Zemědělská výroba

1. Zemědělská výroba Přehled vývoje na našem území

2. Základní charakteristika • historicky nejstarší výrobní činnost • výroba biologická • výroba rostlinná podmiňuje výrobu živočišnou • rostlinná výroba zahrnuje využívání kulturních rostlin (ekonomicky či esteticky významné, záměrně pěstované, šlechtěné) a užitkových rostlin (volně rostoucí druhy společně s kulturními)

3. hlavní výrobní prostředek – půda (zemědělsky využita asi 1/3 povrchu zemské souše) • zemědělství ovlivněno přírodními, biologickými procesy, podnebím a počasím – vliv na sezónnost výroby, kolísání sklizní, nerovnoměrné rozložení práce • věda a technika – uplatnění věd přírodních i speciálních zemědělských věd

4. Počátky zemědělství • před 10 000 lety – oblast tzv. úrodného půlměsíce(Izrael, Libanon, Sýrie, část Turecka a Iráku) – nejpříznivější klimatické podmínky • neolitická revoluce – sběr a lov nahrazen uvědomělou výrobní činností • první zemědělci na našem území – 4. až 3. tisíciletí př. n. l. (pšenice, ječmen, proso, bob, hrách, čočka, tur, vepř, kozy, ovce) • nejprimitivnější forma – kopaničářství (7.- 8. stol. př. n. l.) – dřevěný kyj, zakřivená větev, paroh, vynález motyky, později první oradla, srpy, sýpky; zvířete k tahu, dopravě

5. doba laténská – železné nástroje, v době usídlení Germánů úpadek, překonán až po příchodu Slovanů (5./6. stol. – 9. stol.; obilniny, proso, hrách, mák, řepa, len, jabloně, třešně; chov dobytka, koz, ovcí, drůbeže) • půda získávána žďářením, výsev přímo do popela, po 3. letech hledání nových dílů oradlo z kmene stromu

6. Raně feudální zemědělství(10.–12.stol.) • většina obyvatelstva na venkově, obchod provozován cizinci, stěhování národů – zpřetrhání obchodních vazeb – snaha o samostatnost • dvojhonný systém obdělávané půdy – oradla: souměrné radlice podoby rovnoramenného trojúhelníku – půda pouze kypřena, rozmělněna, neobrácena (později radlice okovaná), šíře radlic 10 – 15 cm odpovídá hospodářství s výměrou cca 10 ha; brány: oklestěný kmen, rám se zuby (10 – 30 ks)

7. Vrcholný feudalismus(13. – 16. stol.) • zlepšení výrobních podmínek – přebytek – města, řemesla • město centrem trhu • změna poměrů – dědičné držení půdy, odvod peněžních dávek, naturální směna nahrazena peněžní • velká kolonizace (12. a 13. stol.) – nové vesnice a města, využití výše položených oblastí; asymetrické oradlo – pluh, ostří na jedné straně, větší tah (tří- i čtyřspřeží) – chomout

8. trojhonný systém • od 16. stol. – vícehonné hospodářství, válce, srpy, kosa • obilniny (ozimé žito, pšenice, jará oves, ječmen), rozvoj pivovarnictví, luštěniny, len, konopí, zelenina (zelí, řepa, mrkev petržel, ředkev, cibule, česnek), ovocnářství ( jabloně, hrušně, třešně, višně, švestky, ořechy), chmel, vinařství • rybníkářství, hovězí a vepřový dobytek, koně, ovce (úhorová pastva), drůbež – slepice, husy

9. Pozdní feudalismus(17. - ½ 19. stol.) • finančně náročný život šlechty – robota, podnikání v rybníkářství, včelařství, chovu ovcí, pivovarnictví, hornictví, hutnictví • přechod úhorového hospodaření k střídavému systému – pícniny: jetel, vojtěška; brambory, cukrová řepa • ustájení dobytka, vyšší produkce chlévské mrvy, zvýšení produkce

10. ruchadlo – bratranci Veverkové (1827) • posunutí drnu, přepadání do brázdy, rozmělnění půdy • zvětšení počtu radlic, změna tažné síly • konec 18. stol. – secí stroje, nákladné, těžké, u rolníků až po 1. světové válce

11. Kapitalistické zemědělství (1848 – 1948) • snížení osevu obilnin – nárůst ploch okopanin a pícnin, průmyslových plodin • hnojení: 30. léta 19. stol. kostní moučka, guano, 80. léta 19. stol. umělá hnojiva – vápnění, draselné soli (konstrukce rozmetadel) • meliorace, semenářství, rajonizace, zkrmování odpadů zemědělského průmyslu (řízky, melasa), pokles chovu ovcí

12. 2. pol. 19. stol. - celokovové brány, celoželezné válce, kultivátory, plečky, obilní žací stroje, samovazy, obraceče a shrnovače, první mlátičky (doposud cep), vyorávače brambor a řepy • počátek 20. stol. – spalovací motory – traktorová orba • 1. světová válka – řízené hospodářství, zpomalení mechanizace – krize 30. let; 2. světová válka – odvody produktů, nedostatek potravin, 1947 - sucho

13. Socialistické zemědělství(1948-1989) • 4.4.1947 Hradecký program (Julius Ďuriš) x kolektivizace • 1949 nařízení o posilování státních strojních stanic – nucený výkup strojů • 1950-1953 zpomalení mechanizace, nucený vstup do ZD (konfiskace, vězení) • 1954-1956 překonání krize • JZD x státní statky

14. Tržní kapitalistický systém(1990-2010) • změna politického systému – změna hospodaření státu • obnova soukromého vlastnictví – restituce, transformace, privatizace • 2004 vstup ČR do EU – schopnost konkurence • růst dovozu základních potravin • vývoz nezpracované suroviny x finalizace výrobků

15. Shrnutí • neřízený přechod k tržnímu hospodářství • pokles soběstačnosti, závislost na dovozu • úbytek pracovních příležitostí, snižování životní úrovně zemědělců • infrastruktura a dopravní obslužnost • úbytek orné půdy • pokles výkonnosti zemědělství • nevyužívání stájových míst • neobdělané pozemky – plevele, alergeny

17. Literatura TOMAN, Miroslav, CODL, Stanislav a TUČEK, Petr. České zemědělství: očima těch, kteří u toho byli. Praha: Národní zemědělské muzeum Praha, 2012. 203 s.ISBN 978-80-86874-39-5. KNOB, Stanislav a ZÁŘICKÝ, Aleš. Nástin dějin výroby od pravěku po současnost. Část 1, Energetika, zemědělství a průmysl. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2009. 264 s. Studijní texty. ISBN 978-80-7368-689-5.