Přípravný kurs pro posluchače 1. ročníku FChT Upce

1. Přípravný kurs pro posluchače 1. ročníku FChTUpce Studijní materiály • Obecná a anorganická chemie I • Přednášky:Klikorka J., Hájek B., Votinský J.: Obecná a anorganická chemie, SNTL, Praha 1985, 1989, www.ulozto.cz. • Semináře: Handlíř K., Nádvorník M., Vlček M.: Výpočty a cvičení z obecné a anorganické chemie I. SkriptumUPa, Pardubice 2008. • Přípravný kurs: https://fcht.upce.cz/fcht/koanch/dokumenty-ke-stazeni.html. • Laboratorní cvičení z Obecné a anorganická chemie I • Laboratorní cvičení: Handlíř K., Mošner P., Nádvorník M. , Vlček M.: Laboratorní cvičení z obecné chemie. SkriptumUPa, 4. vydání, Pardubice 2008. • Informace také na nástěnce u posluchačské laboratoře.

2. Názvosloví anorganických sloučenin Prvky • Je třeba znát české názvy prvků, včetně f-prvků. • Latinské (mezinárodní) názvy následujících prvků se výrazně odlišují od českých: H, C, N, O, Na, Mg, Al, Si, P, S, K, Ca, Fe, Ni, Cu, Ag, Sn, Sb, Au, Hg, Pb. • Izotopy nemají samostatné názvy, výjimky: deuterium (2H, D) a tritium (3H, T). • Skupinové názvy prvků (alkalické kovy, chalkogeny, vzácné plyny atd.). • Pravopis (tellur, beryllium, bismut, thallium, yttrium, thorium, ytterbium ap.). • Časté záměny a chyby nastávají u prvků jejichž značka začíná stejným písmenem. B Ca PtRa Ta Si Ni Ba Cd PuRbTbScNb BeCf Pa RhTc Se V Bi Cm PdRnThSr W Br Cs Po RuTlSnFe BkCrPm Re TmSm Fr Periodická soustava prvků dle IUPAC. Osobní webové stránky Ladislava Nádherného na VŠCHT Praha [online]

3. Názvosloví anorganických sloučenin Sloučeniny • České názvy sloučenin jsou obvykle tvořeny dvěma slovy • Pro sestavení správného názvu je třeba určit oxidační čísla iontů v kationtové i aniontové části sloučeniny Přídavné jméno (elektropozitivnější část) (kation) Podstatné jméno (elektronegativnější část) (anion) Rb2Ooxidrubidný AgBrbromidstříbrný (NH4)2SO4síranamonný MgCr3O10trichromanhořečnatý KCNkyaniddraselný

4. Názvosloví anorganických sloučenin Názvy jedno- a víceatomových kationtů • Kladný oxidační stav jednoatomového kationtu je vyjádřen valenční příponou. • Víceatomové kationty odvozené protonizací molekul sloučenin mají příponu -onium. • Víceatomové kationty odvozené protonizací molekul kyselin mají příponu -acidium. • Kationtové či neutrální atomové skupiny obsahující kyslík mají zakončení –yl. NH4+PH4+ SbH4+ H3O+ H3S+ H3Se+ H2F+ H2NO3+H4PO4+ NO+SO2+UO22+ CrO22+ NO2+ SO22+ VO2+ CO

5. Názvosloví anorganických sloučenin Názvy jedno- a víceatomových aniontů • Záporný oxidační stav jednoatomového aniontu je vyjádřen koncovkou –id. • Pro některé víceatomové anionty se používají zvláštní názvy. • Víceatomové oxoaniontymají název odvozený od příslušné oxokyseliny. OH- N3- C(CN)3- O22- NH2- P3- O2- NH2- Si4- O3- N3- B3- HO2- CN-HS- S22- OCN- I3- C4- SCN- D- C22-SeCN- Sn2-

6. Názvosloví anorganických sloučenin Sloučeniny prvků s vodíkem • Silně elektropozitivní prvky tvoří s vodíkem hydridy (NaH, LiH, MgH2 aj.). • Halogeny tvoří s vodíkem halogenovodíky (HF, HCl, HBr, HI) • Ostatní binární sloučeniny s vodíkem mají název odvozený od latinského názvu prvku s příponou –an. • V některých případech se používají triviální názvy (CH4, C2H2,NH3, N2H4, H2O). BH3CH4NH3 H2O AlH3SiH4PH3 H2S GaH3GeH4 AsH3 H2Se InH3SnH4 SbH3 H2Te TlH3PbH4 BiH3H2Po B2H6Si2H6 P2H4 H2Sx

7. Názvosloví anorganických sloučenin Kyseliny a jejich deriváty • Binární a pseudobinární kyseliny s příponou –ová k názvu odpovídající kyseliny • U jednosytných oxokyselin se číslovka mono vynechává. • U vícesytných se uvádí počet kyselých vodíků. • Existují triviální názvy kyselin (např. H2S2O4, H2S2O6). • Peroxokyseliny vznikají formální záměnou oxidového můstku peroxidovým, tj. –O– → –O–O–. • V thiokyselinách je oxidový můstek nahrazen sulfidovým, tj. –O– → –S–. • V halogenokyselinách je skupina –OH nahrazena halogenidem –X. HFHCNHN3 HOCN HMnO4HIOHBO2 HAsO3 H4SiO4H2SiO2 H6TeO6 H3PO4 HNO4H2CO5 H2SO5 H2S2O8 H3AsOS2H2S2O3 H2CS3HSCN HSO3F HBF4 HPF6 HSbF6

8. Názvosloví anorganických sloučenin Normální (jednoduché) soli • a) Násobné číslovky se uvádí u kombinace, kde je kyselina jedno- nebo trojsytná a vzniká sůl s trojmocným kationtem, např. AlPO4vs Al(PO3)3. • b) Násobné číslovky se uvádí u kombinace, kde je kyselina dvoj- nebo čtyřsytnáa vzniká sůl se čtyřmocným kationtem, např. CeSiO4vsCe(SiO3)2. • c) V ostatních případech se uvádí počet kationtů s odpovídající valenční koncovkou, např. Na3TcO5, K2U2O7. CrBO3Zn5(IO6)2 Y(BO2)3 GaAsO3 Tl(AsO2)3Tl3PO3Sc2Si2O7 Li2Cr3O10

9. Názvosloví anorganických sloučenin Ostatní soli • U hydrogensolí se uvádí počet kyselých vodíků v aniontu a předpona hydrogen-. • Hydráty solí se udávají vždy jako genitiv (SnCl2∙2 H2O, CaSO4∙ ½ H2O). • Oxid- a hydroxid-soli: počet O2- nebo OH- uvést číslovkou, názvy aniontů jsou odděleny pomlčkou, pořadí abecedně i ve vzorci. Např. BiCl(O), Cu2Cl(OH)3. • Názvy podvojných solí se tvoří podobně, názvy aniontů odděleny pomlčkou v abecedním pořadí (centrálního atomu). Např. CaCl(ClO), Cu3(CO3)2F2. • V případě více kationtů je pořadí určeno rostoucím oxidačním číslem (je-li shodné, pak dle abecedy). Víceatomové kationty jako poslední. (KCaF3, NaNH4HPO4∙4H2O, NH4Cr(SO4)2∙12H2O)

10. Názvosloví anorganických sloučenin Nevazebné sloučeniny, karbonyly kovů • Jsou to sloučeniny, ve kterých jsou prvky formálně v oxidačním stavu 0. Např. Mn2As, SrB6, Fe(CO)5, Co2(CO)8, Fe3C, Cu5Si • Naproti tomu jsou následující sloučeniny pojmenované jako klasické soli:Mn3As2, BN, Fe2C, Mg2C3. Arsenid dimanganu Arsenid manganatý Hexaborid stroncia Nitrid boritý Pentakarbonyl železa Karbid železnatý OktakarbonyldikobaltuTrikarbid (allenid) hořečnatý Karbid triželeza Silicid pentamědi

11. Názvosloví anorganických sloučenin Příklady k procvičení Pojmenujte: BaO2 La2Te3 GaP H6TeO6 Ce(SiO3)2 Th(ClO4)(OH)3 CdH3IO6 Sc2Mo7O24 H2PO3- PH4ClO4 NO+ Ag2C2 BeMnO4 HI3O8 RbNH2 Peroxid barnatý Tellurid lanthanitý Fosfid gallitý Kyselina hexahydrogentellurová Bis(křemičitan) ceričitý Chloristan-trihydroxidthoričitý Trihydrogenjodistan kademnatý Heptamolybdenandiskanditý Dihydrogenfosforitan(1-) Chloristan fosfonia Nitrosylový kation Acetylid stříbrný Mangananberyllnatý Kyselina trijodičná Amid rubidný

12. Názvosloví anorganických sloučenin Příklady k procvičení Pojmenujte: KMgPO4 Mn6N5 ClF3O H2O2 Na2S2O4 Cr(OH)3 SmI2 UCl4 CuHAsO4 H2F+ V5O143- Na6ClF(SO4)2 (CN)2 O2F2 Eu2(SO4)3 ∙ 9H2O Foforečnandraselno-hořečnatý Pentanitridhexamanganu Trifluorid-oxid chlorečný Peroxid vodíku Dithioničitan sodný Hydroxid chromitý Jodid samarnatý Chlorid uraničitý Hydrogenarseničnan měďnatý Kation fluoronia Pentavanadičnan(3-) Chlorid-fluorid-bis(síran) hexasodný Dikyan Difluorid dikyslíku Nonahydrát síranu europitého

13. Názvosloví anorganických sloučenin Příklady k procvičení Uveďte vzorce: Hydroxid thallný Ruthenan hořečnatý Hexahydrát dusičnanu uranylu Hyperoxidcesný Azidovodík Kyselina osmičelá Karbid wolframu Tris(fosforečnan) ytterbitý Dihydrogendirheničnan(2-) Trichlorid-oxid fosforečný Digerman Peroxodisíran amonný Pentahydrátthiosíranu sodného Kyselina chlorosírová Oxid manganistý TlOH MgRuO4 UO2(NO3)2 ∙ 6H2O CsO2 HN3 H2OsO5 WC Y(PO3)3 H2Re2O52- PCl3O (POCl3) Ge2H6 (NH4)2S2O8 Na2S2O3∙ 5H2O HSO3Cl Mn2O7

14. Názvosloví anorganických sloučenin Příklady k procvičení Uveďte vzorce: Kyselina tetrathionová Imid strontnatý Xenoničelan(4-) Acetylid zlatný Bromičnan rubidný Chlorid rtuťný Dichlorid-oxid zirkoničitý Bis(seleničitan) manganičitý Stannid hořečnatý Hydroxonium Oxid-diperoxid chromový Disulfid železnatý Trihydrogenjodistan rtuťnatý Triboritan(3-) Selenokyanatan amonný H2S4O6 SrNH XeO54- Au2C2 RbBrO3 Hg2Cl2 ZrCl2O Mn(SeO3)2 Mg2Sn H3O+ CrO5 FeS2 HgH3IO6 B3O63- NH4SeCN