Download
mezin rodn vztahy bc luk vac k n.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík PowerPoint Presentation
Download Presentation
Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík

Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík

215 Views Download Presentation
Download Presentation

Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík 1. Přednáška – 11.10.2012 Úvod do studia mezinárodních vztahů

  2. Organizační záležitosti • Představení kurzu • Struktura kurzu • 10 kurzů • Každý čtvrtek 14:15 – 16:35 hod. • Kurz není 25.10. – Podzimní prázdniny • Syllabus • viz. stránky kurzu • Kontakt: kurzaz@centrum.cz • Představení webu výuky • http://kurz.hostuju.cz/ • Záverečný test – leden 2013 – AZ Smart • Písemný test na 30 minut – • Obsah testu: • Přednášky • seznam států • kniha Úvod do studia MV (Waisová) • dotazy ???

  3. Povinná literatura • Waisová, Šárka: Úvod do studia mezinárodních vztahů. Nakladatelství Čeněk, 2009.(3.vydání)

  4. Doporučená literatura • Drulák, P.: Teorie mezinárodních vztahů, Portál 2003. • Drulák, P, Kratochvíl, P. (eds.) Encyklopedie mezinárodních vztahů, Portál 2009. • Krejčí, O.: Mezinárodní politika, Ekopress 2010. • Krejčí, O.: Geopolitika středoevropského prosoru. Professional Publishing 2009. • Fiala, Pitrová – Evropská unie CDK 2010. • Konig, P., Lacina, L., Přenosil, J.: Učebnice evropské integrace, Barrister and Principal 2011. • Nálevka, V.: Světová politika ve 20. století, I. a II. díl. Praha : Aleš Skřivan ml., 2000 • Plechanovová, B., Fidler J.: Kapitololy z dějin mezinárodních vztahů 1941-1995. ISE 2000. • Plechanovová, B: Evropská unie na počátku 21. st. reformní procesy a institucionální změna, Karolinum. 2006. • Waisová, Š.: Mezinárodní organizace a režimy, Eurolex Bohemia 2003. ……………………………………………………………………………………………………. • SCIO testy • Periodika • Internet • Seznam států ke zkoušce – viz. stránky kurzu

  5. MV jako vědecká disciplína • Nejmladší X nejstarší vědecká disciplína • Pojem MV poprvé použil Jeremy Bentham (VB 1780´s) • Historie MV sahá až do antiky-Čína, Indie, Řecko, Řím-historický přístup • 20.st. oddělení MV od politické vědy-konstituce oboru-analytický přístup • 2.pol.20.st.-diskuze na rovině MV jako samostatný obor či pouze podobor politologické vědy • MV = sociálně-vědní / politická disciplína

  6. Politologie a MV • Politologie-sub-obory / disciplíny (postupně vznikající) • Politická filozofie a teorie • Vnitřní politika • Zahraniční politika • Tradiční dělení do r.1948

  7. Politická věda po r.1948 • Dělení politické vědy dle konference UNESCO v Paříži 1948: • Politická teorie a politické ideologie • Politická systémová analýza • Komparativní systémová analýza • Mezinárodní vztahy • Zaměříme se na MV

  8. Zahraniční politika • „Výzkum oblasti zahraničních vztahů jednoho politického systému (státu) a faktorů na ni působící zvenčí: • Analýza ZP: • Zahraničně-politické rozhodovací procesy • Tvorba agendy ZP • Nástroje ZP (diplomacie, embargo, válka, propaganda) • rozvoj studia ZP → vliv na osamostatnění disciplíny MV

  9. Důležitá vědecká pracoviště • 1880-Kolumbijská univerzita (USA) • 1901-Wisconsinská univerzita (USA) • 1919-Velká Británie

  10. Revize oboru po 2.světové válce • Po 2.sv.v.-tématické rozšíření studia MV: • Oblast aktérů MV (stát již není dominantní jednotkou systému): • Mezinárodní organizace (vládní X nevládní) • Transnacionální aktéři (privátní vojenské firmy) • Nadnárodní korporace (Coca-Cola, Nike, Facebook) • jednotlivci

  11. Teorie MV • Mladý sub-obor MV • Starší přístupy: • Historiografický popis zahraničně-politického vývoje • Historie myšlení o MV • Systematický přístup ke studiu MV: • Mezinárodního systému • Mezinárodní politiky • Zahraniční politiky

  12. Studium MV v ČR • Několik etap: • Období meziválečného Československa (1918-1938) • Období po 2. SV.V. (1945-48) • Období stalinistického teroru (1950´s) • Reformní období (1959-1968) • Období normalizace a stagnace (1970-88) • Období rozvoje oboru (po r. 1989)

  13. Hierarchie • Konstelace jednostranných vztahů v závislosti mezi státy • Podoba pyramidy • Hegemon je na špici • Čím níže postupujeme, tím vyšší je závislost na hegemonovy • Opak hegemonie-všechny státy jsou si rovny-prakticky neexistuje • Může existovat více paralelních hegemonických celků v systému podílejících se na formování systému (např. koncert velmocí po r.1815-“Pentarchie“)

  14. Polarita • Vyjadřuje uspořádání systému, v němž určitý počet aktérů ovlivňuje a utváří jednotlivé vztahy • UNI, BI, TRI……MULTI • Počet zainteresovaných aktérů • UNIPOLARITA = hegemonie

  15. BIPOLARITA • V podmínkách bipolarity je světový politický systém uspořádán kolem dvou mocenských center. • Póly tvořeny 2 státy X stabilními koalicemi • Hierarchické svazky • Příklad: USA x SSSR během konfliktů Východ-Západ

  16. MULTIPOLARITA • V podmínkách multipolarity je světový politický systém uspořádán kolem tří a více hlavních mocností • Tyto mocnosti jsou podobně stejně mocné

  17. Koncert velmocí • Multipolární systém evropského koncertu velmocí (1815 - 1914) po napoleonských válkách Velká Británie Francie Rakousko (-Uhersko) Rusko Prusko (Německo)

  18. Balancér • Balancér je specifikem multipolárního systému • V bipolárním systému není přítomen • Jeho role • Podobné postavení jako je role hegemona • Avšak více subjektivnější

  19. Závislost • Vyjádření pojmu závislosti-funkcionální vztah mezi nejméně 2 veličinami • Vztah závislosti-jednostranný vztah XXXXX • Nezávislost

  20. Interdependence =Vzájemná závislost • Vztah vzájemných závislostí aktérů • Pojem vznikl v 60.-70.let. • Joseph Nye, Robert Keohan (neoliberalisté)

  21. Symetrie • Vztah mezi aktéry či skupinami aktérů na základě rovných-přibližně stejné dělení moci • Symetrický vztah • Převažují vzorce jednání jako prostředek tvorby politických vztahů mezi státy

  22. Asymetrie • Stav nerovných vztahů-jedna strana má menší/větší kontrolu a vliv nad druhou • Způsob rozhodování konfliktů je určován mezi aktéry HROZBOU a NÁTLAKEM • Dominance vztahů mezi centrem a periferií

  23. Centrum,periferie,semiperiferie • Tento model zahrnuje prostorovou dimenzi pro studium vztahů mezi vyspělými a méně vyspělými regiony v dynamice vývoje v různých geografických oblastech.

  24. Centrum-jádro • Privilegované místo v rámci určitého teritoria • Řídí, usměrňuje a kontroluje část stěžejních toků informací a zdrojů v systému • Je řídící X závislé na zdrojích (periferie)

  25. Periferie • Prostorová jednotka podřízená autoritě jádra • Libovolná vzdálenost od jádra-stále podřízenost • Nutná znalost jádra pro porozumění, znalost a postatu pochopení periferie • Periferie je součást systému, ale má marginální význam pro vedení systému • Např. koloniální systém VB v 19.st.

  26. Semiperiferie • Od konce 70.let • Nachází se mezi centrem a periferií • Rozvinutější než periferie X nedosahuje postavení jádra • Orientace na centrum-opomíjí periferii

  27. Metafory a modely • Umožňují vysvětliv stav MS a chování aktérů • Zjednodušené obrazy či ideální konstrukce popisující stav reality pomocí zdůrazněných charakteristik systému • Modely a metafory zjednodušují a pomáhají uchopit složitý systém vztahů mezi aktéry MS pojmout komplexitu celého MS • Základní model-TEORIE HER

  28. Teorie her • Pochází z neoklasické ekonomické analýzy • Možnost vymodelování situace vycházející z anarchické struktury MS • Základní rozlišení teorie her: • Počet hráčů a výsledek • Hra s nulovým X nenulovým součtem

  29. Hra s nulovým součtem • „zero sum game“ • Dva či více aktérů usilují o objekt, který je nedělitelný a nerozmnožitelný • 1 objekt – více aktérů • Co jeden získá, ostatní ztrácí – nespolupráce • Realistický model • Vítěz a poražený

  30. Hra s nenulovým součtem • „non-zero sum game“ • Dva či více aktérů usilují o objekt, který je dělitelný a rozmnožitelný • 1 objekt s možností dělení či rozrůstání– více aktérů • Ztráta mezi aktéry není vnímána jako prohra-vzdání se části svého objektu ve prospěch druhých – spolupráce • Liberální model • Kompromis či pozitivní součet

  31. Úroveň analytických rovin • Mezinárodní systém (pouze jeden) • Mezinárodní subsystém (OPEC,OECD) • Jednotky (stát, MO, trans.aktéři) • Podjednotky (vnitřní politika států,MP) • Individua (člověk)

  32. Mezinárodní systém • Základní prostředí MV • neexistuje vyšší úroveň vztahů Nyní globální • Do 19.st. existence více MS paralelně vedle sebe • Anarchický • Evropský (euroatlantický) rozšířený po celé zemi

  33. Mezinárodní systém • Periodizace 3 základní období: • Ranné MS • Propojené MS • Globální MS

  34. Ranné MS • Do 16.st. • Po úpadku starých civilizace (Egypt, Mezopotámie)-hlavní aktér: • Městský stát • Náboženský stát • Dynastické státy a říše • Velká část světa-nestátní charakter-bez komunikačních kanálů • Výrazná migrace obyvatelstva • Vojenské střety, ekonomická migrace, vznik měst

  35. Propojené MS • Oslabení a transformace absolutistického státu • Dějinné události v Evropě • Vznik moderních států • Úpadek Svaté říše římské • Koncept Vestfálského státu

  36. Vestálský mezinárodní systém-systém států • Uzavření míru 30leté války (1618-1648) • Setkání hl. evropských mocností (SŘŘ,Špa,Fra,Niz,Švé)-snaha o zamezení dalšího podobného konfliktu • Duchovní moc přestává hrát klíčovou roli v evropské politice • Oslabení císařské moci • Vznik svrchovaných (suverénních) států-jediní aktéři MV

  37. Vestálský mezinárodní systém-systém států • Svrchovanost pro každý stát • Neomezené pravomoci v rámci vlastního území • Neomezené pravomoci v rámci vlastní ZP • Systém je decentralizovaný • Státy jsou si de iure rovny X de facto ne • Narušení decentralizace = narušení suverenity státu • Legitimita je postavena na velmocenské autoritě • Ne na církevní jako dosud • Nositeli legitimity-velmocenské kongresy • Vždy po válkách-korekce systému • Utrecht (1711), Vídeň (1815), Versailles (1918), Teherán (1943), Jalta (1945), Postupim (1945)

  38. Systém mocenské rovnováhy • Balance of power • Vzájemné bedlivé střežení velmocí se navzájem • Při hrozbě hegemonie jedné z nich se ostatní spojí do koalice pro ní za účelem eliminace hrozby • Zachování velmocenské pozice poražených • Posílení vítězů by vedlo k hegemonii-destabilizace systému

  39. Koncert velmocí • Multipolární systém evropského koncertu velmocí (1815 - 1914) po napoleonských válkách Velká Británie Francie Rakousko (-Uhersko) Rusko Prusko (Německo)

  40. Svatá aliance • Úzká spolupráce Pruska, Rakouska(Uherska) a Ruska po Vídeňském kongresu • Obava z revoluce v Evropě ze strany vládnoucích aristokratických dynastií • Systém mocenské rovnováhy • Např. Krymská válka 1853-56

  41. Konec Vestfálského MS • Události na přelomu 19. a 20.st. • Politická situace v Evropě a ve světě • Berlínský kongres 1878 • Vyřešení východní krize (Rusko-turecká válka, hranice na Balkáně) • Berlínská konference 1884-85 • Otázka kolonizace Afriky • Události v předvečer 1. sv.v.

  42. Globální (vestfálský) MS • Nový geopolitický rozměr světa na přelomu 19. a 20.st. (kolonizace, role USA) • 1.sv.v.-totální předěl ve světových dějinách („Velká válka“) • Společnost národů-W.Wilson • Versailleský systém (další smlouvy) • 2.sv.v. • Po 2.sv.v.-vznik bipolárního uspořádání • Jaderní hrozba • 60.léta-proces dekolonizace

  43. Globální (vestfálský) MS • Období détenté v 70.let. • Ropné šoky a konec Bretton-woodského systému • 70.léta-výrazná proměna procesů a aktérů MS • Vzrůst interdependence • Nárůst i jiných hrozeb než vojenských • Vznik nových aktérů na poli MS • Konec bipolárního konfliktu • Rozpad SSSR-nové státní jednotky-aktéři MS • Proces globalizace sílí • Globální vestfálský MS (systém moderních států)stále funguje-prošel mnoha změnami

  44. STÁT • Je institucí (organizací) • Disponuje mocí vládnout, soudit, vytvářet zákony společnosti (státu)-všechny složky dělby moci • Je vymezen státní mocí, státním lidem (státním občanstvím), státním územím • Má vnější i vnitřní suverenitu (svrchovanost) • Zahrnuje ozbrojené síly, státní aparát (byrokracii), soudy a bezpečnostní složky (armáda, policie)

  45. 4 základní složky státu: • Stálé obyvatelstvo • Vymezené státní území • Státní moc a aparát • Suverenita (všechny jsou nutné pro existenci státu)

  46. Stát • Výlučnost státu • Stát je jedinou organizací svého druhu na daném území • Funkce státu = hlavní směry činnosti státu • Vnitřní-ekonomika, vzdělání, zdravotnictví, sociální • Vnější-MV, diplomacie, vojenství, interakce s ostatními státy

  47. Státní suverenita • Suverenita (svrchovanost) • Nejvyšší autorita státu nepodléhající žádnému jinému vnějšímu omezení • Vnitřní suverenita • Nejvyšší pravomoci státu nad obyvatelstvem a územím • Vnější suverenita • Nezávislost státu, teritoriální integrita a nedotknutelnost státu představovaného vládou • Nadnárodní suverenita • Příklad EU

  48. Zvláštní státy-speciální postavení v MS • Rogue State (darebátské státy) • Sýrie, Pákistán, KLDR • Failed State (nefunkční státy) • Afghánistán, Etiopie, Somálsko, Súdán,

  49. Důležité pojmy k zapamatování • Konference UNESCO 1948 • Zahraniční politika • Transnacionální aktéři • Nadnárodní korporace • Mezinárodní systém • Hierarchie • Polarita • Koncert velmocí • Balancér • Interdependence • Symetrie / asymetrie

  50. Důležité pojmy k zapamatování • Centrum, periferie, semiperiferie • Teorie her • Hra s nulovým součtem / hra s nenulovým součtem • Svatá aliance • Stát • Suverenita • Rogue state • Failed state