1 / 37

Knihovnická sdružení a jejich úloha při lobbování za zájmy knihoven a uživatelů

Knihovnická sdružení a jejich úloha při lobbování za zájmy knihoven a uživatelů. Vít Richter Národní knihovna ČR Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR vit.richter@nkp.cz Tel. 603-223-627. Hlavní témata. Co je lobby, lobbying, lobbování? Lobbování jako součást veřejné politiky

thea
Download Presentation

Knihovnická sdružení a jejich úloha při lobbování za zájmy knihoven a uživatelů

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Knihovnická sdružení a jejich úloha při lobbování za zájmy knihoven a uživatelů Vít Richter Národní knihovna ČR Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR vit.richter@nkp.cz Tel. 603-223-627

  2. Hlavní témata • Co je lobby, lobbying, lobbování? • Lobbování jako součást veřejné politiky • Knihovnická sdružení a jejich možnosti ovlivnit občanskou společnost • Postup lobbování • Rozhodovací procesy ve státní a veřejné správě • Nástroje a techniky lobbování • Příklady lobbování za zájmy knihoven – autorský zákon, regionální funkce knihoven, program VISK

  3. Čeští lobbisté a jejich partneřianeb: politika je svinstvo? Marek Dalík Jacek Spyra Jan Večerek Zdeněk Kořistka

  4. Co je lobby, lobbying, lobbování • Jazykový slovník: • Lobby – hala, vestibul, foyer ale také: nátlaková/zájmová skupina • Lobbying – vykonávat nátlak, ovlivňovat • Různý význam, často hanlivý, je spojováno s korupcí, nátlakem a poskytováním protislužeb, provádí se od nepaměti • Americký Kongres na konci 19. stol. - v předsálí (tj. lobby) kongresových budov čekali zástupci zájmových skupin na procházející kongresmany a naléhali na ně, aby hlasovali buď „pro“ nebo „proti“. • Pokřikování na chodbách se postupně rozvinulo v širší a rafinovanější soubor aktivit, sahajících od sbírán informací přes zajišťování masové publicity až k poskytování politické nebo finanční podpory. • Od poloviny 20. let 20. stol. – regulace: etické kodexy, oficiální registrace • Dnes běžná aktivita při správě veřejných věci - EU

  5. Co je lobbování • Velká Britanie: Lobbováním poslance se rozumí prosazování jakéhokoliv zájmu, jakékoliv věci ve prospěch nějaké organizace, skupiny nebo jednotlivce v parlamentu poslancem. • Lobbování je přesvědčování či vytváření vlivu na jednu nebo více osob, které mají o něčem rozhodnout. • Lobbying – v podstatě předávání informací o specifických zájmech daného subjektu a snaha je prosadit.

  6. Charakteristické rysy lobbyingu • Lobbying je zaměřen a ovlivňování rozhodovacích procesů • Identifikace problému, určení jeho příčin • Návrh řešení – analýza různých variant • Volba řešení – hodnocení variant vzniklých z analýzy, výběr konkrétního řešení • Kontrola a hodnocení výsledků • Lobbying vykonávají osoby, které nejsou součástí rozhodovacího procesu • Ovlivňování musí být chtěné a záměrné • Uskutečňuje se pomocí speciálních komunikačních nástrojů, často s použitím nekonvenčních prostředků • Zaměřuje na systematické působení na specifické věcné rozhodnutí

  7. Lobbying je komunikační disciplína • Lobbování je především dialog – rozhovor mezi občany a těmi, kdo nesou odpovědnost za správu věcí veřejných • Seriózní moderní lobbování je politická podpora. Ti, kdo rozhodují jsou cíleně informováni a existuje snaha je nasměrovat určitým směrem. • Lobbování ovlivňuje informační vybavení politického procesu, jeho obsahové aspekty, formulace a realizace. • Vnášení věcné kompetence do politického rozhodovacího procesu se samozřejmě neuskutečňuje nezištně a bez postranních myšlenek. • Každá informace však je jako mince a má tudíž dvě strany. Jedna strana je čistá informace a ta druhá je právě ono ovlivňování.

  8. Ovlivňování veřejné politiky • Ovlivňováním se rozumí jakýkoliv tlak na prosazení určitých změn anebo na zabránění určitým změnám ve veřejné politice • Často bývá ztotožňováno s lobbováním, ale jedná se o širší pojem • Kde je možno ovlivňovat veřejnou politiku? • Kde se rozhoduje - orgány výkonné a zákonodárné moci: • Parlament • Vláda, kraje, obce, města a jejich orgány • Poradní orgány, komise, pracovní skupiny na úrovni vlády, kraje, města, obce • Tripartita • Připomínkovací proces • Řídící a monitorovací výbory – strukturální fondy EU • Správní řízení • Ovlivňování na státní, krajské úrovni a obecní úrovni - limity

  9. Jak hodnotí lobbování politici? • Politici se spoléhají hlavně na své rešerše a názory svých kolegů • Lobbování je pouze jedna z mnoha forem komunikace. • Lobbisté musí jasně označit subjekty, jejichž zájmy zastupují • Lobbisté se mají chovat transparentně a respektovat potřeby politiků • Informace od lobbistů jsou často jednostranné a zkreslené • Jen někteří lobbisté poskytují kvalitní informace • Nejlepší lobby mají informační technologie, naopak nejhorší jsou profesní a nevládní organizace • Pouze 12% politiků považuje lobbování za důležité • Velký vliv na rozhodování politiků mají regionální dopady • Preferovanou formou komunikace s lobbisty jsou osobní setkání, písemné materiály, konference, návštěvy institucí a email • Hospodářské noviny jsou médium s největším vlivem na rozhodování politiků

  10. Proč lobbovat v knihovnách? • Knihovny jsou veřejnou službou • Jsou financovány z veřejných zdrojů • Problémy knihoven se musí dostat do silového pole různých zájmů • Využít všech nástrojů demokracie ke společnému prospěch - demokracie nejsou pouze volby • Za čí zájmy lobbujeme? • Za své osobní • Za zájmy své instituce • Za zájmy svých uživatelů • Za zájmy veřejnosti

  11. Za co zpravidla lobbujeme • Financování jednotlivých knihoven • Legislativa • Knihovní zákon • Autorský zákon • Legislativa povinného výtisku • Daňové zákony • Smlouva o půjčování zvukových dokumentů • Mzdové předpisy - Katalog prací • Vznik a financování celostátních dotačních programů – RISK, VISK, PIK, RF, 1N • Prohlášení vlády, koncepce, strategické dokumenty • Koncepce, strategické dokumenty na úrovni kraje, města, obce • Vznik a financování dotačních programů na úrovni kraje?? • Programy politických stran ??

  12. Knihovnická sdružení a poradní orgány • Ústřední knihovnická rada • Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR • Sdružení knihoven • Asociace knihoven vysokých škol ČR • Jiná spřízněné organizace • Odbory • Unie zaměstnavatelských svazů • Česká archivní společnost • Asociace muzeí a galerií

  13. Ústřední knihovnická rada • Složení: 16 členů, zástupci sdružení a ředitelé velkých knihoven • Funkce - poradní orgán ministra kultury • Vyjadřuje k zásadním programovým, legislativním a normativním záměrům v oblasti knihovnictví • Předkládá ministru návrhy na řešení zásadních problémů knihovnictví v ČR • Vyjadřuje ke stanovení prioritních oblastí poskytování dotací a k náplni dotačních programů • Zpracovává návrhy a doporučení týkající se postavení, funkce a mezirezortní kooperace knihoven

  14. Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR • Vznik: 1990 • Složení: 929 individuálních členů, 421 institucí • Občanské sdružení – kvantitativně převažují zástupci veřejných knihoven • Organizace: • 11 regionálních organizací • 9 odborných sekcí

  15. Sdružení knihoven ČR • Vznik: 1992 • Složení: 44 krajských a specializovaných knihoven • Organizace: 5 odborných sekcí

  16. Asociace knihoven vysokých škol ČR • Vznik: 2002 • Složení: 23 vysokých škol • Organizace: 4 odborné komise – spolupráce s Radou vysokých škol • Hlavní úloha: • zastupovat VŠK při jednáních, která se týkají koncepce a naplňování státní informační politiky a národního knihovního systému, • hájit a prosazovat zájmy VŠK při jednáních s organizacemi z oblasti vzdělávacích, komunikačních a informačních technologií, zejména s producenty a distributory informačních zdrojů, • vytvořit základnu pro spolupráci na národní i mezinárodní úrovni.

  17. Jak lobbují knihovnická sdružení? • ÚKR – hlavní zaměření na MK • SKIP – dlouhodobá a cílevědomá spolupráce s politiky • Navazování kontaktů s politiky, zvaní na odborné akce • Vysvětlování problémů, pozitivní prezentace knihoven • Kontakty s úředníky různých rezortů – MK, MI, MMR, MV, MŠMT, MPSV • Celostátní mediální akce – Týden knihoven, BMI, Moje kniha • AKVŠ – Rada vysokých škol, MŠMT • SDRUK – povinný výtisk • Vzájemná spolupráce v konkrétních dohodnutých případech • Aktuální problém – neumíme lobbovat na krajské úrovni

  18. Postup lobbyingu • Monitoring - včasná identifikace problému nebo příležitosti • Politický audit – zda je možno dosáhnout výsledku a kdy • Stanovení realistických cílů • Plán lobbyingové kampaně - co říci komu a kdy a v jaké formě • Vyhodnocení výsledků

  19. Monitoring - včasná identifikace problému nebo příležitosti • Včasná identifikace problému nebo příležitosti • Lobbování či ovlivňování je dlouhodobý proces – nejedná se o akční záležitost na pátek odpoledne • Je nutno začít tak brzy, jak je jen možno – vytvořit si informační náskok – znalost procesu rozhodování • Sledovat okolí, včas rozpoznávat trendy, registrovat personální změny v rozhodovacím procesu • 6 způsobů lobbování • lobbování pro zamezení určitého rozhodnutí • lobbování pro vynucení si určitého rozhodnutí • lobbování pro získání určité výhody oproti konkurenci • lobbování pro odvrácení určitého postupu • lobbování pro poukazování na závady • lobbování pro získání podpory

  20. Politický audit – je možno dosáhnout výsledku a kdy? • Je problém přesně definován? • Jaká je naše pozice? • Co chceme změnit? • Je reálná určitá změna? • Jaké máme spojence a jakou máme opozici? • Jaké je politické klima, jaká je nálada ve společnosti? • Hrozby a příležitosti

  21. Stanovení realistických cílů • Jasná definice cíle – srozumitelná formulace • Na co se při lobbování zaměřit • Dobře definovat a dokumentovat problém a naznačit možnosti řešení

  22. Plán lobbyingové kampaně

  23. Adresáti – na koho budeme působit? • Ten, kdo se zabývá lobbováním, by měl co možná nejpřesněji znát svou cílovou osobu. Nestačí oslovit „spřátelené“ osoby. • Adresáti: • Poslanci, zastupitelé a jejich spolupracovníci, např. asistenti • Politické strany • Úřady a jejich pracovníci – ministerstvo, krajský úřad, obecní a městský úřad – vedoucí odboru, referenti • ”Nezávislí” experti a vědci, výzkumné ústavy • Jiné lobbystické skupiny nebo spolky • Media • Obyvatelstvo • Jiné konkrétní cílové skupiny, firmy apod.

  24. Legislativní proces a jeho adresáti

  25. Postavení obce v systému veřejné správy • Obec = veřejnoprávní korporace – pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů • Obec na 3000 obyvatel je městem • Zvláštní postavení mají statutární města • Obce s přenesenou působností státní správy • Správa obce zahrnuje: • Zastupitelstvo (5 – 55 členů) • Radu – výkonný orgán (5 – 11 členů) • Starostu, místostarostu • Obecní úřad (tajemník, zaměstnanci) • Zvláštní orgány (výbory – finanční, kontrolní, komise)

  26. Postavení kraje v systému veřejné správy • Kraj pečuje o komplexní územní rozvoj, rozvoj sociální péče, uspokojování potřeb ochrany a rozvoje zdravotních podmínek, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. • Orgány kraje • Zástupitelstvo 45 až 65 členů • Rada kraje 9 až 11 členů • Hejtman • Výbory, komise • Krajský úřad • Ředitel krajského úřadu, odbory oddělení

  27. Nástroje lobbování • Přímé lobbování - zahrnuje všechny osobní komunikační nástroje, které popisují osobní prezentaci zájmů, žádostí a informací přímo u toho, jenž rozhoduje, nebo u jeho bezprostředního spolupracovníka - rozhovory, telefonáty, dopisy, emaily, pozvání na večírek, odbornou akci, členství ve výboru • Nepřímé lobbování - obsahuje aktivity, které se realizují se pomoci třetích osob: osobních známých toho, který rozhoduje, masmédií, zájmových spolků, politických stran a podobně

  28. Přímé lobbování – jak to dělat? • Přímé lobbování – nejúčinnější nástroj lobbyingu. • Nefunguje podle předem daného schématu: dojít tam - říct názor - jít domů - vliv zaručen. • Jak to dělat? • Je můj partner, kterého chci oslovit, skutečně ten zodpovědný? • Představení – čí zájmy zastupuji. • Stručná prezentace problému či požadavku • Nepřicházet s pěti experty a stovkami podkladů - to přetěžuje. • Žádat umírněně! Správně dávkovat informace ve vhodné formy. • Žádné demonstrace moci - vyvolávají odmítnutí. • Nepoučovat, netvářit se, že všechno vím lépe • Být pozitivní, profesionální a politicky korektní • Jaký výkon (službu) mohu v politické výměně nabídnout? • Nikdy nezapomeňte: vy něco chcete!

  29. Jak oslovit politika (úředníka)? • Proč právě tento politik? • Potlačit všechny předsudky, zapomenout na stranickou příslušnost • Zjistit si o politikovi potřebné údaje – profese, členství v institucích a radách • Co můžete politikovi nabídnout, co pro něj bude užitečné? • Jaké jsou naše požadavky? • Co od politika potřebujeme? • Jak se s ním kontaktovat? – zvát na vlastní akce • Udržovat dlouhodobý kontakt

  30. Co může lobbování přinést politikům? • Získá nové informace o problematice • Získá podklady, které může využít • Získá schopnost vyjadřovat se profesionálně a se znalostí problematiky • Získá nápady pro své iniciativy • Zjistí názor veřejnosti • Získá zpětnou vazbu o fungování dosavadních opatření

  31. Nepřímé lobbování - nástroje • Navazování kontaktů mezi těmi, kteří rozhodují • Iniciování kontaktů osobních známých, politiků a těch, kdo rozhodují • Podpora úředníků při přípravě zákonů, nařízení a novel – rešerše, návrhy řešení a formulací • Upozorňování politiků a úředníků na důsledky jejich rozhodnutí (zákona) • Nabídky expertů do poradních orgánů atd. • Informování členů vlastní skupiny o postupu • Vytvoření zájmových koalic nebo vstup do nich • Spolupráce s médii a Public Relations – získejte veřejnost na svou stranu • Prezentace dotazů, výsledků analýz a technických dat • Vnášení nových témat a poukazování na zatím ignorovaná témata • Získání vědeckých pracovníků a významných osobností pro prezentaci názorů • Iniciování kontaktů mezi voliči a jejich poslanci - lobbování Grass-Roots: iniciování hromadných dopisových, faxových a telefonních akcí • Organizace protestů a demonstrací • Akce pod skrytou identitou - ”nechej třetí dělat v tvém jménu dobro a mlč!”

  32. Nepřímé lobbování – kdy použít? • Používá se souběžně s přímým kontaktem • Používá se tam, kde skupina těch, kteří rozhodují je moc velká nebo obtížně identifikovatelná • Při snaze informovat veřejnost o problému nebo o připravovaném rozhodnutí • Cíl - vytvořit skupinu veřejnosti usilující o prosazení určité žádosti • Aby se dala doložit široká podpora pro určitou žádost • Když ten, který rozhoduje, akceptuje lobbujícího jen omezeně • Pro vyvinutí tlaku na toho, kdo rozhoduje • Když se realizují skryté akce

  33. Literatura Megan Hodges Geofrey Wood Pavol Frič M. P. C. M. van Schendelen

  34. Webové odkazy • Petr Koppl: Lobbování za ekologické problémy - http://www.czp.cuni.cz/info/EU/Lobbying/lobbovan_za_ekologick_problemy.htm • Leoš Prušvic: Lobbování v Česku a po česku - http://www.strat.cz/epp-ed/cl-lobbovani-v-cesku.php • Luděk Rychetník: Regulace lobbování ve Velké Británii - http://www.ipek.cz/projekty/regulace/ • Jiří Šebek: Průvodce účinným lobbováním v ČR - http://www.dbm.cz/pruzkumy/?id=91

  35. Lobbování je normální a nezbytná aktivita • Jasně definujte své cíle • Najděte si klíčové osobnosti • Buďte aktivní na různých úrovních • Spolupracujte s partnerskými institucemi • Začněte tak brzy, jak je jen možno a pracujte dlouhodobě • Sledujte oboustranný prospěch • Poskytněte klíčovým osobnostem exkluzivní a kvalitní informace i podporu ve vhodné formě • Spolupracujte s médii • Sledujte výsledky vlastních aktivit, zlepšujte své postupy • Buďte korektní a profesionální

  36. Na závěr • Dobrá rozhodnutí a dotace nepřináší Pánbůh! • Knihovnická sdružení a spolky mohou příznivě ovlivňovat prostředí, ve které knihovny působí • K tomu, aby to mohly dělat: • musí být dostatečně reprezentativní • musí mít dostatečný odborný potenciál aktivních lidí • Pokud se knihovníci nebudou angažovat za své zájmy, bude někdo jiný rozhodovat za ně NEZAPOMEŇTE VOLIT TOU SPRÁVNOU RUKOU!

  37. Knihovnická sdružení a jejich úloha při lobbování za zájmy knihoven a uživatelů Vít Richter Národní knihovna ČR Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR vit.richter@nkp.cz Tel. 603-223-627

More Related