1 / 57

Terapie zaměřená na schéma a přepis

Terapie zaměřená na schéma a přepis. MUDr. Jan Kubánek, 4. ročník Dlouhodobého výcviku v integrativní psychoterapii. Zdroj. Workshop: Hraniční porucha osobnosti a terapie zaměřená na schémata Prof. Ján Praško Psychofarmakologická konference, Jeseník 2013 MUDr. Petr Možný, internet

olive
Download Presentation

Terapie zaměřená na schéma a přepis

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Terapie zaměřená na schéma a přepis MUDr. Jan Kubánek, 4. ročník Dlouhodobého výcviku v integrativní psychoterapii

  2. Zdroj • Workshop: Hraniční porucha osobnosti a terapie zaměřená na schémata • Prof. Ján Praško • Psychofarmakologická konference, Jeseník 2013 • MUDr. Petr Možný, internet •  Doc. PhDr. Jiří Šípek, CSc., internet

  3. Pozn.- Na schéma zaměřená terapieDr. Možný • V. světový kongres behaviorálních a kognitivních terapiíBarcelona, 11. – 14.7.2007

  4. „Třetí vlna“ KBT • První vlna – behaviorální terapie, expozice, nácviky • Druhá vlna – kognitivní terapie, kognitivní restrukturalizace, sokratický dialog; racionální vs. iracionální myšlenky, přesvědčení • Třetí vlna – dosud ne zcela jasně definovaná; příklady: • Terapie poruch osobnosti - Youngova „Na schéma zaměřená terapie“ (SFT) pro hraniční poruchu osobnosti • Hayes – ACT (Terapie smíření a odhodlání) • Gilbert – CompassionTherapy („Laskavý postoj vůči sobě“) • Segal a kol. - MBCT • Důraz na emoce, prožívání, imaginaci a přijetí (smíření). • „Moudrost spočívá v tom, snažit se změnit to, co změnit lze, smířit se s tím, co změnit nelze, a ve schopnosti rozpoznat, co je co.“ • KBT se tradičně soustřeďovala na to, co změnit lze; třetí vlna rozvíjí schopnost smířit se s tím, co změnit nelze.

  5. Módy schémat

  6. Pozn. Gestalt terapie • podosobnosti

  7. Pozn. Transakční analýza • Stavy ega

  8. Módy („podosobnosti, stavy ega“) u hraniční poruchy

  9. Identifikace módů

  10. Zraněné, opuštěné dítě

  11. Pozn. EFT - Emoce • Primární emoce jsou ty, které se objevují jako první. • Primární adaptivní emoce jsou smutek ze ztráty a asertivní zmocňující vztek. Dostat se do kontaktu s nimi je dobré. • Primární maladaptivní emoce jsou staré, známé pocity, které se vyskytují opakovaně, a nemění se. Jsou to pocity, jako je základní pocit osamělosti a opuštěnosti, úzkost základní nejistoty, pocity ubohé bezcennosti, nebo zahanbující nedostatečnosti, které trápí jedince po celý jeho život. Pocházejí z předcházejících zážitků. • Sekundární emoce jsou reakcí na myšlenky a pocity spíše než na situaci, jako např. vztek jako reakce na pocit ublížení, nebo pocit viny, nebo obav při prožívání vzteku. • Když se lidi cítí zraněni, mohou vyjadřovat hněv, muži často vyjadřují hněv a zuřivost, když cítí hanbu nebo úzkost. Ženy často místo hněvu pláčí (smutek). Sekundární emoce je obrannou reakcí (psychodynamika). • Instrumentální emoce jsou předstírané a slouží nějakému dalšímu cíli.

  12. Pozn. EFT - Diferenciální intervence • Primární adaptivní: dosažení za účelem dobrých informací. • Primární maladaptivní: dosažení za účelem transformace. Nejprve emoci cítit, pak je možné ji opustit. • Sekundární: zkoumání za účelem přístupu k primárním emocím. • Instrumentální: uvědomění si jejich cíle.

  13. Rozhněvané, impulsivní dítě

  14. Hypotetický původ

  15. Můj bludný kruh rozhněvaného dítěte

  16. Odtažitý obránce

  17. Pozn. Psychoanalýza a dynamická tradice • Odpor • Agování, actingout

  18. Pozn. EFT – Přerušení, bloky, vyhýbání se emocím • Afektivní: strach/úzkost ze ztráty sebekontroly nebo z pohrdání či odmítnutí ze strany druhých • Fyziologické: zatnutí svalů, zadržování dechu • Kognitivní: katastrofická očekávání, („lidi mě odmítnou“), mýty („muži nepláčou…není možné se zlobit na rodiče“) • Behaviorální: sebepoškozování, kousání nehtů, aplikace návykové látky, hraní automatů…

  19. Přerušení emocí Počáteční impuls nebo vyjádření emoce Vyhýbání se jako sebeochrana Uvědomění si zraňujících pocitů Strach/úzkost/hanba Opozice vůči impulsunebo vyjádření Prožívání vyčerpanosti Sebeovládání

  20. Pozn. EFT – Projev adaptivních emocí

  21. Pozn. EFT – Projev přerušení emocí

  22. Pozn. EFT – Markery • Znaky, signály, které vyplynou při terapii a na které se terapeut zaměřuje. • A.Odvíjení problematických reakcí. (behaviorální poruchy) • B.Sebekritika. • C.Nedokončené záležitosti. • D.Sebepřerušení. • E.Extrémní zranitelnost. • F.Nejasné emoce.

  23. D. Řešení sebepřerušení Zahrajte přerušení Poznání působení Specifikujte přerušení Představitel role Diferencujte pocit Objekt role Citové reakce Vynořující se prožívání Příklad: Klientka si sedne na židli matky. Říká sobě: „Zastav ten hněv, na mě (matku) se nemůžeš hněvat, já za to nemůžu.“ klientka si přesedne. Terapeut: „Řekni, že se hněváš, ona tu není, neuslyší to.“ …Klientka projeví vztek…nakonec si uvědomí, že si zaslouží být nahněvaná. Vztek zvyšuje rozdíl, odlišnost. Terapeut: „Řekni jí, v čem jste odlišné.“ Klientka má právo být jiná, než její matka. Příklad: Klientka se začne hněvat, ale hned spadne do smutku a vztek zarazí. Vyjádření potřeby Kontakt s prostředím

  24. Marker úkolu IntervenceKoncový stav F. Nejasné emoce, úloha prožívání

  25. Trestající rodič

  26. Pzn. - Proces orientovaná psychoterapie • Snaha o integraci disociovaných částí self • Přijetí odmítané části sebe sama • Práce se snem • Identifikujte nevíce ohrožující nebo odmítaný prvek či postavu ve snu • Přeformátujte jeho vlastnosti • Kdy vám mohou být tyto vlastnosti ve vašem životě užitečné?

  27. Pzn. TPT - Embodiment (Csordas, 1993)‏ • integrace a hledání rovnováhy mezi různými aspekty self (senzorické, emocionální a mentální) v kontejnujícím „prostoru“ těla, ohraničeného kůží a reagujícího na vnitřní a vnější podněty. (Bloom, 2006)‏ • smysl se vynořuje na nevědomé preverbální úrovni ve spojení s percepčním rozpoznáváním ostatních lidských bytostí a je dán intersubjektivní interakcí • ztělesněná senzomotorická zkušenost umožňuje terapeutovi prohloubení empatického vnímání klienta MUDr. Iveta Zedková, Jeseník, 28.4.2012

  28. Pozn. EFT – Markery • Znaky, signály, které vyplynou při terapii a na které se terapeut zaměřuje. • A.Odvíjení problematických reakcí. • B.Sebekritika. • C.Nedokončené záležitosti. • D.Sebepřerušení. • E.Extrémní zranitelnost. • F.Nejasné emoce.

  29. Marker sebekritiky B. Model řešení sebekritiky Role kritika Drsná kritika Konkrétní kritika Hodnoty a normy Změkčení Prožívání v roli Citová reakce Diferencované pocity Touhy a potřeby Vynořující se prožívání Vyjednávání Integrace Emoce: Sekundární Maladaptivní Adaptivní Je-li drsná kritika spojena s opovržením vzniká sebepohrdání a sebekritická deprese. Záleží na rezistenci self vůči pohrdání. Hodnoty a normy – u těžkých poruch s výrazně agresivním chováním rodičů se hodnoty neobjeví žádné. Změkčení – objeví se + vzpomínky s tím člověkem, s jiným utěšujícím člověkem, se spirituální postavou; nemusí se objevit, a přesto začne se svojí kritizovanou částí sympatizovat, objeví se projev starostlivosti vůči sobě.

  30. Terapeutovy operace • Stádium před dialogem • 1. Nastolte spolupráci • 2. Strukturujte experiment • Stádium opozice • 3. Identifikujte dva aspekty self. • 4. Separujte a utvořte kontakt mezi oběma stranama. • 5. Podporujte převzetí odpovědnosti za pozice u obou stran.

  31. Stádium kontaktu • 6. Podporujte klientovo uvědomění si automatické sebekritiky a zákazů. • 7. Zvyšte konkrétnost uváděné sebekritiky a zákazů. • 8. Identifikujte jádrové sebe-hodnocení a zákazy. • 9. Dosáhněte vyjádření hlubších pocitů. • 10. Povzbuzujte prožívajícího, aby poznával a uvědomoval si svoje přání a potřeby. • 11. Zlepšujte uvědomování si hodnot a norem. • Stádium integrace • 12. Zaměřujte kritika na vnitřní prožívání, když nastane změkčení a podporujte vyjádření se. • 13. Facilitujte vyjednávání nebo integraci. • 14. Vytvořte významovou perspektivu.

  32. Hyperkompenzátor • Snaha • Velká aktivita • Plnění očekávání skutečných nebo představovaných • Zabezpečující strategie • Spokojenost se sebou • Únava • Neschopnost stav udržet dlouhodobě

  33. Pozn. Psychoanalýza a dynamická tradice • Útěk do zdraví

  34. Přepis událostí

  35. Současné trendy v KBT Stále aktuální je uplatnění metod KBT v terapii schizofrenie, které rozvíjejí D.Kingdon a D.Turkington (Velká Britanie). Prokazují, že pomocí KBT lze účinně zvládat nejen pozitivní psychotické příznaky (bludy a halucinace), ale i negativní příznaky (apatii, alogii, artismus, anhedonii). Uvedení autoři rozlišují pět podtypů schizofrenie, z nichž každý vyžaduje poněkud odlišný terapeutický přístup. Jedním z těchto podtypů je tzv. „traumatická psychóza“, kterou kromě sluchových halucinací často doprovázejí i halucinace zrakové a tělové a halucinace i bludy jsou tématicky spjaty s traumatickými prožitky pacienta. Přitom pacient sám o svých traumatických prožitcích spontánně nehovoří, a pokud se jej terapeut cíleně nedotazuje, pak se o tomto zdroji psychotických příznaků nic nedozví. V terapii nejsou neuroleptika příliš účinná, a proto se zkouší expozice traumatickým vzpomínkám, jejich „přepis“ v představě, podrobné probírání okolností vzniku psychózy, důležité zážitky z dětství, a využívá se kognitivní restrukturalizace. KBT

  36. Současné trendy v KBT Posttraumatická stresová porucha – ukazuje se, že opakovaná expozice traumatickým vzpomínkám vede ke zmírnění pouze emoce strachu a úzkosti, zatímco pokud je převládající emocí například stud či pocit viny, pak je účinnou terapeutickou metodou „přepis“ vzpomínkya kognitivní restrukturalizace. KBT

  37. Současné trendy v KBT Jedním z charakteristických rysů (trait) deprese, který přetrvává i v období remise, je zhoršená schopnost vybavovat si konkrétní specifické vzpomínky a sklon k uvádění „všeobecných“ vzpomínek („overgeneralized memory“, OGM) – např. „jednou odpoledne mě ve škole zbil starší spolužák“ vs. „spolužáci ve škole mě bili“. Přitom v několika studiích bylo experimentálně prokázáno, že zatímco líčení specifických vzpomínek vede ke zmírnění negativních emocí, líčení OGM je naopak prohlubuje a upevňuje! Proto je v terapii tak důležité, aby terapeut vedl pacienta k vybavení a popisu konkrétních vzpomínek a nenechal jej jen u obecných a abstraktních vzpomínek – ty zesilují a prodlužují negativní emoce. KBT

  38. Pozn. – Integrovaná psychoterapie • Imaginace ideální signifikantní postavy • Imaginované fantazie prožitků s touto ideální postavou chronologicky během života od dětství do současnosti • Nakonec otázka, jestli skutečná osoba neměla přeci jenom něco společného s ideální

  39. Pozn. – Pesso • ANTIDOTUM -„opravná scéna“-sféra možností“ • historická scéna ideální rodiče • Antidotum- léčivá protilátka (verb.), ve Struktuře s ideálními rodiči- neverb.-komplexně (scéna-movie),dává v Struktuře co nejdřív • Ideální rodiče (pro basic needs),ideální partneři(HinR)

  40. Pozn. EFT – Další terapeutické intervence • Restrukturalizace v představivosti • Sebeutišování

  41. Restrukturalizace v představivosti • Představte si sebe jako dítě v scéně související s maladaptivním emocionálním schématem. • Představte si nyní sebe jako dospělého nebo jako někoho, kdo vás chrání a vstupte do scény a intervenujte, abyste pomohli. • Představte si sebe znovu jako dítě a požádejte o to, co potřebujete od ochránce a co vám pomůže cítit se lépe. • Otázky: • Vjemy: Co vidíte, slyšíte, vnímáte ve svém těle? • Emoce: Co cítíte? • Myšlenky: Co vám běží myslí? • Chování: Co chcete udělat? Co se děje?

  42. Sebeutišení • Cíl: Evokovat soucit se zraněnou částí sebe. • 1. Představte si dítě ve scéně související s maladaptivním schématem. • 2. Představte si sebe nyní jako dospělého, který vstupuje na scénu a reaguje na dítě (evokuje soucit). • 3. Představte si, jak by přítel nebo utěšitel mohl zareagovat. • 4. Představte si, jak reagujete na svého přítele za takových okolností. • Otázky: • Dokážete to cítit i vůči sobě? • Pokud ne, co vám v tom brání?

More Related