Gramatické kategorie jmen.

1. Gramatické kategorie jmen. Substantiva

2. Jména • Substantiva • Adjektiva • Pronomina • Numeralia. • Mají stejné gramatické kategorie.

3. Substantiva • Pád • Číslo • Rod • Životnost • Vzor

4. Číslo – numerus • Substantivum má schopnost zaujímat vztah k množství, tj. k jednotlivině nebo mnohosti jednotlivin, souboru jednotlivin. • Pravidelné vyjadřování protikladu – gramatická kategorie čísla – slouží k vyjadřování singularity a plurality (k tomu jsou určeny singulárové a plurálové koncovky – zároveň vyjadřují rod i pád).

5. Protiklad singularity a plurality – počitatelnost a nepočitatelnost. • Počitatelné – pl. u nich vyjadřuje „více než jeden‘‘, sg. má obvykle význam jednotlivosti, někdy i význam mnohosti. • Nepočitatelné – jejich specifická sémantika ovlivňuje gramatické vyjadřování čísla a jejich kombinovatelnost s určitými typy číslovek, jsou to např. jména látková, abstrakta – jako jména vlastností, unika nebo-li jednoprvkové množiny (vesmír, gotika). Mají také plurálovou podobu – nemívají význam množství, ale: různé druhy (francouzská vína..), míru (dvě (sklenice)..), intenzitu nebo opakování (Měl rád dlouhé pochody).

6. Hromadná jména (singularia tantum) • Mají singulárovou podobu, ale označují soubory počitatelných jednotlivin. • Tento význam vyjadřují slovotvornými formanty –í (listí), -oví (olšoví), -stvo (panstvo), -ež (mládež), -ivo (topivo) i pojmovým obsahem (lid, hmyz). • Ve spojení s lexikálními prostředky vyjadřují množství nebo míru (plno mládeže) a s druhovými číslovkami se spojují ve významu druhovém (dvojí kamení).

7. Pomnožná slova (pluralia tantum) • Skupina slov, která má pouze plurálovou podobu (nůžky, vrata, Vánoce..). • Pluralita - vyjadřována druhovými číslovkami, určitými i neurčitými (dvoje nůžky, troje dveře).

8. Rod • Přirozený rod – může se uplatnit jen u substantiv označujících životné substance, slouží k přechylování – můžeme tvořit k mužským pojmenováním jejich ženské protějšky (spisovatel – spisovatelka,…) a naopak. • K některým mužským nebo ženským pojmenováním můžeme vytvořit názvy mláďat (holoubě, lišče…). Existuje také ještě souborné pojmenování pro všechny rody (člověk, kur). K řadě pojmenování se rodové protějšky netvoří (letuška..).

9. Rod • Gramatický rod – vznikl aplikací přirozeného rodu na neživotné substance a je substantivům životným i neživotným implikován. Zahrnuje maskulinum, femininum a neutrum. Je dán soubory skloňovacích koncovek a dále je vyjadřován při shodě s koncovkami adjektiv, zájmen, číslovek a slovesných tvarů. • U některých existuje kolísání v rodě – dáno nízkou frekvencí nebo růzností jejich rodu v různých dialektech (to se projevuje především jako regionální rozdíly česko-moravské). Tak kolísají např. mezi makul. a feminin. – bronz, kyčel; feminin., maskul. a neutrem – rukojmí; feminin. a neutrem – ralley. • Některá pojmenování živých osob mohou mít rod (a koncovky) podle toho, jaký přirozený rod označují (choť, naivka, citlivka..), nezařaditelnost mezi formální typy – následek zařazení mezi neutra (dlouhé interview, oblíbené bordó..).

10. Životnost • Projevuje se jako rozhodující faktor pro výběr koncovek pouze u mužského rodu. • Platí: • substantiva označující živé bytosti = typy životné (pán, muž, předseda, soudce), • substantiva označující neživá abstrakta = typy neživotné (hrad, stroj). • Rozdíly mezi koncovkami hl. v akuzativu.

11. Gramatická životnost se vždy nekryje s reálnou životností • Názvy rostlin + sub. označující soubory živých bytostí – tvary neživotné. • Substantiva koně, rodiče, lidičky – koncovky neživotné – shoda jako u životných. • U některých substantiv označujících neživotné substance lze užívat koncovek životných i neživotných – názvy činitelských jmen (-tel, -ec), názvy některých ryb a výrobků z nich, substantivum mikrob, pojmenování některých hraček znázorňující živé bytosti = shoda forem adjektivních, zájmenných a slovesných pak probíhá podle formy (podle druhu koncovky), např. ledoborce vypluly X ledoborci vypluli.