lidé přišli o peníze, což ve svých důsledcích znamenalo opětovné snížení výroby. • Finanční krize se přenáší do Evropy - Nejdůležitější banka Evropy Creditanstalt pozastavuje výplatu peněz. • Rakouská vláda zmrazí aktiva - zakazuje výběr peněz. • Krize se přenáší do Německa, Československa, Polska – řetězec krachujících bank.

  14. Frederick Lewis Allen ve svém líčení průběhu Černého čtvrtka 24. října 1929 takto: • „Onen památný den začalo obchodování s akciemi na stabilní úrovni, avšak v obrovském měřítku. Akcie firmy Kennecott se objevily na trhu v bloku 20 000 kusů, akcie General Motors ve zhruba stejně velkém množství. Náhle se trend zlomil. Nápor prodejních příkazů byl znepokojivě silný. Kursy klesaly. (...) Než uplynula první hodina obchodování, bylo zřejmé, že kursy šly dolů s nebývalou a ohromující silou. Zaměstnanci i klienti makléřských firem v celých Státech sledovali nejnovější kursy a dívali se jeden na druhého s výrazem překvapení a rozpaků. Odkud proboha přicházela ta záplava prodejních příkazů? Přesná odpověď na tuto otázku nebude asi nikdy známa. Zdá se však pravděpodobné, že principiální příčinou zlomu během první hodiny 24. října nebyla panika. (...) Příčinou problémů byly nucené prodeje. Nucený výprodej stovek tisíc akcií z účtů obchodníků, kteří se octli v problémech, protože jejich úvěrové účty byly úplně nebo téměř vyčerpané. Gigantická stavba trhu podložená spekulativními úvěry se začala hroutit pod vlastní vahou... Nebylo ani náznaku nějaké podpory. Dolů, dolů, dolů. Hluk na burzovním parketu přerostl v panický řev.“

  15. Začíná světová krize. • Špatný stav v USA se velmi rychle odrazil na ekonomikách založených na exportu do USA (Československo, Japonsko, Brazílie), z nichž se krize rozšířila dále. • Šíření krize usnadnily špatné kroky vlád (USA), či jejich pasivita (Českosl.) • Konec třicátých let - Spojené státy stály v nejhlubší krizi od občanské války. • Obrovská nezaměstnanost (20%), v ulicích měst panuje násilí. • Nastupuje Roosvelt – zběsilé přijímání zákonů (výraz „sto dní“). • Aniž by se dosáhlo uspokojivé nezaměstnanosti – 1937 další krize.

  16. Francie • Nemá uhlí, technologicky patří k vyspělým. (Proto má dlouhou tradici jaderné energie – dnes 74 %.) • Rozsáhlé kolonie. • Během první světové války musí prodat zahraniční investice aby financovala nákup válečného materiálu. • Velké investice ztratila v Rusku (přišli Sověti).

  17. Francie • 1. sv. válkou utrpěla nejvíc. Boje na západní frontě zničily nejbohatší průmyslové oblasti • Zahájila velkorysou obnovu spoléhajíc na válečné reparace Německa • Německo není schopno platit – obsazují Porůří jako odvetu • Znehodnocení franku • Vláda nastoluje drastická opatření, daně • Extremismus a k moci levicová Lidová fronta • Znárodňuje Francouzskou banku, železnice

  18. Německo • Historicky dlouho roztříštěné na samostatné útvary • Rozvoj industrializace spojen s Porůřím a těžbou uhlí. • Díky největším a nejmodernějším průmyslovým odvětvím na výrobu železa, oceli a výrobků z nich, elektrárnám, strojírenským podnikům a chemickým závodům, bylo Německo v předvečer I. světové války nejsilnější průmyslovou zemí Evropy. • Po 1. válce ztrácí 13% území, 10% populace, čtvrtinu zásob surovin, kolonie v Africe, zabaveno loďstvo, lokomotivy, , vagony, nákladní automobily, na 15 let zabráno Porýní • Válečné reparace ve výši 2 x HDP

  19. Německo • Brzy není schopno splácet reparace • Marka silně klesá pod vlivem splátek – hyperinflace • Narychlo svolaná mezinárodní komise – snižuje reparace, reorganizuje Říšskou banku, poskytuje půjčku (USA) • Inflace však udělala své – úspory znehodnoceny, životní úroveň klesá • Podhoubí pro extrémistické politiky • Hitler: „Konec otroctví úroků“

  20. Po 2. světové válce • Evropa paralyzovaná: vítězové i poražení ve stejné bídě • USA již neopakují stejnou chybu (trvání na splácení dluhů) • Okamžitá obnova a pomoc z USA a OSN – UNRRA • USA těžily z vysoké poptávky během války, ušetřeny válečných škod

  21. V roce 1946: Mezinárodní měnový fond (MMF-International Monetary Fund, zkratka IMF), který měl odpovídat za řízení směnných kursů důležitých světových měn i za financování krátkodobé platební nevyrovnanosti mezi zeměmi Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, která měla poskytovat dlouhodobé úvěry pro rekonstrukci válkou zničených ekonomik Došlo k podepsání Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATTGeneral Agreement on Tariffs and Trade) v r. 1947, ve které se signatáři zavázali poskytnout doložku nejvyšších výhod, tj. že se nebudou v obchodě diskriminovat, že sníží cla, že se neuchýlí ke kvantitativním kvótám. Dnes WTO World Tarade Organization.

  22. Nastoupila rychlá obnova. V polovině roku 1947 dosáhla většina zemí v západní Evropě (kromě Německa) předválečnou úroveň průmyslové výroby. V červnu r. 1947 ministr zahraničních věcí USA G. C. Marsall ohlásil, že jestliže evropské národy předloží jednotnou a soudržnou žádost o pomoc, vláda USA odpoví vstřícně. Vznikla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) 1948 pro rozdělování a spravování prostředků Marshallova plánu, která byla první evropskou organizací pro uskutečňování přeshraniční hospodářské spolupráce v západní Evropě. Marshallův plán skončil v r. 1952 a překonal mnoha očekávání. Česko těsně před podepsáním MP ustoupilo, přišli k moci komunisté

  23. V r. 1961 se OEEC přeměnila na Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD Organisation for Economic Co-operation and Development), k níž přistoupily i USA a Kanada, později ještě Japonsko a Austrálie. ČR členem od r. 1995.

  24. Po válce hledá Evropa nové uspořádání. • Potřeba sjednocení Evropy, která poskytne ochranu před nebezpečím komunistické expanze. • Evropské státy, které měly do roku 1914 dominující úlohu v mezinárodním vývoji, se ve dvou světových válkách vzájemně zdecimovaly a mezitím USA a Sovětský svaz nabyly mocenských rozměrů. • Evropské státy doufaly, že sjednocením mohou znovu společně nabýt značnou část moci, kterou jednotlivě pozbyly. • První realizace evropských sjednocovacích idejí tak vycházela z bezpečnostně politických pohnutek.

  25. V  r. 1949 bylo založeno NATO, pokračující ve vojenském sjednocování na Západě. • V r. 1949 hrozila krize mezi Francií, USA a Velkou Británií v otázce mezinárodní kontroly Porúří, důležité uhelné a ocelářské oblasti Německa. • Američané a Britové tlačí po válce na politické řešení situace, které by umožnilo obnovu Německa a neohrozilo mír. • Francie byla vyzvána, aby navrhla řešení. • Na to Jean Monnetpřeložil revoluční projekt, který vedl ke spojení zdrojů uhlí a oceli Německa (tehdy strategických surovin) a Francie pod společnou kontrolou „Evropské vlády“.

  26. Ministr zahraničních věcí Francie Robert Shuman tento projekt přijal a vyhlásil (slaven v Evropské unii jako „Den Evropy“ 9. května 1950). • V r. 1952 vzniklo na základě Pařížské dohody podepsané (na 50 let) mezi Francií, Itálií, Německou spolkovou republikou, Nizozemím, Belgií a Lucemburskem na následujících 50 let Evropské sdružení uhlí a oceli – ESUO.

  27. Úspěch ESUO • Do r. 1954 byla pak postupně ve Společenství zrušena vzájemná cla a další překážky obchodu s uhlím a oceli, do r. 1958 se postupně vytvořila společná celní politika vůči třetím zemím. • ESUO sehrálo důležitou roli nejen v poválečné obnově obou odvětví, ale i při jejich modernizaci a pozdější restrukturalizaci. • Pro velký úspěch se v r. 1955 se rozběhla další jednání na vysoké politické úrovni s cílem nalézt pokračování započaté sektorové integrace.

  28. EHS a Euroatom v Římě v r. 1957 podepsány na dobu neurčitou dvě smlouvy (tzv. římská smlouva). Jedna o založení Evropského hospodářského společenství – EHS(European Economic Community – ECC) a druhá o založení Evropského společenství pro atomovou energii Euroatom. Zakladatelské listiny podepsalo stejných šest států jako v r. 1951 smlouvu o ESUO.

  29. EHS • Smlouva o EHS položila úplný právní základ integraci tak, jak existuje do dnešních dnů. • Uzákonila odstranění administrativních omezení obchodu, včetně cel a všech dalších opatření. Na základě této smlouvy byl tudíž vybudován společný trhspočívající na volném obchodu uvnitř EHS a celní unii vůči vnějšímu světu.

  30. 1968 byl s 18 měsíčním předstihem naplněn harmonogram odstraňování obchodních překážek mezi členskými státy EHS a začalo se hovořit o existenci „společného trhu“. V tomto období začala i Velká Británie usilovat o členství v EHS. Původně se Británie orientovala spíše na úzké vztahy s USA

  31. 20 let po 2.sv.válce nepřetržitý růst • v nejrychlejším tempu v dějinách. • Termín „hospodářský zázrak“ se poprvé uplatnil na pozoruhodně rychlý růst západního Německa po r. 1948. Poté bylo zaznamenáno, že např. Itálie či Japonsko měly tempo růstu ještě vyšší. • Během krize a druhé světové války se vytvořila zásoba technologických inovací, které čekaly jen na kapitál a kvalifikovanou pracovní sílu. Evropské ekonomiky vlastně celou jednu generaci stagnovaly.

  32. Na vysokém růstu ekonomiky mělo podíl EHS, zajišťující společný volný obchod. • K dalším silným faktorům patřila úloha a přístup státu. Vlády se účastnily přímo či nepřímo ekonomického života v mnohem širším měřítku než dříve. Pro západní demokracii byla charakteristická smíšená ekonomika, neboli ekonomika sociálního státu, kde si vláda vzala na starost zajišťování celkové stability, příznivého klimatu pro růst a hlavní úkol vyrábět statky a poskytovat služby zůstal na soukromých podnikatelských subjektech.

  33. Konec 70.let a 80. léta – světová stagnace • Druhá světová válka vedla ke znehodnocení téměř všech světových měn, pouze americký dolar byl směnitelný za zlato. Za této situace se US dolar stal základem mezinárodního měnového systému a převzal úlohu světové měny. Převážně v dolarech a zlatě byly udržovány devizové rezervy ostatních zemí. • Do konce r. 1958 dolar přestal být jedinou směnitelnou měnou a výsadní postavení dolaru začalo slábnout. V r. 1971 byla zrušena směnitelnost dolaru za zlato a po jeho devalvaci v r. 1971 a 1973 převládl postupně systém pohyblivých měnových kurzů (floating). • Ve všech významných ekonomikách rostla inflace a nezaměstnanost.

  34. Ropná krize • V roce 1970 se země OPEC podílely jednou třetinou na světové produkci ropy. V sedmdesátých letech se dohodly na jednotném postupu a během deseti let zvýšily cenu surové ropy desetkrát. • Když vezmeme v úvahu tehdejší vysokou závislost světové ekonomiky na ropě, měla tato změna jak na průmyslově vyspělé země, tak na rozvojové země doslova zničující účinek.

  35. V r. 1973 přijalo EHS poprvé nové členy: Velkou Británii, Dánsko a Irsko. • V případě Británie a Dánska tak začal dlouhodobý proces vnitřních sporů s EHS • Pro nalezení únosných kompromisů byla ustavena v r. 1974 Evropská rada (tzv. summit) hlav států. Ani tento, nejméně dvakrát ročně zasedající summit státníků, však dlouho nedokázal vyvést země z období stagnace • Integrace v sedmdesátých letech byla postupně rozšířena do oblastí podpory zaostávajících regionů, ochrany životního prostředí a podpory vědy

  36. Přeměna EHS na ES a nová smlouva o EU • V r. 1991 na zasedání Evropské rady (summitu) v Maastrichtu byla podepsána novela Smlouvy o založení EHS, kterou bylo přejmenováno naEvropské společenství - ES • Podepsána zcela nová Smlouva o Evropské unii. • Dále Maastrichtská smlouva obsahovala závazek – do r. 1999 uskutečnit měnové sjednocení – společná měna EURo v kompetenci Evropské centrální banky.

  37. Druhý dokument, Smlouva o EU, nezrušil stávající Evropské společenstvíani nezaložil novu organizaci, pouze kodifikoval postupy spolupráce v dalších, neekonomických oblastech („pilířích“) integrace: v zahraniční a bezpečnosti politice (2. pilíř EU), a justici a vnitřních věcech (3. pilíř EU). • Další vývoj v 90. letech ukázal, že zatímco hospodářská a měnová unie (HMU) byla logickým a dobře připraveným pokračováním jednotného trhu, druhý a třetí pilíř EU byly spíše rychlou reakcí na novu situaci a integrace postupovala velice složitě.

  38. Harmonogram realizace HMU byl podle Maastritchtské smlouvy zcela dodržen. Od ledna 1999 je euro jedinou měnou na území 12 států. Pro další léta byly vytýčeny za priority, kromě jiného, • úsilí o růst, • konkurenceschopnost a • zaměstnanost, neboť EU nemohla nepřevzít část odpovědnosti za řešení problémů chronické nezaměstnanosti a výkonnostního zaostávání Evropy za USA a Japonskem.

  39. Další rozšíření EU • V lednu 1995 vstoupily do EU Švédsko, Finsko a Rakousko. • S výjimkou států, které o vstup do EU nestojí (Švýcarsko, Norsko) a mikro států (Vatikán, Monako nebo Andora), se v květnu 2004 staly členskými státy dalších 8 dříve socialistických zemí a Kypr a Malta. • Leden 2007 – Rumusko a Bulharsko • 2013 - Chorvatsko. • Kandidátské země jsou Makedonie, Turecko, Island, Černá Hora a Srbsko

  40. Schengenská smlouva • neboli smlouva o postupném rušení kontrol na společných hranicích je součást práva EU, jež umožňuje společný hraniční režim a společnou imigrační politiku. Byla základem pro všeobecné zrušení celních a pasových kontrol na hranicích vnitřních EU, čímž se vytvořil tzv. Schengenský prostor. • Zavedení důkladné kontroly na vnějších hranicích Unie a společná vízová politika • Realizovaná od r. 1995

  41. Lisabonská smlouva (též Reformní smlouva) • je mezinárodní smlouva, jejímž cílem bylo reformovat instituce EU a její fungování. • Následovala po neúspěchu Smlouvy o Ústavě pro Evropu • Smlouvu provázelo bouřlivé projednávání během ratifikace v členských zemích (např. Česko kde byl ratifikační proces pozdržen řízením před Ústavním soudem o souladu LS s českým ústavním pořádkem; Německo, kde rovněž probíhal ústavní přezkum LS, Polsko vyčkávalo…) • Jako poslední byla ratifikována 13. listopadu 2009 v České republice (prezident Václav Klaus podepsal LS 3. listopadu). LS vstoupila v platnost prvního dne následujícího měsíce, tj. 1. prosince 2009 – celá EU čekala pouze na jeho podpis.

  42. Lisabonská smlouva posiluje úlohu Evropského parlamentu i národních parlamentů • Lisabonská smlouva zjednodušuje rozhodovací postupy a pravidla hlasování, racionalizuje a modernizuje instituce, aby byly přizpůsobené 27 členům • zakotvuje Listinu základních práv jako součást primárního evropského práva.

More Related