1 / 58

Sluneční soustava

Sluneční soustava. hanah. Vznik sluneční soustavy Slunce Planety sluneční soustavy Měsíce planet Asteroidy Komety. Poloha naší Sluneční soustavy v Galaxii. 1. Vznik sluneční soustavy. přibližně před 4,6 miliardami let 4 fáze vzniku: 1. prachoplynné mračno

trisha
Download Presentation

Sluneční soustava

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Sluneční soustava hanah

  2. Vznik sluneční soustavy • Slunce • Planety sluneční soustavy • Měsíce planet • Asteroidy • Komety

  3. Poloha naší Sluneční soustavy v Galaxii

  4. 1. Vznik sluneční soustavy přibližně před 4,6 miliardami let 4 fáze vzniku: 1. prachoplynné mračno 2. rotující plochý disk 3. formování Slunce a planet 4. konečná podoba sluneční soustavy

  5. 1. fáze – prachoplynné mračno • mlhovina dlouhou dobu v klidu - poté došlo k explozi supernovy nebo mladá masivní hvězda vyvrhla látku, která část této mlhoviny stlačila Obsahovalo především vodík, hélium a některé těžší prvky

  6. 2. fáze – rotující plochý disk - vytvoření rotujícího plochého disku z prachu a plynu - prachová zrna se shlukovala ve větší kusy – tzv. planetesimály, které postupně rostly, až dosáhly tisícikilometrové velikosti - takovým tělesům říkáme protoplanety spojováním protoplanet vznikly konečně planety

  7. Podoba rotujícího plochého disku

  8. 3. fáze – vývoj Slunce a planet - ve Sluncise zažehly termonukleární reakce - lehčí těkavé látky byly vyneseny za oblast vzdálených planet - z tohoto materiálu se vytvořila kometární jádra - planety zemského typu - ve vnitřní časti mlhoviny - tvořeny těžšími prvky - velké planety - dále od Slunce - tvořeny lehčími prvky (vodík, helium)

  9. 4. Konečná podoba sluneční soustavy - Slunce - ve středu (hmotnost 99,866%) - hranice - okolí Slunce, ve kterém se pohybují nejvzdálenější členové Sluneční soustavy - dlouhoperiodické komety - Oortův oblak - planety blízké Slunci (Merkur, Venuše, Země, Mars) jsou pevné, kamenné - vzdálené planety (Jupiter, Saturn, Uran a Neptun) jsou velké a převážně plynné - kolem Slunce obíhají planety s měsíci, více než 150 tisíc planetek, několik desítek miliard komet (známe cca 700) a nespočetně mnoho meteoroidů

  10. 2. Slunce Slunce je centrální těleso naší sluneční soustavy. Obsahuje 99 % hmotnosti celé soustavy. Je to obrovská žhavá plazmová koule. Je to obyčejná hvězda ve stabilním středním období své existence. Slunce vzniklo asi před 4,6 miliardami let a bude svítit ještě přibližně 7 miliard let.

  11. Základní data o Slunci Hmotnost1,989.1030 kg Průměr 1 400 000 km Teplota povrchu 5 700 K Teplota jádra 15 000 000 K Doba otočení kolem osy 25 dní rovník; 36 dní póly Chemické složeníH 92,1 % He 7,8 % O 0,061 % C 0,03 % Průměrná hustota 1,4 g/cm3

  12. Struktura Slunce

  13. Sluneční vítr

  14. Zatmění Slunce a Měsíce

  15. Vnitřní planety Merkur Venuše Země Mars

  16. Merkur Jde o nejbližší planetu ke Slunci. V sedmdesátých letech dvacátého století tuto kamennou planetu navštívila sonda Mariner 10, která vyfotografovala pustou krajinu posetou krátery a brázdami vzniklými praskáním a posuvy kůry. Teplota povrchu tohoto tělesa kolísá mezi –180°C a 430°C.

  17. Základní data o Merkuru Hmotnost 3,3.1023 kg Průměr 4870 km Hustota 5430 kg/m3 Povrchová teplota −180°C až 430°C Doba otočení kolem osy 58,65 dne Doba oběhu kolem Slunce 88 dní Průměrná vzdálenost od Slunce 58.106km Počet měsíců 0

  18. Venuše Planeta Venuše je pokryta hustými mraky a je proto nedostupná pro optické dalekohledy. Naštěstí je možné ji pozorovat v radiovém oboru. Tlak při povrchu je 90 atm a teplota díky skleníkovému efektu okolo 500 °C. Základní data o Venuši Hmotnost 4,87.1024 kg Průměr 12 100 km Hustota 5 250 kg/m3 Povrchová teplota 480°C Doba otočení kolem osy 243 dní Doba oběhu kolem Slunce 224,7 dní Průměrná vzdálenost od Slunce 108.106 km Počet měsíců 0 Atmosféra CO2 (96%), N2 (3%),SO2, H 2O, CO, He, Ne, HCl, HF

  19. Venuše – srovnání se Zemí Venuše je často zmiňována jako sestra Země. Má podobnou velikost, hmotnost i polohu ve Sluneční soustavě.

  20. Země 70 % oceány, 30 % tvoří pevnina.

  21. Základní data o Zemi Hmotnost 5,9.1024 kg Průměr 12 700 km Hustota 5 520 kg/m3 Průměrná povrchová teplota 13°C Doba otočení kolem osy 1 den Doba oběhu kolem Slunce 365,26 dne Průměrná vzdálenost od Slunce 149.106 km Počet měsíců 1 Oběžná rychlost kolem Slunce 30 km/s

  22. Mars Mars má velikost přibližně jako polovina Země. Typická je červená půda způsobená oxidy železa, četná údolí, kaňony a obří vyhaslé vulkány. Řada kosmických misí na Marsu neúspěšně hledala život. Planeta nemá vlastní magnetické pole, ale na povrchu bylo naměřeno zbytkové magnetické pole.

  23. Základní data o Marsu

  24. Vnější planety Saturn Uran Neptun Jupiter

  25. Jupiter Největší a nejhmotnější planeta Sluneční soustavy má plynokapalný charakter a chemické složení podobné Slunci. Od hvězd se Jupiter liší pouze malou hmotností, která nestačí k vytvoření podmínek pro termojaderné reakce, probíhající ve hvězdách. I přesto se se svými více jak šedesáti měsíci podobá jakési „Sluneční soustavě" v malém. Pro Jupiter jsou typické obří bouře a vznik cyklón.

  26. Základní data o Jupiteru Hmotnost 1,9.1027 kg Průměr 143 760 km Hustota 1310 kg/m3 Povrchová teplota -160°C (svrchní oblačná vrstva)  Doba otočení kolem osy 9 hodin 55 minut Doba oběhu kolem Slunce 11,86 roku Průměrná vzdálenost od Slunce 778.106km Průměrná oběžná rychlost 13 km/s Počet měsíců > 60

  27. Satrun Po Jupiteru jde o další obří planetu s rozsáhlým systémem měsíců a prstenců. Planetu poprvé prozkoumala sonda Voyager 1 v roce 1980. Saturn je od Slunce desetkrát dále než Země a proto je jeho teplota velmi nízká (−150°C). Průměrná hustota planety je nejnižší z celé sluneční soustavy, dokonce nižší než hustota vody. Obdobně jako Jupiter má Saturn silné magnetické pole.

  28. Základní data o Saturnu Hmotnost 5,68.1026 kg Průměr 120 420 km Hustota 710 kg/m3 Povrchová teplota (svrchní oblačná vrstva) -150 °C Doba otočení kolem osy 10 hodin 32 minut Doba oběhu kolem Slunce 29,46 roku Průměrná vzdálenost od Slunce 1427.106 km Průměrná oběžná rychlost 9,65 km/s Počet měsíců >30

  29. Uran Uran je dvakrát dále od Slunce než Saturn. Osa rotace leží v rovině ekliptiky, což je pravděpodobně výsledkem dávné srážky s jiným velkým objektem sluneční soustavy. Navíc je magnetická osa skloněna 60° od rotační osy. Jako všechny velké planety má Uran rozsáhlou rodinu měsíců a prstence.

  30. Základní data o Uranu

  31. Neptun Neptun je poslední z obřích planet, osmá planeta v pořadí od Slunce. Podobně jako ostatní obří planety má prstence, pravděpodobně rozsáhlou soustavu měsíců a pásovitou strukturu atmosféry s obřími víry – skvrnami.

  32. Základní data o Neptunu

  33. Pluto Pluto je těleso Kuiperova pásu. Kuiperův pás se nachází za oběžnou drahou Neptunu a obdobných těles je zde větší množství. Nejde tedy o skutečnou planetu. Pluto má silně excetrickou dráhu se sklonem 17° k ekliptice. Na své pouti je doprovázen dalším, ještě menšími tělesy, Cháronem, Nixem a Hydrou. Pluto je dokonce menší než náš Měsíc.

  34. Základní data o Plutu

  35. 4. Měsíce

  36. Měsíce jsou družice nebo satelity, které se v mnohém podobají planetám. Jsou to chladná tělesa bez významných zdrojů energie, obíhající kolem své mateřské planety. Merkur a Venuše jako jediné planety jsou bez měsíců. Země Měsíc Mars Phobos, Deimos Jupiter Io, Europa, Ganymede, Callist Saturn Titan, Uran Miranda, Ariel, Umbriel, Titania, Oberon Neptun Triton, Nereida,, Pluto Cháron

  37. Měsícsyn Země a její věrný průvodce • Hmotnost 750.1020 kg • Nemá atmosféru • Vytvořen z horních vrstev Země Průměr (km) Vzdálenost (km) Oběžná doba (dny) Sklon 3 475,6 384 400 29 5,150

  38. Měsíce planety Mars Mars má dva měsíce: Deimos (děs) a Phobos (hrůza), které nejspíše vznikly v páse asteroidů, po kolizi s jinými planetkami se vychýlili z dráhy a byly zachyceny gravitačním polem Marsu Jméno Rozměry (km) Vzdálenost (km) Oběžná doba (dny) Sklon (stupně) Phobos 20x23x28 9 270 0,319 1,1 Deimos 10x12x16 23 400 1,262 1,8

  39. Jupiterovy měsíce • Dnes známe více, než 60 měsíců • Jako první byly objeveny Io, Europa,Ganymede, Callisto

  40. Io Je znám pro svůj neklidný povrch (činné sopky-stále přetvářejí povrch měsíce). Sopečná činnost je způsobena slapovými jevy Jupitera, které neustále zahřívají jádro měsíce. Síra způsobuje charakteristicky žlutou barvu měsíce.

  41. Europa Povrch měsíce je tvořen slupkou ledu (šířka několik kilometrů). Pod ledovým obalem se podle spektrální analýzy nacházejí obrovské slané oceány, kde by se teoreticky mohl vyvíjet život. Slapové sily Jupiteru způsobují ledový vulkanismus (pohyb hmoty).

  42. Ganymed Je to největší měsíc Jupiteru, má ledový povrch

  43. Měsíce planety Saturn Planeta Saturn je známá velkým počtem měsíců, v poslední době bylo objeveno několik desítek dalších, průzkum nadále pokračuje a můžeme objevit další ještě menší měsíce. JménoPrůměr (km)Vzdálenost (km) Oběžná doba (dny)Sklon (stupně) Atlas 110x90x70 1420000,6300,1 Dione 1120377400 2,7370,2 Mimas 3901854000,9421,5 Rhea15305271004,5180,4 Titan5150112190015,9450,3

  44. Titan Je to největší měsíc planety Saturn a druhý největší měsíc ve Sluneční soustavě. Je to jediný známý měsíc ve Sluneční soustavě, který má plynnou atmosféru tvořenou převážně sloučeninami N2 a CH4. Průměrná teplota je - 178°C a atmosférický tlak dosahuje 1 500 mbaru (což je 1,5x více než na povrchu Země).

  45. Dione Mimas Povrch je poset mnoha krátery, které mohou býti až 35 kilometrů velké. Dominantou měsíce je kráter Herschel (průměr 130km a hloubka 10km) Rhea Prometheus Teploty na povrchu měsíce se pohybují v rozmezí +174 až -220 stupňů celsia. Měsíc má typicky bramborovitý tvar. Atlas

  46. Měsíce planety Uran Uran je planeta, která má hodně měsíců. Povrch měsícůje většinou kamenný, pokrytý krátery, dále jsou zde planiny a údolí. Jméno Průměr (km)Vzdálenost (km) Oběžná doba (dny) Miranda 480 129 780 1,413 Ariel 1 160 191 240 2,521 Umbriel 1 190 266 970 4,146 Titania 1 610 435 840 8,704 Oberon 1 550 582 600 13,463

  47. Oberon Sir William Herschel ho objevil již r. 1787, kdy ještě neexistovaly přístroje s dobrými rozlišovacími schopnostmi. Umbriel Ariel Ariel a Umbriel vykazují tektonickou činnost. Miranda Největším měsícem Uranu je Titania.

  48. Měsíce planety Neptun Měsíce Neptunu jsou zajímavé neobvyklými tvary oběžných drah, dva největší jsou Triton a Nereida. Jméno Průměr (km) Vzdálenost (km) Oběžná doba (dny) Proteus 400 177 600 1,122 Larissa 104x89 73 600 0,554 Galatea 158 62 000 0,428 Despina 148 52 500 0,334 Thalassa 80 50 000 0,311 Naiad 58 48 000 0,294 Triton 2 700 354 800 5,877 Nereida 300 5 513 400 359,568

  49. Deset největších měsíců Sluneční soustavy Měsíc Planeta Prům. km 1. Ganymed Jupiter 5268 2. Titan Saturn 5150 3. Kallisto Jupiter 4806 4. Io Jupiter 3630 5. Měsíc Země 3476 6. Europa Jupiter 3138 7. Triton Neptun 2706 8. Titanie Uran 1578 9. Rhea Saturn 1528 10. OberonUran 1522

More Related