1 / 50

Vladimír Smékal FSS MU, Brno

OBČANSKÁ KULTURA OSOBNOSTI ŽÁKA A JEJÍ POZNÁNÍ I ZVLÁDÁNÍ Nové trendy ve výchovném poradenství, Brno, 7. – 8. 4. 2010. Vladimír Smékal FSS MU, Brno. Úvodní poznámka týkající se kompetencí poradce. Poradenství se dnes dìlí na kariérové, profesní studijní

eze
Download Presentation

Vladimír Smékal FSS MU, Brno

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. OBČANSKÁ KULTURA OSOBNOSTI ŽÁKA A JEJÍ POZNÁNÍ I ZVLÁDÁNÍNové trendy ve výchovném poradenství,Brno, 7. – 8. 4. 2010 Vladimír Smékal FSS MU, Brno

  2. Úvodní poznámka týkající se kompetencí poradce • Poradenství se dnes dìlí na • kariérové, profesní • studijní • osobní, které zahrnuje i sociální a obèanské postoje, a posouzení duševního zdravotního stavu • celoživotní. • Pro poradce nestaèí • kvalifikace pedagogická a psychologická, • ale dùležitá je i orientace v sociologii a politologii, psychopatologii a sociopatologii. Obèanská kultura osobnosti žáka 2

  3. Aktuální problémy doby a z toho plynoucí úkoly výchovných poradcù • Stav naší spoleènosti a pøibývání èetnosti výskytu negativních sociálních obèanských a politických projevù už od mladšího školního vìku, v dospívání a v rané dospìlosti • vyžaduje, • aby výchovní poradci jednak umìli vnímat tyto negativní jevy, • a jednak aby dokázali formulovat pøedpoklady o jejich souvislostech s osobnostními a životními podmínkami v rodinì, ale i s kulturou školy a stavem politického makrosvìta i obèanského mikrosvìta, jehož vlivùm jsou dìti a mládež vystaveni; • ale také, aby dokázali tyto negativní jevy eliminovat nebo aspoò minimalizovat. Obèanská kultura osobnosti žáka 3

  4. Obèanská a politická kultura Obèanská kultura osobnosti žáka 4

  5. Klíèové kompetencepro celoživotní uèení(Evropský referenèní rámec) Kompetence (schopnosti) jsou zde definovány jako kombinace znalostí, dovedností a postojù odpovídajících urèitému kontextu. Klíèovými schopnostmi jsou schopnosti, jež všichni potøebují ke svému osobnímu naplnìní a rozvoji, k aktivnímu obèanství, k sociálnímu zaèlenìní a pro pracovní život. Obèanská kultura osobnosti žáka 5

  6. Referenèní rámec zahrnuje osm klíèových kompetencí: • komunikace v mateøském jazyce • komunikace v cizích jazycích • matematická schopnost a základní schopnosti v oblasti vìdy a technologií • schopnost práce s digitálními technologiemi • schopnost uèit se • sociální a obèanské schopnosti • smysl pro iniciativu a podnikavost a • kulturní povìdomí a vyjádøení. Obèanská kultura osobnosti žáka 6

  7. Klíèové schopnosti jsou pokládány za stejnì dùležité, protože každá z nich mùže pøispìt k úspìšnému životu ve spoleènosti založené na znalostech. Øada schopností se pøekrývá a je vzájemnì propojena: základní aspekty jedné oblasti budou podporovat schopnosti jiné oblasti. • Nezbytným základem vzdìlání jsou elementární základní jazykové dovednosti, ètení, psaní, ovládání poèetních úkonù, informaèní a komunikaèní technologie, a pro všechny vzdìlávací aktivity je nezbytná schopnost umìt se uèit. • Referenèní rámec se zabývá øadou témat, která hrají svou úlohu ve všech osmi klíèových schopnostech, jako jsou témata: • (1) kritické myšlení, (2) tvoøivost, (3) iniciativa, • (4) øešení problémù, (5) hodnocení rizik, (6) rozhodování a • (7) ovládání pocitù. Obèanská kultura osobnosti žáka 7

  8. Obèanská a politická kultura osobnosti(Pøevzato z dokumentu EU; upraveno) Obèanská kultura osobnosti žáka 8

  9. Definice: • Tyto kompetence zahrnují osobní, mezilidské, mezikulturní, sociální a obèanské schopnosti a pokrývají všechny formy chování, které jedince pøipravují na jeho efektivní a konstruktivní úèast na spoleèenském a pracovním životì, a to ve stále více rozmanitìjších spoleènostech, a na øešení pøípadných konfliktù. • Obèanské a politické kompetence pøipravují lidi na plné zapojení do obèanského života na základì znalostí sociálních a politických koncepcí a struktur a k aktivní a demokratické úèasti. Obèanská kultura osobnosti žáka 9

  10. A. Nejdùležitìjší znalosti, dovednosti a postoje související s touto kompetencí • Sociální kompetence jsou úzce spjaty s osobním a spoleèenským blahem, k jejímuž dosažení je nezbytné pochopit, jak mohou jedinci dosáhnout optimálního fyzického a psychického zdravotního stavu, který též mùže být zdrojem jejich vlastního bohatství èi bohatství jejich rodiny a nejbližšího spoleèenského prostøedí, a vìdìt, jak k tomu lze pøispìt prostøednictvím zdravého životního stylu. • Pro úspìšné zapojení do mezilidských vztahù a do spoleènosti je tøeba rozumìt pravidlùm chování a zvykùm, které jsou obecnì uznávány v rùzných spoleènostech a prostøedích (napø. v práci). • Stejnì dùležité je znát základní pojmy v souvislosti s jedincem, skupinami, pracovními organizacemi, rovným postavením mužù a žen a nediskriminací, spoleèností a kulturou. Obèanská kultura osobnosti žáka 10

  11. Zásadní je pochopení multikulturních a spoleèensko-hospodáøských rozmìrù evropských spoleèností, a jak se národní kulturní identita vzájemnì ovlivòuje s evropskou identitou. • Základem této kompetence jsou dovednosti konstruktivnì komunikovat v rùzných prostøedích, projevovat toleranci, vyjadøovat a chápat rùzná stanoviska, jednat tak, aby došlo k navození dùvìry, a projevovat empatii. • Jedinci by mìli být schopni vyrovnat se se stresem a frustrací a konstruktivnì se vyjadøovat a rovnìž by mìli rozlišovat mezi osobní a pracovní sférou. Obèanská kultura osobnosti žáka 11

  12. Etické a kognitivní pøedpoklady • Kompetence je založena na postoji spoèívajícím ve spolupráci, sebevìdomí a èestnosti. • Jedinci by se mìli zajímat o socio-ekonomický rozvoj a komunikaci s jinými kulturami, mìli by doceòovat rozmanitost a respektovat ostatní a mìli by být pøipraveni pøekonávat pøedsudky a dìlat kompromisy. Obèanská kultura osobnosti žáka 12

  13. B. Základem kompetencí politické kultury: • Je znalost pojmù demokracie, spravedlnost, rovnost, obèanství a obèanská práva, vèetnì zpùsobu jejich vyjádøení v Listinì základních práv Evropské unie a mezinárodních deklaracích a jejich uplatòování ze strany rùzných institucí na místní, regionální, vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni. • K tìmto kompetencím patøí znalost souèasných událostí a také hlavních událostí a tendencí v národní, evropské a svìtové historii. • Dále by mìlo být rozvinuto povìdomí o cílech, hodnotách a strategiích sociálních a politických hnutí. • Rovnìž je dùležitá znalost evropské integrace a struktur, hlavních cílù a hodnot Evropské unie a posílení povìdomí o rozmanitosti a kulturní identitì v Evropì. Obèanská kultura osobnosti žáka 13

  14. Dovednosti pro politické kompetence • Souvisejí se schopností efektivnì se spolu s ostatními zapojit do veøejného života, projevovat solidaritu a zájem o øešení problémù dotýkajících se místního nebo šíøe pojatého spoleèenství. • Vyžadují kritické a tvùrèí myšlení a konstruktivní úèast na místních aktivitách èi aktivitách v blízkém okolí, jakož i rozhodování na všech úrovních od místní po vnitrostátní a evropskou, a to zejména úèastí ve volbách. Obèanská kultura osobnosti žáka 14

  15. Kladný postoj spoèívá v plném dodržování lidských práv, vèetnì zásady rovnosti, jako základu demokracie, v uznání a pochopení rozdílù mezi hodnotovými systémy rùzných náboženských nebo etnických skupin. • Znamená to jak projev sounáležitosti s urèitým místem, zemí, EU a obecnì Evropou èi svìtem (nebo jeho èástí), tak i ochotu podílet se na demokratickém rozhodování na všech úrovních. • Kladným postojem je rovnìž smysl pro odpovìdnost, pochopení a dodržování spoleèných hodnot, které jsou pro zajištìní soudržnosti spoleènosti nezbytné, jako je napøíklad dodržování demokratických zásad. • Konstruktivní úèastí se rovnìž rozumìjí obèanské aktivity, podpora sociální rozmanitosti a soudržnosti a udržitelného rozvoje a pøipravenost respektovat hodnoty a soukromí druhých. Obèanská kultura osobnosti žáka 15

  16. Diagnóza stavu tøídy, jednotlivcù, školy i životního prostøedí dítìte Obèanská kultura osobnosti žáka 16

  17. Srovnání nejèastìjších pøestupkù dìtí a dospívajících ve veøejných školách USA na konci tøicátých a na konci osmdesátých let 20. stol. 1940 Mluvení bez pøihlášení Žvýkání žvýkaèky Hluèení Pobíhání po chodbách Pøedbíhání Nedodržování pøedepsaného obleèení Zneèišování prostor 1990 - 2009 Používání mobilu k hraní her Užívání drog, pití alkoholu Tìhotenství nezletilých dívek Sebevraždy Znásilnìní Krádeže Tìžké ublížení na zdraví Terorismus, agrese a násilí Obèanská kultura osobnosti žáka 17

  18. Zdroje rozdílù mezi lidmi • Psychologie individuálních rozdílù mezi lidmi konstatuje, že rozhodující zdroj povahových odlišností tkví v kvalitì socializace (v tradici a zvycích, které jsou pøenášeny a udržovány memy, nikoliv však geny), dále ve výchovì a v individuaci (sebevýchovì). • Genetické vysvìtlování psychických rozdílù mezi lidmi konèí døíve nebo pozdìji v resignaci na možnost zmìny osobnosti. Osobnost se tvoøí spíše memy. 18 Etický rozmìr kultury osobnosti 18

  19. Sdružené prostøedí • Už Antifonés konstatoval, že „Prostøedí, kde se èlovìk zdržuje vìtšinu dne, urèuje jeho charakter.“ • Ve školní výchovì se málo bere v úvahu úloha citové vazby (attachement) • Pozice dítìte v rodinì, workoholismus rodièù, partnerské krize • Chudoba, sociální zanedbanost vedou k morálním dilematùm -  zakomplexovanosti, sklonu krást, závidìt, šikanovat, ale i k apatii a sociální necitlivosti Obèanská kultura osobnosti žáka 19

  20. Morální instance jako pøeklápìní vývojového v inteindividuální • Vývojová typologie J. Loevingerové • Jiný pøístup k urèení vývojových stupòù vypracovala J. Loevingerová (1969). Zabývá se otázkou, jak se bìhem vývoje utváøí v osobnosti kontrolní instance, rostoucí zpùsobilost kontrolovat své impulsy a podøizovat nižší vyššímu. Tento rùst seberegulace se dá také charakterizovat jako vývoj jáství, svìdomí, morálky, resp. jako vývoj k odpovìdnosti za své èiny a k ohleduplnosti (uvážlivosti) ve vztahu k druhým a ke svìtu vùbec. • Jednotlivé vývojové fáze, které dále popíšeme, se mohou v kterémkoliv vývojovém období zafixovat a pøetrvávat. • Znamená to, že osobnostní vývoj se zastavil, pøestože fyzicky se osobnost vyvíjí dále. Toto pøeklápìní vývojového v interindividuální je stále èastìjším dùsledkem nerovnomìrnosti v utváøení osobnosti. Obèanská kultura osobnosti žáka 20

  21. Prvnímu roku života odpovídá stadium autistické, pøedsociální. • Pro druhý a tøetí rok života je normální být ovládán impulsy (stadium impulsivní). • Pro ètvrtý až osmý èi desátý rok života je pøirozené být oportunistický. • Osmý èi desátý až ètrnáctý èi šestnáctý rok vìku je období konformní. • Po šestnáctém roce se nìkteøí dospívající dostávají na úroveò uvìdomìlou, jednají v souladu s normou, protože ji schvalují jako svou povinnost. • Další je stadium dospìlosti a je oznaèováno jako seberealizující. Èlovìk jedná podle mravních norem, protože se s ní vnitønì ztotožnil. Obèanská kultura osobnosti žáka 21

  22. Vztah životních orientací a úrovnì zralosti osobnosti • Popsaná stádia vývojové zralosti (zredukovaná vždy po dvou do tøí kategorií: destruktivní – konzumní a tvùrèí) se kombinují s dominující orientací na rùzné oblasti života èi na „svìty“, v nich se nejvíc cítíme „doma“. • Metaforicky lze øíci, že nìkteøí lidé jsou nejvíce orientováni na svìt vìcí, jiní na svìt lidí, a jiní na svìt idejí èi kultury. Obèanská kultura osobnosti žáka 22

  23. DESTRU-KTIVNÍ KONZU-MENT TVŮRCE Na ideje Cynik Snob Myslitel Na lidi Jago Nezávazný Rádce Na věci Vandal Sběratel Vynálezce Tabulka vztahu životních orientací a úrovnì zralosti osobnosti Obèanská kultura osobnosti žáka 23

  24. Rozvíjení obèanské kultury osobnosti MOŽNOSTI PORADENSKÝCH INTERVENCÍ Obèanská kultura osobnosti žáka 24

  25. Sedm vektorù rozvoje • rozvoj kompetencí • objevování a zvládání emocí • osamostatòování se skrze autonomii k plné samostatnosti a sounáležitosti • rozvoj zralých mezilidských vztahù • vybudování osobní identity • rozvoj a ustavení smyslu • rozvoj integrity 25 Obèanská kultura osobnosti žáka

  26. Stávání se více kompetentním, kvalifikovaným • Kompetence fyzické, intelektuální, sociální – mezilidské, spirituálnì duchovní • Kompetence (dovednosti) ke studiu • Kompetence (dovednosti) k práci • Množství dovedností • Vìdomí si svých schopností a dovedností • Zvyšování kvalifikace a kompetencí Obèanská kultura osobnosti žáka 26

  27. Zvládání emocí • Emoce jako souèást života, • Pozitivní a toxické emoce • Pozitivní – vedoucí k rozvoji osobnosti, co èlovìka nezabije to ho posílí • Toxické – vedoucí ke zhroucení schopnosti zvládat podnìty z okolí a žít sociálnì akceptovatelný život Obèanská kultura osobnosti žáka 27

  28. Toxické emoce • strach a obavy vedoucí k nezvládání situace a celkovému zhroucení osobní schopnosti zvládat podnìty • Hnìv vedoucí k agresivitì • Deprese • Pocit viny hanby a ostudy • Disfunkèní sexuální èi romantická pøitažlivost Obèanská kultura osobnosti žáka 28

  29. Kroky ke zvládání emocí • Rozlišovat emoce samé – pojmenovat je – radost, smutek,a rozlišovat podnìty, které spouštìjí tu samou emoci v rùzné situaci • „Tlak v hrnci“ – jak moc mnì daná emoce motivuje a zpùsobuje zvýšení tlaku • K èemu emoce vede? Je stimulující èi uklidòující, toxická èi pozitivní? Obèanská kultura osobnosti žáka 29

  30. Rùst od závislosti na nìkom (nejèastìji rodièe) pøes autonomii k vzájemné co-závislosti • Emocionální nezávislost • Instrumentální nezávislost • Co-závislost Obèanská kultura osobnosti žáka 30

  31. Emocionální nezávislost • Svoboda od stálé a vytrvalé potøeby po ujištování, utvrzování, náklonnosti, citu, èi potøeby uznání, pochvaly od druhých lidí. Obèanská kultura osobnosti žáka 31

  32. Emocionální nezávislost • Archetypy popisující cestu individuace • Èlovìk s rajskou nevinnosti • Sirotek po konfrontaci s odpadnutím • Tulák zaèínající hledání sebe oddìleného od druhých • Bojovník uèící se bránit sebe a mìnící svìt ke své podobì • Muèedník uèící se dávat, zavazovat se a obìtovat se pro druhé Obèanská kultura osobnosti žáka 32

  33. Emocionální nezávislost • Vývoj je tedy od utrpení sirotka pøes sebedefinování, boj až k lásce. • Láska již je co-závislá, vzájemnì závislá Obèanská kultura osobnosti žáka 33

  34. Instrumentální nezávislost • Dva hlavní prvky: • Schopnost provádìt své vlastní aktivity, nápady a naplòovat své plány. • Schopnost opustit jedno místo a plnohodnotnì žít v jiném. Obèanská kultura osobnosti žáka 34

  35. Instrumentální nezávislost • Nebezpeèí semiautonomie • Kasárna, internát, semináø • Kroky v opouštìní rodièù prùmìrného studenta • Fyzická separace, identifikace se školou (již nejsem syn, dcera, ale vysokoškolský student), distancování se od, emocionální oddìlení se, osobní kontrola svých plánù, ekonomická nezávislost, promoce, vlastní bydlení. Obèanská kultura osobnosti žáka 35

  36. Instrumentální nezávislost • Popis procesu pøesídlení • Vstupní fáze – všechno je nové, neorientuji se • Reaktivní fáze – funguji nezávisle na prostøedí. Prostøedí je vnímáno jako nespolehlivé a nepodporující Obèanská kultura osobnosti žáka 36

  37. 3. Proaktivní fáze – zvýšení sebejistoty, vnímání sebe jako pøijatého a pøijatelného èlena skupiny 4. Integrativní fáze – integrace a vyváženost pracovních nápadù skupiny a svých. Integrace svých osobních postojù a postojù spolupracovníkù pøi zachování a rozvoji sociálních kontakù. Obèanská kultura osobnosti žáka 37

  38. Vzájemnost a sounáležitost • Uznání a pøijetí vzájemnosti a sounáležitosti je vrcholem autonomie • Vzájemná co-závislost znamená respektování autonomie druhých a neustálé hledání jak dávat a dostávat v stále se rozšiøujícím okruhu svých pøátel Obèanská kultura osobnosti žáka 38

  39. Rozvoj zralých mezilidských vztahù • Tolerance a chápání rozdílù • Schopnost a kapacita pro intimnost Obèanská kultura osobnosti žáka 39

  40. Tolerance a chápání rozdílù Etnocentrická fáze 1. Popírání rozdílù 2. Obrana proti rozdílùm 3. Minimalizování rozdílù Etnorelativizující fáze 4. Pøijetí rozdílù 5. Pøizpùsobování se rozdílùm 6. Integrace rozdílù Obèanská kultura osobnosti žáka 40

  41. Schopnost a kapacita pro intimitu • Zralá intimita chápáná jako schopnost oceòovat vztah pro vztah samotný, když obì osoby jsou schopny se cele autenticky projevit, když láska a vìrnost dovolí rùst a hledání. • Takovýto vztah se oprostil od hraní urèitých rolí (rodièe), pohrávání si s druhým, posuzování a využívání druhého k zápasu s jiným èlovìkem – neinstrumentální vztah Obèanská kultura osobnosti žáka 41

  42. Schopnost a kapacita pro intimitu • Udržování schopnosti intimity zahrnuje • Znalost sebe • Spontánost (nenucenost) • Zdravé sebevìdomí • Nikdy nekonèící práci na mezilidské podpoøe a komunikaci • Vstupování do situací, kdy jsem zranitelný Obèanská kultura osobnosti žáka 42

  43. Podmínky nutné pro rùst v intimitì • Opustit potøebu kontrolovat a závislosti na druhých jako jediný základ pro svùj pocit štìstí • Pochopit sociální konstrukce, které formovaly naše pøedporozumìní • Pochopit, že stávající pøátelé a milenci-ky, jsou èasto náplasti na zranìní zpùsobena v minulosti a tak jsou poznamenáni-y minulostí, která k nim nepatøí. Obèanská kultura osobnosti žáka 43

  44. Podmínky nutné pro rùst v intimitì 4. Zabudovat systém sebepoznání do našeho života, abychom neprojektovali své vlastní problémy a zranìní na druhé, èi dusit rozvoj vztahu a druhého svou potøebou neustálého podpírání a posilování mé osoby. Obèanská kultura osobnosti žáka 44

  45. Ustavení osobní identity Pøechod od ……………………. …………………….k • Nepøijímání svého tìla a vzhledu • znepokojení se svou sexuální orientací, èi úlohou jako muže èi ženy • Nedostatku jasnosti ohlednì své osobní historie, sociálních a kulturních koøenù své identity • Kespokojenosti se svým tìlem a vzhledem • k pøijetí a spokojenosti se svou sexuální orientací, èi úlohou jako muže, èi ženy • k nalezení sebe v kontextu mezilidském, historickém a kulturním Obèanská kultura osobnosti žáka 45

  46. Ustavení osobní identity Pøechod od …………………….. …………………….k 4. zmatek v tom „kdo jsem“ a experimentování s rùznými rolemi a životními styly 5. nejasnosti ohlednì mého hodnocení druhými lidmi 6. nespokojenosti se sebou 7. nestabilní, roztøíštìné osobnosti • k vyjasnìní toho kdo jsem a co chci skrze životní role a styly. • k schopnosti své odpovìdi na to když mnì hodnotí lidé, kteøí jsou pro mnì dùležití • k sebepøijetí a zdravému sebevìdomí • k osobní stabilitì a integraci Obèanská kultura osobnosti žáka 46

  47. Rozvoj a ustavení smyslu Pøechod od ................ ...............k • nejasných kariérních cílù • mìlkých, roztøíštìných osobních zájmù • nemnoha hlubokých mezilidských závazkù • k jasným kariérním • k déletrvajícím, více zamìøeným a více naplòujícím aktivitám cílùm • k hlubokým rodinným a mezilidským závazkùm Obèanská kultura osobnosti žáka 47

  48. Rozvoj integrity Pøechod od ..................... .......................k • dvojkolejného myšlení a strnulého pøesvìdèení • nejasných a neprovìøených osobních hodnot a pøesvìdèení • sebestøednosti • rozporu mezi hodnotovým žebøíèkem a chováním • k humanizujícím hodnotám • k silným osobním (vyjasnìným a provìøeným ) hodnotám, které jsou schopny respektovat pøesvìdèení jiných • k sociální odpovìdnosti • k autenticitì a schodì mezi hodnotami a osobním chováním Obèanská kultura osobnosti žáka 48

  49. Ovìøování efektivity poradenských intervencí

  50. Přeji Vám hodně zdaru v ovlivňování pozitivního klimatu školya v rozvoji základní lidské slušnosti žáků a studentů

More Related