1 vod 2 p ehled teori o lov ku 3 charakteristika spole ensk osobnosti a jejich sou st n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Sociologická koncepce člověka a osobnosti PowerPoint Presentation
Download Presentation
Sociologická koncepce člověka a osobnosti

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 34

Sociologická koncepce člověka a osobnosti - PowerPoint PPT Presentation


  • 161 Views
  • Uploaded on

1) Úvod 2) Přehled teorií o člověku 3) Charakteristika společenské osobnosti a jejich součástí. Sociologická koncepce člověka a osobnosti.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Sociologická koncepce člověka a osobnosti' - scot


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
1 vod 2 p ehled teori o lov ku 3 charakteristika spole ensk osobnosti a jejich sou st
1) Úvod

2) Přehled teorií o člověku

3) Charakteristika společenské osobnosti a jejich

součástí

Sociologická koncepce člověka a osobnosti
p iny pro kter se sociologie mus zab vat lov kem jsou prost

Společenský život je souborem jevů a procesů realizovaných mezi lidmi. Proto vlastnosti lidí navzájem na sebe působící nemohou být lhostejné sociologům.

Jde o zjištění existence nějakých základních elementů určujících stálý způsob lidského chování.

Mnozí soudili na existenci lidské přirozenosti . Jiní to považovali za zbytečné.

Příčiny, pro které se sociologie musí zabývat člověkem jsou prosté.
r zn teorie o lov ku

Na zdánlivě prostou otázku čím je člověk odpovídá každá společenská věda podle svého.

Filosofové chápali člověka jako rozumnou bytost , schopnou zmocnit se podstaty světa.

Evolucionismus a darwinismus chápaly člověka jako živočišný druh. Člověk má ale něco, co je cizí zvířatům, člověk je společenskou bytostí a jeho psychický rozvoj probíhá pod vlivem společenských faktorů.

Různé teorie o člověku
p rodov deck teorie lov ka
Přírodovědecké teorie člověka
  • nestačí pro úplný popis a výklad společenského života a musí být proto doplněna psychologic-kými a sociologickými koncepcemi, zabývajícími se funkcí člověka ve společenském životě i v kultuře.
pojem lidsk p irozenosti
Pojem lidské přirozenosti
  • Tento pojem vytvořili filosofové a psychologové dřívějších dob, když se domnívali , že každý člověk má v zásadě stejnou psychickou nebo psychofyzickou strukturu.
  • Pro tyto autory je to soubor stálých snah a motivů, cílů a hodnot určujících jednání člověka.
  • Termín přirozenost člověka se tedy užívá v mnoha významech.
j deway americk autor shrnuje ve ker v znamy do ty z kladn ch koncepc
J.Deway americký autor shrnuje veškeré významy do čtyř základních koncepcí.
  • 1.lidská přirozenost je určitá vrozená prvotní biopsychická konstituce společná celému druhu
  • 2. lidská přirozenost je soubor trvalých psychických sil a vlastností řízených specifickými zákony
  • 3.lidská přirozenost je soubor citlivostí a schopností přejímat podněty a nezahrnuje žádné aktivní součásti a snahy
4 lidsk p irozenost se projevuje
4.Lidská přirozenost se projevuje
  • ve vytváření kulturních hodnot , společenských institucí, mravních ideálů apod.
  • Tyto 4 koncepce lidské přirozenosti jsou dosti rozdílné.
  • Nejčastěji se setkáváme s pojmem lidské přiroze-

nosti jako se souborem základních schopností a motorických sil působících v lidském organismu, které zajišťují uspokojování biologických potřeb , aktivní přizpůsobování prostředí a udržování života.

takov koncepce st l nem nn lidsk p irozenosti vyvol v z va n teoretick i politick d sledky
Taková koncepce stálé, neměnné, lidské přirozenosti vyvolává závažné teoretické i politické důsledky
  • J- Deway je zformuloval následovně: 1.Jsou současné politické a ekonomické instituce nutnými výtvory lidské přirozenosti? Je např. válka nutná, protože je faktem lidské přirozenosti?
  • 2: Jak dalece je možné změnit lidskou přirozenost úsilím vědomí? Nebo jinými slovy, co je důležitější přirozenost nebo prostředí? Co určuje více lidské chování dědičnost nebo prostředí?
3 jak velik a jak st l jsou rozd ly v lidsk p irozenosti jednotlivc a skupin

Jsou některé rasové a společenské skupiny definitiv-ně méněcenné v důsledku nezměnitelných příčin?

Jestliže určité vlastnosti člověka jsou skutečně neměnné, pak pokusy o společenské reformy jsou odsouzeny k nezdaru.

Vzniklo mnoho teoríí a diskusí a otázka, zda a v jakém rozsahu je chování člověka určeno nepromennými instinkty.

3.Jak veliké a jak stálé jsou rozdíly v lidské přirozenosti jednotlivců a skupin
probl m instinkt

Tento problém zaujal společenské vědy na řadu let. Souvisel i s obecnější podstatou sporu o význam dědičnosti a prostředí.

Mnoho psychologů formulovalo instinktivní teorie společenského chování člověka, jako hru instinktů.

Mnohé sociologické školy ostře kritizovaly všechny teorie dědičnosti.

Problém instinktů
kritika pojmu instinkt ve spole ensk ch v d ch sm ovala

k přesnému určení jeho obsahu i dosahu. Jestliže rozumíme instinktem určité vrozené a neproměnné způsoby reakce na dané vnější či vnitřní podněty, společné celému druhu, pak u lidí se s takovým druhem chování nesetkáváme.

Chování stálé a druhové neměnné se mezi lidmi nevyskytuje.

Kritika pojmu instinkt ve společenských vědách směřovala
n kte psychologov vypo tali e lov k m asi 250 instinkt

Etnografické výzkumy, při nichž se hledaly instink-tní mechanizmy v chování ukázaly, že neexistují žádné obecné a neměnné způsoby chování, které by bylo možné připsat instinktům.

L.L.Bernard shrnul, že ve společenském chování není možno objevit takové mechanismy instinktů , jako se objevují u zvířat.

Někteří psychologové vypočítali, že člověk má asi 250 instinktů.
p i hled n spole ensk lidsk p irozenosti se v zkum zam oval na skupiny

Výzkum malých skupin a procesů výchovy v těchto skupinách vedl k názoru, že zdroje jednotlivostí lidských vlastností a chování je třeba hledat ne ve vrozené psychofyzické struktuře, ale ve struktuře skupin, které nejvíce utvářejí člověka.

Při hledání společenské lidské přirozenosti se výzkum zaměřoval na skupiny.
am sociolog cooley k e lov k nem lidskou p irozenost p i narozen

získává ji pouze soužitím se společností a v izolaci ji opět ztrácí. Takové úvahy obrátili zkoumání na cestu experimentálních a jiných empirických studií.

Am. sociolog Cooley říká, že člověk nemá lidskou přirozenost při narození
spole ensk osobnost a jej sou sti

Složitost lidské osobnosti naznačují typy zkoumání, které se jí zabývají. Jde o biologický výzkum lidského chování, dále psychologické experimentální výzkumy a také sociologické a etnografické výzkumy společenských a kulturních mechanismů jednání jednotlivců a skupin.

Společenská osobnost a její součásti
v souvislosti s biologick mi z klady spole ensk ho ivota

byla zmínka o tom, že anatomické a fyziologické vlastnosti organismu tvoří jeden ze zásadních „rámců“ lidského chování. K biologickým elementům patří vrozené reflexy, vrozené anatomické vlastnosti

V základu každého chování jednotlivce leží určité, více nebo méně základní biologické potřeby, určité pudy nebo impulzy, vyvolávající sklon k uspokojování těchto potřeb.Tyto potřeby či pudy mohou být spjaty s psychgénními impulzy.

V souvislosti s biologickými základy společenského života
rovn je pot ebn se zm nit o psychogenn ch faktorech osobnosti

Patří sem takové prvky jako paměť, city, charakter, vůle, představivost, vnímání, inteligence. Osobnost v psychologickém slova smyslu představuje jednotu temperamentu, zájmů, nadání, charakteru.

Psychologické teorie jsou stejně petré jako biologické a sociologické.

Rovněž je potřebné se zmínit o psychogenních faktorech osobnosti
pokus o d slednou teorii osobnosti u inila psychoanal za

Tato kdysi značně rozšířená teorie předpokládala, že osobnost člověka se skládá ze 3 oblastí nebo 3 sys- témů sil. Jsou to soubor neuvědomělých instinktů a pudů, nazvaných Freudem id, který představuje motorické síly osobnosti. Druhým elementem je ego. Zahrnuje takové psychické funkce jako je vnímání, učení, paměť, myšlení. Je to centrální část osobnosti.Třetí části je superego – nadjá. Skládá se ze souboru morálních vlastností a norem jednání.

Pokus o důslednou teorii osobnosti učinila psychoanalýza.
druhou teori osobnosti je teorie op raj c se o pavlovovo u en o dvou sign ln ch soustav ch

I zde se provádí syntéza prvků biogenních, psycho- genních a sociogenních, ale syntéza se opírá o historicko materialistickou koncepci člověka.

Teorie společenské osobnosti vznikla z vypozoro-vaných rozdílů v chování vzniklého v identických společnostech a kulturách.

Komplexní teorie společenské osobnosti nebyla vypracována, přesto existují některé pokusy o její vysvětlení.

Druhou teorií osobnosti je teorie opírající se o Pavlovovo učení o dvou signálních soustavách.
podle jedn z definic

Společenská osobnost je soubor trvalých vlastností jednotlivce. V každé kultuře vznikají představy o tom, jaký má být ideál člověka.

Ideál osobnosti se může měnit v závislosti na společenské třídě, věkové kategorii, typu zaměst-nání.

Podle jedné z definic
kulturn ide l osobnosti je t eba odli it od tzv z kladn osobnosti

Základní osobností nerozumíme ideál osobnosti v určité společnosti, ale reprezentující osobnost , tj soubor vztahů nejčastěji se objevujících mezi členy dané společnosti, a to bez ohledu na to, zda jsou ony prvky v dané společnosti považovány za zvláště žádoucí.

Kulturní ideál osobnosti je třeba odlišit od tzv. základní osobnosti
za reprezentuj c osobnosti je tu mo no pova ovat

1. ty osobnosti, které se statisticky objevují nejčastěji, 2. soubor typických společných vlastností vyskytujících se u velkého počtu jednotlivců, 3.osobnost, která nejvýrazněji vyjadřuje podstatné hodnoty dané kultury, a to i tehdy objevují li se jen v malé míře.

Základní osobnost je někdy chápána jako „národní charakter“, jako soubor reakcí na určitou situaci. Tato teorie není zcela zdůvodněna výzkumy.

Za reprezentující osobnosti je tu možno považovat
zd razn me je t jednou rozd ly mezi z kladn osobnost a kulturn m ide lem osobnosti

Základní osobnost se formuje především v dětství, kluturní ideál osobnosti teprve v období dospívání, v plném kontaktu s kulturou a společenskými institucemi. Tento ideál nemusí být nutně identický sideálem etickým.

Kulturní ideál osobnosti je tedy jakýmsi souborem příkazů určujícíchm jakým má být člen určité společnosti, aby v ní dosáhl uznání a pozitivní ocenění.Je to obecně načrtnutý model odvíjející se od toho jakou společenskou roli plní.

Zdůrazněme ještě jednou rozdíly mezi základní osobností a kulturním ideálem osobnosti
z kladn koncepce sple ensk role je jednoduch

Každý člověk v různých okruzích, skupinách i společnostech zaujímá určitou pozici , s kterou jsou spojeny určité vzory chování. Skupina pak očekává, že od svých členů, že budou jednat podle pozice , kterou zaujímají.

Role je poměrně stálým a vnitřně spojeným systémem chování, souhrnem reakcí na chování jiných osob .

S každou společenskou pozicí jsou spojena určitá práva a určité povinnosti.

Základní koncepce splečenské role je jednoduchá
pln n spole ensk lohy spo v

v projevování určitých osobních vlastností. Je to pozice ve skupinách, s kterou se pojí okruh zinstitucionalizovaných činností . Podobně jako herec na scéně, tak i každý jednotlivec hraje úlohu dítěte, žáka, učitele apod.

Plnění společenské úlohy spočívá
realizace role z vis na syst mu faktor

1. na biogenních a psycogenních prvcích jednotlivce,

2. na vzoru osobnosti určujícím soubor ideálních vlastností

3. na definici role, jak byla přijata ve skupině

4. na struktuře skupiny nebo společenského okruhu

5. na stupni identifikace jednotlivce se skupinou

Realizace role závisí na systému faktorů
realizace spole ensk role je p izp sobem osobn ho vzoru t to roli

O přijetí odpovídajícího vzoru a odpovídající definice osobnosti jedincem rozhoduje především struktura skupiny, která vzor i definici vytváří.

Skupiny se sevřenou formální organizací,s vysokým stupněm kontroly nad svými členy, kladou na ně vysoké požadavky, např. armáda.

Realizace společenské role je přizpůsobemí osobního vzoru této roli
n kter zvl t institucionalizovan role kter maj velk v znam pro celou skupinu

jsou velmi přesně určeny, jiné méně důležité jsou určeny méně podrobně.

Zkušeností je potvrzeno, že role prováděna s přesvědčením formuje za delší dobu výrazné psychogenní vlastnosti jednotlivce.

Kulturní ideál osobnosti a společenská role jsou jakýmisi vnějšími schématy, které společnost vkládá na biogenní a psychogenní prvky osobnosti.

Některé zvláště institucionalizované role, které mají velký význam pro celou skupinu
ka d z n s m e poci ovat e souhrn spole ensk ch rol

se koncentruje kolem něčeho, co tvoří naši vnitřní podstatu, naše skutečné já.

Takováto subjektivní představa o naší vnitřní pravé podstatě je nazývána subjektivní „ já.“ Toto já tvoří podstatný prvek osobnosti člověka.

Subjektivní já určuje chování v takových situacích , kdy se jednotlivec ocitá v konfliktu roz-

dílných požadavků, několika různých rolí.

Každý z nás může pociťovat, že souhrn společenských rolí
existuje je t jedna st spole ensk sou sti lov ka pomoc kter

Společnost ovlivňuje jednotlivce a to reflexní já. Je to soubor představ, které má každý z nás o sobě, na základě toho, co podle našeho názoru o nás osudí jiní lidé. Společenská kontrola se uskutečňuje prostřednictvím reflexního já.

Reflexní já se skládá ze 3 elementů 1. představa o tom, jak nás chápou jiní 2. představa o tom , jak oceňují naš vzhled, chování, činnost 3. reakce na toto představované hodnocení – hrdost, spokojenost, stud atd.

Existuje ještě jedna část společenské součásti člověka, pomocí které
integrace prvk osobnosti

Biogenní, psychogenní a sociogenní prvky osobnosti jsou navzájem přizpůsobeny a spjaty tak, že tvoří strukturální funkční jednotu.

Integrace osobnosti označuje především nepřítomnost konfliktů mezi jednotlivými součástmi osobnosti.

Integrace prvků osobnosti
za jak ch podm nek podl h osobnost dezintegraci

V důsledku rozporů mezi biogenními, psychogenní- mi a sociogenními faktory. Dále může dojít k dezintegraci onemocněním nervového systému, narušením jiných základních funkcí organismu.

K sociálním příčinám dezintegrace patří: a) příslušnost k několika společenským skupinám vnucujícím navzájem si odporující systémy hodnot, b)účast v dezintegrovaných skupinách bez společenských rolí, c) rozpory mezi biogenními nebo psychogenními prvky a společenskou rolí

Za jakých podmínek podléhá osobnost dezintegraci
d rozklad psychick ch prvk osobnosti na z klad spole ensk m nebo biologick m

Je obtížné určit zda a na jakém stupni je určitá osoba integrovaná Důležité však je, že vzájemné působení normálních osob je základním procesem, v jehož průběhu vzniká společenská vazba mezi jednotlivci.

d) rozklad psychických prvků osobnosti na základě společenském nebo biologickém